Emerald vs. Natura 2000: Dva systémy ochrany přírody

Zatímco Natura 2000 je českému čtenáři známá, Emerald osloví jen málo lidí. Nebýt ruské agrese proti Ukrajině, neměl by důvod, proč by se v EU o Emerald více zajímat.

V roce 1949 založilo deset západoevropských zemí v Londýně lidskoprávní organizaci nazvanou Rada Evropy (Council of Europe). Rada Evropy se v následujících desetiletích věnovala různým humanitním oblastem.

V roce 1979 prosadila přijetí Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, známou spíše pod názvem Bernská úmluva. V původním textu úmluvy nenajdeme kromě jediné obecné zmínky nic o ochraně přírodních stanovišť - celá úmluva se zaměřila pouze na ochranu druhů. Shodou náhod se EHS ve stejném roce nezávisle dopracovalo k získání konsenzu k přijetí svého historicky prvního právního předpisu v oblasti ochrany přírody - směrnice o ptácích (79/409/EHS).

Rada Evropy prosadila postupně pomocí mechanismu tzv. doporučení a rezolucí, dokumentů přijímaných na úrovni Stálého výboru Bernské úmluvy jejími smluvními stranami, myšlenku vytvoření soustavy „oblastí zvláštního zájmu ochrany přírody“ (areas of special conservation interest), poeticky nazvanou „soustava Emerald“, tedy v překladu „smaragd“.

V roce 1996 vytvořila Bernská úmluva seznamy druhů a typů stanovišť, pro něž se měly lokality Emeraldu začít vytvářet. Na přelomu let 1989 a 1990 padla většina postsovětských režimů ve východní Evropě, v srpnu 1991 se rozpadl Sovětský svaz; a naprostá většina svobodných států východního bloku spatřovala svoji budoucnost po boku ekonomicky vyspělých západních zemí. Rada Evropy najednou začala ztrácet půdu pod nohama: na rozdíl od právně sice závazné, ale ve skutečnosti téměř nevymahatelné Bernské úmluvy s sebou budoucí členství v EHS přinášelo povinnost ještě před vstupem akceptovat, transponovat a poté skutečně implementovat, tedy naplňovat, právní předpisy EHS, které byly a jsou závazné doopravdy.

Čtěte také: Recenze knihy Síla přírody

Když v roce 1992 tehdejších 12 členů EHS přijalo směrnici o stanovištích (92/43/EHS), která kodifikovala povinnost vytvořit soustavu Natura 2000 - v podstatě šlo o původní myšlenku Bernské úmluvy - byly postsovětské státy postaveny před jednoduchou volbu: pokud chtěly být přijaty do EHS, jednou z podmínek bylo vytvoření soustavy Natura 2000 na jejich území. Emerald tak najednou představoval zbytečnou duplicitu, břemeno, které z kapacitních i finančních důvodů nebylo možné realizovat zároveň s Naturou.

Mezi Radou Evropy a Evropskou komisí proto nutně muselo dojít ke konfliktu - bylo zjevné, že dvě soustavy vedle sebe existovat nemohou, navíc Natura už v té době měla značný náskok a podporu vědecké obce v mnoha zemích, což se Emeraldu tehdy ani později nedařilo. Konflikt byl nakonec v polovině 90. let zažehnán politickou dohodou o kompromisu, který by pravděpodobně z právního hlediska byl dost sporný: jak se můžeme dočíst na oficiálním webu Bernské úmluvy i Evropské komise, „pro členské státy EU představuje soustava Natura 2000 jejich příspěvek k soustavě Emerald. To znamená, že lokality vymezené podle směrnic EU o stanovištích a ptácích jsou pro členské státy EU ekvivalentem lokalit soustavy Emerald“.

Ve skutečnosti nic neodpovídá pravdě méně, než tvrzení o vzájemné kompatibilitě a téměř úplné shodě obou soustav. Základní princip obou soustav je skutečně v podstatě shodný: podle jednotných pravidel vytvořit jednotnou soustavu specifických chráněných území pro vybrané - zejména vzácné a ohrožené - typy přírodních stanovišť a druhy živočichů a rostlin bez ohledu na politické hranice.

Rozdíly mezi Emerald a Natura 2000

• Klasifikace typů stanovišť: Emerald používá klasifikaci EUNIS, zatímco Natura 2000 začínala s klasifikací podle programu Corine biotopes, brzy ale přešla na vlastní, „naturovou“ klasifikaci typů stanovišť.
• Seznamy druhů živočichů a rostlin: Existuje velký překryv, ale ne stoprocentní.
• Přístup k územím pro ochranu ptáků: Soustava Emerald zná pouze jediný, univerzální typ lokalit, v nichž se evidují typy stanovišť i všechny rostlinné a živočišné druhy podle emeraldových seznamů včetně ptáků. V Natuře 2000 existují dva právně i metodicky odlišné typy lokalit.
• Metodika vytváření soustav: Pro Naturu 2000 stanoví směrnice o stanovištích základní požadavek: aby bylo vůbec možné navrhnout jakékoli lokality, je nutné u každého typu stanoviště a každého druhu z příloh I a II směrnice, vyskytujících se na území daného státu, alespoň zhruba znát celkovou rozlohu, kvalitu, případně velikost a další parametry populace v celém státě. U soustavy Emerald žádná taková povinnost neexistuje: prvním a jediným krokem je navrhování konkrétních lokalit - zpravidla dobře známých a ekologicky cenných území, často výhradně stávajících chráněných území, ale bez znalosti celostátního kontextu.

Zcela zásadním rozdílem je odlišnost celkových metodik vytváření obou soustav.

U soustavy Emerald žádná taková povinnost neexistuje: prvním a jediným krokem je navrhování konkrétních lokalit - zpravidla dobře známých a ekologicky cenných území, často výhradně stávajících chráněných území, ale bez znalosti celostátního kontextu.

Čtěte také: Aktuality z redakce Naší přírody

Pro všechny mezinárodní úmluvy v ochraně biodiverzity - s výjimkou úmluvy CITES, která byla od počátku nastavena odlišně - bohužel platí, že sice jsou de iure závazné, ale u jejich smluvních stran lze vynutit nanejvýš placení členských příspěvků.

V roce 2011 financovala Rada Evropy miniaturní projekt na „vytvoření“ soustavy Emerald v Černé Hoře. Osloveny byly tři pracovnice Přírodovědeckého muzea v Podgorici, které na podkladě publikovaných údajů, bez jakýchkoli prací v terénu, vytvořily návrh 33 emeraldových lokalit. Z celého projektu se zachoval jedině výstup v podobě čtvercové mapy Černé Hory s 33 zakreslenými „bramborami“.

Země však již roku 1994 přistoupila k Bernské úmluvě, a vznikla jí tak povinnost „vytvořit“ soustavu Emerald. O jakoukoli vlastní aktivitu se nikdy nikdo nepokusil; veškeré činnosti byly placené Radou Evropy v podobě tří projektů, realizovaných v letech 2000-2022 bez jakéhokoli kontaktu s odpovědným ministerstvem. Výsledkem 23 let „práce“ je seznam 61 emeraldových lokalit, v roce 2022 oficiálně vyhlášený zákonem v podobě wordové tabulky s kódy, názvy, souřadnicemi středu lokalit a počty typů stanovišť a druhů v každé lokalitě.

Značná část z uvedených 61 lokalit má doslova absurdní tvar, který sám o sobě vylučuje jejich management. Nejkřiklavějším případem v Moldavsku je emeraldová lokalita „Dolní Dněstr“, sestávající z 11 samostatných, v terénu neidentifikovatelných fragmentů, nejspíše vymezených přesně v mezích konkrétních typů stanovišť - bohužel se nedá zjistit, jakých, ani zda šlo o výstup terénního mapování či o výsledek pouhé literární rešerše.

Čtěte také: Poezie o Přírodě

tags: #autor #prekladu #nove #nazvy #navrzene #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Zázraky přírody odhaleny
• Efektivní řešení pro čistší provoz
• České přírodní zábavní parky
• Alternativní zdroje energie na VŠB-TUO
• Seznam vyhynulých zvířat