1,2 TWh Slovensko: Obnovitelné zdroje a transformace energetiky

Slovensko zásadně mění systém podpory obnovitelných zdrojů. Slovenský systém podpory obnovitelných zdrojů se razantně změnil novelizací zákona č. 309/2009 z konce roku 2018.

Namísto provozovatelů distribuční soustavy bude pro výkup elektřiny z OZE a KVET od roku 2020 zaveden tzv. výkupce. Namísto distributorů tak klíčovou roli v systému podpory bude hrát výkupce jako nový účastník trhu. Výkupce má kromě povinného výkupu i povinnost převzít odpovědnost za odchylku u zdrojů, které na to mají právo.

Výkupce elektřiny byl vybrán na základě jednokolové aukce, kde jediným hodnotícím kritériem byla požadovaná výška úhrady za vykoupenou MWh elektřiny. Tato úhrada dle výzvy na předkládání nabídek nemohla být v souhrnu všech soutěžených území vyšší než 2,5 EUR/MWh. Zájemci mohli podávat nabídky na roli výkupce v jednom či více distribučních územích, případně na území celého Slovenska.

Celkové množství vykupované elektřiny by mělo být 1,2 TWh, přičemž 44 % v tomto objemu zastupují solární zdroje, 42 % KVET a 14 % vodní energie. Historicky prvním výkupcem se tak dle tiskové zprávy Ministerstva hospodárstva SR stala společnost Slovenský plynárenský priemysel, a.s. Společnost bude vykupovat elektřiny po dobu dvou let a to od 1. 1. 2020.

Výroba a spotřeba elektřiny v roce 2024

Objem vyrobené elektřiny v roce 2024 meziročně stoupl o 1 %, přičemž spotřeba se zvýšila o 3 %. Celkově se vyrobilo přes 30,2 TWh elektřiny, zatímco spotřeba dosáhla 27,3 TWh. Přebytek výroby nad spotřebou představoval 2,9 TWh, což bylo méně než v roce 2023, kdy přebytek dosáhl 3,4 TWh. Čistý slovenský export se v roce 2024 meziročně snížil o téměř 14 %. Zatímco v roce 2023 Slovensko vyvezlo o 3,24 TWh více energie, než dovezlo, v roce 2024 čistý export energie dosáhl 2,95 TWh. V rámci dovozu nejvíce elektřiny na Slovensko proudilo z ČR a Polska.

Čtěte také: Dopady průmyslu na životní prostředí

Celkový slovenský export elektřiny v roce 2024 dosáhl 5,2 TWh, z toho na Ukrajinu směřovalo cca 2,8 TWh.

Příležitosti v elektroenergetice

V elektroenergetice patří mezi příležitosti zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy kvůli plánovanému spuštění nových reaktorů v jaderné elektrárně v Mochovcích o výkonu 2 x 471 MW. Další potenciál představuje výstavba bateriových úložišť elektrické energie, instalace zařízení využívající obnovitelné zdroje energie (větrné parky, solární elektrárny) a výroba vodíku s pomocí přebytkové elektřiny z jaderných elektráren.

Příležitosti nabízí rovněž budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny a budování inteligentních řešení (automatizace, big data nebo smart sítě). Transformace regionu Horní Nitra nabízí, po skončení těžby uhlí v roce 2023, příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

Vývoj na energetickém trhu, zejména z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině a s tím souvisejících sankcí EU na ruské energetické zdroje potvrdil, že energetický mix Slovenska s převahou jaderné energetiky je rozumným rozhodnutím. Již funkční 3. blok a připravované spuštění 4. bloku JEMO mají společný instalovaný výkon 471 MW a společně pokryjí cca 26 % celkové spotřeby elektřiny na Slovensku, navíc bez přímých emisí CO2. I přes rostoucí spotřebu elektřiny je Slovensko stále energeticky soběstačné a pokrývá svoji spotřebu z vlastních zdrojů.

Spotřeba elektřiny na Slovensku zřejmě vzroste po dokončení ohlášené investice slovensko-čínské firmy Gotion InoBatteries, která postaví na Slovensku továrnu na výrobu baterií do elektromobilů. Výrobní kapacita v první fázi dosáhne 20 GWh s možností jejího následného zvýšení až o 100 procent. Možný problém s nedostatkem elektřiny související s podporou elektromobility hodlá Slovensko řešit výstavbou nového jaderného bloku.

Čtěte také: Ekologické vzdělávání na Slovensku

Současně začíná s přípravou projektu malých modulárních reaktorů, což otevírá nové příležitosti pro české firmy. Příležitosti pro české firmy nabízí budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data a smart sítě).

Dlouhodobě nevyužívanou příležitostí jsou geotermální prameny, které jsou hojně zastoupeny podél hranice s Maďarskem. Aktuálně se pracuje na projektu využívání geotermální energie v Košické kotlině. Projekt má být financován z Fondu pro spravedlivou transformaci EU.

Další příležitostí je připravovaná výstavba větrných parků. Slovenská asociace fotovoltaického průmyslu a OZE připravují výstavbu větrného parku s instalovaným výkonem větrných elektráren 1 116 MW. Na projekty elektrárny s výkonem 509 MW již byl podán záměr na posouzení vlivů na životní prostředí. Kompletní větrný park by mohl vyrábět elektřinu pro 736 tisíc domácností na Slovensku. Celkově se jedná až o 150 nových větrných farem do roku 2030 v hodnotě 1,4 mld. EUR.

V objektu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice má vzniknout největší fotovoltaická elektrárna na Slovensku s výkonem 48 MW. Slovensko plánuje obnovit v katastru města Gbely již zlikvidovaný vrt na ověření množství zásob zemního plynu, jeho těžbu a případné využití na výrobu elektrické energie. K obnovení vrtu je nutno vybudovat transformátor a elektrickou přípojku v délce cca 1200 metrů. Plyn vytěžený na Slovensku v současnosti pokrývá pouze jedno procento z celkové roční spotřeby, která se pohybuje kolem 5 mld. m3 zemního plynu.

Potenciál pro výrobu elektřiny mají rovněž bohaté zdroje geotermální energie na velké části území Slovenska. Dosud není v zemi žádná geotermální elektrárna. Jeho energie je využitelná jak ve formě tepelné energie na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním. Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje mohou být vhodnou příležitostí rovněž pro české firmy, a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak i z oblasti energetiky.

Čtěte také: Kvalita a zdraví: Ekologické zemědělství a semolinová mouka

Příležitosti pro české firmy nabízí také energetické využití a zhodnocování komunálního odpadu, zlepšování energetické hospodárnosti budov (například zateplování, kotle na biomasu, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla či úsporná svítidla) s odhadovanými náklady 6 mld. EUR v následujících deseti letech. Ve veřejném prostoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. EUR nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek.

Na Slovensku pokračuje rovněž projekt Zelená domácnost na financování podpory instalace obnovitelných zdrojů energie.

Česko se propadlo na poslední pozici v podílu elektřiny z OZE v rámci zemí EU

Česká republika se mezi evropskými státy propadla v prvním čtvrtletí letošního roku na poslední pozici v podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové čisté výrobě elektřiny. Kvůli nízké výrobě vodních a větrných elektráren došlo v EU jako celku k poklesu uvedeného ukazatele meziročně o 4,3 procentních bodů. Informoval o tom statistický úřad EU Eurostat.

Státy Evropské unie měly v prvním čtvrtletí letošního roku dohromady 42,5% podíl elektřiny z OZE na celkové čisté výrobě elektřiny. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2024 se jedná o pokles o 4,3 p.b.

"Významný nárůst výroby elektřiny ze solárních elektráren (ze 40,9 TWh v prvním čtvrtletí 2024 na 55 TWh v prvním čtvrtletí 2025) nebyl dostatečný, aby vykompenzoval pokles výroby z vodních a větrných elektráren (z 260,5 TWh na 218,5 TWh za stejné období)," uvedl Eurostat.

Nejvyšší podíl OZE na čisté výrobě elektřiny v EU mělo loni Dánsko (88,5 %), následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Česká republika (13,4 %), Malta (14,4 %) a Slovensko (15,1 %)."

"V 19 zemích EU poklesl v prvním čtvrtletí roku 2025 podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí jednotlivých zemí. Způsobeno to bylo zejména poklesem výroby elektřiny z vodních a větrných elektráren. Největší propad tak měly Řecko (-12,4 p.b.), Litva (-12,0 p.b.) a Slovensko (-10,6 p.b.)," dodal Eurostat.

Vítr zůstal i přes uvedený významný pokles suverénně největším zdrojem elektřiny z OZE, když měl na celkové výrobě elektřiny z OZE v EU 42,5% podíl. Vodní elektrárny měly 29,2% podíl, solární 18,1% podíl, elektrárny spalující obnovitelná paliva 9,8% podíl a geotermální elektrárny 0,5% podíl.

Nižší výroba elektřiny z OZE vedla k růstu emisí CO2 v Evropě, jelikož pokles výroby větrných a vodních elektráren byl nahrazen zejména výrobou elektráren spalujících fosilní paliva. Výroba elektřiny ze zemního plynu vzrostla v EU v prvním čtvrtletí meziročně o 8 %, nárůst u uhelných elektráren byl o dva procentní body nižší.

Emise CO2 z výroby elektřiny rostly v prvním čtvrtletí také v USA, a to v důsledku rostoucí poptávky po elektřině a silné podpory fosilních paliv ze strany nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

Podle dat společnosti Ember vypustily Spojené státy americké a Evropa v sektoru výroby elektřiny v prvním čtvrtletí letošního roku celkem 801 milionů tun emisí CO2, což je o 53 milionů tun, respektive 7 % více než ve stejném období roku 2024.

I přes uvedený nárůst emisí CO2 z výroby elektřiny v USA a Evropě však zůstaly globální emise CO2 připadající na výrobu elektřiny prakticky stejné, a to díky poklesu emisí CO2 v Číně meziročně o 60 milionů tun.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 - o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Podle předsedy ERÚ Stanislava Trávníčka je patrný především boom nejmenších fotovoltaických elektráren s výkonem do deseti kilowattů, tedy typicky střešních instalací na rodinných domech. Ty v prvním pololetí vyrobily ze všech kategorií fotovoltaik nejvíce elektřiny - přes 584 gigawatthodin.

„Mezi lety 2022 a 2023 se zvýšila instalovaná kapacita tohoto typu zdrojů o 158 procent a elektřiny vyrobily dokonce o 172 procent více,“ prohlásil Trávníček, který je předsedou Rady ERÚ.

Vzrostl také celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren, a to meziročně o 23,6 procenta na červnových 3,6 gigawattu. Třetinu zaujímají právě nejmenší fotovoltaiky.

„Data zároveň ukazují, že u výkonnějších fotovoltaických zdrojů je rozvoj o poznání pomalejší. Instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren přesahujících výkonem jeden megawatt se například meziročně zvýšila jen o 1,7 procenta a výroba elektřiny se u nich dokonce mírně snížila,“ dodal Trávníček.

Celkově se v loňském roce vyrobilo v Česku 76,9 TWh elektřiny, což znamená meziroční pokles o 9,2 procenta. Největší množství elektrické energie i tak vyprodukovaly tradičně jaderné a parní elektrárny, a to dohromady 81 procent. Spolu s výrobou letos klesla i spotřeba, u elektřiny meziročně o 2,3 procenta a u plynu o 7,9 procenta. Výroba i spotřeba klesaly i loni.

Na poklesu výroby se v pololetí podle úřadu podílely všechny dominantní zdroje. Jaderná produkce z Dukovan a Temelína meziročně klesla o 10,8 procenta a u parních - uhelných elektráren - o 4,6 procenta. Oproti loňsku o 17 procent méně energie vyrobily také paroplynové elektrárny, produkce u vodních zdrojů klesla o 2,8 procenta.

Produkce elektřiny stoupla také u větrných elektráren o 9,1 procenta a u přečerpávacích elektráren o 14,7 procenta.

Pokles výroby je podle analytika XTB Jiřího Tylečka proti předpokladům výraznější. Přičítá to stále trvajícím důsledkům energetické krize a také důrazu na ekologickou produkci. Trend nižší výroby elektřiny podle něj bude pokračovat i v následujících letech, kdy se budou postupně vyřazovat staré uhelné elektrárny a nové kapacity tyto zdroje plně nenahradí.

„Během několika následujících let se Česko stane importní zemí a pravděpodobně jí zůstane minimálně do dokončení výstavby nových jaderných zdrojů,“ řekl.

Pokles spotřeby domácností

Nejvíce elektřinou šetřily domácnosti, jejichž spotřeba klesla rovněž o 2,3 procenta. Podnikatelé na hladině nízkého napětí odebrali o 1,3 procenta méně elektřiny, velkoodběratelé na vysokém napětí o jedno procento méně. Spotřebu naopak navýšili velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí, kteří odebrali o 1,8 procenta elektrické energie více.

Ještě výrazněji klesala v prvním pololetí spotřeba plynu. Celkově ho Češi spotřebovali 3,5 miliardy metrů krychlových, což značí meziroční pokles o 7,9 procenta, sdělil ERÚ. Významnou roli hrálo podle úřadu teplejší počasí, po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pokles činí 0,7 procenta. Největší propad spotřeby plynu nastal v prvním pololetí u domácností, a to o 12,6 procenta. Následují kategorie podnikatelů se středním odběrem (o 11,1 procenta méně), maloodběru (o 10,8 procenta méně) a velkoodběru (o 4,9 procenta méně).

Do tuzemské plynárenské soustavy v prvním pololetí přiteklo podle dat ERÚ 3,1 miliardy metrů krychlových suroviny a odteklo z ní 38,7 milionu metrů krychlových plynu. V obou případech se jednalo o meziroční pokles, a to o 27 procent u dovozu a na vývozu o 94 procent. Tato čísla podle ERÚ demonstrují změnu evropských toků plynu po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině. Zásobníky plynu byly na konci června naplněny ze 77,4 procenta, stav provozních zásob tak činil 2,7 miliardy metrů krychlových plynu.

„Teplé počasí bylo samozřejmě důležitým faktorem jak v případě meziročního poklesu spotřeby elektřiny, tak plynu.

ČEZ: Hospodářské výsledky a investiční plány

Začlenění GasNetu, rekordní výroba z jádra. Naopak klesající velkoobchodní ceny elektřiny, zrychlené odpisy uhelných elektráren i windfall daň. To jsou hlavní body, vzešlé z hospodářských výsledků energetické skupiny ČEZ, největšího akciového titulu na pražské burze, za letošní první tři čtvrtletí, které vedly i k úpravě výhledu hospodaření pro celý rok.

Na provozním zisku EBITDA se nám podařilo dosáhnout 103,2 miliardy korun, což je meziročně téměř o tři miliardy korun více, jedná se o zlepšení o tři procenta. Proti sobě působí několik faktorů. Nejvýraznější položkou a hlavním pozitivním efektem je začlenění GasNetu s dopadem +7,4 miliardy korun.

Z negativních faktorů je tím nejvýznamnějším pokles velkoobchodních cen elektřiny. Ten způsobil meziroční snížení EBITDA o 10,5 miliardy korun. Za rok 2025 očekáváme průměrnou realizační cenu vyrobené elektřiny mezi 121 až 125 EUR na MWh, loni to bylo přes 130 EUR na MWh. Měli jsme také nižší výrobu na obnovitelných zdrojích, zejména ve vodních elektrárnách. Rok 2024 byl srážkově nadprůměrný, rok 2025 zatím především díky zimě s malým množstvím sněhu podprůměrný. Nižší zisk vykazuje trading, letos byl 1,9 miliardy korun proti zisku 4,5 miliardy korun ve stejném období loni, tudíž meziročně jde o pokles o 2,6 miliardy korun.

GasNet má dva další akcionáře a my ovládáme 55 procent. Přínos GasNet do EBITDA Skupiny je významný. Meziročně se jedná o +7,4 mld. Kč, protože na konsolidaci do Skupiny ČEZ došlo loni až od 1.9. Pokud jde o novou akvizici Gas Distribution, která by se měla vypořádat v prvním kvartálu roku 2026, byla provedena právě přes GasNet a ne napřímo přes ČEZ.

Aktualizací prošel výhled hospodaření za celý rok 2025. Potvrdili jste jej u EBITDA 132-137 mld. Kč. U výhledu pro čistý zisk ale došlo na utažení pásma z dosavadních 26 až 30 miliard korun na 26 až 28 miliard korun. Potvrzení výhledu na úrovni EBITDA znamená, že vesměs vše, co se dosud letos událo, se vyvíjí podle plánu. U čistého zisku jsme zúžili pásmo, středem nyní není 28 miliard korun ale 27 miliard. Nejsme tedy mimo pásmo, jsme v rámci něj. Zúžení intervalu v rámci dříve zveřejněného pásma není totéž, co snížení.

Naše očekávání jsme zpřesnili na 31 až 34 miliard korun. Co se týče přípravy na ukončení, tak zákon přestává platit k 31. prosinci 2025, přičemž k finálnímu zúčtování dojde k 30. červnu 2026.

Trend poklesu cen elektřiny je ale zřejmý. Vaše čísla ukazují předprodeje na průměrných 94 EUR/MWh pro rok 2026, o kvartál zpět to bylo 95 EUR/MWh. V roce 2027 je pak průměr 83 EUR/MWh a v roce 2028 to je 76 EUR/MWh. Trend poklesu cen elektřiny je výrazný a je mnohem výraznější mezi rokem 2026 a 2025, než tomu bylo dosud. Například mezi roky 2024 a 2025 šlo o pokles méně než 10 EUR na MWh, mezi roky 2026 a 2025 to může být okolo 30 EUR na MWh.

Z pohledu dlouhodobých investičních plánů má ČEZ ambici proinvestovat celkově zhruba 427 miliard korun. Letos by měly investiční náklady dosáhnout 70 mld. Kč a v příštím roce téměř 78 mld. Kč. Je to nadále plně v souladu s vaším očekáváním?

Pravdou je, že pět let je dlouhá doba a plány se přirozeně a průběžně zpřesňují každým rokem. Obecně není nic zásadního, co bychom zařazovali nebo se naopak rozhodli neuskutečnit. Probíhá přestavba uhelných tepláren na plynové - to můžeme označit za jistotu. Co se týče investic do plynových elektráren jako takových, to závisí na podpůrném schématu, které se nyní diskutuje. U jaderné energetiky řešíme projekty pomáhající zvyšovat efektivitu současných jaderných elektráren, včetně prodlužování palivových kampaní. Právě nyní finalizujeme aktualizaci Podnikatelského plánu. Přirozeně se může stát, že se to oproti loni zveřejněnému plánu bude lišit v řádu miliard korun. To je ale přirozená věc.

Čistý dluh vůči EBITDA vzrostl na zhruba 206 miliard korun. Můžete nastínit, jak je dluh alokován ve vztahu k dílčím segmentům?

tags: #1 #2 #TWh #Slovensko #obnovitelné #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Profesionální čištění potrubí Přerov
• Motivace k třídění odpadu
• Databáze knih
• Learn about the Czech Union for Nature Conservation Jičín
• Alarmující stav oceánů