Znečištění Sedimentů: Příčiny a Dopady v Českých Řekách

Voda v českých řekách je výrazně čistší než v druhé polovině minulého století, přesto se najdou silně znečištěné toky. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu je znečištění řek nejhorší na jižní Moravě. Týká se to hlavně říček s nižším průtokem, do kterých proudí množství odpadních vod z přilehlých obcí.

Příčiny znečištění řek

Důvodem znečištění je nedostatečné čištění odpadních vod a klimatické extrémy, uvedla společnost TopGis, která se věnuje přípravě adaptačních plánů pro obce a města. Odborníci se shodují, že řekám nejvíce škodí sloučeniny dusíku a fosforu. Pokud se bavíme o fosforu, který je jedním z největších problémů našich povrchových vod, jsou hlavním původcem nečištěné nebo nedostatečně čištěné odpadní vody z měst a obcí.

Dalšími významnými škodlivinami jsou některé průmyslové mikropolutanty nebo látky ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků, které vznikají při spalovacích procesech organických látek a silničním provozem. Řeky a jejich ekosystémy ohrožují i farmaka, která se do vody dostávají ze zbytků léčiv nebo antikoncepce, nebo domácí chemie, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty.

Dopady znečištění

Přítomnost zmíněných látek ve vodách může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, rizikem je podle odborníků ale i pro člověka. Vodohospodáři se snaží mít pod kontrolou výpustě do vodních toků a odhalovat ty, které fungují nelegálně a jsou pro řeky nejrizikovější.

Možnosti řešení a legislativa

Jejich ochrana bývá mimo jiné součástí regionálních i lokálních adaptačních strategií. Vodohospodáři se snaží mít pod kontrolou výpustě do vodních toků a odhalovat ty, které fungují nelegálně a jsou pro řeky nejrizikovější. Výpustě jde podle odborníků z TopGis odhalit například pomocí termálního snímkování. Voda ve výpustích má totiž jinou teplotu než voda v řece. Samotnou výpusť lze touto metodou ale odhalit jen ve chvíli, kdy v ní zrovna proudí voda.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Pro potřeby komunikace na úrovni Národních plánů, resp. Národní plány povodí hovoří o tzv. Pro účely zpracování návrhu opatření pro III. plánovací cyklus byla připravena Aktualizace Katalogu opatření (VRV, prosinec 2019), která reaguje na potřeby nového WFD Reporting Guidance Document z roku 2016 a průběžný Screening Assessment návrhů plánu povodí ze strany Evropské komise z roku 2015.

• opatření vyžadovaná k provádění právních předpisů Společenství pro ochranu vod, včetně opatření požadovaných podle právních předpisů v § 4 odst. 1 písm. a) vyhlášky o plánování.
• opatření za účelem dosažení souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS), zejména ve smyslu čl.
• opatření, která převážně vyžadují závazná pravidla překračující provádění opatření podle § 4 odst. 1 vyhlášky o plánování pro účely dosažení environmentálních cílů podle vodního zákona.

Doplňková opatření (§ 4 odst. Za určitých situací nebudou základní opatření stačit k dosažení dobrého stavu, a proto mohou být nezbytná doplňková opatření. Členské státy musí mít zavedena nejprve základní opatření, která jsou v souladu s § 4 odst. 1 vyhlášky o plánování, a poté definují doplňková opatření a vypracují plán pro zajištění sledování pokroku u zavedených doplňkových opatření.

Dodatečná opatření (§ 26 odst. Jsou navrhována, pokud monitorování nebo jiné údaje naznačují, že cílů stanovených pro příslušný VÚ podle § 23a vodního zákona nebude pravděpodobně dosaženo. Pro takový vodní útvar musí být nejprve vyšetřeny příčiny možného nesplnění cíle, dále proběhne ověření a přezkoumání odpovídajících povolení a oprávnění, přezkoumání a úprava monitorovacích programů.

Návrh dodatečných opatření je prováděn spolu s návrhem méně přísných cílů tam, kde ani po realizaci všech opatření typu A a jejich odhadovaných přínosů nedojde u některých ukazatelů ke zlepšení. Z výše popsaných podtypů opatření vyplývá, že většina navržených opatření je bez podtypu. K jednotlivým typům opatření jsou vytvořeny tzv. listy opatření, které obsahují podrobné informace o každém opatření a jsou přílohou plánu každého dílčího povodí.

Legislativa v České republice

Problematika kontaminace je v ČR vhodně ošetřena legislativně. Vyhláška MŽP 153/2016 Sb. stanoví preventivní a indikační limity obsahy rizikových prvků a perzistentních organických polutantů v zemědělských půdách, které mají přímou vazbu na použití kalů ČOV a vytěžených sedimentů v zemědělství (preventivní limit) a na ohrožení kvality a kvantity zemědělské produkce nebo přímého ohrožení lidského zdraví (indikační limit).

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Novela zákona o ochraně ovzduší rozšiřuje povinné kontinuální měření emisí na další zdroje a zavádí elektronické hlášení výsledků do centrálního systému, což umožní okamžitý přístup k datům. Stavební firmy budou nově přímo ze zákona odpovědné za minimalizaci prašnosti na staveništích a při demolicích. Součástí motivace ke snižování emisí je také zavedení nových sazeb u poplatku za znečišťování ovzduší, u nichž se zohlední inflace z posledních let.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

tags: #znecisteni #sedimentu #příčiny #a #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Státně Rozpočtová Emise: Vysvětlení
• Plastové tašky a obaly v EU: Přehled
• Přírodě blízké vodní plochy
• Zábava a poznávání v Horní Bečvě
• Projekty odolné vody