Jak ovlivňuje pěstování rýže změny klimatu

Lidská činnost v čele se spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) vede ke zvyšování koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ročně se ho v energetice, dopravě a průmyslu vyprodukuje asi 35 miliard tun, odlesňování přidá dalších 5 miliard tun. Na průměrného obyvatele planety tedy připadá asi 5 tun CO2 ročně. Lidská činnost tak vede k nárůstu koncentrací CO2 v atmosféře.

Vyšší koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře vedou k silnějšímu skleníkovému efektu. Tepelné záření, které by jinak planeta Země vyzářila do vesmíru, je skleníkovými plyny pohlceno a vráceno zpět k povrchu. Zesílený skleníkový efekt vede k oteplování vzduchu i vody v oceánech. Od průmyslové revoluce narostly teploty vzduchu v průměru o 1,2 °C, ale většinu tepla pohltila voda v oceánech, jejíž teplota také dlouhodobě narůstá. Atmosférický CO2 se částečně rozpouští v oceánu, kde vytváří kyselinu uhličitou. To vede k poklesu pH, neboli okyselování oceánů.

Změny klimatu byly už v minulosti označeny za hrozbu pro pěstování kávy a surovin pro výrobu piva. Další obětí těchto změn by se mohla stát i další položka na jídelníčku: sladkosti. Ceny cukru jako komodity jsou totiž nejvyšší za posledních třináct let a mezi příčinami zdražování jsou i obavy z malé úrody kvůli rozsáhlému suchu v Indii a Thajsku. Tyto dvě země jsou totiž po Brazílii největšími vývozci cukru na světě.

Rostoucí globální teploty podporují sucha a další extrémní povětrnostní jevy, které ovlivňují výnosy potravin, včetně cukru. Zvýšení cen se už začalo promítat do čokolády, cukrovinek a dalších sladkostí. Očekává se přitom, že rok 2023 bude potvrzen jako nejteplejší rok v historii měření, přičemž letošek zřejmě bude tuto trajektorii kopírovat.

Klimatické dopady se však netýkají jen cukru. Změny klimatu a průměrných teplot nedopadají jen na pěstování cukru, ale i na další potravinové komodity. Studie ukázaly, že globální oteplování vážně omezí schopnost zemí, jako je Čína, pěstovat rýži v současných objemech. Jiná studie zase předpovídá, že celosvětová produkce kukuřice by se mohla do roku 2030 propadnout o 24 procent.

Čtěte také: Benzín vs. životní prostředí: srovnání

Rýže a její význam

Rýže je světově nejdůležitější potravinou, na její produkci je závislá polovina lidstva. Je hlavní obilovinou Asie a v některých oblastech představuje až 90 % polní rostlinné výroby. V tropických oblastech se rýže pěstuje převážně jako monokultura, po mnoho let na stejných pozemcích, což klade zvýšené nároky na udržení úrodnosti půdy a na likvidaci chorob, škůdců i plevelů. Nelze se proto divit, že při tomto způsobu hospodaření výnosy rýže trvale klesají.

Již teď se některé státy potýkají s klesající produkcí rýže na jedné straně a rostoucím počtem obyvatel na straně druhé. Pokusy pěstovat rýži ve sklenících s definovanou teplotou, obsahem CO2 a obsahem ozonu ukazují, že právě tyto faktory doprovázející změny klimatu na Zemi budou mít na výnosy rýže největší vliv.

Ještě větší vliv na úrodu může mít teplota. Úroda velmi klesne zejména v oblastech, kde průměrná denní teplota překročí 30 °C. Tato situace bude dramatická především pro chudé africké státy, kde je nedostatek potravin v mnoha oblastech kritický už nyní a je určujícím faktorem jejich dalšího rozvoje.

Arsen v rýži a změna klimatu

Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, zejména v Asii. Málokdo však tuší, že tato oblíbená plodina má jednu nepříjemnou vlastnost: dokáže z půdy velmi účinně nasávat toxický arsen, který se běžně vyskytuje v přírodě. Přestože se o arsenové zátěži v rýži ví už delší dobu, nedávná rozsáhlá studie ukázala, že změna klimatu může tento problém ještě výrazně zhoršit.

Vědecký tým strávil deset let pěstováním 28 různých odrůd rýže v reálných podmínkách na čtyřech polích v jižní Číně, kde simuloval budoucí klima - konkrétně vyšší teploty o 2 °C a zvýšenou koncentraci CO₂ v ovzduší. Získané výsledky měření pak odborníci spojili s modely spotřeby v sedmi klíčových asijských zemích (Bangladéš, Čína, Indie, Indonésie, Myanmar, Filipíny a Vietnam) a odhadli, jak se budou vyvíjet zdravotní rizika spojená s konzumací rýže až do roku 2050.

Čtěte také: Znečištění a zdraví

Významný nárůst nebezpečného arsenu

Hlavní zjištění je jasné: kombinace zvýšené teploty a vyšší koncentrace CO₂ v ovzduší vede k výraznému nárůstu obsahu nebezpečného arsenu v zrnech rýže. Globální oteplování totiž ovlivňuje mikroby i chemii v půdě v zatopených rýžovištích - půda se stává pro arsen „pohodlnějším“ prostředím, odkud jej rostlina snadněji nasává.

V horkých a vlhkých podmínkách typických pro rýžoviště klesá tzv. redukčně oxidační potenciál půdy - v půdě ubývá kyslíku a mění se chemické podmínky. To napomáhá mikroorganismům, které přeměňují arsen na formy snáze vstřebatelné pro rostliny. Vědci objevili nárůst specifických genů mikrobů, jež tyto přeměny zajišťují.

Dlouhodobý příjem anorganického arsenu je spojován s celou řadou zdravotních problémů. Největší hrozbou je zvýšené riziko rakoviny plic, močového měchýře a kůže. Dalšími následky mohou být srdeční choroby, cukrovka, komplikace v těhotenství i problémy s vývojem nervové soustavy u dětí.

Modelové výpočty ukazují, že například v Číně by do roku 2050 mohlo být až 13,4 milionu případů rakoviny přímo spojeno právě s vyšším obsahem arsenu v rýži, pokud se naplní scénáře změny klimatu.

Co se s tím dá dělat?

Asie je na rýži extrémně závislá - v některých zemích tvoří až polovinu denního příjmu kalorií. Právě zde jsou zdravotní rizika nejvyšší, protože kombinace vysoké spotřeby a klimatických změn znamená pro miliardy lidí zvýšené vystavení arsenu. Dopady však nebudou rovnoměrné - záleží na místních podmínkách, pěstovaných odrůdách i způsobu zpracování rýže.

Čtěte také: Změna klimatu a deštné pralesy

Vědci navrhují několik cest, jak riziko snížit. Patří sem šlechtění nových odrůd rýže, které budou méně přijímat arsen, změny v zavlažování a péči o půdu, či vylepšení zpracování po sklizni. Pomoci může i osvěta spotřebitelů - například důkladné proplachování a vaření rýže ve větším množství vody snižuje obsah arsenu v hotovém pokrmu.

I když Evropa či Amerika nejsou na rýži tak závislé, rizika se mohou přenést prostřednictvím globálních dodavatelských řetězců.

Klimatická změna a zemědělství

Zemědělství a produkce potravin aktuálně zabírají třetinu zemské souše, nárokují si 70 % veškeré spotřeby sladké vody na Zemi a zhoršují mnoho ekologických a socioekonomických problémů, včetně změny klimatu a ničení půdy. Odlesňování, průmyslové zemědělství a další nešetrné praktiky při využívání půdy způsobují zhruba čtvrtinu veškerých emisí skleníkových plynů, tj. obdobně jako výroba elektřiny a tepla.

Současný potravinový systém je navíc velmi zranitelný: přes 60 % veškeré sklizně tvoří pouze čtyři plodiny (kukuřice, rýže, pšenice a sója) a produkce potravin je zcela závislá na tom, co se s nimi stane.

Změny klimatu jsou vidět i v Evropě - ať už jde o produkci obilí nebo chmele. U nás je to pak určitě změna v produkci ovoce, například meruněk nebo vinné révy. Rostliny nebo stromy sice vykvetou, ale dřív. Ve stejné době ještě nelétají téměř žádní opylovači, maximálně čmeláci. Dochází tak k menšímu opylení a pak přijdou mrazy, které už nasazené plody spálí.

tags: #jak #ovlivňuje #pěstování #rýže #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky emise dluhopisů
• Obchodníci se strachem: skeptický pohled
• Informace o protestech za klima
• Test ekologických plen
• Proplach kanalizace Havlíčkův Brod