Povinnosti Autorizovaných Osob v Oblasti Odpadů v České Republice

14.12.2025

Problematika obalů a obalových odpadů ve vztahu k životnímu prostředí začala být v EU reflektována na začátku 80. let minulého století. Prvním evropským pokusem o úpravu v této oblasti byla směrnice 85/339/ES, která však upravovala pouze nakládání s obaly od nápojů a vzhledem ke svému úzkému zaměření a značné vágnosti nepřinesla očekávané výsledky. Teprve v polovině devadesátých let minulého století byla přijata dodnes platná Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, která si klade dva základní cíle: na jedné straně je to vysoký stupeň ochrany životního prostředí a na straně druhé zabezpečení fungování vnitřního trhu.

V českém právním řádu se úprava nakládání s obaly a obalovými odpady ve vztahu k ochraně životního prostředí poprvé objevila v zákoně č. 125/1997 Sb., o odpadech, který v § 18 a 19 stanovil základní povinnosti výrobců a dovozců při nakládání s obaly. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Provázanost zákona o obalech a zákona o odpadech je zakotvena v § 1 odst. 3 zákona o obalech, podle něhož zákon o odpadech má subsidiární platnost vůči zákonu o obalech, tzn. že zákon o odpadech se použije na nakládání s odpady z obalů pouze v případech, kdy zákon o obalech nestanoví něco jiného. Zvláštní úprava v zákoně o obalech má tedy přednost před úpravou obecnou v zákoně o odpadech. Podle § 1 odst. 4 zákona o obalech další požadavky na obaly stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají zákonem o obalech nedotčeny.

Definice Obalu

Vzhledem k tomu, že právní úprava nakládání s obaly a obalovými odpady je poměrně nová, potýká se dosud jak Česká republika, tak i EU v této oblasti s řadou nejasností a nevyřešených problémů. Jednou z nejčastěji diskutovaných otázek je otázka „co je to obal?“ I přes, na první pohled, jednoduchost této otázky, patří tento problém k nejsložitějším. Pojem „obal“ je v souladu s čl. 3 bodem 1 směrnice 94/62/ES definován v § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů.

Tato definice byla směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES, zpřesněna zavedením určitých kritérií a pomocí přílohy s názornými příklady. Tato kriteria a názorné příklady, které upřesňují pojem obal, jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona o obalech. Podle definice uvedené v § 2 písm. a) zákona o obalech není obalem vše, co slouží k balení, ale za obal se považuje pouze výrobek, který je určený k balení zboží (výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli), např. sáčky na odpadky se tedy za obal ve smyslu § 2 písm. Protože i přes sebevětší snahu o jasné vymezení pojmu obal, není možné do budoucna vyloučit u některých typů výrobků pochybnosti o tom, zda jsou či nejsou obalem ve smyslu výše uvedené definice, zákon v § 32 písm. m) stanoví, že v pochybnostech, zda určitý typ výrobku je nebo není obalem, rozhoduje Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem zemědělství.

V ustanoveních, která upravují povinnosti při nakládání s obaly a odpady z obalů, zákon o obalech stanoví určitá specifika pro některé typy obalů:

Čtěte také: Odpovědnost za odpady

Opakovaně použitelný obal - obal, který byl navržen a určen, aby během doby své životnosti vykonal určitý minimální počet obrátek či cyklů (§ 2 písm.
Vratný obal - obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, která jej uvedla do oběhu (§ 2 písm.
Vratný zálohovaný obal - vratný obal, pokud součástí zajištění jeho opakovaného použití nebo využití je účtování zvláštní peněžní částky (zálohy), která je přímo vázána k vratnému obalu použitému k prodeji výrobku a jejíž vrácení po vrácení tohoto obalu je kupujícímu při prodeji výrobku zaručeno (§ 9 odst.

Uvedení obalu na trh a do oběhu

Odpověď: Uvedením obalu na trh (§ 2 písm.

dovoz obalu nebo baleného výrobku (§ 2 písm. f)) s výjimkou uvedenou v § 2 písm.

Uvedením obalu do oběhu (§ 2 písm.

úplatné nebo bezúplatné předání obalu v České republice jiné osobě za účelem distribuce nebo použití, s výjimkou uvedení obalu na trh.

Povinnosti Osob Uvádějících Obaly na Trh

Mezi základní povinnosti osob uvádějících na trh nebo do oběhu obaly či balené výrobky patří kromě dodržování stanovených limitních hodnot nebezpečných látek, značení obalů, možností recyklace také povinnost zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je rovněž povinna zaregistrovat se v seznamu osob, které jsou nositeli povinností stanovených zákonem, a to do 60 dnů od vzniku povinností (např. uvedením výrobku na náš trh).

Povinnost zpětného odběru spočívá v tom, že tato osoba je povinna zajistit bezplatný zpětný odběr použitých obalů pocházejících ze všech jejích výrobků od spotřebitelů na našem území, a to pomocí tzv. sběrných míst. S ohledem na množství a charakter balených výrobků pak musí tato osoba zajistit dostatečnou četnost těchto sběrných míst a jejich dostupnost. Mimo povinnost zpětného odběru musí osoby uvádějící balené výrobky na náš trh zajistit jejich následné využití v souladu se zákonem.

Čtěte také: Kdo může měřit ovzduší v Česku?

Poslední novela zákona o obalech přinesla v souvislosti s výše uvedenými povinnostmi úlevu pro drobné podnikatele v podobě kvantitativní výjimky, kdy osoby, které uvádějí na náš trh nebo do oběhu obaly v celkovém množství nepřekračujícím 300 kg za kalendářní rok a kumulativně nedosahují ročního obratu vyššího něž 4,5 miliónu Kč, jsou povinností registrace, zpětného odběru a využití odpadů z obalů zproštěny. Splnění uvedených limitů je podnikatel uvádějící balené výrobky na náš trh povinen na požádání kontrolních orgánů (např. Česká obchodní inspekce, celní orgány aj.) pro určité období prokázat, jinak se na něj ze zákona nahlíží, jako by povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů měl i v tomto období.

Plnění povinností ve vztahu k odpadům z obalů (např. označování, zajištění zpětného odběru aj.) kontroluje přímo v terénu zejména Česká obchodní inspekce a Česká inspekce životního prostředí s oprávněním uložit za správní delikt pokutu až do výše 10 miliónů korun.

Přenesení Povinností na Jinou Osobu

Povinnosti stanovené zákonem o obalech podnikatelům (dovozcům, výrobcům) uvádějícím na náš trh ve větším množství balené výrobky či obaly jim mohou v praxi přinést značné provozní obtíže. Zákon zřejmě z těchto důvodů umožňuje povinným osobám se z povinnosti registrace, zpětného odběru a využití odpadů z obalů vyvázat, a to dvojím způsobem. Prvním a v praxi zřejmě méně četným způsobem může být přenesení těchto povinností smluvně na jinou osobu zároveň s vlastnickým právem k obalům či obalu, k němuž se povinnosti vztahují. Druhou možností, která je v praxi nejvíce rozšířena, je možnost uzavření smlouvy o tzv. sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností s platným rozhodnutím o autorizaci, která za podnikatele bude za úplatu plnit povinnost zpětného odběru a využití odpadů z obalů v zákonem stanoveném rozsahu.

Po uzavření smlouvy o sdruženém plnění vydá autorizovaná obalová společnost podnikateli potvrzení, které slouží v případě kontroly státních orgánů. Výše úplaty za služby autorizované obalové společnosti pak většinou závisí na množství obalů uvedených na trh v České republice za dané kalendářní čtvrtletí. V případě, kdy podnikatel projeví zájem o uzavření smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností, je tato povinna s ním smlouvu uzavřít, a to pro všechny obaly uváděné určitým podnikatelem na náš trh.

Povinnost zajistit zpětný odběr

Povinnost zajistit zpětný odběr obalů nebo odpadů z obalů, které osoba uvedla do oběhu, s výjimkou případů, kdy osoba prokáže, že se z těchto obalů nestaly na území ČR odpady.

Čtěte také: Opatření k nápravě

Povinnost zajistit, aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v rozsahu stanoveném přílohou č.

Povinnost podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů, s výjimkou případů podle § 14 odst.

Povinnosti evidence, s výjimkou případů podle § 14 odst.

Autorizovaná Obalová Společnost

Autorizovaná obalová společnost (dále jen „autorizovaná společnost“) je akciovou společností, která je oprávněna vykonávat činnost na základě rozhodnutí o autorizaci podle § 17. Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění zajišťovat sdružené plnění povinností stanovených v § 10 až 12a a k tomuto účelu uzavírat smlouvy o sdruženém plnění podle § 13 odst. 1 písm.

Autorizovaná společnost nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady ani se podílet na jakémkoliv podnikání jiné osoby. Autorizovaná společnost smí vydávat pouze akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva, a to pouze jako akcie zaknihované. Emisní kurs akcie lze splácet pouze peněžitými vklady. Autorizovaná společnost nesmí rozdělovat zisk nebo jiné vlastní zdroje. Autorizovaná společnost nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených tímto zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem.

Autorizovaná společnost nesmí být neomezeně ručícím společníkem. Dále nesmí být členem orgánů ani se podílet na založení nebo činnosti jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má autorizovaná společnost. Autorizovaná společnost nesmí jakkoliv zajišťovat dluhy jiných osob a dále nesmí poskytovat z vybraných příspěvků dar, zápůjčku, úvěr nebo jimi zajistit svůj dluh.

Evidence Odpadů a Ohlašovací Povinnost

Obec má povinnost stejně jako ostatní původci odpadů vést průběžnou evidenci odpadů (§94). Způsob, rozsah a četnost vedení záznamů je stanoven ve vyhlášce č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Podle §95, odst. 3 původce odpadů povinen zaslat prostřednictvím ISPOP hlášení o produkci a nakládání s odpady a to v případě, že vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů anebo s více než 100 tunami ostatních odpadů.

Skládkovací Poplatek

Je stanoven v § 103 - §115. Poplatníkem za skládkovaný KO je obec, pokud je původcem skládkovaného KO,a to bez ohledu na to, komu odpad předala a kdo jej vlastní při předání na skládku (§103). Poplatníkem je i obec, na jejímž území leží skládka.Sleva za ukládání KO na skládku (§157)Obce mohou uplatnit do r. 2029 při splnění zákonných podmínek na skládkovaný KO poplatek za ukládání KO, který je stanoven pro celé období ve výši 500 Kč/t. Většinově se jedná o množství skládkovaných směsných KO (200301), objemných odpadů (20 03 07), uliční smetky (20 03 02), odpady z tržišť (20 03 03).

Tabulka: Dílčí základ poplatku za ukládání odpadů (Kč/t)