Požadavky na osobu autorizovanou pro kontinuální měření ovzduší v České republice

Ministerstvo životního prostředí stanovuje podmínky a požadavky pro vydání rozhodnutí o autorizaci podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Tento zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravuje i seznam metod a postupů, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaci.

Vyhláška č. stanovuje obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené skupiny. Tyto limity platí do 31. prosince a jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Měření emisí a jeho požadavky

Měření emisí znečišťujících látek se provádí v místě před vyústěním odpadního plynu do ovzduší. Alternativně, měření může probíhat i na jiném místě, pokud je v něm složení odpadního plynu stejné jako ve vyústění, nebo je přesně definováno obsahem srovnávací složky, nejčastěji kyslíku. Důležité je, aby výsledky měření byly porovnatelné s hodnotami emisních limitů.

Výjimky z povinnosti měření:

• Zdroj je provozován jako záložní a není v kalendářním roce provozován více než 300 hodin. Toto ustanovení se nevztahuje na jednorázové měření emisí znečišťujících látek podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona.

Pro zjištění emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého se v těchto případech použijí hodnoty emisních faktorů uvedených v příloze č. této vyhlášce.

Čtěte také: Práva a povinnosti AO dle zákona o odpadech

Jednorázové měření

Minimální doba jednorázového měření je stanovena v § 5 odst. 2 a 3 této vyhlášky.

Na zdrojích vybavených látkovým filtrem pro omezování znečišťování ovzduší s výstupní koncentrací tuhých znečišťujících látek nižší než 50 mg.m-3 za provozních stavových podmínek a s emisním limitem stanoveným pro tuhé znečišťující látky se provádí tři jednotlivá měření koncentrace tuhých znečišťujících látek.

Výsledky jednorázového měření se zpracují tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity. Emisní limit se považuje za dodržený, pokud průměr jednotlivých měření koncentrace znečišťující látky za celé jednorázové měření vypočítaný podle odstavců 3 až 5 je menší nebo roven hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota koncentrace znečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší než 120 % emisního limitu.

Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaj o hmotnostní koncentraci znečišťující látky, jejím hmotnostním toku a měrné výrobní emisi a podmínky jejich platnosti pro jednotlivé měřené zařízení nebo technologický proces.

Jednorázové měření emisí oxidu uhelnatého nebo oxidů dusíku provedené přístroji s elektrochemickými články na spalovacích zdrojích podle § 6 odst. této vyhlášky.

Čtěte také: Opatření k nápravě

Kontinuální měření

U zvláště velkých spalovacích zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 100 MW a vyšším se zjišťují kontinuálním měřením emise tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku vyjádřeného jako oxid dusičitý a oxidu uhelnatého, a to bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2.

Metody měření a technické požadavky pro kontinuální měření upravují určené technické normy. Technické požadavky vztahující se k použité metodě musí splňovat i přístroje pro měření stavových, srovnávacích a vztažných veličin.

Správnost údajů kontinuálního měření ověřuje autorizovaná osoba podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona nejméně jednou za rok a dále při každém významném zásahu do emisního měřicího systému nebo technologického procesu nebo významné změně zpracovávaných surovin nebo spalovaného paliva, a to do 3 měsíců od vzniku některé z uvedených změn. Přípustná tolerance pro ověření správnosti údajů kontinuálního měření je 10 % z hodnoty emisního limitu měřené znečišťující látky, pokud jiný právní předpis nebo orgán ochrany ovzduší nestanoví jinak.

Hodnoty naměřené a vypočtené podle odstavce 1 jsou kdykoliv přístupné příslušným orgánům ochrany ovzduší, výstupy z nich se zpracovávají denně. V poslední den kalendářního roku se zpracuje souhrnný výstup za kalendářní rok, který je uchován v listinné podobě jako výstupní tištěný produkt. Denní výstupy se ukládají na elektronický nosič a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení hodnot podle odstavce 3 písm.

Při hodnocení dodržení emisního limitu se nepřihlíží k výpadkům kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové provozní doby zdroje v kalendářním roce. Pokud výpadek kontinuálního měření emisí překročí 10 dní v kalendářním roce, musí provozovatel spalovacího zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 100 MW a vyšším bez zbytečného odkladu oznámit inspekci způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřicího systému. Neplatným dnem z hlediska měření se rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření neplatné.

Čtěte také: Jak správně třídit odpad ve firmě

Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění zdroje do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování jeho poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů musí být uvedena v provozním řádu.

Roční emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek se na základě výsledků kontinuálního měření stanoví jako součet součinů výsledných hodnot podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 6 písm.

Emise se stanovují výpočtem v případech uvedených v § 4 odst. b) jako součin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu zdrojů v příloze č.

Další specifika měření

• Odběr vzorku pro stanovení počtu vláken azbestu se provádí z proudící vzdušiny prosáváním izokineticky odebrané vzdušiny přes filtrační materiál.
• U zdrojů pro výrobu vápna, cementu a zpracování magnezitu se provádí kontinuální měření nebo jednorázové měření, aniž by tím bylo dotčeno ustanovení odstavce 1 písm.

Účinnost spalování pro účely této vyhlášky se vypočte z komínové ztráty, přičemž ostatní kotlové ztráty se nezapočítávají. Tato ztráta je vyhodnocována softwarovým vybavením měřicího systému z naměřených veličin, kterými jsou obsah kyslíku, teplota spalin a teplota spalovacího vzduchu měřených analyzátorem s elektrochemickými články.

U spalovacích zdrojů kategorie „C“ dle ČSN EN 483 se měření veličin nutných pro výpočet účinnosti měřeného spalovacího zdroje provádí originálními měřicími otvory.

Autorizace a zkoušky

Rozsah znalostí podle § 15 odst. zákona.

Termín zkoušky podle odstavce 1 písm. b), rozsah požadovaných znalostí a jednotný zkušební řád musí být žadatelům oznámen písemně nejméně 14 dní předem.

V případě uložení rozdílové zkoušky jako kompenzačního opatření osobě oprávněné k uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace5) se použijí ustanovení o zkoušce podle odstavce 1 písm.

V případě žádosti o prodloužení platnosti autorizace podle § 15 odst. 12 zákona se znalosti prokazují namísto zkoušky podle odstavce 1 písm.

Metody a postupy odběrů a stanovení znečišťujících látek a doplňkových veličin, pro než je vyžadováno osvědčení o akreditaci podle § 15 odst. 3 písm. f) zákona, jsou uvedeny v příloze č.

Provozní evidence a dokumentace

Provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů vedou průběžně evidenci o provozu zdrojů, a to včetně dokladů umožňujících prokázat správnost těchto údajů. V provozní evidenci se zaznamenávají stálé a proměnné údaje podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

Provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních zdrojů zpracovávají souhrnnou provozní evidenci a předávají ji za uplynulý kalendářní rok příslušným orgánům ochrany ovzduší prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí10). Seznam údajů souhrnné provozní evidence je uveden v bodech 1. až 5. přílohy č.

Provozovatelé zdrojů podle § 11 odst. 2 zákona zpracovávají provozní řád v rozsahu uvedeném v příloze č.

tags: #osoba #autorizovana #pro #kontinualni #mereni #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Označení a Druhy Komunálního Odpadu
• Koš na tříděný odpad 3x 30l: Průvodce výběrem
• Muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm
• Průmyslové odpady
• Povinnosti ohledně hlášení o odpadech