Motoristický svět a průmysl se modernizuje doslova mílovými kroky. Kromě tradičních aut dnes jezdí po světě chytrá auta, auta na alternativní pohon, tedy elektrická nebo vodíková. Podobný vývoj zasahuje i do oblasti svozu a zpracování odpadu.
Správné nakládání s odpady je klíčem k udržitelnému rozvoji měst a obcí. S narůstající produkcí odpadu a důrazem na efektivitu se tradiční způsoby sběru a svozu stávají nedostačujícími. Moderní technologie přinášejí revoluci v oblasti odpadového hospodářství.
Ve většině měst je svoz odpadu organizován podle pevného harmonogramu, bez ohledu na skutečné naplnění nádob. Tento model má několik slabin:
Obce často dostávají pouze agregovaná data - jednou měsíčně souhrnnou hmotnost jednotlivých složek komunálního odpadu spolu s fakturou od svozové společnosti. Chybí tak detailní informace o tom, jaký odpad, kde a kdy vznikl. Tím se ztěžuje plánování a kontrola systému.
RFID (Radio Frequency Identification) čipy umožňují identifikaci každé odpadní nádoby. Každý čip je jedinečný a je přidělen konkrétní domácnosti nebo provozovně. Svozová vozidla jsou vybavena čtečkami, které při výsypu nádoby automaticky zaznamenají její identifikátor spolu s datem, časem a často i GPS souřadnicemi.
Čtěte také: Auto versus letadlo: Kdo produkuje více emisí?
Systémy pro správu sběru odpadů jsou plně integrované se zařízeními umístěnými ve vozidlech již ve většině měst standardem. Dalšími jsou systémy záznamu obrazu z kamer umístěných na popelářském voze nebo na místě svozu zase odhalují nesrovnalosti související se svozem odpadu, například neoprávněné svozové plochy.
RFID čipy mohou mít různý dosah signálu - pro přesné měření se využívají čipy s krátkým dosahem (do 30 cm), aby nedocházelo k omylům při sběru dat.
Moderní svozová vozidla jsou vybavena vážicí technikou - buď dynamickou (vážení při výsypu), nebo statickou (před a po naložení). Data o hmotnosti jsou automaticky propojena s identifikací nádoby pomocí RFID.
Tento systém přináší přesná data o produkci odpadu, umožňuje sledování trendů v produkci a třídění, zajišťuje efektivnější plánování svozových tras a zpřesňuje fakturaci. Přesnost vážení je klíčová - někdy může dojít k rozdílům mezi součtem jednotlivých vážení a celkovou hmotností odpadu v autě. Tyto rozdíly je možné zohlednit pomocí koeficientů nebo rozpočtů.
RFID a vážicí systémy nejsou omezeny pouze na směsný komunální odpad. Umožňují detailní evidenci i dalších složek: plastů, papíru, bioodpadu, skla, kovů a elektroodpadu. Takto podrobná data pomáhají zvyšovat míru třídění, plánovat kapacity sběrných míst a zařízení a lépe naplňovat cíle v oblasti nakládání s odpady.
Čtěte také: Cena emisí Žďár n. S.
Implementace systému v praxi zahrnuje několik kroků:
Zavedením chytrých technologií získávají obce nástroje pro lepší kontrolu nad celým systémem nakládání s odpady. Díky přesným a pravidelným datům lze efektivněji plánovat, řídit a vyhodnocovat činnosti. Poplatky mohou být nastaveny spravedlivě - podle skutečného množství odpadu, podobně jako je tomu u vody či elektřiny.
Zavedení systému však přináší i určité výzvy. Mezi nejčastější patří vyšší počáteční investiční náklady na technologie (čipy, váhy, software), nutnost školení pracovníků obce i svozových společností a potřeba správné komunikace směrem k veřejnosti. Osvěta mezi obyvatelstvem je klíčová - lidé by měli rozumět nejen tomu, jak systém funguje, ale i proč je pro obec i životní prostředí přínosný.
Přestože začátek může být náročný, výhody v delším horizontu převažují. Úspory, transparentnost a vyšší kvalita dat dělají ze systému výhodnou investici.
Podle zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. mají obce povinnost vést průběžnou evidenci odpadů. Automatizované systémy sběru dat tuto povinnost zásadně usnadňují. Informační systémy jako ENVITA Obec umožňují elektronické vedení evidence, generování výkazů a přehledů, a jejich automatické odeslání příslušným institucím. Tím se výrazně snižuje administrativa a zvyšuje spolehlivost dat.
Čtěte také: Důležité informace o ekologické dani
Moderní technologie mění pohled na odpad. Místo problému se stává zdrojem, který lze dále využít. RFID a vážení podporují přechod na oběhové hospodářství, kde se odpady recyklují a opětovně využívají. Data hrají zásadní roli - bez nich není možné systém řídit, optimalizovat ani měřit jeho výkonnost. Chytrá data tak nejsou jen administrativní nutností, ale základním nástrojem moderního přístupu k nakládání s odpady.
Do svozu odpadu zasahuje, dnes už téměř všudypřítomná umělá inteligence. Systémy umělé inteligence, vybavené kamerami a senzory, dokážou identifikovat a třídit odpadové materiály na základě typu, barvy, tvaru a dokonce i značky.
Do světa popelářských vozů už pronikla také auta na elektropohon. Jako první zařadila do svého vozového parku elektrické popelářské auto flotila vozidel pro svoz odpadu v Brně. Vůz je postaven na podvozku Volvo FE Electric a jeho pořizovací cena je 12 milionů korun, provoz je ale levnější než u klasických typů. Minimální dojezd na plně nabité baterie je 70 kilometrů, což platí pro teplotu deset stupňů pod nulou. V běžných podmínkách je dojezd okolo 150 kilometrů.
V prosinci loňského roku zkoušela elektrický popelářský vůz Mercedes-Benz eActros 300 s nástavbou Geesink společnost Pražské služby. Do několika let má technika na bateriový pohon tvořit drtivou většinu vozového parku společnosti. Pražské služby jsou v tuzemsku lídrem v elektrifikaci vozového parku.
V květnu 2023 uvedla rakouská Vídeň do zkušebního provozu první popelářský vůz na vodíkový pohon. Co se technických detailů týče, tak portál Hybrid.cz informuje o tom, že podvozek vozidla pochází od výrobce Mercedes. Nástavba pro svoz odpadu od firmy Stummer. Dva vodíkové palivové články, každý o výkonu 30 kW, nabíjejí během jízdy baterii o kapacitě 85 kWh. Jak pohon, tak i provoz nástavby, kde probíhají procesy spojené s hutněním odpadu a vyprazdňováním kontejnerů, jsou poháněny elektřinou. Při hmotnosti 17 tun má vozidlo kapacitu na sběr až 23 metrů krychlových objemu odpadu.
V jihokorejském přístavním městě Čchangwon, které spojilo síly s Hyundai Motors a státním automobilovým výzkumným ústavem, byl v roce představen na konci roku 2020 první popelářský vůz poháněný vodíkovými palivovými články na světě.
Ve 20. letech 20. století se používaly první nákladní vozy s otevřenou střechou, ale kvůli nepříjemným pachům a odpadu padajícímu zezadu se krytá vozidla brzy stala daleko běžnější. Tyto kryté nákladní vozy byly poprvé představeny v hustěji osídlené Evropě a poté v Severní Americe. Hlavním problémem bylo, že sběrači odpadu potřebovali zvednout odpad do výšky ramen.
První technikou vyvinutou na konci 20. let minulého století k vyřešení tohoto problému bylo vybudování kulatých oddílů s vývrtkami, které by zvedly náklad a vynesly ho zezadu. V roce 1937 vynalezl George Dempster systém Dempster-Dumpster, ve kterém byly kolové kontejnery na odpad mechanicky sklápěny do kamionu. V roce 1938 způsobila společnost Garwood Load Packer revoluci v oboru, když byla do nákladního vozu implementována kompaktor. První kompaktor mohl zdvojnásobit kapacitu nákladního auta. V roce 1955 byl představen Dempster Dumpmaster, první čelní nakladač. Běžnými se staly až v 70. letech 20. století. Od té doby došlo k malým dramatickým změnám, i když došlo k různým vylepšením zhutňovacích mechanismů ke zlepšení užitečného zatížení.
V roce 1969 představilo město Scottsdale v Arizoně první automatizovaný boční nakladač na světě. V roce 1997 představil Lee Rathbun Lightning Rear Steer System. Tento systém zahrnuje vyvýšenou kabinu směřující dozadu pro řízení nákladního vozidla a obsluhu nakladače.
V roce 1931 byly v Praze zavedeny popelářské vozy podle konstrukce německé firmy Keller a Knappich z Augsburgu. Na rozdíl od předchozího systému, kdy popelnice byly odváženy, byly již, stejně jako dnes, popelnice vysypány na místě a prázdné ihned vráceny. Vozy, které již byly vybaveny vestavěnou spirálou, vyráběla v licenci ČKD.
Od 70. do začátku 90. let byly v tehdejším Československu používány dva druhy popelářských vozů, postavené na podvozcích Škoda 706 RT.
tags: #auto #trideni #odpadu #systemy