Asociace dobrovolných strážců přírody: Co to je a jak funguje?

Stráž přírody hraje klíčovou roli v ochraně přírody a krajiny. Její členové dohlížejí na dodržování zákonů a předpisů, monitorují stav životního prostředí a zasahují v případě porušení předpisů. Světový den strážců přírody (World Rangers Day - WRD) se slaví z popudu Mezinárodní federace strážců (IRF) a nadace Thin Green Line.

Historie a vývoj stráže přírody

Přestože v novodobém sousloví je národní park uváděn před chráněnou krajinnou oblastí, pořadí vzniku je přesně opačné. A nejinak je to i s historií a vývojem stráže přírody, která se začínala formovat právě v souvislosti s vyhlášením našeho největšího chráněného území.

Základ stráže přírody, aniž by přitom použil tento výraz, položil už zákon č. 40/1956 Sb. Ten v § 14 zavedl pozice dobrovolných pracovníků státní ochrany přírody, a to ve funkci okresních konservátorů a také zpravodajů jako jejich místních spolupracovníků. To ještě spadala ochrana přírody pod Ministerstvo školství a kultury, což nám připomínají i některé stále platné vyhlašovací předpisy chráněných území.

Zákon č. 114/1992 Sb. tento model přejal prakticky beze změn, jen agendu zařadil pod nové Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“), zavedl pojem „stráž přírody“ a formulací „Okresní úřady a správy ustanovují stráž přírody zejména z řad dobrovolných pracovníků“ umožnil i profesionální výkon stráže přírody.

S koncem roku 2002 přešli okresní strážci přírody a zpravodajové pod krajské úřady, a to často aniž by si to příslušný krajský úřad vůbec uvědomil.

Čtěte také: Asociace recyklace stavebního odpadu ČR

První strážci na Šumavě

Za obor, který měl k dnešnímu pojetí stráže přírody nejblíže, lze považovat tehdejší „konservátory ochrany přírody“, ustanovované na základě zákona o státní ochraně přírody z r. 1956, dle kterého byli rovněž oprávněni činit k zajištění ochrany přírody potřebná opatření. Jedním z významných rozhodnutí tak bylo v r. 1970-1991, první profesionální strážciVýznamný zlom v organizaci přineslo zřízení samostatných Správ CHKO pro západočeskou část (r. 1970 v Sušici) a jihočeskou část (r. 1971 ve Vimperku) a přijetí prvních stálých zaměstnanců.

Jako jeden z prvních byl na jihočeskou Správu ve Vimperku přijat dosavadní dobrovolný strážce (dále „DS“) Miloslav Soukup a dne 27. 6. 1972 se tak stal prvním profesionálním strážcem CHKO Šumava. V krátkém sledu postupně přibyli další zaměstnanci a také další profesionální strážci (Š. Labaj, Z. Zlámal, F. Kortus, E. Jiřík, V. Mareš), kteří byli pověřováni organizací DS na jednotlivých strážních obvodech.

Pod vedením profesionálních strážců a odborných pracovníků obou Správ byl v následujícím období rychle stabilizován početný aktiv DS, jehož členové byli vybíráni převážně z řad místních obyvatel - lesníků, členů horské služby, KČST nebo ochránců přírody. Pro usnadnění přípravy byla v roce 1974 sestavena a vydána skripta pro DS.

Legislativní rámec ochrany přírody

Základním právním předpisem v této oblasti je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon definuje:

• Územní systém ekologické stability krajiny
• Významné krajinné prvky
• Ochranu planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů
• Evropsky významné lokality a soustavu Natura 2000

Definice pojmů dle zákona

Územní systém ekologické stability krajiny: vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.

Čtěte také: Air Pollution Prevention in the Czech Republic

Významný krajinný prvek: ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území).

Planě rostoucí rostlina: jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.

Volně žijící živočich: jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody.

Biotop: soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.

Evropsky významná lokalita: lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v továrnách

Natura 2000: celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Kdo se může stát strážcem přírody?

Strážcem přírody se může stát fyzická osoba, která splňuje následující podmínky:

• Je starší 21 let
• Je bezúhonná
• Je plně svéprávná
• Je zdravotně způsobilá
• Složila slib stráže přírody

Strážce přírody musí mít potřebnou kvalifikaci a splňovat další předpoklady stanovené zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Práva a povinnosti stráže přírody

Strážci přírody mají ze zákona oprávnění:

• Dohlížet na dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny
• Zjišťovat totožnost osob, které porušují jmenované předpisy
• Ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky spáchané na úseku ochrany přírody
• Vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v zákoně č. 114/92 Sb.
• Kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny
• Monitorování stavu životního prostředí
• Výchově a osvětě veřejnosti
• Spolupráci s orgány státní správy a samosprávy
• Pozastavování rušivé činnosti v případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných zákonem

Záznamová činnost strážce

Při výkonu služby strážce pořizuje záznamový materiál:

• O přestupcích
• O případném poničení, údržbě naučné stezky
• O rozšiřování informačních materiálů
• O výskytu/pozorování rostlinných a živočišných druhů
• O odborném komentáři a dalších námětech a doporučeních v rámci ochrany přírody

V terénu takovou osobu poznáte podle služebního odznaku stráže přírody, nášivky sestávající se ze znaku příslušné CHKO nebo NP a také slovního označení ,,strážce". Taktéž při výkonu své činnosti mají strážci přírody statut úřední osoby se všemi náležitými atributy.

Asociace strážců přírody ČR

Asociace strážců přírody ČR (ASP) je organizace sdružující strážce přírody v České republice. Jejím cílem je zvyšovat odbornost a profesionální úroveň svých členů. Za tímto účelem asociace pořádá pravidelná setkání spojená s výměnou zkušeností získaných při strážní, informační a průvodcovské službě v terénu a konzultace s přizvanými odborníky.

Asociace je od roku 1999 členem IRF - International Ranger Federation, organizace sdružující národní asociace strážců přírody - rangerů na celém světě.

Výzkum vnímání dobrovolných strážců přírody

V roce 2022 se Hana Nedbálková věnovala tématu dobrovolných strážců přírody v rámci své diplomové práce pod vedením Michala Medka. Jednalo se o kvalitativní výzkum, jehož cílem byla sonda do vnímání této dobrovolnické činnosti ze strany aktivních strážců.

V rámci výzkumu byly identifikovány tři přístupy k činnosti dobrovolníka stráže přírody:

• Řešitelé problémů: Dohlížejí na dodržování pravidel a sankcionují přestupky.
• Hobby přírodovědci: Věnují se pozorování přírody a sdílení zážitků.
• Pomocníci: Pomáhají s údržbou infrastruktury a úklidem odpadků.

Z analýzy rozhovorů vyplynula čtyři témata, která jsou pro dobrovolné strážce přírody důležitá: Péče, Radost z pobytu v přírodě, Výlučnost a Respekt.

Počty strážců přírody v ČR

AOPK ČR nevede centrální evidenci členů stráže přírody. Počty jsou tak aktualizované jednou ročně, a to k 31. 12. předešlého roku. Výsledky se veřejnost dozvídá v ročence AOPK ČR. Počty na konci loňského roku udává následující tabulka. Zobrazené počty jsou souhrnné a v praxi tak nastává, že stejná osoba ustanovená stráží přírody ve dvou různých CHKO je započítána dvakrát.

Požadavkem je, aby pro každé místo v kompetenci AOPK ČR byli ustanoveni aspoň dva strážci přírody. Důvodem je, že strážce přírody může některé případy řešit efektivněji než běžný zaměstnanec.

Aktuální výzvy a problémy

Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě málo, neukázněných turistů však podle správ přibývá. Charakter přestupků se mírně mění s tím, jak se mění návštěvníci hor. V rámci Evropy i zbytku světa je podle Lehkého Česko anomálií. Ve vyspělých státech, kam by se Česká republika jistě ráda zařadila, je normální, že přírodní poklady jsou přiměřeně střeženy, že dodržování pravidel někdo vymáhá.

Některá pracoviště kvůli usnadnění administrativy ustanovují zájemce, kteří úspěšně splnili všechny zákonné požadavky, rovnou do funkce strážce přírody. Z praktických důvodů vznikla funkce „čekatel“, která je neformálním označením uchazeče od chvíle, kdy projeví zájem o ustanovení, do okamžiku, než je ustanoven strážcem či zpravodajem.

tags: #asociace #dobrovolnych #strazcu #prirody #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Výlety Buchlovice a okolí
• Rozdíly v odpadovém hospodářství
• Problémy životního prostředí v Jeseníkách
• Šetřete přírodu i peníze
• Recyklace bioplastů