Staré Ekologické Zátěže v ČR: Problém, Řešení a Příklady

Starými ekologickými zátěžemi (SEZ) jsou myšleny ekologické škody vzniklé na území České republiky v období let 1938 až 1989. Jde tedy o nechtěné dědictví z dob převážně nedemokratických, kdy problematika týkající se ochrany životního prostředí nebyla na programu dne buď vůbec, nebo jen velmi sporadicky. Nyní je u nás evidováno na 7 000 SEZ (resp. kontaminovaných míst). Jen po bývalé Sovětské armádě (SA) zde zůstalo na 73 míst s ekologickou zátěží, z nichž 60 má významný rozsah škod. Tato problematika se začala pozvolna systematicky řešit až někdy od roku 1990.

Kompetence a Legislativa

Přestože se otázka sanace SEZ již téměř dvacet let diskutuje na nejvyšší úrovni a bylo na ní za tuto dobu vynaloženo v ČR více než 31 mld. Kč, neexistuje dosud koordinovaný přístup na národní úrovni, který by zajistil opravdu akční realizaci sanace SEZ. Kompetence pro řešení této problematiky jsou nesystémově rozmělněny mezi jednotlivé resorty - např. odstraňování ekologických škod způsobených činností české armády patří pod Ministerstvo obrany ČR (MO ČR), dohled nad odstraňováním SEZ v oblastech postižených hornickou činností a nad brownfields má MPO, zcela nezávisle probíhá odstraňování SEZ soukromými subjekty. Je také s podivem, že nebyl dosud v ČR schválen žádný zákon, který by komplexním způsobem řešil odstraňování SEZ. K této problematice vydává MŽP pouze příručky s pokyny.

V současné době MŽP usiluje o to, aby převzalo roli odborného garanta odstraňování všech SEZ, které jsou nyní v majetku státu nebo podléhají jeho kompetenci. Zadávání veřejných zakázek na sanaci SEZ spadá do pravomoci MF, které v současné době eviduje asi 200 ekologických smluv s nabyvateli, což představuje celkovou garanční částku ca 160 mld. Kč (do roku 1999 se stanovovala hodnota garanční částky podle obchodního jmění plus navýšení na základě analýzy rizik, od roku 2000 se stanovuje podle skutečných nákladů). Ten, kdo bude chtít získat tuto komplexní (tzv. super) zakázku, bude však muset projít neuvěřitelně zdlouhavým prověřovacím a schvalovacím procesem. Vítěze tohoto procesu na udělení super zakázky ještě nakonec musí schválit vláda. Super zakázka není financována ze státního rozpočtu (dobrá zpráva pro daňové poplatníky), ale především z příjmů z privatizace (přispěvatelem je také např. ČEZ).

Zdravotní Rizika a Kontaminace

Tato zatím očividně zdlouhavě a neefektivně řešená situace v oblasti sanace SEZ však představuje vážné zdravotní riziko pro obyvatelstvo ČR, a to buď přímé pro ty, kteří žijí v bezprostřední blízkosti kontaminovaného místa, nebo nepřímé kontaminací podzemní vody, kterou nelze pak používat jako pitnou, jakož i přítomností škodlivých látek, jako jsou např. pesticidy, PCB, těžké kovy, chlorované uhlovodíky, ropné látky aj.

Příklady Sanace a Revitalizace

Velké zkušenosti v tomto směru mají např. naši severní sousedé, kteří v rámci sjednocení Německa také zdědili SEZ, jež se nacházely na území bývalé NDR. Příkladem úspěšného politicky-technického řešení sanace SEZ a následného využití rekultivované plochy může být např. Schwarze Pumpe - dřívější plynárenský kombinát a tehdy největší úpravna hnědého uhlí ve východním Německu. Tato sanace o celkové ploše 670,8 ha byla zaměřená na další využití a uvolnění stavební plochy pro následné investice. Řešily se mj. demolice tří elektráren, tří briketáren, jedné tlakové plynárny a jedné koksovny a dalších průmyslových zařízení, včetně sanace dvou dehtových skládek. Přemístěno zde bylo 1 230 000 m3 hmoty, demontováno, resp. sešrotováno bylo 260 000 t, demolice stavebních zařízení obnášela 950 000 m3, odstraněno, resp. recyklováno bylo 595 000 t odpadů a celkový finanční náklad činil 331 mil. eur.

Čtěte také: Ekologický index poměru světla a početnosti

Ministerstvo schválilo přes 200 milionů korun na sanaci vážně kontaminovaných lokalit a na analýzu rizik. Více než 100 milionů pak přikleplo na protipovodňová opatření a protipovodňovou ochranu obcí. Dotaci v celkové výši přesahující 208 milionů korun si mezi sebe rozdělí 16 projektů, které žádaly o podporu ve 44. výzvě Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Ta nabízela až půl miliardy na sanaci vážně kontaminovaných lokalit a na analýzu rizik. Mezi úspěšnými projekty je sanace staré galvanovny bývalého podniku Jihlavan s. p., která z evropských fondů obdrží přes 100 milionů korun. Téměř 30 milionů pomůže se sanací staré ekologické zátěže společnosti Navos v Boršově u Kyjova. Zpracování analýzy rizik pro bývalé skládky odpadů v k. ú. Na povodňovou ochranu intravilánu byla zaměřena 45. výzva OPŽP. Dotaci bylo možné získat na plošná povrchová a podpovrchová retenční a vsakovací zařízení. Podporu v celkové výši téměř 20 milionů korun obdrží pět projektů. Souhrnná částka přes 98 milionů korun byla schválena 50 žadatelům, kteří o dotaci na protipovodňová opatření žádali ve 47. výzvě OPŽP. Z finančního příspěvku se mohou radovat České Budějovice, které na výstavbu, modernizaci a doplnění varovných, hlásných a předpovědních systémů obdrží přes 11 milionů korun.

Příklad projektu: APS Světlá nad Sázavou

Název: Realizace pilotního pokusu v areálu Automatárny ve společnosti APS, Světlá nad Sázavou a.s. Stručný popis předmětu: Zakázka je zadávána v rámci procesu odstraňování starých ekologických zátěží na základě uzavřené ekologické smlouvy č. Předmětem plnění je realizace pilotního pokusu v areálu Automatárny ve společnosti APS, Světlá nad Sázavou a.s. v rozsahu dle projektu a položkového rozpočtu. Cílem pilotního pokusu je prověření a výběr nejvhodnější metody pro danou lokalitu a získání dalších podkladů potřebných pro projekt vlastních sanačních prací. Hlavní soubory prací spočívají v provedení vstupního monitoringu podzemní vody, vyhloubení 5 hg.

Ekologické Smlouvy a Privatizace

Státní majetek byl v minulosti často zatížen značnými ekologickými škodami vzniklými z provozu průmyslových a jiných podniků. V České republice probíhá od počátku 90. let odstraňování ekologických zátěží spojených s privatizovaným majetkem vzniklých před privatizací. V zájmu urychlení procesu jeho privatizace byl státní majetek převeden novým vlastníkům (tzv. nabyvatelům) i s těmito starými ekologickými zátěžemi. Zákonná právní úprava přitom přenesla právní povinnosti k odstranění těchto zátěží a odpovědnost za splnění limitů životního prostředí na nabyvatele, avšak s ohledem na nejasný rozsah ekologických zátěží tyto nebyly zohledněny v ceně za prodej státního majetku nabyvatelům.

Česká republika se proto při privatizaci jednotlivým nabyvatelům na základě zvláštní smlouvy - tzv. ekologická smlouva, zavázala, že uhradí do určité předem stanovené výše (tzv. garance) náklady na odstranění těchto starých ekologických zátěží.

Role Ministerstva Financí a ČIŽP

„Ministerstvo financí má na starosti realizaci ekologických závazků státu vzniklých při privatizaci coby právní nástupce dnes již neexistujícího Fondu národního majetku,“ uvádí Zdeněk Vojtěch z Ministerstva financí, „Při privatizaci průmyslových podniků a zón byl po pádu komunismu nastaven princip, kdy nabyvatel majetku státu uhradil cenu, jaká by odpovídala majetku bez ekologické zátěže a stát se smluvně zavázal hradit náklady na odstranění ekologické zátěže až do výše kupní ceny. Tím vyjádřil vůli k vysokému podílu na odstranění škod. Stát, dnes Ministerstvo financí je zároveň zadavatelem veřejných zakázek na odstraňování těchto škod.“

Čtěte také: Objemný odpad Světlá nad Sázavou - informace

Stát v průběhu let uzavřel celkem 325 ekologických smluv s garancí 176 miliard korun. Práva a povinnosti státu při zajišťování těchto sanací a úhradě nákladů s nimi spojených vykonával Fond národního majetku a po jeho zániku k 1.1.2006 přešla agenda na Ministerstvo financí.

„V tomto tzv. ekologickém programu spravovaném Ministerstvem financí jsou tedy jeho smluvním partnerem standardně soukromé subjekty - nabyvatelé privatizovaného majetku a obce či města standardně nejsou z právního hlediska zapojeny do procesu odstraňování zátěže,“ upozorňuje Zdeněk Vojtěch, „Odborným garantem ekologického programu je samozřejmě MŽP, přičemž parametry, jak a v jakém rozsahu jsou sanace prováděny se vždy řídí příslušným rozhodnutím ČIŽP.“

„Česká inspekce životního prostředí z hlediska starých ekologických zátěží prioritně řeší odstranění znečištění podzemních vod kdekoli, kde může dojít k ohrožení obyvatel či dosud nekontaminovaných povrchových nebo podzemních vod,“ uvádí Alžběta Šírková z ČIŽP a doplňuje: „Inspekce řeší sanace starých ekologických zátěží (dále též jen SEZ) v souladu s ustanovením § 42 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Konkrétně to znamená, že inspekce, při splnění zákonných podmínek, uloží nabyvateli majetku získaného na základě privatizačního zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, rozhodnutím termínovaná opatření k nápravě vedoucí k odstranění ekologické zátěže. Další postup inspekce a možnosti řešení se řídí ustanovením zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“

Ostrava: Specifický Případ

„Výjimku ohledně zapojení obcí resp. měst představuje statutární město Ostrava, na jehož území se nachází nejvíce starých ekologických zátěží. MF a MŽP proto vyhověly příslušné žádosti města Ostrava a v tomto smyslu byla 17.4.2019 podepsána ministrem životního prostředí, ministryní financí a primátorem Ostravy Pravidla spolupráce, MF, MŽP a Statutárního města Ostrava, která upravují zvláštní postavení Ostravy v rámci procesu odstraňování starých ekologických zátěž,“ informuje Zdeněk Vojtěch.

Jednou z velkých starých ekologických zátěží v Ostravě jsou laguny po bývalém státním podniku Ostramo. Jedná se zároveň o jednu z největších ekologických zátěží na území České republiky. Laguny vznikly ukládáním odpadů z rafinérské výroby zahájené už na konci 19. století. Od roku 1965 zde byly ukládány také odpady z regenerace upotřebených ropných olejů.

Čtěte také: Světlo v přírodě: Inspirace a nápady

Mezi další areály a lokality na území Ostravy, na kterých vázne stará ekologická zátěž, patří provozované průmyslové areály i průmyslové areály s ukončeným provozem, odvaly důlních hlušin, odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby, jiné skládky průmyslových odpadů a odkaliště.

Revitalizační Programy

„Od roku 2002 ještě Ministerstvo financí vedle ekologického programu na základě usnesení vlády č. 50/2002 a následujících financuje a spravuje tzv. revitalizační program, tedy revitalizaci krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území Ústeckého a Karlovarského kraje (dále též revitalizace ÚK+KK) a na základě usnesení vlády č. 592/2002 a následujících financuje odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních společností, v souvislosti s restrukturalizací hutnictví a na revitalizaci ve vymezeném území Moravskoslezského kraje (dále též revitalizace MSK). Odborným garantem těchto programů je MPO. Příslušná usnesení vlády vyčlenila pro uvedené účely postupně pro ÚK+KK 18 mld. Kč a pro MSK 19,750 mld. Kč,“ připomíná Zdeněk Vojtěch.

Žadatelem o financování projektů v revitalizačním programu mohou být a často jsou právě obce a města. Příklady takovýchto revitalizačních projektů jsou následující:

Ústecký a Karlovarský kraj

• Obnovení silničního spojení Bílina - Kostomlaty přerušeného Radovesickou výsypku, cena 51,6mil. bez DPH (62,6mil. vč. DPH), realizace v letech 2014 - 2017. Podél této silnice v současné době vzniká i cyklostezka, cena 15,9mil. Kč bez DPH (19,3mil. Kč vč. DPH), realizace v roce 2019.
• Obnovení silničního spojení Most - Mariánské Radčice přerušeného lomem Ležáky, cena 318,1mil. Kč bez DPH (384,9mil. Kč vč. DPH), začátek realizace 2016, silnice je dokončena, probíhají schvalovací a přejímací procesy.
• Příprava území pro individuální výstavbu v obcích postižených důlní činností - např. Louka u Litvínova, cena 14,3mil. Kč bez DPH (17,3mil. Kč vč. DPH), realizace v letech 2016 - 2018, Habartov 10,7mil. Kč bez DPH (12,9mil. Kč vč. DPH), realizace v letech 2017 - 2019.
• Výstavba multifunkčního hřiště v obci Havraň, cena 2mil. bez DPH (2,5mil. Kč vč. DPH), realizace v roce 2018.

Moravskoslezský kraj

• Rekonstrukce komunikace v centru města Karviné jako náhrada zrušené komunikace v poddolované části města, cena 69,8mil. Kč bez DPH (84,4mil. Kč vč. DPH, realizace v letech 2018 - 2019.
• Financování postupné rekonstrukce Ostravské kanalizační sítě poškozené vlivy poddolování. Nejrozsáhlejší z těchto zakázek je rekonstrukce a prodloužení sběrače B do Radvanic, cena 223,3mil. Kč bez DPH, z toho podíl MF 56mil. Kč bez DPH (67,7mil. Kč vč. DPH), začátek realizace 2017, předpoklad dokončení 2021.

Sanace Kontaminované Lokality Srní u České Lípy

Lokality, ve kterých přetrvává znečištění horninového prostředí - zemin a podzemních vod - způsobené v minulosti úniky škodlivin z primárních zdrojů při výrobě, skladování a dalších manipulacích, představují značné riziko. Předmětem plnění zakázky je sanace závažně kontaminované lokality Srní u České Lípy, která sloužila od 20. do 70. let 20. století k výrobě mořených stožárů, pražců a kůlů. Později byl areál využíván pouze ke zpracování surového dřeva. K impregnaci výrobků byl v areálu využíván kresotový olej, vodou rozpustné anorganické soli a rtuť. Na předchozí dílčí průzkumy a sanační opatření navázala v roce 2016 a 2017 komplexní analýza rizik, která přítomnost masivní kontaminace PAU, Hg, Zn a ropných látek prokázala.

Nápravná opatřeni budou provedena v souladu s projektovou dokumentací „Sanace staré ekologické zátěže v území kontaminovaného historickým provozem impregnace dřeva v oblasti vodního zdroje Česká Lípa - jih- projektová dokumentace nápravných opatření" vypracovanou společností MEGA a.s. Základem nápravných opatření je odstranění extrémně kontaminovaného horninového prostředí v centru kontaminace a na odkapávacích plochách, resp. efektivní řešení problematiky intenzivní kontaminace eluvia pískovců ropnými látkami a PAU, kontaminace skalního masivu ropnými látkami a PAL) a kontaminace podzemních vod PAU. Sanace předpokládá odtěžbu primárního ohniska kontaminace do hloubky 6 m p.t. a v projektované přilehlé manipulační ploše do 1,2 m p.t. V prostoru místa realizace bude umístěna jímka a ve dvou etapách vybudována bioaugmentační plocha, na které bude prováděno „kompostování" vytěženého nadlimitně kontaminovaného materiálu. Těžba a bioaugmentace bude probíhat po etapách tak, aby byla využita kapacita vybudované zabezpečené plochy. Vody zachycené v jímce budou zpětně rozstřikovány na ploše, případně vyváženy k likvidaci na ČOV. Souběžně s provozem bioaugmentační plochy bude probíhat sanace kontaminace ropných uhlovodíků v podzemních vodách s využitím Fentonova činidla s fotooxidací a biostimulací. V průběhu těžby bude probíhat monitoring kvality zemin za účelem přesné konturace kontaminace ve výkopu. Veřejná zakázka je spolufinancována z Operačního programu Životní prostředí, projekt reg. č.

Zpráva NKÚ a Reakce Ministerstva Financí

Praha - Odstraňování ekologických zátěží způsobených někdejšími státními podniky před jejich privatizací je stále pomalé a podle dnes zveřejněné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nezrychlilo ani v posledních letech. Existují i místa, kde sanace ani nezačala. Stát už přitom za likvidaci starých ekologických zátěží zaplatil 66,2 miliardy korun. Ministerstvo financí v reakci na závěry kontroly uvedlo, že v letech 2017 až 2022 výrazně zvýšilo počet zahájených zadávacích řízení na odstranění zátěží.

Odstraňování starých ekologických zátěží začalo v roce 1991. To se však podle NKÚ nestane, protože přijatá opatření nebyla účinná. Stále existují dokonce lokality, ve kterých sanace ani nezačala. Podle posledních odhadů ministerstva budou staré ekologické zátěže odstraňovány nejméně do roku 2042.

Pomalé tempo ilustrují kontroloři na příkladu ropné laguny Ostramo. Ekologická smlouva byla uzavřena v roce 1997. Kaly se začaly odstraňovat a likvidovat v létě 2004. Navazující sanace kontaminovaných zemin v blízkosti lagun je stále v přípravné fázi, skončit by měla v roce 2032, tedy 35 let od uzavření smlouvy.

Důsledkem pomalého tempa je růst výdajů státu. Prodražují ho takzvaná povinná ochranná sanační čerpání. Jde o dočasné opatření, které má do doby definitivní sanace zabránit šíření kontaminace podzemními vodami do okolí. NKÚ zjistil, že toto dočasné opatření trvalo v devíti lokalitách přes deset let a například v lokalitě Koksovna Jan Šverma dokonce 25 let.

Se závěrem, že odstraňování starých zátěží v posledních letech nezrychlilo, nesouhlasí ministerstvo financí. "Během sledovaného období 2017 až 2022 ministerstvo financí zahájilo 78 otevřených zadávacích řízení, což je výrazný nárůst proti 59 v období 2011 až 2016, které prověřovala předešlá, obdobně zaměřená kontrola NKÚ," uvedl mluvčí resortu Filip Běhal. V průměru se podle něj ročně zahájilo zhruba 16 řízení proti deseti v předchozích pěti letech. Tempo zadávání příslušných veřejných zakázek se tak zvýšilo o více 60 procent, uvedlo ministerstvo.

Podle ministerstva také paušálně neplatí, že by pozdější sanace znamenala vyšší náklady na její odstranění. "Na řadě lokalit plynutím času dochází v přírodním prostředí k přirozenému odbourávání kontaminace," uvedl Běhal.

Přestože mělo ministerstvo financí v kontrolovaných letech 2018 až 2022 pro urychlení odstraňování starých ekologických zátěží na zvláštních účtech každoročně 2,5 miliardy Kč, vynakládalo v průměru 35 procent této částky, uvádí NKÚ. Kontroloři v této souvislosti upozorňují na to, že v budoucnu může být peněz nedostatek. Důvodem jsou nestabilní a kolísavé příjmy, tvořené především dividendami polostátní skupiny ČEZ, a také fakt, že od roku 2019 se část těchto peněz každoročně převádí do státního rozpočtu.

Při uzavírání ekologických smluv se stát nabyvatelům privatizovaného majetku zavázal uhradit náklady na odstranění ekologické zátěže do předem stanovené výše. Podle zjištění NKÚ však v dubnu 2023 nepostačovala státní garance na pokrytí potřebných výdajů u 16 lokalit. V 15 případech tak byly sanační práce zastaveny, omezeny, případně vůbec nezačaly. V jednom případě hradil pokračování sanace sám nabyvatel privatizovaného majetku.

I po převodu peněz do státního rozpočtu zbývá podle ministerstva financí na privatizačních účtech dostatečný zůstatek k pokrytí ekologických závazků států. "V případě, že by suma na těchto účtech nebyla dostatečná, umožňuje výše zmíněný zákon 'zpětné' převedení potřebných prostředků naopak ze státního rozpočtu na privatizační účty," uvedl mluvčí resortu.

tags: #APS #Světlá #nad #Sázavou #stará #ekologická

Oblíbené příspěvky:

• Elegantní odpadkový koš KIS Chic Bin L
• Neobnovitelné zdroje energie
• Praktické tipy pro třídění odpadu
• Letní přírodní poezie
• Vrácené zboží a ekologie