Papoušci ara jsou již dlouho oblíbenými domácími mazlíčky. Svou roli v tom hraje jejich atraktivní vzhled, dlouhověkost, ale také inteligence srovnatelná s inteligencí primátů. Pestrobarevný velký druh papouška, který je jedním z nejznámějších z rodu ara.
Ara arakanga je zhruba 81 až 96 cm velký papoušek. Z jeho délky však zabírá více než polovinu ocas. Průměrná hmotnost se pohybuje okolo jednoho kilogramu. Ve volné přírodě se ara arakanga vyskytuje v jižním Mexiku, Střední Americe a samozřejmě také v severní části Jižní Ameriky, kde je možné ho nalézt v Bolívii, Peru, Paraguaji a v deštných pralesech v okolí Amazonky v Brazílii.
Typická délka života ve volné přírodě je 40-50 let. Objevuje se také na Trinidadu a Tobagu. Vysazen byl na Portoriku. Ara arakanga je jeden ze tří nejznámějších a nejčastěji chovaných velkých arů. Ze všech arů je ara arakanga nejpestřeji zbarven.
V jeho opeření výrazně převažuje jasně červená barva. Velká křídelní a ramenní pera jsou zlatožlutá se zelenými konci a koncové letky jsou pak jasně modré. Stejně tak okrajová ocasní a nadocasní pera mají modrou barvu. Líce a okolí oka až po zobák má ara arakanga bílé a oproti ostatním arům holé bez drobných pírek. Horní část zobáku je mohutnější a má světlou rohovinovou barvu. Sporní menší část je pak černá.
Vydávají velice hlasitý hluboký křik, který se nese až několik kilometrů do okolí. Pohlaví je u ary arakangy podle vnějších znaků nerozlišitelné. Jediný rozdíl, který je možné pozorovat je ten, že mladí ptáci mají tmavé oči, které se v dospělosti změní na světle žluté.
Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů
Existují dva poddruhy: ara arakanga středoamerický (Ara macao cyanoptera) a ara arakanga jihoamerický (Ara macao macao). První jmenovaný má větší žlutý pás na křídlech a chybí mu na nich zelená pera.
Mají rádi vlhké nížiny subtropických a deštných pralesů, kde vyhledávají otevřená prostranství nebo okraje řek. Žijí také v savanách Střední a Jižní Ameriky. Nejčastěji můžeme ary arakangy vidět po párech.
Žije v trvalém páru a pohybuje se obvykle v párech nebo skupinách až 20 ptáků. Samec a samice se sdružují u svých hnízd a létají v jejich okolí vždy společně. Vzájemnou náklonnost si mezi sebou prokazují především probíráním peří. Mají čistě monogamní vztah, který trvá po celý život. Jakmile se dva jedinci spárují, je už velmi obtížné spatřit je samostatně, samozřejmě kromě období, kdy samice musí sedět na snůšce.
Ara arakanga zahnízdí nejčastěji jednou do roka, občas jen jednou za dva roky. Snůška čítá od 2 do 4 bílých vajec s inkubační dobou 24 až 28 dní. Na vejcích sedí převážně samice. Samec pak krmí mláďata natrávenou kašovitou potravou. Další snůšku arové nezačnou, dokud se mláďata úplně neosamostatní. Mladí ptáci totiž zůstávají s rodiči až do jednoho či dvou roků svého života. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku tří až čtyř let.
Hnízdí v dutinách stromů deštných pralesů, kde jsou chráněni hustou zelení a jsou tak méně dostupní pro predátory, jako jsou opice, tukani, hadi a někteří větší stromoví savci. Pokud je ara arakanga v hnízdě něčím vyrušen, opatrně vykukuje ven a tiše kontroluje situaci, dokud není nebezpečí zažehnáno. Pokud je hnízdo přímo ohroženo, ara jej co nejrychleji tiše opustí a skryje se do jiného. Jinak dokáže predátorům zdárně odolávat především díky své velikosti a rychlému letu.
Čtěte také: Příčiny klimatických změn
Ara arakanga se v přírodě živí primárně ovocem a různými druhy ořechů. Příležitostně si doplňuje stravu nektarem či některými rostlinami. Pro zlepšení trávení občas doplní svůj jídelníček o jílovitou hlínu, kterou hledají na březích řek. Jsou známí také tím, že konzumují ovoce před tím, než uzraje. Nezralé ovoce má tvrdší slupku a je obtížnější se k němu dostat. Arové však mají natolik silné zobáky, že jim to nečiní problémy. Tím získávají v přírodě obrovskou výhodu, protože nemusí mít strach, že přijdou o potravu kvůli jiným druhům zvířat.
Ara arakanga je pro chovatele velice atraktivní, avšak náklady na jeho pořízení a péči o něj jsou obrovské. Navíc patří mezi náročnější papoušky a je extrémně hlasitý a hlučný, což nejednoho chovatele odradí. Jeho chov vyžaduje dostatek prostoru, takže klec, pro jednoho aru musí být podle možností co největší. Mříže klece by neměly mít mezery větší než 2,5cm a měly by být zhotoveny z odolného kovu.
Stejně tak, jak jsou nároční na prostor, jsou tito ptáci nároční na lásku a péči. Měli by s majiteli přicházet pravidelně do styku, přičemž je vhodné časté vypouštění z klece, což napomáhá jejich socializaci. Snadno přilnou ke svému majiteli, avšak poznávání cizích lidí je pro ně obtížnější a zabere více času. Jsou velice inteligentní a potřebují spousty hraček ke zkoumání a okusování.
Pokud chceme chovat ary v páru ve venkovní voliéře, měli bychom jim připravit prostory o rozměrech 2,5 metru na výšku a na šířku. Minimální délka je 6,5 metrů, ale ideálních je 8 metrů. Bohatá výbava zelení je samozřejmostí.
S výběrem vhodné budky pro hnízdění bývají obecně u arů problémy. Nejvhodnější je umístit do voliéry více budek o různých rozměrech na různá místa a nechat pár, aby si sám vybral. Jakmile začne ara arakanga jednu budku navštěvovat, můžeme ostatní bez starostí z voliéry odstranit, protože je jisté, že i v příštích letech zahnízdí ve stejné.
Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku
Ve venkovní voliéře ara arakanga nasedne na snůšku nejčastěji během jara nebo léta. Ve vnitřních voliérách záleží na přizpůsobení teplotních podmínek, takže jsou schopni zahnízdit v jakémkoliv období. Během hnízdění bývají tito papoušci velice teritoriální a agresivní.
Ara arakanga je zapsán na seznamu CITES I, což znamená, že nesmí být volně odchycen z přírody do zajetí bez patřičných povolení. Vlády několika zemí bojují proti černému obchodování s nimi, avšak je jisté, že mnoha obchodníkům se podaří nejeden kus bez povolení prodat. S papoušky na černém trhu není příliš dobře zacházeno, a proto při transportu často uhynou v důsledku stresu.
Červený seznam IUCN (2022) jej z hlediska ohrožení řadí k druhům málo dotčeným (LC), vztahuje se však na něj ochrana mezinárodní obchodní úmluvy CITES. Přesto je loven pro maso, krásné peří a nelegální obchod se zvířaty.
Ačkoli tento papoušek patří mezi nejkrásnější na světě, je silně ohrožen. Jeho ohrožení zpočívá v kácení jeho přirozeného biotipu, tedy tropických deštných lesů. Dalším co ohrožuje tento truh papouška je, že lídé vybírají mláďata přímo z hnízda aby je mohli za vysokou peňežní cenu prodat.
Ara Macao je zapsán na seznamu CITES I, což znamená, že nesmí být volně odchycen z přírody do zajetí bez patřičných povolení. Odchycený pták velmi trpí stresem a ztrátou svého partnera a je většinou nemožné ho ochočit. Člověk pro něj bude vždy tím, kdo jej odebral z jeho přirozeného prostředí a jakékoliv nešetrné zacházení si papoušci velmi dobře pamatují a neodpouštějí. Proto je vždy lepší nákup mláďete přímo od ověřeného chovatele a nedoporučuje se kupovat ptáky na trzích a v obchodech se zvířaty, kde není prodávající schopen či ochoten informovat budoucího majitele o původu ptáka.
Cena ary arakangy na legálním trhu se pohybuje okolo 50-60tis. Kč za kus.
Vědci své pokusy prováděli v čase, kdy byli jednotliví ptáci zvyklí létat mimo voliéru. V sérii pokusů sledovali, jak reagují na svého chovatele. Přitom fotografovali jejich hlavy, aby přesně zaznamenali, kdy papoušci načechrají peří na temeni, v týle a na krku a v jaké situaci jejich holé, obvykle bílé tváře, zčervenají. Zdá se tedy, že pokud vám váš ara červená a čepýří se, máte to u něj dobré.
tags: #ara #arakanga #ohrožení