Astrologické předikce a ekologická krize

Čeká nás velmi důležitý rok 2025, který je zároveň druhým rokem v devítiletém cyklu, který je nejdůležitějším časem v novodobé historii pro utváření základů k nasměrování celého lidstva. Po mocném roce 2024, který odstartoval základní směr lidstva do dalšího devítiletí až dvacetiletí, vstupujeme do času, kdy můžeme očekávat snahu různých uskupení se různě spojovat a spolupracovat, aby tak mohly jednotlivé skupiny získat větší vliv nad směřováním svých záměrů.

Můžeme očekávat neočekávané, protože planeta Uran bude v následujících letech velmi silně působit na celou lidskou společnost, což podporuje originalitu, nezávislost a touhu po zcela nových přístupech v téměř všech oborech. Vlivem technologií můžeme očekávat velkou soutěž o pozornost a podporu lidí, protože právě archetyp Vodnáře posiluje jak svobodu jednotlivce, tak všech ostatních skupin. Kdo se bude snažit někoho omezovat nespravedlivým a zcela nelogickým způsobem, ten neuspěje. Síla se přesouvá k těm, kdo budou umět myslet nejen na sebe, ale i na druhé.

Severní uzel se v lednu přesune do vodního a soucitného znamení Ryb, což značně podpoří všechny sociální, umělecké a duchovní obory. Lidé si budou v roce 2025 více pomáhat, protože poslední léta byla velmi obtížná pro celý svět. V roce 2024 navíc skončilo mnoho vztahů, které neunesly jak krizi posledních let, tak vlastní potřebu se více realizovat.

Doporučuji nerozvíjet zbytečné konflikty a brát vše jako spravedlivé karmické vyústění, které může mít kořeny jak v předešlých generacích, tak v minulých životech. Jestli člověk měl v roce 2024 za sebe zabojovat, v roce 2025 je dobré ukázat vznešenější stránky své duše. Znamení Ryb přeje odpuštění, bezpodmínečné lásce a správné obětavosti bez lítosti. Díky silám tvůrčí představivosti a snění si mnoho lidí může doslova vysnít novou realitu.

Nejdominantnější konstelace planet Saturnu a Neptunu ve znameních Ryb a Berana značně posílí schopnost lidí si vysnít svou budoucí realitu. Tato konstelace bude často v příznivých aspektech na planety Uran v Býku a Pluto ve Vodnáři, což předjímá opravdu velké celospolečenské změny, které v pozitivním ohledu mohou ovlivnit a proměnit celé lidstvo. Je to rok, kdy se spojí mnoho idealistických a zároveň velmi silných jedinců a začnou nezištně spolupracovat ve prospěch všech lidí.

Čtěte také: Věrohodnost astrologických předpovědí

Biohacking, nové poznatky v neurovědě nebo v práci se sny a s lucidním sněním mohou probudit netušené možnosti, jak aktivovat skryté síly v člověku. Věda a duch se ještě více propojí a vytvoří se nové způsoby, jak rozvíjet pravý lidský potenciál. Výzvy můžeme očekávat především do první poloviny roku 2025, kdy změny budou vyvolány politicko-ekonomickou krizí, protože se svět musí přizpůsobit zcela nové dynamice a vývoji lidské společnosti.

To se bude týkat především těch, kteří se budou snažit prosadit do společnosti své dlouhodobé podnikatelské záměry. Tato konstelace prověří všechny dlouhodobé cíle těch, kteří budou chtít udržet své podnikání nebo jiné důležité projekty a cíle. Mnoho lidí to může chtít vzdát, ale když vytrvají a budou dostatečně pružní, vše dopadne dobře. Příčinou budou ekonomicko-politické změny, které můžeme očekávat jak v České republice, tak v celém světě. Ty budou zásadní při vytváření nových vládnoucích trendů ve světě i v jednotlivých státech.

Celkově vnímám rok 2025 jako jeden z nejlepších roků vůbec, protože můžeme očekávat o trochu větší klid, spolupráci a touhu společně měnit svět k lepšímu. Brány byly otevřeny v roce 2024 a teď se můžeme těšit na to nové, jak se začne postupně více a více projevovat. Je to síla sounáležitosti a vzájemné nápomocné činnosti ve prospěch většího celku.

Klimatologie a planetární cykly

Když se podíváme na dnešní učební osnovy klimatologie, zjistíme, že tento obor vychází z meteorologie, tedy sledování teplot, srážek a dalších meteorologických parametrů a jejich vývoje na tisícileté škále (např. Protože na této časové škále není dostatek přímých dat (nejstarší měření v Číně sahají pouze 500 let nazpět), jsou používána tzv. proxydata, vyjadřující sledované veličiny na jiném základě, tedy například na zastoupení 18O nebo 14 C, které jsou úměrné teplotě, resp. sluneční aktivitě.

Takto klimatologie využívá data dendrologie (cca 1000 let nazpět), pedologie a hlubokomořské sedimentologie nebo glaciologie (statisíce let nazpět). V dnešní době jsou často používána data ze satelitů - například přímá měření slunečního záření, nebo dopadajícího kosmického záření, která jsme schopni přes izotopy 10Be přepočítat zpětně na zářivý výkon našeho Slunce.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Milankovičovy cykly

První zásadní klimatologická teorie Milutina Milankoviče (1930) dokázala vysvětlit střídání dob ledových a meziledových za posledních cca 3 mil. let na základě změny osvitu kontinentů zejména na severní polokouli a to vlivem měnících se parametrů orbity Země okolo Slunce. Přibližně v rytmu 100 000 letých cyklů se mění excentricita orbity a ve 40 000 letém cyklu se mění sklon zemské osy. Přesně v rytmu obou těchto parametrů se střídaly dlouhé doby ledové s krátkými meziledovými dobami. Před 3 mil. lety převládal 40 000-letý cyklus a posledních přibližně 1 mil. let převládá 100 000-letý cyklus a doby ledové jsou hlubší a delší.

Kromě těchto základních, tzv. Milankovičových cyklů, je možno v klimatu na Zemi vysledovat mnohem delší, ale také mnohem kratší cykly. Jeden z nejdelších cyklů, podle kterého se řídí orogeneze (vrásnění), je dlouhý cca 150 mil. let a s touto periodou se střídají geologické éry od prvohor až po současnost (prvohory - druhohory - kenozoikum), ale také klima na Zemi. Není jistě překvapivé zjištění, že ona perioda 150 mil.

Vliv planet Sluneční soustavy

Mnohem kratší klimatické cykly už mají jednoznačné vazby na parametry orbit planet Sluneční soustavy, které mají vliv na sluneční aktivitu. Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, který tvoří především 8 planet (+1 předpokládaná, dosud nepozorovaná opticky (Batygin a Brown 2016)), 5 trpasličích planet, přes 150 měsíců planet (především u Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptuna) a další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy apod..

Všechna tělesa včetně Slunce obíhají okolo společného těžiště, barycentra Sluneční soustavy. Pokud předpokládáme, že Sluneční soustava představuje izolovaný systém a nepůsobí na ni žádné vnější síly, pak by mělo platit, že součet všech rotačních momentů hmotných těles soustavy je v každém okamžiku konstantní. Protože vzájemné vzdálenosti mezi planetami a také Sluncem se mění, všechna tělesa si mezi sebou vyměňují části svých rotačních momentů. Důsledkem je, že se může rotační perioda Slunce měnit v rozmezí +-2,2%. Důsledky vidíme i přímo na naší Zemi, která mění svou rychlost otáčení (LOD) s periodou 62,5 let.

Nejenom to. Perioda 62,5 let se vyskytuje i ve všech klimatických parametrech, jako je AMO (Atlantická meridionální oscilace), PDO (Pacifická dekádní oscilace), výška hladin oceánů, index sucha a také opakování povodní, protože pohyb atmosféry je úzce spjat s rotačním momentem Země. Stejnou periodu ale můžeme také vysledovat například u zemětřesení s maximy aktivity mezi lety 1891 - 1906, 1944 - 1965 a 2004 - 2020 nebo u vulkanické aktivity.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Sluneční aktivita a její vliv

Dosud není znám přesný mechanismus změn sluneční aktivity. Sluneční dynamo je jen matematickým modelem jeho elektromagnetických vnějších projevů a neřeší otázku jeho geneze ani nevysvětluje základní redistribuci momentů, a navíc není ve své podstatě dlouhodobě stabilní. Harmonická analýza dat ukazuje, že ve sluneční aktivitě jsou obsaženy stejné periody, jaké jsou v pohybu Slunce okolo barycentra.

Sluneční aktivita popisuje změny v množství úhrnu slunečního záření a jeho spektrálního složení. Nejběžnějším a snadno pozorovatelným projevem aktivity jsou sluneční skvrny. Sluneční konstanta je přibližně 1360-1365 W/m2. Roku 1843 objevil německý hvězdář Heinrich Schwab jedenáctiletý cyklus slunečních skvrn. Podle nové studie publikované v Solar Physics (2019) odpovídá 11-letý sluneční cyklus pohybům planet velmi přesně a to minimálně pro minulých 90 cyklů.

Měření provedená v posledních letech pomocí satelitů přinesla důležitý poznatek, že v době výskytu velkého počtu skvrn se hodnota celkové zářivosti Slunce zvyšuje. Sluneční aktivita dosahuje od Malé doby ledové do současnosti vysokých hodnot, nejvyšších za posledních cca 600 let, jak je doloženo nejenom analýzou 10Be, ale i přímým pozorováním počtu skvrn. Z pozorování průběhu sluneční zářivosti (integrované v čase) a průběhu teploty vyplývá úzká korelace mezi oběma křivkami.

Na to se pokusila odpovědět práce doktorky Žarkové a jejího vědeckého pracovního týmu. Práce tvrdila a tvrdí, že lze tyto změny vyložit právě na základě prokázaných závislostí ohledně polohy barycentra a změn sluneční zářivosti spojené se změnami magnetického pole Slunce. Práce byla nejdříve zveřejněna v prestižním časopisu Nature - ScientificReports v r. 2019 a přes protesty autorky odstraněna v r. 2020 se zdůvodněním, že se hrubě mýlila.

Klimaalarmistická lobby spojená s IPCC a jejich souputníky se následně postarala, aby se dále o práci veřejně nemluvilo, paní doktorka byla ostrakizována a dána do klatby. Doktorka Žarková se skutečně mýlila ve fyzikálním zdůvodnění vazby polohy barycentra na změnu magnetického pole Slunce, ta však netvořila podstatu práce. To bylo jen nastínění možné pracovní hypotézy vysvětlující pozorované souvislosti.

Podstatou článku ale byla analýza slabého magnetického pole Slunce (pozaďové magnetické pole), které Žarková zcela správně rozložila na vektor hlavních komponent. Jako informační základnu použila ověřené a nezpochybnitelné sady dlouhodobého měření sluneční aktivity z observatoře Mt. Dále ke zpracování dat použila standardní matematickou analýzu a dospěla k výsledku, který jednoznačně a nezpochybnitelně dokládá, že pomocí prvních dvou zcela nezávislých komponent, zahrnující 39% celkového magnetického pole a které jsou významně větší než zbývající komponenty, je možno velice dobře aproximovat základní rysy chování magnetického pole Slunce v čase, a tedy i sluneční aktivitu.

Extrapolací pouze těchto prvních dvou komponent zpět v čase (sto tisíc let dozadu) se ukázalo, že dobře korelují se základními rysy vývoje klimatu na Zemi a umožňují tak vysvětlit vyšší sluneční aktivitu během Moderního maxima a taky nižší sluneční aktivitu v průběhu Daltonova i Maunderova minima (před Malou dobou ledovou). Extrapolací do budoucnosti Žarková a spoluautoři předpověděli konec Moderního maxima v průběhu 26.

Samotná Valentina Žarková nesouhlasila se stažením článku, protože v datech i jejich zpracování není jediná chyba a jí nastolenou hypotézu o vlivu polohy Slunce vůči barycentru může kdokoli a kdykoli vyvrátit bez jakéhokoli vlivu na zjištěné závislosti. Je to stejná situace, jako nastala v případě ukončení vydávání časopisu Pattern Recognition in Physics (PRP) ihned po prvním čísle, které bylo zaměřeno na sluneční aktivitu a její cyklické změny.

Hlavním editorem tohoto čísla byl prof. Rasmussena tento „vysvětlující“ dopis: “ Vážený Nils-Axeli, s lítostí vás informujeme, že jsme se rozhodli nevydat časopis Rozpoznávání vzorů ve fyzice (PRP). Při zpracování tiskové zprávy ke zvláštnímu vydání „Vzory ve sluneční variabilitě, jejich planetárním původu a pozemských dopadech“ jsme si přečetli dokument s obecnými závěry zveřejněný 16. prosince 2013. Věříme, že každý čtenář se musí ztotožnit s tím, že skutečnými prioritami každé vědy jsou logika a důvod, důkaz a svoboda projevu a nikoli konsensus tzv. 97% většiny vědců na straně panelu IPCC.

K vyvrácení jakékoli hypotézy nebo teorie pak postačí jeden propadnutý test. A blíží se čas, kdy predikce všech klimatických modelů CMIP5, publikovaných před rokem 2010, závisejících zejména na vypouštění „antropogenního“ CO2, budou zcela mimo pásmo tolerance. Jak ukázal prof. Christy (2017) při svém slyšení v Kongresu (USA), tak ze 102 modelů se jen dva modely pohybovaly v pásmu tolerance +- 2σ v roce 2017.

Plně se však potvrzují predikce vědců J.R.Salvadora (A mathematical model of the sunspot cycle for the past 1000 years), Shepherda a Žarkové (2014) (Prediction of Solar Activity from Solar Background Magnetic Field Variations in Cycles 21-23. Astrophys. J.) o tom, že jsou schopni spočítat sluneční aktivitu pouze z poloh planet a tedy následně odhadnout, jak se bude vyvíjet i klima na Zemi.

Je dobře patrné, že se v poslední době v klimatologii nejvíce angažují zejména astronomové (Žarková, Scafetta, Charvátová, Shepherd, Nikolov, Solheim) a matematici (Salvador, Vukčevič, Monckton), protože se ukazuje, že právě planety ovlivňují sluneční aktivitu a ta zase ovlivňuje klima na Zemi obdobně, jako sklon zemské osy předurčuje střídání ročních období.

tags: #astrologické #predikce #ekologická #krize

Oblíbené příspěvky:

• Objevte krásy Moravského Krasu
• Recenze kurzů foto přírody Plzeň
• Zabránění ohrožení a prevence havárií
• Horoušany a tříděný odpad
• Instalace Geberit – umístění odpadu