Čáslav se nachází v jihovýchodní části Středočeského kraje, v okrese Kutná Hora. Leží na pomezí Středolabské tabule a Hornosázavské pahorkatiny, na okraji Železných hor v povodí Doubravy.
Územím okresu prochází rozhraní dvou geomorfologicky zcela odlišných oblastí. Severní a severovýchodní část je tvořena Českou tabulí, která je typická nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuka). Jižní a jihozápadní část náležící k Českomoravské soustavě je charakteristická pahorkatinným až vrchovinným reliéfem tvořeným vyvřelými a přeměněnými horninami.
Reliéf s výškovými rozdíly 30-150 m odpovídá ploché, místy až členité pahorkatině. V okolí Kutné Hory i na území samotného města převládají mírné a táhlé erozně denudační svahy nebo zarovnané povrchy.
Z klimatického hlediska leží území v mírně teplé oblasti, mírně vlhké, vrchovinné. Jádrové území leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 570 mm. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Léto bývá poměrně dlouhé a často suché.
V severní nížinné oblasti s teplejším a sušším klimatem přesahuje průměrná roční teplota 8 ºC a roční srážkové úhrny činí v průměru 600 mm. Z poměrně výrazného rozdílu nadmořských výšek vyplývají i odlišné klimatické podmínky v jednotlivých částech okresu.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Vysoký podíl zemědělské půdy (73 % území) se využívá pro řepařství a ovocnářství. Rostlinná výroba v zemědělství je zejména v severní části okresu (Labská nížina) zaměřena na pěstování obilnin a cukrové řepy. Střed okresu tvoří bramborářská oblast, v jižní části s podhorským charakterem jsou půdy vhodné k pěstování brambor, lnu a méně náročných obilovin.
Na základě analýzy dat byly výsledky kvadratického modelu pro lokalitu Čáslav Qmax = 68 kg/ha N, čemuž odpovídal průměrný maximální výnos 7,9 t/ha. Výsledek LP modelu pak byla dávka 36 kg/ha N, odpovídající průměrnému výnosu 7,2 t/ha.
Mírné rozdíly nalezneme v půdě, kdy v Ivanovicích se hospodaří na černozemi, zatímco v Čáslavi na degradované černozemi, která je méně úrodná. Naopak přirozeně úrodné půdy v Ivanovicích a Čáslavi nejsou pro pšenici z pohledu P a K limitující.
Charakteristickým typem půd jsou kambizemě (hnědé lesní půdy), které pokrývají takřka celé zájmové území. Výjimečně se vyskytují i leptosoly (litozem, ranker a rendzina) a to především v okolí skalních útvarů.
Periferní území v rámci středních Čech (administrativně patřilo až do roku 1960 do Pardubického kraje) s relativně nízkou hustotou zalidnění (přes 40 % obyvatel žije v sídle ORP).
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimatické #podmínky #Čáslav #charakteristika