Cílem integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je nejen jejich maximální zapojení do výuky ve škole, ale i co největší sociální začlenění a zapojení se do života třídy. Specializujeme se na vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra a máme s tímto postižením dlouholeté zkušenosti. Díky spolupráci s Apla Praha a koordinátorkou pro děti s PAS pro Plzeňský kraj dosahuje škola výborných výsledků při vzdělávání těchto dětí.
Pro žáky každý rok připravujeme školu v přírodě a různé jiné akce. Tak proč mnoho dětí s asistentem neodjíždí se svými spolužáky na školu v přírodě? Většina těchto dětí s pomocí asistenta pobyt na škole v přírodě zvládne. V některých případech je ale taková akce pro dítě příliš velkou zátěží. Dítě se ocitá v novém prostředí plném nových podnětů, vše se mění, zaběhlé pořádky na nějakou dobu střídají nová pravidla a zvyky a hlavně dítě je v neustálém kontaktu se svými vrstevníky, často bez možnosti být chvíli sám, ukrýt se, nekomunikovat. To může být pro některé děti problém. Jedná se především o děti s diagnózou autistického spektra, děti se silnými projevy ADHD nebo tyto diagnózy v kombinaci s další psychickou nebo sociální poruchou. Ne všechny děti s touto diagnózou školu v přírodě nezvládnou, ale často menší či větší problémy mívají.
Pokud dítě vnímá školní den jako velmi náročný nejen z hlediska nutnosti plnit neustále zadané úkoly, ale i kvůli nadměrnému hluku, čilému ruchu a neustálé nutnosti komunikovat, pokud se pokaždé po příchodu ze školy ukrývá před ostatními a čerpá tak klid, pokud bez této relaxace mívá vzteklé záchvaty, je potřeba jeho účast na této akci pečlivě zvážit. Sám rodič, který dítě nejlépe zná, by měl zvážit, jestli takový „pětidenní výlet“ dítěti prospěje, případně dítě postupně testovat kratšími. I tam, kde je předpoklad, že dítě školu v přírodě zvládne, se rodič přesto občas setkává s odmítavým postojem ze strany školy.
Škola v přírodě znamená pro učitele mnoho práce a zodpovědnosti navíc bez odpovídajícího platového ohodnocení. Učitelé mají sice rozepsané služby, takže by měli mít během dne také nějaké volno, to ale většinou zůstává pouze „na papíře“, protože na škole v přírodě tráví děti nejvíce času venku a tam bývá (z organizačních a hlavně bezpečnostních důvodů) potřebný dohled více osob. Namísto osmihodinové práce tedy učitel pracuje téměř nepřetržitě a to za stejnou mzdu, jaká odpovídá jeho úvazku ve škole, hodiny navíc se neproplácí. Za víkendové dny většinou nedostává zaplaceno vůbec nic. V lepším případě ředitel školy rozhodne o menším navýšení platu v podobě odměny nebo o dnech volna, které si učitel může vybrat, pokud za sebe sežene náhradu. Ani to ale nebývá na většině škol zavedenou praxí. Nedostatečné finanční ohodnocení přitom není jediným důvodem, proč se někdy asistent nemůže školy v přírodě zúčastnit. Často pracuje na poloviční úvazek a vedle toho může mít i jiné závazky, například pečuje o vlastní dítě či prarodiče nebo se věnuje další výdělečné činnosti. Řešením by mohlo být dostatečné finanční ohodnocení učitelů i asistentů, ale o tom se mluví již roky.
Snažíme se pomoci rodičům pochopit, že například diagnóza autismus není rozsudkem nad dítětem, že existují lidé a zařízení, která nabízejí odbornou pomoc, rady, nápady, různé přístupy. Ve třídě s dětmi s poruchami autistického spektra pracujeme formou strukturovaného režimu. Tento přístup se nám velmi osvědčil a máme viditelné výsledky. Nicméně jsme se po absolvování odborných seminářů a konzultacích s rodiči rozhodli, že nabídneme v rámci individuální práce a individuálního přístupu několikrát týdně souběžně práci dle metody Son - Rise program.
Čtěte také: Školy v přírodě a aktivity
Son-Rise program je programem vzdělávání dětí a dospělých lidí s autismem. Byl vytvořen Barry Neilem Kaufmanem a jeho ženou Samahrií Lyte Kaufmanovou pro potřeby jejich syna Rauna, který byl označen za těžce autistického s nepříznivou prognózou, která předpokládala, že se Raun nikdy nenaučí mluvit, nikdy nebude preferovat lidi před věcmi. Kaufmanovi se s touto prognózou neztotožnili a pokusili se o vlastní terapii, díky níž se Raun naučil mluvit i žít naprosto plnohodnotný život.
Hlavním cílem Son-Rise programu není člověka s autismem přizpůsobit našemu tzv. normálnímu světu, ale navázat a prohlubovat vztah s ním prostřednictvím pochopení jeho chování a aktivního připojení se k tomuto chování. Program si dovolil navrhnout, že láska a hluboký respekt k člověku bude ten nejdůležitější faktor ovlivňující motivaci dítěte k učení. Od začátku stanovil Son - Rise program lásku k dítěti a jeho akceptaci za smysluplnou součást každodenního učebního procesu.
Jedním z klíčových principů Son - Rise Program je postoj k dítěti a potažmo jeho autismu. Son - Rise program si totiž stanovil milovat dítě takové jaké je, včetně všeho, co jeho autismus přináší. Základními principy Son-Rise programu jsou nesoudící a optimistický přístup k dítěti i k jeho projevům a vývoji, joining (připojování se k aktivitám dítěte), využívání přirozené motivace dítěte, výuka pomocí interaktivní hry, energie, nadšení a entuziasmus. Někdy trvá celé hodiny či dny, než najdeme dostatečně silnou motivaci.
Prvotní je vybudovat Son - Rise hernu, která pomáhá dítěti zpracovávat svět po malých částech ve vlastním tempu. Nejedná se o izolaci, pobyt v herně je hlavně přípravou na „pobyt venku“ v době, kdy na něj dítě bude zralé a nebude ho děsit. Herna je místnost, která poskytuje dítěti dostatečný prostor, je to prostor bez rušivých momentů. Místnost je vymalovaná pouze v hodně světlých barvách, je zde pouze velké zrcadlo, trampolína, kamera pro záznam práce s dítětem. Tyto záznamy slouží rodičům, jak s dítětem pracovat doma. Pro odpočinek jednu část místnosti vyplňuje relaxační polštář. Učitelka zde pracuje individuálně s každým dítětem a je zcela na těchto dvou osobnostech, aby navázaly „společnou nit“. Praktikováním tohoto procesu vytváříme nejprve bezpečné, láskyplné prostředí, které nám pomůže vytvořit si s dítětem pouto. Následně aplikujeme léty vyzkoušené vzdělávací strategie vytvořené Son-Rise programem.
Son-Rise herna se nachází v bezprostřední blízkosti tříd zřízených dle § 16, odst.9. Herna byla vybudována tak, aby splňovala veškeré atributy, které by správná SR herna měla mít. V herně se nachází velké jednosměrné pozorovací okno, kterým je možné sledovat průběh práce s dítětem. Základním prvkem herny jsou police s vybranými hračkami umístěné tak, aby na ně dosáhl pouze dospělý, a tak je mohl využít například k rozvoji komunikace s dítětem. Nedílnou součástí herny je velké zrcadlo, které nám pomáhá v podporování očního kontaktu dětí. V herně se nachází pracovní stoleček se dvěma židličkami a relaxační vak.
Čtěte také: Příroda Libá a ubytování
Od začátku školního roku 2015/2016 pracujeme v Son-Rise herně se všemi dětmi ze třídy Žabek (třída pro děti s PAS). V herně výchovně vzdělávací práce probíhá individuálně - vždy paní učitelka s jedním dítětem. Herna je pro děti s PAS ideálním místem k uvědomění si pocitů bezpečí, jistoty a přijetí, které se jim v MŠ snažíme zprostředkovat. V počátečním adaptačním období pracujeme s dítětem v herně pouze na rozvíjení vzájemného vztahu a důvěry jeden v druhého.
Neklademe na dítě žádné požadavky, pouze sledujeme jeho motivace a snažíme se jej poznat a připojit se k němu v „jeho světě“. Jakmile se nám dítě začne více otevírat, snažíme se u něj rozvíjet základní sociální dovednosti - společnou interakci, komunikaci, flexibilitu a oční kontakt. K tomu využíváme jeho motivací a následujeme principy Son-Rise přístupu (jsme velmi otevření, nadšení, radostní, hlídáme si polohu vhodnou pro oční kontakt, neustále děti chválíme a podporujeme každý jejich sebemenší úspěch či snahu). Son-Rise hernu využíváme i jako prostor k rozvíjení dalších oblastí vývoje dítěte, na které je třeba se v MŠ zaměřit (rozvoj jemné motoriky, grafomotoriky, zrakového a sluchového vnímání, předmatematických a logických představ apod.). Krátké úkoly rozvíjející tyto oblasti plníme vždy ihned po příchodu do herny u stolečku a děti motivujeme následnou hrou vedenou jejich zájmy.
Škola využívá při výchově a vzdělávání různé druhy alternativní komunikace. Vzhledem k tomu, že velké množství žáků nemluví verbálně, je tato oblast velmi důležitá. Na kvalitě přidává škole též možnost individuální rehabilitace ve všech pracovištích školy. Ve výuce využíváme počítače, interaktivní tabule, speciální klávesnice, dotykové obrazovky. Vyučujeme i alternativní metody čtení (globální čtení, sociální čtení) a matematiky (Netty Engels). Každý žák, který nesplňuje vzdělávací program má svůj individuální plán. Rodičům nabízíme individuální konzultace, poradenství a možnost zapůjčení odborné literatury. Škola bere ohled na sociálně znevýhodněné žáky. Rodiče mají možnost zažádat vedení školy o úlevy z placení školného.
Čtěte také: Školy v přírodě a očkování dětí
tags: #autistická #škola #škola #v #přírodě #program