Tento článek se zabývá problematikou hlášení odpadů, povinnostmi s tím spojenými a judikaturou v této oblasti.
Provozovatel skládky je dle § 49 odst. 1 zákona o odpadech povinen vytvářet finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu.
Její výše činí dle § 51 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech 35 Kč za tunu uloženého odpadu.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že povinnosti vytvářet finanční rezervu ve výši 35 Kč za tunu podléhá:
Nejvyšší správní soud nesdílí názor stěžovatelky, že odpad ukládaný jako technologický materiál na zajištění skládky podléhá tvorbě finanční rezervy jen tehdy, pokud měl k tomuto účelu sloužit, ale nebyl takto aktivně využit.
Čtěte také: Vzor Hlášení SKS
Formulace citovaného ustanovení nezavdává pochybnosti o tom, že se naopak jedná právě o odpadní materiál, který byl na skládku uložen takovým způsobem, že slouží k jejímu zajištění.
Pokud by daný materiál tomuto účelu (zajištění skládky) nesloužil, bylo by nadbytečné jej v citovaném ustanovení explicitně zmiňovat, neboť by se nadále jednalo o ostatní (k účelu zajištění skládky nevyužitý) odpad.
Zahrnutí odpadu, který slouží k technickému zajištění skládky, mezi odpad podléhající povinné tvorbě finanční rezervy, ostatně odpovídá jejímu smyslu a účelu.
Jak již konstatoval městský soud, tato rezerva je dle důvodové zprávy k zákonu o odpadech vytvářena proto, aby byly v průběhu provozu skládky získány a soustředěny finanční prostředky na zabezpečení její rekultivaci.
Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2020, čj. 7 As 54/2019-88, jestliže odpad přestal být po splnění podmínek stanovených v § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, pro určité použití odpadem, neznamená to současně, že přestává být odpadem, jestliže se využije pro jiné účely.
Čtěte také: Komunální odpad Teplice
Splnění podmínek upravených v uvedeném ustanovení je třeba ověřit pro každé z těchto využití zvlášť.
Městský soud uzavřel, že Rekosol i odpady, které byly uloženy na skládce v I. fázi jejího provozu, měly být evidovány pod kódem D1 jako uložený odpad.
Nesprávnou evidencí žalobkyně porušila § 39 odst. 2 a § 20 písm. e) zákona o odpadech.
Podle NSS však provozovatel skládky může v I. fázi provozu skládky využívat odpad, nikoli jej pouze odstraňovat uložením (s odkazy na citace z judikatury NSS).
Žalovaný neprovedl řádné posouzení způsobu nakládání s odpady na skládkách provozovaných žalobcem, tj. jestli byly na složištích těchto skládek dotčené odpady využívány nebo odstraňovány, příp.
Čtěte také: Nahlášení přepravy odpadů
Dalším problémem je klasifikace „Recyklované škváry“ coby výrobku, resp. odpadu.
Zde správní orgány opět dospěly k nesprávným právním závěrům na základě neúplně zjištěného skutkového stavu.
Žalovaný jednak nesprávně posoudil naplnění podmínek podle § 3 odst. 6 zákona o odpadech, které vymezují, za jakých okolností z odpadu katalogové č. 19 01 12 vznikl výrobek škvára, který všechny podmínky pro uznání za výrobek splňuje, a jednak nesprávně právně posoudil, jakým způsobem je s výrobkem škvára na skládce Benátky nakládáno (dospěl k závěru, že je tam buď odstraňován uložením, nebo jako odpad určený na TZS, aniž by provedl posouzení dle rozsudků NSS).
Žalovaný nesprávně dovozuje, že výrobek škvára nikdy nebyl výrobkem, ale pouze mechanicky upraveným odpadem katalogové č. 19 01 12, kterýžto závěr je nesprávný a neodpovídá správnímu spisu.
Společnost .A.S.A. hradí z peněz získaných z prodeje použitého oblečení náklady spojené se sběrem a přepravou, dále přispívá na charitativní účely.
Od roku 2011 spolupracujeme s Diecézní charitou Brno, za tuto dobu se v Jihomoravském kraji podařilo nasbírat přes 141.000 kg oblečení.
Pokud půjde vše podle plánu společnosti A.S.A., která skládku provozuje, hora smetí u okraje Prahy nabobtná o další jeden a půl milionu tun a zabere dalších deset hektarů polí.
Už nyní je mezi Ďáblicemi a Březiněvsí uloženo přes pět milionů tun odpadu.
Hlavním cílem je rozšíření skládky západním směrem do katastru obce Březiněves.
Náměstek primátora pro životní prostředí Karel Březina oznámil, že letos bude Praha největší část odpadu energeticky využívat.
"Vzhledem k tomu, že provozovatel skládky razantně zvýšil cenu za uložení odpadu, je nutné zvážit, jakým způsobem se bude nejen letos, ale i v dalších letech se směsným komunálním odpadem nakládat," řekl Březina.
Ďábličtí občané i radnice ovšem vzniklou situaci vidí zcela opačně.
Trápí je zápach, velké množství prachu, poletující papírky i exhalace z tisíců nákladních automobilů.
Haramul se společností A.S.A. vyjednal dohodu, která jí slibuje větší výhody než doposud.
Podle Haramula Ďáblice vypověděly Březiněvsi smlouvu o společném využívání mateřské školy.
Starosta Haramul však tvrdí opak. "Nám skládka nijak nevadí. Rozhodně nesmrdí, nelítají z ní žádné odpadky. Skládka je pod trvalým dozorem. Sám bydlím kousek od ní, a kdybych něco cítil, tak okamžitě volám vedoucímu skládky, ať s tím něco dělá. To se ovšem už velmi dlouhou dobu nestalo," tvrdí starosta Březiněvsi.
Generální ředitel společnosti A.S.A. Arnošt Kastner tvrdí, že ďáblickou skládku provozuje společnost v souladu se všemi předpisy a světovými trendy.
"Děláme mnohem víc, než nám ukládají předpisy vyhlášky a provozní řád."