Astronomický ústav AV ČR a světelné znečištění

Světelné znečištění (light pollution) je problém spojený s nadměrným nebo nevhodným osvětlením, které narušuje noční tmavou oblohu a má negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Jeho intenzita neustále narůstá a ekosystém není schopen se na tak rychlou změnu adaptovat.

V průběhu 20. století se lidstvo dostalo do situace, že ⅔ obyvatel Země (v Evropě a v USA je to 99 %) žije v oblastech zasažených světelným znečištěním. Populace se na většině míst planety dostává z původního kontrastu denního světla a noční tmy do režimu neustálého šera bez tmy v noci.

Umělé světlo prokazatelně nadužíváme. To škodí jak astronomům v pozorování oblohy, tak ale i všem lidem, protože noční oblohu využíváme i k prosté relaxaci, UNESCO nerušený pohled na noční oblohu zařadilo už v 90. letech minulého století do práv pro budoucí generace.

Ještě zásadnější negativní účinky má světelné znečištění v oblasti ochrany přírody, resp. nočního životního prostředí, v biodiverzitě, v riziku ztráty opylovačů a tedy v potravinové bezpečnosti a nedostatečná tma v noci je zásadním ohrožením zdraví člověka.

Vyjmenované oblasti negativních dopadů světelného znečištění napovídají, které obory je do řešení problému třeba zapojit. V prvním roce vstupujeme ve spolupráci Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Postupně chceme oslovit další obory, zejména Fyziologický ústav AV ČR. Propojíme se s Psychologickým ústavem AV ČR a s experimentem Hydronaut, který řeší opačný konec našeho problému - denní prokognitivní osvětlení. Výzkum působení na cirkadiánní rytmus člověka tak může být společný.

Čtěte také: Přehled zkratek v environmentální oblasti

Aktivity Astronomického ústavu AV ČR

Základním posláním Astronomického ústavu je výzkum. Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Výzkum v Astronomickém ústavu AV ČR je financován ze státního rozpočtu a má vynikající mezinárodní ohlas.

První kroky proti světelnému znečištění v České republice podnikla Odborná skupina pro tmavé nebe České astronomické společnost okolo roku 2001; na jejich základě byla do zákona o ochraně ovzduší 86/2002 Sb. zavedena definice světelného znečištění a možnost regulace světelných reklam obcemi. V roce 2008 jeden z našich spolupracovníků, Vojtěch Kohout, založil veřejně přístupnou databázi SkyQuality.cz určenou ke sledování stavu noční oblohy. To bylo prvním impulzem k budování znalostní báze o měření světelného znečištění a přebírání zkušeností ze zahraničí.

Chceme spolupracovat s profesními organizacemi (Česká společnost pro osvětlování, Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení, Česká astronomická společnost). Postupně budeme chtít do diskuze a řešení zapojit školy všech stupňů. Budeme podporovat bakalářské a diplomové práce na toto téma.

Získané poznatky chceme přenášet do státní správy (především Ministerstvo životního prostředí a CENIA) a do Parlamentu České republiky.

Jde nám o zachování unikátních vědeckých pozorování z observatoře Ondřejov (pozorování planetek, aktivních galaktických jader, nestabilních hvězd, meteorů atd.). Světelné znečištění zvyšuje jas a šum pozadí. Znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů.

Čtěte také: Jak obhájit práci na ÚŽP?

V Ondřejově se nachází největší dalekohled v České republice o průměru dvou metrů a řada dalších přístrojů.

Mapování a monitorování světelného znečištění

Pro komplexnější analýzu a monitorování světelného znečištění je obvykle používáno několik specializovaných družic a senzorů, jako je například družice Suomi NPP se senzorem VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) s prostorovým rozlišením 500 m, který byl navržen specificky pro monitorování nočního osvětlení na Zemi.

Satelitní data z družic Landsat mohou být použita k monitorování světelného znečištění, i když data Landsat jsou především určena pro snímání zemského povrchu ve viditelném a infračerveném spektru a družice nemá specializované senzory pro noční osvětlení. Družice Landsat může snímat noční scény v pásmu 6 (10.41-12.5 µm) s prostorovým rozlišením 120 m pro identifikaci světelného znečištění a pro vizualizaci rozložení světelného znečištění. Analýza obrazů z různých časových období může ukázat změny v intenzitě osvětlení.

Při analýze světelného znečištění ze satelitních dat je také důležité brát v úvahu sezónní a meteorologické vlivy, aby bylo možné správně interpretovat výsledky a identifikovat změny v osvětlení.

Mapy světelného znečištění v České republice ukazují, že světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací.

Čtěte také: Dějiny Ústavu ekologie krajiny

V roce 2009 byl Mezinárodním rokem astronomie a při této příležitosti přišla polská Univerzita ve Wroclawi s námětem na založení Jizerské oblasti tmavé oblohy na pomezí Česka a Polska. Oblast, která byla vyhlášena šesti institucemi z české a polské strany, od té doby slouží jako místo pro setkávání astronomů a široké veřejnosti při pozorování denní i noční oblohy.

Světelné znečištění v oblasti Ondřejova se v posledních letech znatelně zhoršuje. Souvisí to s rozšiřováním zástavby kolem dálnice, v obcích a především s velkými průmyslovými areály a se zaváděním osvětlené reklamy.

Ochranná zóna Ondřejov

Hvězdárna je umístěna nad obcí Ondřejov, v nadmořské výšce 520 m. Je to jedno z nejvýše položených míst v oblasti. Hranice ochranné zóny byla stanovena tak, že prochází po hřebenech, které při pohledu z Ondřejova tvoří nejbližší obzor.

Světelné zdroje umístěné uvnitř zóny poblíž její hranice tak jsou většinou z Ondřejova přímo viditelné, zatímco zdroje vně vymezené zóny jsou již alespoň částečně skryty. Hranice vytyčená podle tohoto pravidla má nepravidelný tvar a je znázorněna na mapce. Na severu prochází hranice zóny mezi obcemi Struhařov a Svojetice. Uvnitř zóny dále leží Mnichovice, Mirošovice, Senohraby, Čerčany, Ostředek a Stříbrná Skalice. Na severovýchodě hranice prochází západně od Konojed a jižně od Jevan. Obě tyto obce leží vně zóny. Vzdálenost hranice zóny od hvězdárny kolísá mezi 6 až 10 km. Nejvzdálenější obcí jsou Čerčany, které jsou z Ondřejova přímo viditelné.

Ochranná zóna zahrnuje i úsek dálnice D1 zhruba mezi 17. a 34. kilometrem a úsek silnice 1. třídy č. 3 mezi Mirošovicemi a Poříčím nad Sázavou.

Zvyšuje bílé světlo v ulicích bezpečnost?

Při rekonstrukcích veřejného osvětlení bývá bezpečnost často uváděna jako jeden z hlavních argumentů pro instalaci LED svítidel s vyšší náhradní teplotou chromatičnosti, tedy bílého světla. Tuto argumentaci používají jak prodejci osvětlovací techniky, tak představitelé obcí, kteří ji často prezentují jako přínos pro obyvatele. Výsledkem jsou instalace bílých LED svítidel s poměrně vysokou intenzitou osvětlení ulic.

Krátká odpověď zní: žádná z dostupných vědeckých studií nepotvrdila, že by samotná změna barvy světla vedla ke snížení kriminality a nehodovosti.

tags: #astronomicky #ustav #avcr #svetelne #znecisteni

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro ekologické čištění trouby
• Průvodce pěstováním paprik
• Udržitelné praní prádla
• Cirkulární ekonomika
• Zdravotní způsobilost pro zotavovací akce