Přírodovědecká fakulta (PřF UHK) vznikla 1. září 2010 oddělením od Pedagogické fakulty UHK s katedrami biologie, fyziky, chemie, matematiky a informatiky (dnes katedra aplikované kybernetiky). Od letního semestru 2017 sídlí fakulta v moderním kampusu Na Soutoku v budově S.
V bakalářských, navazujících magisterských a doktorských programech studují budoucí chemici zaměření na bioorganickou chemii a toxikologii, biologové a ekologové, fyzici a informatici. Fakulta také zajišťuje výuku didaktik biologie, fyziky, chemie, informatiky a matematiky pro učitelské obory.
Zajišťujeme také rigorózní řízení na katedrách biologie a chemie, na katedře fyziky i habilitační řízení v oboru Didaktika fyziky a habilitační a jmenovací řízení v oboru Informační a komunikační technologie ve vzdělávání.
Vyučující kromě výuky studentů vlastní fakulty zajišťují významnou část přírodovědného vzdělání studentů PdF UHK a věnují se i odborné přípravě talentované mládeže.
Na Přírodě studují budoucí chemici zaměření na bioorganickou chemii a toxikologii, fyzici, biologové a informatici. Nabízíme programy jako je Biologie a ekologie, Toxikologie a analýza školdivin, Bioorganická chemie nebo Fyzikálně-technické měření a výpočetní technika.
Čtěte také: Aplikovaná ekologie - podrobný sylabus
Přírodověda je nejmladší fakultou UHK a už od roku 2016 sídlí ve vlastní samostatné budově s fungl novými učebnami. Najdeš tu na 30 výukových a výzkumných laboratoří, kde tě naučíme pracovat s nejnovějšími přístroji a užiješ si přitom luxusní výhled na historické dominanty Hradce Králové.
Studijní program Biologie a ekologie je zaměřen na přípravu odborníků z oblasti biologie, ekologie a ochrany přírody a krajiny. Předpokládá se, že základní biologické a ekologické disciplíny byly probrány již v rámci bakalářského studia. Navazující magisterské studium prohlubuje odbornost v jednotlivých disciplínách zařazením specializovaných předmětů. Současně je kladen daleko větší důraz na vazbu studovaných předmětů na ekologii a ochranu životního prostředí.
Studenti si pak mohou zvolit jednu ze tří specializací - Biologii rostlin, Biologii živočichů a Experimentální biologii. Ve většině předmětů je výrazné sepětí teoretických poznatků s praktickými ukázkami. Do výuky je rovněž začleněna řada praktických předmětů a odborná praxe v organizacích, což je předpokladem pro kvalitní uplatnění absolventů v praxi a jejich dobrou adaptabilitu.
Absolvent má možnost si vybrat jednu ze tří specializací:
Absolvent navazujícího magisterského studia se uplatní jako specialista v orgánech a pracovištích veřejné správy, zabývajících se problematikou životního prostředí a ochrany přírody (např. Ministerstvo životního prostředí ČR, odbory životního prostředí při krajských a městských úřadech, inspekce životního prostředí, agentury ochrany přírody a krajiny, správy národních parků a CHKO), v přírodovědných sekcích muzeí, v biologických ústavech i resortních ústavech zemědělského, lesnického a vodohospodářského výzkumu a na vysokých školách, v laboratořích s biologickým a ekologickým zaměřením, v botanických a zoologických zahradách, centrech a střediscích ekologické výchovy, dále bude připraven pro profesi podnikového ekologa (se zaměřením např.
Čtěte také: Definice krajinné a aplikované ekologie
Kvalitní vzdělání umožní absolventům uplatnit se ve výzkumných i komerčních laboratořích, ve vzdělávání a v řadě dalších pozic požadovaných trhem práce.
Přijímací zkouška se u každého studijního programu liší. Obecné informace o přijímacím řízení naleznete zde. Zajímají tě informace o přípravných kurzech, jak podat přihlášku a kolik stojí, jak si můžeš nechat prominout přijímací řízení a v jakých termínech tě přijímačky čekají?
U mnoha oborů jsou zkoušky prominuty zcela nebo při dosažení určeného průměru, případně při účasti ve středoškolských soutěžích. Zajímají vás obory, kam se dostanete bez přijímací zkoušky? Například Fakulta stavební, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství nebo Fakulta aplikovaných věd.
Počty přijatých, data pro přijímací řízení a vzory testů naleznete na stránkách jednotlivých fakult. Doporučujeme informace ověřit na studijním oddělení dané fakulty.
Příklady přijímacích zkoušek na vybrané fakulty v roce 2025:
Čtěte také: Státnice ŽP a aplikovaná ekologie na ČZU
Příklady přijímacích zkoušek na lékařské a zdravotnické obory:
Úspěšnost přijetí na lékařské fakulty (procenta):
| Fakulta | Úspěšnost přijetí |
|---|---|
| MU LF | 20,7 % (23,7 %) |
| MU FARMF | 65 % (59,6 %) |
| OSU LF | 27 % (30,8 %) |
| UK 1. LF | 23,8 % (21,4 %) |
| UK 2. LF | 24,3 % (25,2 %) |
| UK 3. LF | 19,2 % (21,7 %) |
| LF Plzeň | 16,3 % (24 %) |
| LF HK | 31,6 % (30 %) |
| FARMF HK | 60 % (59,9 %) |
| UNOB FVZ Bc. | 9,5 % |
| UNOB FVZ Mgr. | neuvedeno |
Modelové otázky k přijímacím zkouškám jsou dostupné na webových stránkách jednotlivých fakult.
Důležité termíny:
V rámci programu Erasmus+ mohou studenti vyjet na 3-12 měsíců na studijní pobyt na vybranou zahraniční univerzitu do některé z evropských zemi. Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové má rovněž uzavřené smlouvy o spolupráci akademickými pracovišti mimo EU. Na základě těchto smluv jsou vybraní studenti vysláni na 1 až 3 měsíce na pracoviště partnerských univerzit do Číny, Japonska nebo Brazílie.
Program Erasmus+, do něhož je Přírodovědecká fakulta zapojena, umožňuje studentům se zúčastnit zahraniční stáže v některé z vybraných zemí v délce 2-12 měsíců.
Napsat část diplomky v laboratořích v zahraničí nebo vyrazit zkoumat flóru a faunu exotických zemí, jako je Brazílie, Japonsko nebo Čína, není žádný nedosažitelný cíl. S Přírodovědou se můžeš podívat do světa na měsíc i na rok, jak si budeš troufat.
Více informací o pracovních stážích a studiu v zahraničí naleznete zde.
Univerzita Hradec Králové nabízí studentům ubytování na Palachových kolejích.
„Výzkum nemá přinést odpověď, ale spoustu dalších otázek,“ říká docent Petr Bogusch z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty UHK. Jeho výzkumná skupina zaměřená na samotářské včely a vosy, které žijí v tzv. Hálku vytváří parazitická moucha zelenuška na konci rákosového stonku. Když se další rok vylíhne, zbyde po ní prázdná dutina - hálka. Vchod je zamaskovaný listy, ale některé druhy se do ní umí dostat a využít ji k vlastnímu hnízdění.
„Rád studuji věci, o kterých se mluví, ale nejsou k nim větší výzkumy. A takhle jsem se před deseti lety dostal k rákosovým hálkám. V hradeckém muzeu tehdy dělali výzkum za použití Malaiseho pastí. Jednu dali i k rybníku do rákosí. Když jsem pak pro ně hmyz určoval, bylo to obtížné, protože se jednalo o druhy, které jsem viděl poprvé v životě, a často v kvantech jedinců. Když jsem si o těchto druzích zjišťoval informace, zjistil jsem, že hnízdí v rákosových hálkách. Všechny byly považovány za vzácné, často je nemají ani v žádném muzeu. Tak jsme zkusili hálky nasbírat a vylíhnout, co v nich je,“ popisuje začátky výzkumu doc. Petr Bogusch.
Opravdu významný objev se pak povedl u kutilky stopčíka rákosního (Pemphredon fabricii): „Hálky se sbírají v zimě, když jsou v nich maturní larvy. Chtěli jsme vidět, jak vypadají v průběhu hnízdící sezony, a přišli jsme na zajímavou věc: samice kutilky dokrmuje larvy, které jsou na konci vývoje. Ale jen ty nejmenší, aby dokončily svůj vývoj úspěšně. Šlo o úplně nové zjištění, něco takového bylo v říši živočichů objeveno poprvé,“ uvádí Petr Bogusch.
Řada druhů žijících v hálkách je v českém červeném seznamu ohrožených druhů: „Jsou to tzv. bioindikativní druhy. Jejich přítomnost nám o mokřadu hodně říká. Drží se těch, které existují už delší dobu a vznikly přirozeně.
tags: #aplikovana #biologie #a #ekologie #univerzita #hradec