Rozhodnutí o opatření k nápravě: Fyzická osoba a černá skládka

„Černé skládky odpadů“, tedy lokality, na kterých jsou po určitou dobu (většinou však dlouhodobě) nezákonně uloženy odpady různých druhů, zpravidla bez znalosti osoby, která zde odpady uložila, mohou být problémem v mnoha obcích České republiky. Tento článek chce určitým způsobem komplexněji zhodnotit související okolnosti týkající se předmětného problému a nastínit některá možná řešení, i když přiznejme, že za současné platných právních předpisů jich není mnoho.

Pro úplnost dodejme, že článek byl sepsán za použití materiálů České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Ministerstva životního prostředí (MŽP). Na začátku tohoto článku je třeba podrobněji vyjasnit jednu podstatnou skutečnost: platná legislativa nezná pojem „černá skládka“. Pod tímto souslovím, které je v českém jazyce zakotveno již po mnoho let a možná desetiletí, si však každý čtenář jistě představí, o co jde.

Pokud by přece jen představa nebyla zcela jasná, pak shrňme, že jako černou skládku pro účely tohoto článku vnímejme lokalitu, kde jsou po určitý časový úsek (většinou však dlouhodobě) shromážděny odpady jednoho či více různých druhů a kategorií, která není pro tento způsob nakládání s odpady technicky vybavena a tento způsob nakládání s odpady zde není povolen věcně příslušným správním orgánem.

Dalším důležitým pojmem, který se v tomto článku objeví, je pojem původce odpadů. Zákon o odpadech tento pojem definuje takto: Právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec.

Posledním důležitým pojmem je termín oprávněná osoba. Zákon o odpadech tento pojem definuje následujícím způsobem: Každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů.

Čtěte také: ERÚ a Ceny Energie z OZ

Legislativa a odpovědnost

V současné době platný zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech řeší problematiku černých skládek bohužel mnohem méně efektivně než předchozí právní úprava. Předchozí zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech na rozdíl od nyní platného zákona řešil určitou odpovědnost vlastníka pozemku za odpady na tomto pozemku shromážděné. Pojďme si stručně popsat princip tehdejší právní úpravy v tomto směru. Předmětná právní úprava tedy měla poměrně jasnou konstrukci, která jí dopomohla k efektivnějšímu řešení případů černých skládek než v současné době.

Nyní platný a účinný zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen zákon o odpadech) nezná již prakticky žádnou odpovědnost vlastníka nemovitosti za odpady uložené v ní nebo na ní, pokud tento vlastník nemovitosti není zároveň vlastníkem nebo původcem zde shromážděných odpadů. Podle platného zákona o odpadech má totiž odpovědnost za nakládání s odpady primárně původce odpadů a dále oprávněná osoba (oprávněná k nakládání s odpady), která odpady zpravidla na základě povolení věcně příslušného správního orgánu přijímá od různých původců či jiných oprávněných osob a dále s nimi nakládá podle definovaných podmínek.

Podle § 12 odst. 1 zákona o odpadech platí dále obecná základní povinnost, že každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Uvedená základní povinnost je dále specifikována v § 12 odst. Problémem v konkrétních případech černých skládek je vždy samozřejmě dohledání „odpovědné osoby“, která závadný stav způsobila.

Z hlediska odpovědnosti za protiprávní jednání se vždy rozlišuje, kdo je jejím subjektem. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou odpovědné za správní delikt a fyzické osoby za přestupek.

Kontrolní pravomoci a sankce

Kontrolní pravomoc k prošetření okolností konkrétního případu mají v případech podnikajících subjektů - obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad a příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí. Sankce za správní delikt právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání spočívající v porušení výše uvedené povinnosti dle § 12 odst. 2 zákona o odpadech je upravena v § 66 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech. Sankci podnikajícímu subjektu až do výše 50 mil. Kč je oprávněna uložit Česká inspekce životního prostředí (též inspekce).

Čtěte také: Prostějov: Ekologická újma

Některé správní delikty související s porušením zákona o odpadech ze strany podnikajících subjektů mají i obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady (ORP). Jedná se však pouze o delikty stanovené v § 66 odst. 1 (obecní úřad) a odst. U fyzických osob může sice ČIŽP uložit sankci až do výše 1 mil. Kč za přestupek podle § 69 odst. 2 písm.

Zde je však třeba velmi důrazně upozornit, že podobné případy neoprávněného shromažďování odpadů ze strany fyzických osob musí vždy dostatečně prošetřit sama obec, na jejímž katastru k činnosti dochází, neboť ČIŽP nemá ze zákona kompetence k šetření fyzických osob. Ve fázi získání všech průkazných dokladů a důkazů o této činnosti, kterou provádí konkrétní označená fyzická osoba, je pak možné předat spis inspekci k uložení sankce v přestupkovém řízení.

Inspekce nemůže sama provádět šetření fyzických osob nepodnikajících a dle kompetencí svěřených jí podle zákona o odpadech ani nemá možnost vstupovat do prostor nesouvisejících s podnikatelskou činností. Obec má možnosti jak v podobných případech samostatně postupovat.

Jinou skutkovou podstatu přestupku spočívající v neoprávněném založení skládky nebo odkládání odpadků nebo odpadů mimo vyhrazená místa obsahuje § 47 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Za tento přestupek může sám obecní úřad udělit pokutu do výše 50 tis. Jelikož je předmětem právní ochrany také zájem na udržování čistoty, na nenarušeném životním prostředí a na tom, aby byly věci odkládány na vyhrazená místa, jsou v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, upraveny sankce za správní delikty právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.

I v těchto případech má sankční pravomoc samotná obec (resp. Např. podle § 58 odst. 2 zákona o obcích je předmětem správního deliktu neudržování čistoty a pořádku na vlastním nebo užívaném pozemku způsobem, že je narušen vzhled obce. Podle § 58 odst. Podobně jsou v § 29 zákona o hlavním městě Praze upraveny sankce za správní delikt právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, které neudržují čistotu a pořádek na pozemku, který užívají nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské části.

Čtěte také: Česká republika - emise

Financování a postupy při řešení černých skládek

Obce ze svých rozpočtů někdy samy financují odstraňování některých dlouhodobých černých skládek. Nejčastěji na pozemcích, které patří právě obci. Ve velkých městech (Praha apod.) je úklid organizován správou města a odpady se tak odklízejí zejména na pozemcích, které jsou ve vlastnictví města nebo městských částí.

Postup při řešení černých skládek ohrožujících nebo poškozujících životní prostředí určitým způsobem stanoví jednotlivé zákony na ochranu složek životního prostředí, které jsou těmito skládkami ohroženy, především vodní zákon, lesní zákon, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a obecně i zákon o ochraně přírody a krajiny. Zákonem o odpadech upravený postup odstraňování „černých skládek“ je podmíněn skutečností, že uložené odpady ohrožují lidské zdraví nebo životní prostředí. Tento postup je v zákoně upraven pouze obecně v rámci působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 79 odst. 1 písm. g) ukládá provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit odpad.

Vzhledem k tomu, že nyní platný zákon o odpadech nepřevzal ustanovení § 3 odst. 7 předchozího zákona č. Problémem tohoto řešení je dále zejména skutečnost, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností nemají dodatečné a tedy ani dostatečné prostředky na řešení podobných případů. Neboť v drtivé většině podobných případů je zřejmé, že primárně by musel náklady na odstranění skládky hradit právě obecní úřad obce s rozšířenou působností. Reálnost následného vymožení vynaložených nákladů na řešení „černé skládky“ u konkrétní odpovědné osoby, ať už jím bude podnikající subjekt nebo nepodnikající fyzická osoba, je velmi malá.

V případě, že by odpad ohrožoval kvalitu povrchových nebo podzemních vod, resp. jiných součástí životního prostředí, přichází v úvahu i aplikace podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), resp. jiných příslušných složkových předpisů (např. Podrobněji k ustanovení § 42 vodního zákona. Jeho odst. 4 řeší situaci, kdy neznámý původce nedovoleným nakládáním se závadnými látkami vyvolal tzv. závadný stav a hrozí závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod. V takovém případě zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu inspekce.

Příslušný vodoprávní úřad může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů, která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba, přičemž odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 mil.

Prevence vzniku černých skládek

Vzhledem ke znalosti místních poměrů jsou největší předpoklady pro prevenci vzniku černých skládek na obecní úrovni. Ostatně úkolem obce je podle zákona o obcích pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Za tímto účelem může obec využít například i obecní policii. Obecní policie je oprávněna zabezpečovat místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní i další úkoly.

Velmi důležitou roli mohou v mnoha ohledech sehrát stavební úřady a v malých obcích opět i samy obecní úřady. Značné množství odpadů končících na „černých skládkách“ je možno zařadit do skupiny stavebních odpadů. Tyto odpady vznikají z různých stavebních úprav prováděných osobami na území katastru obce a je velmi důležité řešit nakládání s těmito odpady již ve fázi povolování těchto stavebních úprav.

Při povolování konkrétních staveb je vhodné stanovovat podmínky týkající se nutnosti doložení dokladů, jak bylo se vzniklými odpady naloženo a že byly předány pouze oprávněným osobám tak, jak stanoví zákon o odpadech. I podle samotného stavebního zákona jsou obce obecně povinny sledovat veškerou stavební činnost v obci a dbát, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování, dozírat na stav staveb a kontrolovat, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními zákona.

Pro shrnutí uveďme co k problematice černých skládek zmínil v roce 2003 veřejný ochránce práv: „U odstraňování nelegálně vzniklých skládek se ochránce opakovaně setkává s problémem, že současný zákon o odpadech, na rozdíl od předchozího, tuto problematiku komplexně neřeší. Zákon obsahuje pouze ustanovení o tom, že „hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby“ (§ 79 odst. 1 písm. e) cit.

Pojem odpovědné osoby však není v zákoně nikde definován a těžko lze dovozovat, že by pod tímto označením bylo možno rozumět kohokoliv jiného než samotného původce černé skládky. Jestliže původce není zjištěn (což bude obzvláště u starých skládek pravidlem) a nebo skládka bezprostředně neohrožuje lidské zdraví nebo životní prostředí, lze ještě uvažovat o využití oprávnění plynoucích ze složkových předpisů (lesní zákon, vodní zákon atd.). Ty ve většině případů umožňují nařídit odstranění nelegální skládky opět pouze jejímu původci, pokud je zjištěn.

Pokud se podaří prosadit nově vznikající zákon o odpadech, který nyní připravuje MŽP, nabízí se určitá šance, jak by mohly být lokality, na kterých se vyskytují černé skládky řešeny. Podle jedné z uvažovaných koncepcí nového zákona o odpadech by nově mohly být příjemcem poměrně nemalých prostředků z poplatků za odstraňování odpadů krajské úřady. Tyto prostředky z poplatků by pak měly být opětovně využívány pro zlepšení nakládání s odpady v rámci toho kterého regionu.

Nový zákon o odpadech (541/2020 Sb.) a přestupky fyzických osob

Následující se zabývá správně-právní odpovědností osob za tzv. černou skládku (nezákonně soustředěný odpad) podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), který nabyl účinnosti ke dni 1. 1. 2021. V § 14 zákona o odpadech je upraveno nakládání s nezákonně soustředěným odpadem. Zákon o odpadech předpokládá a ukládá povinnost vlastníkovi pozemku, na kterém se nachází tzv. černá skládka, aby tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působnosti (dále jen „OÚORP“). Tedy vlastník pozemku oznámí, že se na jeho pozemku nachází nezákonně soustředěný odpad.

Následně se OÚORP pokusí zjistit vlastníka tohoto odpadu. Je zde však nutné upozornit, že OÚORP postupuje obdobně, i když se o nezákonně soustředěném odpadu nedozví od vlastníka pozemku. Nezákonně soustředěný odpadu může OÚORP oznámit jakákoliv osoba, avšak vlastník pozemku má výslovně zákonnou povinnost takovou skutečnost oznámit.

Mohou nastat dvě situace, a to 1. OÚORP zjistí vlastníka odpadu a postupuje proti němu, nebo 2. Pokud se OÚORP podaří zjistit vlastníka odpadu, tak OÚORP postupuje proti vlastníkovi odpadu. Vlastník odpadu má totiž zákonnou povinnost dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech předat nezákonně soustředěný odpad 1. do zařízení určeného pro nakládání s odpady, 2. do dopravního prostředku provozovatele zařízení (za podmínek dle § 16 odst. 3 zákona o odpadech), nebo 3. V případě, kdy vlastník odpadu, kterým je fyzická nepodnikající osoba, nepředá nezákonně soustředěný odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo do dopravního prostředku provozovatele zařízení, může mu být OÚORP uložena pokuta ve výši 200.000,- Kč. Pokud se bude jednat o fyzickou podnikající osobu nebo právnickou osobu, tak této může být uložena pokuta OÚORP nebo Českou inspekcí životního prostředí do výše 10.000.000,- Kč.

Navíc fyzická podnikající osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku také tím, pokud nepředá nezákonně soustředěný odpad obchodníkovi s odpady. Zároveň může správní orgán, který je příslušný k projednání přestupků (v daném případě OÚORP nebo Česká inspekce životního prostředí), uložit vlastníkovi odpadu provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě spočívající např. V dané situaci se OÚORP nepodařilo zjistit vlastníka odpadu (popř. vlastník odpadu již zemřel, popř. zanikl, aniž by povinnosti přešly na jinou osobu) a postupuje proto proti vlastníkovi pozemku.

OÚORP vyzve vlastníka pozemku, aby nezákonně soustředěný odpad odklidil a předal ho do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy (tato lhůta může být i delší, ale pouze v odůvodněných případech). Vlastník pozemku nemá povinnost takové výzvě vyhovět, avšak následně OÚORP může vlastníkovi pozemku uložit rozhodnutím, aby na vlastní náklady zabezpečil místo, na kterém se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu. S ohledem na to, že vlastník pozemku dobrovolně neodstraní nezákonně soustředěný odpad, bude vlastník pozemku povinen strpět odklizení a předání nezákonně soustředěného odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady samotným OÚORP.

Vlastník pozemku má tedy dvě povinnosti, a to 1. oznámit nezákonně soustředěný odpad na jeho pozemku a 2. zabezpečit místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu (tuto povinnost mu musí OÚORP uložit). Pokud vlastník pozemku poruší jednu z těchto povinností, může se dopustit dvou přestupků, a to 1. vlastník pozemků neučiní oznámení o nezákonně soustředěném odpadu podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech, 2. vlastník pozemku v rozporu s rozhodnutím OÚORP vydaným na základě § 14 odst. 5 písm. a) zákona o odpadech nezabezpečí místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu. Za tyto přestupky může být uložena pokuta do výše 10.000,- Kč.

Přestupky s fyzickou nepodnikající osobou projednává OÚORP. Výše uvedené porušení povinností a z toho plynoucí spáchání přestupků je řešeno ve správním řízení, ve kterém je správním orgánem ve věci vydáno rozhodnutí. Proti rozhodnutí lze podat odvolání ve stanovené lhůtě. Každé rozhodnutí by mělo obsahovat poučení o tom, že lze proti němu podat odvolání, lhůtu a ke kterému správnímu orgánu se tak činní.

V případech, kdy účastník řízení nesouhlasí i s rozhodnutím odvolacího správního orgánu, tak dalším možným postupem je podrobit toto rozhodnutí odvolacího orgánu přezkumu, tj. podat správní žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Takovou žalobu je nutné podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Správní soud poté rozhoduje rozsudkem. Následně lze ještě uvažovat např.

Na základě výše uvedeného byly popsány odpovědností vztahy za tzv. černou skládku. Zpozornět by zejména měli samotní vlastníci pozemků, kteří by měli černou skládku na svém pozemku bezodkladně oznámit. V opačném případě se vystavují sankci za porušení této zákonné povinnosti. Stejně tak bylo stručně popsáno správní řízení s pachatelem přestupku a též i opravné prostředky v případě, že správní řízení nedopadne ve prospěch tohoto pachatele. Lze apelovat na dané osoby, aby si hlídaly zákonné lhůty a případě se proti správním rozhodnutím bránily, pokud s rozhodnutími nebudou souhlasit.

Z výše sankcí je zřejmé, že zákonodárce nechce primárně sankcionovat vlastníky pozemků, neboť výše pokut za nesplnění jejich povinností jsou vůči výším pokut, které hrozí vlastníkovi odpadu, zcela diametrálně odlišné. Nicméně i tak chce zákonodárce negativně motivovat vlastníky pozemků, aby alespoň oznámili černou skládku na svém pozemku správnímu orgánu, který již případně zajistí odstranění černé skládky, resp. policie pokutovat vytváření černých skládek.

Přehled povolení pro skládky

Níže v tabulce uvádíme přehled povolení, která skládka ke svému provozu vyžaduje. Každá skládka musí mít územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas a buď souhlas krajského úřadu s provozováním, nebo integrované povolení (to může kromě souhlasu krajského úřadu nahrazovat i jiná povolení k ochraně jednotlivých složek životního prostředí). Ostatní povolení nevyžaduje vždy (v tabulce označena hvězdičkou).

tags: #rozhodnutí #o #opatření #k #nápravě #fyzická

Oblíbené příspěvky:

• Emise v České republice
• Základní charakteristiky hornin a nerostů
• Příklady environmentální politiky
• Odpad z laboratoří MU
• Jaderské moře a znečištění