Rizika spojená s aplikací tetování a jak jim předcházet

Tetování má dlouhou a bohatou historii. Dokazuje to tetování na kůži pravěkého horala, jehož tělo se dochovalo v alpském ledovci z doby před 5 300 roky. Také u Polynésanů sehrávalo tetování spíše duchovní a nikoli dekorační úlohu.

V západní společnosti obliba dekorativního tetování roste, a především v letních měsících může netetovaný člověk získat dojem, že s ním zřejmě není něco v pořádku, protože všichni kolem se pyšní na kůži nějakým obrázkem či nápisem. Tetované už nejsou jen hvězdy showbyznysu nebo sportovci, ale třeba i akademici nebo politici. Ale tetování není zase až tak rozšířené. Ve Švédsku, jehož obyvatelé patří v rámci Evropy k nejtetovanějším, je tetován „jen“ každý pátý.

Zdravotní rizika tetování

Zdravotními riziky provázejícími tetování se většina lidí nezatěžuje. Řeší nanejvýš rizika infekcí při neodborném provedení. S dlouhodobými následky si hlavy nelámou. Jako rizikové se ukazují tetovací inkousty, protože obsahují nejrůznější škodlivé látky. Jsou mezi nimi i polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy a primární aromatické aminy.

Tyto látky se dostávají do kůže buď spolu s tetovacím inkoustem, nebo vznikají v pokožce z komponent inkoustů různými chemickými reakcemi, např. Primární aromatické aminy se mohou tvořit v kůži v důsledku štěpení organických azobarviv. Tyto látky jsou vysoce karcinogenní. Inkousty obsahují také těžké kovy, jmenovitě kadmium, olovo, rtuť, antimon, berylium a arsen. Těm se připisuje vyvolávání rakoviny, neurodegenerativních onemocnění, kardiovaskulárních, gastrointestinálních, plicních, ledvinových, jaterních, endokrinních a kostních onemocnění. Rtuť, kobalt a jeho rozpustné soli patří mezi látky, u nichž existuje důvodné podezření na vyvolávání rakoviny. U kadmia a jeho sloučenin jsou karcinogenní účinky jasně prokázány.

Riziko lymfomu

Inkoust vstříknutý při tetování do kůže tam nezůstává. Tělo ho vnímá jako cizorodou látku, kterou je třeba odstranit. Tetování mobilizuje imunitní systém a to má za následek, že velká část částic inkoustu končí v lymfatických uzlinách. Zatím ale nebylo jasné, jaké dopady na zdraví má průnik tetovacího inkoustu do lymfatickém systému.

Čtěte také: Tetování s přírodní tématikou: Kulturní význam

Tým švédských epidemiologů vedený Christel Nielsenovou z university v Lundu proto provedl rozsáhlou studii, v které se zabýval otázkou, zda tetování může zvýšit riziko maligního lymfomu, což je forma rakoviny postihující bílé krvinky ze skupiny tzv. lymfocytů. Například Národní registr rakoviny zahrnuje každého obyvatele Švédska, jemuž byla rakovina diagnostikována. Nielsenová se svými spolupracovníky zpracovala data všech Švédů ve věku 20 až 60 let, kterým byl v letech 2007 až 2017 diagnostikován lymfom.

Pro každou osobu s lymfomem vybrali pro srovnání náhodně další tři lidi stejného pohlaví a věku, ale bez lymfomu. Účastníci studie odpovídali v dotazníku na otázky týkající se jejich životního stylu. Tetovaní účastníci studie udávali také velikost tetování, věk při prvním tetování a použité barvy.

Studie zahrnovala 5 591 lidí. Z nich 1 398 připadalo na pacienty s lymfomem a 4 193 na kontrolní zdravé jedince. Tetovaní lidé čelili o 21 % vyššímu riziku lymfomu než lidé bez tetování. Ve studii epidemiologové zohlednili další rizikové faktory, jako je kouření nebo vzdělání, protože i ty mohou souviset s tetováním a rozvojem lymfomu.

Nielsenová a spol. ve studii upozorňují, že lymfom je poměrně vzácné onemocnění a že výsledné zvýšené riziko nedosahuje nijak závratných hodnot. Jako důležitější se ukázala doba, po kterou byli lidé tetovaní. Vyšší riziko je u nových tetování, jež nebyla starší než dva roky, a také u starších tetování lidí, kteří se nechali poprvé tetovat před více než deseti lety. Vyššímu riziku čelili také lidé s potetovaným obličejem a rukama.

V první velké studii svého druhu bylo zjištěno, že tetování zvyšuje riziko vzniku maligního lymfomu asi o 20 % ve srovnání s jedinci bez tetování. Populační studie všech případů maligního lymfomu u švédských dospělých (ve věku 20-60 let) byla založena na datech švédského národního onkologického registru z let 2007 až 2017 (n = 11 905). Expozice tetování byla hodnocena strukturovaným dotazníkem. Primárním cílem byl poměr incidence maligního lymfomu u tetovaných vs.

Čtěte také: Přírodní tetování na krk

V analýze podskupin typů lymfomů bylo nejvyšší riziko (30 %) u difuzního velkobuněčného B-lymfomu (poměr výskytu: 1,30; 95% CI, 0,99-1,71) a folikulárního lymfomu (poměr výskytu: 1,29; 95% CI, 0,92-1,82) u tetovaných vs. Autoři uvedli, že popularita tetování nápadně vzrostla se současnou prevalencí ≥ 20 % v evropských studiích. „Naše zjištění naznačují, že tetování bylo spojeno se zvýšeným rizikem vzniku maligního lymfomu. Je však zapotřebí provést více epidemiologických studií, aby se zjistila kauzalita.

Infekce a alergické reakce

Infekce je jedním z nejčastějších rizik spojených s novým tetováním. Může vzniknout, pokud bakterie nebo jiné mikroorganismy proniknou do čerstvé rány po dokončeném tetování. Pokud zaznamenáte příznaky infekce, okamžitě nás kontaktujte nebo vyhledejte lékařskou pomoc.

Alergické reakce na tetování jsou méně časté než infekce, ale mohou způsobit diskomfort. Pokud po aplikaci tetování pocítíte intenzivní svědění, zarudnutí nebo jiné příznaky alergické reakce, okamžitě nás kontaktujte nebo vyhledejte odbornou lékařskou pomoc (kožního lékaře).

Péče o nové tetování

První dny po dokončení tetování je nejdůležitější dodržovat naše pokyny! Tatér po dokončení práce zakryje nové tetování ochrannou fólií, která chrání tetování před bakteriemi a nečistotami. Po odstranění fólie jemně omyjte tetování vlažnou vodou a antibakteriálním mýdlem. Jemně osušte tetování čistým papírovým ubrouskem nebo měkkým ručníkem. Po osušení naneste tenkou vrstvu hojivého krému doporučeného tatérem (např. PegaCare, TattooMed).

• Tetování ráno omývejte vodou a antibakteriálním mýdlem.
• Nedotýkejte se tetování špinavými rukama.
• Po umytí tetování vždy jemně osušte a naneste tenkou vrstvu hojivého krému.
• Nevystavujte nové tetování přímému slunečnímu záření. Používejte volné oblečení, které tetování zakryje.
• Vyhněte se koupání v bazénech a v moři. Nechoďte do sauny a nenavštěvujte solária.
• Pokud tetování svědí, odolejte pokušení ho škrábat. Škrábání může vést k infekci a vypadání barvy.
• Neodstraňujte strupy násilím, nechte je přirozeně odpadnout.
• Kompletní zahojení nového tetování obvykle trvá až 30 dné, ale hlubší vrstvy kůže se mohou hojit až 6 měsíců.
• Používejte neparfémované krémy a udržujte tetování hydratované.
• Pokračujte v čištění tetování dvakrát denně, dokud se úplně nezahojí.

Péče o tetování vhodným krémem je klíčová pro správné zahojení. Regenerace nového tetování je závislá na používání krémů pravidelně. Dříve se používaly lékařské vazelíny, ale jak je to dnes?

Čtěte také: Význam tetování

Pokud se o tetování nepečuje správně, nemusí se dobře zahojit. Můžete vidět vypadané, flekaté tetování nebo dokonce hnisavý průběh hojení.

Kdy se vyhnout permanentnímu make-upu (PMU)

Práce profesionálního PMU artisty není jen o znalosti, jak permanentní make-up vpravit pod kůži, ale je také důležité vědět, kdy aplikace pigmentu pod kůži vhodná není. Existuje totiž hned 10 případů, kdy je třeba složit zbraně (čili tetovací strojek s pigmenty) a vysvětlit zájemci, že stále dokonalé tetované obočí nebo oční linky pro něj bohužel nejsou vhodné.

• Nic pro děti. Stejně jako u klasického tetování je i u permanentního make-upu potřeba, aby byl zájemce starší 18 let věku.
• Nevhodné pro těhotné a kojící. Zdraví nastávající maminky je důležitější, než krásné obočí v porodnici.
• Nic pro nemocné. Zní to naprosto logicky, ale nemocný člověk má navštívit lékaře, nikoliv kosmetické studio.
• Nevhodné pro pacienty s lupusem (systémový lupus erythematodes) a epilepsií (nebezpečí epileptického záchvatu během procedury).
• Nic pro osoby s kožními nemocemi a problémy. Je jedno, jestli trpí zájemce o PMU ekzémem, dermatitidou, růžovkou (rosaceou), psoriázou (lupénkou) nebo jinou kožní nemocí.
• Pozor na alergie! Kovy a barviva v pigmentech nebo konkrétní látky obsažené v kosmetice (zvlášť pak třeba znecitlivujících krémech) pro PMU mohou vyvolat u alergiků nepříjemnou reakci.
• Nic pro osoby s keloidy a keloidními jizvami. Ty vznikají nejčastěji jako následek akné, ale z podstaty jejich tvorby se zjizvená tkáň může utvořit i na místě ranky po vpravení pigmentu do kůže.
• Nevhodné pro uživatele izotretinoinu (isotretinoin / kyselina 13-cis-retinová / lék Accutane), což je lék primárně používaný k léčbě těžkého akné.
• Pozor u osob s cukrovkou, nemocí štítné žlázy nebo probíhající chemoterapií. Není to tak, že by v případě této trojice byl permanentní make-up zakázán, ale vždy si vyžádejte od vašeho zájemce lékařské potvrzení, že kosmetický zákrok na jeho kůži je bezpečný a můžete jej provést.
• Pozor na zvýšenou krvácivost a léky na ředění krve. Při permanentním make-upu kůži jehlou narušujete a může tedy jako každá jiná ranka kdekoliv na těle trochu krvácet.

Procedura permanentního make-upu je považována za neinvazivní, i tak ale během ní může vzniknout nepříjemná infekce. Stejně jako každé jiné tetování i to na obočí nebo rtech s sebou nese určitá rizika. K infekce rtů může dojít už během samotné aplikace, jelikož v nich vzniknou malé ranky od tetovacího strojku.

tags: #aplikovani #tetovani #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Zákon o ochraně přírody a krajiny
• Kubánská recyklace odpadu
• Obnovitelné zdroje na Slovensku: Více informací
• Programy Lesní Školy v Přírodě
• Odpadové hospodářství Nýrsko