AVE CZ a povinnosti majitele skládky: Spor o poplatky a rozšíření skládky v Čáslavi

Největší odpadovou firmu v Česku, AVE CZ, stíhají kriminalisté z elitního útvaru. Podle nich neodváděla poplatky z několika skládek, ačkoliv to byla její povinnost. Škoda dosahuje necelých čtyř miliard korun. Firma se snažila obvinění zvrátit. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, úřad nejvyššího žalobce jí odmítl vyhovět.

"Národní centrála proti organizovanému zločinu v těchto dnech zahájila trestní stíhání jedné právnické osoby pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby v souvislosti s nakládáním s odpady," informoval mluvčí útvaru Jaroslav Ibehej loni 25. Peníze firma neodvedla za provozování skládek v Čáslavi, Benátkách nad Jizerou, Hořovicích a Mšenu. Veřejnou kasu podle kriminalistů připravila o 3,76 miliardy korun, stát měl z toho přijít o 2,3 miliardy.

Obvinění a reakce AVE CZ

Odpadová společnost se proti obvinění ohradila. Podle ní je škoda virtuální, protože se žádným způsobem sama neobohatila. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podala stížnost k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

"Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo tak, že stížnost právnické osoby proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítlo jako nedůvodnou," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí úřadu Petr Malý. Stížnost vyřizovali lidé Igora Stříže kvůli tomu, že vyšetřování kauzy dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Verdikt znamená, že stíhání firmy je důvodné. Jinými slovy delikt a jeho kvalifikace kriminalisty odpovídá nasbíraným důkazům. Vyšetřování může pokračovat. Podle informací Aktuálně.cz není vyloučené, že se uzavře ještě v první půli tohoto roku.

"Rozhodnutí státního zástupce ve věci stížnosti proti zahájení trestního stíhání považujeme za nesprávné," sdělila Aktuálně.cz mluvčí AVE CZ Pavla Ivácková. Už v prohlášení vydaném bezprostředně po zahájení stíhání firma vinu odmítla. Z jejího pohledu je vyšetřování důsledkem toho, že kriminalisté údajně nejednoznačný zákon o nakládání s odpady vyložili v její neprospěch.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

"Výše škody uvedená policejním orgánem je založena na nesprávném čistě mechanickém výpočtu objemu odpadů, které byly AVE CZ využity v souladu se zákonem způsobem, který nedával za vznik poplatkové povinnosti," uvedla mluvčí firmy Ivácková.

"Jako provozovatel skládek měla podle zákona o odpadech povinnost vybírat poplatky za uložení odpadů na skládku a odvádět je příjemci poplatku, přičemž AVE tuto povinnost úmyslně neplnila," citoval z textu obvinění server Lidovky.cz, v čem spočívá podstata kauzy.

Klíčoví vlastníci a role Daniela Křetínského

Klíčové podíly ve společnosti drží podnikatelé Roman Korbačka, Karel Pražák a Daniel Křetínský. Křetínskému náleží 20 procent firmy. Jak upozornil server Ekonews, ještě před dvěma lety byl největším podílníkem AVE CZ. Křetínského mluvčí Daniel Častvaj v minulosti uvedl, že sám byznysmen do chodu AVE CZ nezasahuje. Nesedí v řídícím ani dozorčím orgánu. Jedním z jednatelů firmy je však Křetínského dlouholetý blízký přítel Dušan Svoboda.

Skládka v Čáslavi a odpor místních obyvatel

Obří hora odpadků patří k středočeské Čáslavi desítky let - řada obyvatel se nechala přesvědčit, že pro město představuje nezbytný zdroj příjmů. Když se však majitel skládky rozhodl rozšířit ji na téměř dvojnásobek, několik místních se postavilo na odpor. Čáslavané se pak v referendu rozhodli záměr zastavit.

Z vlaku je padesát metrů vysoký kopec u Čáslavi vidět už zdaleka. Neznalý návštěvník jej může považovat za místní ikonickou vyhlídku. Tento dojem však záhy rozptýlí silueta bagru na vrcholu a bližší pohled na strukturu kopce. Tvoří jej odpadky. Místní jsou už na obří skládku zvyklí, tyčí se zde od 90. let. Mnozí s jejím obrysem na pozadí města vyrostli nebo zestárli.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Velká část si zvykla věřit tomu, co už dlouho říká starosta, a nejen on: skládka musí existovat, díky ní Čáslav získává peníze pro městskou nemocnici nebo na sport. Tezi o nenahraditelnosti odpadků však zbortilo nedávné obecní referendum.

"Za mě to bylo hrozně náročné - kampaň před referendem a vlastně celé to období posledních dvou a půl let," říká Ilona Nezbedová, místní kadeřnice, která se podílela na přípravě plebiscitu a byla jeho hlavní mediální tváří. Že má nepřehlédnutelný kopec odpadu narůst o dalších 2, 6 miliónu kubíků, tedy na skoro dvojnásobnou velikost, se lidé ve městě dozvěděli v lednu 2023.

"Vůbec jsem si nepřipouštěla, jak by referendum mohlo dopadnout. Tak hrozně jsem se bála výsledku," říká matka dvou dětí. "Měla jsem obrovskou radost, že to vyšlo, protože jsem tomu věnovala spoustu času. Velká účast při referendu a jeho výsledek byly odměnou za celé to snažení. Měla jsem ale hlavně radost, že je nás víc, kdo to chceme změnit," popisuje.

Dlouho se totiž lidé ze spolku Zelená Čáslav cítili sami. Velká část obyvatel skládku neřešila. V příběhu o tom, jak se místním povedlo zorganizovat a vyslovit proti hromadění odpadu firmou AVE, hrály roli i tři místní rodačky a členky spolku Zelená Čáslav: kromě Nezbedové také Jana Obořilová a Olga Hrubá. Nejsou jediné, kdo pomáhaly formovat občanský odpor, jejich příběhy však dobře ilustrují, jak může přihlížení politiků a nezájem velkého byznysu o potřeby místních zmobilizovat obyvatele a stmelit komunitu.

Jak se rodí aktivistky

Příběh začal, když si stavařka a realitní makléřka Olga Hrubá všimla žádosti o rozšíření skládky a donesla novinu do kadeřnického salonu Ilony Nezbedové. Ten je od skládky vzdálený necelý kilometr. Kadeřnice se podívala přes velké okno přímo na horu odpadků a rozhodně pronesla: "Tak to teda ne." Rozšíření odpadního kopce by ona a s ní i celé město pocítili i kvůli nárůstu dopravy. Už léta jezdí na skládku přes město kamiony, teď jich mělo být ještě výrazně více a spolu s nimi také hluku a odpadu vytroušeného po ulicích. Ilona Nezbedová v té době měla dvouletého syna a další dítě čekala.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

O rozšíření skládky se podle trojice žen nikdo z místních koaličních politiků skutečně nezajímal. "Všem jsme jim napsaly a zpátky se ozvala jen jedna zastupitelka s tím, že si musí zjistit víc informací. Někteří opoziční zastupitelé byli aktivní a pomáhali sepsat například manuál, jak podat připomínky nebo zorganizovali setkání s občany, aby se informace dostaly mezi lidi. Protože z radnice se šířilo akorát ticho," říká Ilona Nezbedová.

Díky petici si podle žen vedení města všimlo, že se skládka stala tématem. "První EIA se každopádně firmě vrátila k přepracování, to bylo naše první vítězství," vzpomíná Olga Hrubá. "Když v lednu 2024 přišla druhá, dosáhli jsme toho, aby byla projednávaná veřejně. Tehdy hodně Čáslaváků prozřelo, když vidělo, jak moc je radnici celá ta věc jedno. Na veřejném projednání nikdo z radních nevystoupil. Nic neříkali, na nic se neptali, ani svoje stanovisko nijak nevysvětlovali, neobhajovali. Tedy až na takové ty řeči typu: nám se ta skládka přece taky nelíbí, ale potřebujeme peníze, které díky ní máme," kroutí hlavou Olga.

Ztracená miliarda

"Ono je to absurdní už na pohled," říká Olga Hrubá. V územním plánu je limit pro skládku 262 metrů nad mořem, ale dnes má přes 300. I ohledně toho starosta mlžil. Je to, jako když si chcete ve čtvrti rodinných domků postavit panelák," kroutí hlavou.

Celou věc staví do dramatičtějšího světla zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu, která tvrdí, že Čáslav i jiná města měla léta dostávat od odpadové společnosti AVE podstatně více na poplatcích za skladování. Firma podle kriminalistů neodvedla dostatek peněz za provozování skládek nejen Čáslavi, ale také Benátkám nad Jizerou, Hořovicím a Mšenu - až 1,46 miliardy korun. Stát měl podle Zdeňka Matuly z Vrchního státního zastupitelství tratit další 2,3 miliardy.

"Firma AVE ve čtyřech zmíněných obcích dlouhodobě obcházela povinnost odvádět poplatky z odpadu tak, že až devadesát procent odpadu evidovala jako takzvané 'konstrukční prvky'. Nevybírala tedy - a následně ani neodváděla - za ně obcím a státu poplatky od původců odpadu," přibližuje Daniel Kotecký z Deníku Referendum, který případ skládky v Čáslavi sleduje pro toto médium dlouhodobě. "Přestože například v Čáslavi rostl objem odpadů ukládaných na skládce, poplatky odváděné městu naopak klesaly."

Město Čáslav, které je podle Národní centrály proti organizovanému zločinu největším poškozeným, protože údajně přišlo zhruba o miliardu, bude podle starosty Strnada částku rozhodně požadovat, pokud soud potvrdí, že firma pochybila.

Nejvyšší skládka v republice

"V září 2024 ministerstvo životního prostředí schválilo záměr rozšířit skládku i přes zjevné chyby a rozpory v dokumentaci EIA, a přes nevypořádání připomínek," vypráví dál Jana Obořilová. Kvůli tomu vznikl otevřený dopis ministrovi, v němž na problémy upozornili zástupci různých organizací.

"Důležité je si uvědomit, že proces EIA platí investor záměru a ten ho díky tomu informuje - krmí daty. Ta ale nikdo nekontroluje, nerozporuje. EIA pouze posuzuje, co je předloženo. Děs," zlobí se Obořilová. Olga Hrubá se v té chvíli hořce usmívá: "Však tady byl sám pan ministr. Přivedli jsme ho k bráně a pamatuju si, jak se na ten kopec podíval a řekl: Vy máte snad nejvyšší skládku v republice."

Podle Nezbedové ministr Petr Hladík na své říjnové návštěvě v Čáslavi přicházel s různými možnostmi, jak rozšíření dále zabránit. "Navrhoval třeba žádat o přezkum procesu EIA," vzpomíná. "Bylo nám však sděleno, že EIA proběhla v souladu se správním řádem. Úředníci neposuzují kvalitu vložených informací, ale formální stránku a průběh řízení. To by jeden brečel," konstatuje Olga Hrubá

Pro některé bylo jasným a jediným řešením od samého začátku právě referendum. Spolek Zelená Čáslav přitom postupoval opatrně. "Bylo to velké riziko. Snažili jsme se raději vyčerpat ostatní možnosti," vysvětluje Hrubá. Od ledna 2025 se však začala scházet skupinka aktivních občanů, kteří v referendu viděli poslední možnost.

Strašení obyvatel?

Jako klíčovou postavu, která udržuje přátelství města Čáslavi s firmou AVE, vidí ženy starostu Strnada. "Ve špatném slova smyslu se už proslavil kauzou přivážení ostravských karcinogenních kalů na místní skládku. Tvrdil, že se k nám nikdy nevozily a je-li to jinak, tak rezignuje.

Starosta Strnad uvedl, že z negativního vlivu skládky na zdraví obavu nemá. "Pokud bychom hovořili o dopravě - ta se mohla naopak výrazně zklidnit, protože podmínkou rozšíření skládky byla výstavba západního obchvatu města, který by z jeho ulic odvedl značnou část dopravy, a to nejen té směřující ke skládce, ale i další osobní a nákladní dopravu," vysvětlil.

Odpověděl nám i na otázku, zda si skutečně nelze představit život Čáslavi bez příjmů ze skládky, což je mnohými ve městě zpochybňováno. Starosta nesouhlasí. "Skládku tady máme a také tady zůstane. Nezmizí, nikdo ji neodveze. Jediné, co zmizí, budou příjmy, které nyní může město využívat například na investiční akce a další rozvoj. Je samozřejmé, že nižšími příjmy bude trpět také nemocnice a zdejší sportovní kluby.

Mluví o tom, že ze strany čáslavských občanských spolků nezaznamenal reálnou snahu o věcný dialog nebo o vysvětlování postavené na faktech. "Opakování argumentů o toxické skládce ohrožující zdraví našich dětí nelze považovat za nic jiného než strašení obyvatel, které se neopírá o žádná reálná data," uvádí mluvčí a odkazuje na webovou stránku www.caslav.ave.cz.

Dosluhující ministr Petr Hladík z KDU-ČSL už při návštěvě Čáslavi prohlásil, že kdyby tu bydlel, tak proti skládce bojuje taky. "Jsem dlouhodobý odpůrce skládkování, vždycky jsem dělal vše pro cirkularitu, ve skládkování není budoucnost. Potřebujeme jen asi jednu skládku na kraj, ze stávajících se většina bude co nevidět zavírat," říká Petr Hladík, který naráží na to, že za pět let mají skládky v Česku skončit. "Navíc vzhledem k tomu, jak blízko je čáslavská hora odpadu k centru města, vytváří velmi nehezkou dominantu," dodává ministr.

Čáslav pokračuje v boji o stamiliony s odpadovou AVE

Město Čáslav nevzdává svůj boj o doplacení stovek milionů korun, které jim podle jejich propočtů náleží na poplatcích odváděných za odpady ukládané na skládku odpadové společnosti AVE. Řízení se protahují a Čáslav postupně přichází o možnost peníze získat kvůli promlčecím lhůtám. Město se dopočítalo k tomu, že za léta 2016 až 2018 mělo dostat od AVE o šest set milionů korun více, pro Státní fond životního prostředí mělo jít o osm set milionů více.

V této věci nadřízený krajský úřad dal městu za pravdu. Společnost AVE se odvolala a ministerstvo životního prostředí loni v listopadu vrátilo věc zpět na krajský úřad. Tam leží spor doteď, což pozici města dál komplikuje. Kvůli promlčecím lhůtám může město požadovat dorovnání jen od roku 2018, dřívější jsou promlčené.

„Každý den se nám umazává čas a nikomu nevadí, že jsou to daně, o které přichází stát,“ říká k tomu starosta města Čáslav Vlastislav Málek s tím, že do budoucna budou uvažovat o tom, zda kvůli tomu podat žalobu na stát. Tím, že nedošlo ke včasnému rozhodnutí, dochází k promlčení a faktickému zániku nároků města.

Do sporu o peníze se v mezidobí zapojila i policie. Proč, to nyní nechce komentovat. „Náš útvar se problematikou poplatků za ukládání odpadů zabývá. V případě společnosti AVE nejde o ojedinělý případ. Případ v Čáslavi se jen dostal zatím nejdále, a to kvůli zarputilosti a osobnímu nasazení starosty.

AVE patří do skupiny EP Industries miliardáře Daniela Křetínského. Od roku 2013 je AVE pravidelným účastníkem řízení České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Nejčastějším řešeným prohřeškem bylo nesprávné vykazování odpadů, s čímž úzce souvisí i výše odváděných poplatků. AVE se v tomto podle inspekce vymyká.

Obvyklý postup je takový, že se odpadová společnost proti zjištění České inspekce životního prostředí ve valné většině případů odvolá k nadřízenému ministerstvu. Pokud ministerstvo pokutu potvrdí, případ jde k první soudní instanci. A poté je možné ještě podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Úředníci ministerstva uvádějí, že v podobném rozsahu se kvůli sporně evidovaným odpadům, a tudíž následně i výši placených poplatků, s jinou odpadovou společností tak často nesoudí. Pokuty inspektorů se podle zaslaných údajů z ČIZP zpravidla pohybují ve výši jednoho milionu, a to za jeden rok a za jednu skládku.

„V podstatě téměř veškeré případy ČIŽP o uložených pokutách za nesprávné vedení evidence při ukládání odpadů na skládky a aplikaci výrobků z odpadů, dále stanovených nápravných opatření k doplacení finanční rezervy u skládek Čáslav, Benátky nad Jizerou, Mšeno, Hořovice a skládky Jindřichův Hradec jsou předmětem soudních řízení.

Tabulka: Skládky provozované společností AVE CZ

Čáslav zároveň vyčíslila ušlé poplatky jen za rok 2019 na 326 miliónů. Na AVE z toho podle obce připadá 125 milionu korun. Rozdíl je daný tím, že ušlé poplatky musí město vymáhat po takzvaném původci odpadu.

Samotná společnost AVE jakékoliv své pochybení odmítá. Podle zákona bylo možné (a je i nadále, i když za jiných podmínek) využít až dvacet procent odpadu na takzvané technické zhodnocení, což jsou nejrůznější zpevnění a cesty na skládce. A z této části neplatit poplatky.

„Z mého pohledu se našla snad ani ne díra v legislativě, spíše někdo vymyslel něco mimo. Trvalo to dlouho a ztratila se tam spousta peněz,“ uvádí Vojtěch Pilnáček, který se odpady zabývá ve společnosti Cyrkl.

tags: #ave #odpady #majitel #povinnosti

Oblíbené příspěvky:

• Význam Bezobratlých v Zahradě
• Udržitelný chov ovcí
• Role klimatologa
• Okouzlující Portugalsko
• Dopad znečištění vody na zvířata