Mapa čistoty ovzduší Vendryně a okolí

Prohlédněte si údaje o kvalitě ovzduší v lokalitě Vendryně. Posuzování kvality ovzduší je rozděleno podle jednotlivých veličin (PM10, NO2 atd.). Celková kvalita ovzduší je posuzována podle nejméně příznivě hodnocené veličiny. Výhodou indexu a jeho slovního popisu je, že není nutné sledovat a porovnávat konkrétní číselné hodnoty.

Poznatky o kvalitě ovzduší ve Vendryni a okolí byly získány při projektu Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší na Třinecku. „Naše oddělení v rámci projektu provedlo v okolí tohoto hutního podniku na základě detailních měřicích kampaní z roku 2018 identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší částicemi PM2.5.

Zjištění o znečištění ovzduší na Třinecku

Z vyhodnocení vyplývá, že nejvýznamnější část znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM2.5 je na Třinecku místního původu, tzn. pochází převážně z okruhu řádově jednotek kilometrů od hodnocených lokalit. Dominantním zdrojem znečištění na všech třech měřených místech je individuální vytápění domácností pevnými palivy. Hutní zdroje znečišťování ovzduší podle ní mají významný vliv především na kvalitu ovzduší mezi Třincem a Českým Těšínem, kde je kvalita ovzduší nejhorší a průměrný roční imisní příspěvek ke koncentraci suspendovaných částic PM2.5 dosahuje přibližně 5 až 10 procent.

Blanka Krejčí z ČHMÚ v Ostravě cituje ze zprávy o zdrojích znečištění na Třinecku: „V hodnocené oblasti představuje zhoršená kvalita ovzduší nejvyšší expozici a související populační zdravotní riziko ve Třinci a Českém Těšíně.

Srovnání se situací v Evropě

Studie ukázala na největší znečišťovatele v Evropské unii. Vede Polsko. Česko je v závěsu. Nejvíce měst a obcí znečištěných polétavým prachem v Evropské unii je v Polsku. Ale Česká republika mu v této nelichotivé statistice šlape na paty. Ukázala to nově vydaná světová analýza Global Air Quality City Ranking 2018, srovnávající kvalitu ovzduší na základě oficiálně dostupných dat. V první stovce nejšpinavějších měst jich má Polsko 35, Česko 26. Do žebříčku se také "probojovalo" 16 italských a 9 slovenských měst. V Itálii je na tom špatně zejména sever. Částice polétavého prachu se tam kumulují, neboť je zadržují Alpy a vítr je nerozfoukává. V Česku je nejhorší ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Z měst mimo Moravskoslezský kraj nejhůře dopadlo Valašské Meziříčí, které však s tímto regionem sousedí. "Například město Most má srovnatelné ovzduší jako milionové město Che-kang v severní Číně. Obě města mají společné to, že se v blízkosti těží uhlí a provozují uhelné elektrárny," poukazuje na jeden z výsledků analýzy Lukáš Hrábek z ekologické organizace Greenpeace.

Z celosvětového pohledu se nejhůře dýchá v Asii. Z měst v EU žebříček vede polské Jaworzno ležící asi 70 kilometrů od českých hranic. Naopak nejčistší jsou města na severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn a největší skotská města Edinburgh a Glasgow.

Lokální topení a kvalita ovzduší

Lokální topení je nejhorší. Brno se v rámci Unie umístilo na 85. místě, Praha až na 142. místě. Analýza tak ukázala zajímavý fakt, že v menších městech a na vesnicích se dýchá mnohem hůře než v těch největších. "Kvalita ovzduší na vesnici je mnohem horší; ve městech se topí plynem. Ekologové proto požadují zvýšení energetické daně z uhlí a poplatků z jeho těžby. Získané finanční prostředky navrhují investovat do podpory ekologičtějšího vytápění.

Studii dopadů zavedení uhlíkové daně momentálně dokončuje ministerstvo financí. A ministerstvo životního prostředí letos spustilo třetí výzvu kotlíkových dotací. Na základě požadavku EU v ní už finančně nepodpoří kotle, v nichž lze spalovat uhlí, byť i kombinovaně s jiným druhem paliva.

Starosta rekordně znečištěné Dolní Lutyně se dušuje, že všechny tyto možnosti u nich obyvatelé využívají. "Nemáme už co víc dělat. V obecních budovách máme všechny kotle na plyn. Domkaře přesvědčujeme, aby šli do každé kotlíkové výzvy a bezúročné půjčky. Bohužel jsme přímo na hranici s Polskem," říká starosta Pavel Buzek. Prvenství mezi nejšpinavějšími obcemi v Česku ho rozčiluje. Podle něj totiž mají špatně umístěnou měřicí stanici v části Věřňovice v nivě řeky Olše. "Je v nejnižším bodě, takže je jasné, že při inverzi měří vyšší hodnoty polétavého prachu.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Dopady znečištění ovzduší a prevence

Polétavý prach může způsobit záněty dýchacích cest, zvyšuje riziko cévních a srdečních chorob a infarktu. Nejcitlivější jsou malé děti a staří lidé. Zvláště pokud už mají problémy s dýcháním.

Nejefektivnějším řešením by podle Rychlíkové bylo, kdyby všichni přestali topit tuhými palivy, ale pomůže také udržování pořádku ve vlastním domě. "Člověk žije většinu života ve vnitřním prostředí a tam se napráší možná daleko více než venku. Takže je důležité své vlastní soukromé prostředí udržovat tak, aby v něm nebyly prašné zdroje," radí lékařka.

Hladina s označením Velmi dobrá a Dobrá je považována za standard, kdy znečištění ovzduší nemá žádný vliv na lidský organismus. Všichni lidé mohou pociťovat lehké zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (i při kratším pobytu venku).

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

tags: #mapa #cistoty #ovzdusi #vendryne

Oblíbené příspěvky:

• Co jsou létající odpadky?
• Obnovitelné zdroje energie v ČR
• Emisní poplatky v ČR
• Fryčovice a třídění odpadu
• Dopad nerezové oceli na životní prostředí