Bakteriologické znečištění vody: Hodnoty dusičnanů a normy

Voda je přirozeným prostředím pro bakterie, přičemž jejich množství a druhové zastoupení závisí na dostupných zdrojích uhlíku, dusíku a přítomnosti kyslíku. Mezi typické vodní bakterie patří například Pseudomonas. Pokud je voda bohatá na organickou hmotu, převládají anaerobní nebo fakultativně anaerobní bakterie.

Splavováním půdy se do vody dostávají aerobní půdní bakterie, jako jsou Micrococcus, Streptomyces a koryneformní bakterie Corynebacterium a Brevibacterium. Krátkodobě se ve vodě mohou objevit i pro člověka závažnější bakteriální kontaminanty, zejména termotolerantní (fekální) koliformní bakterie a intestinální enterokoky, a některé druhy rodu Clostridium. Za určitých podmínek lze izolovat i patogenní bakterie.

Cyanobakterie, známé také jako sinice, mají gramnegativní typ buněčné stěny a běžně se vyskytují ve vodě, půdě i extrémních prostředích. Mají schopnost fotosyntézy a mohou uvolňovat cyanotoxiny, způsobující tzv. vodní květ. Pro masivní rozvoj ve vodě potřebují fosfor, vyšší teploty, určité pH a dostatek živin.

Rutinní mikrobiologický rozbor vody je nedílnou součástí komplexního posouzení její kvality a řídí se státní normou. Vzhledem k materiálové a časové náročnosti nelze stanovit všechny přítomné mikroorganismy, proto se využívá stanovení tzv. indikátorových skupin bakterií, které mají stejný ekologický charakter a lze je rychle a jednoduše stanovit.

Stanovení indikátorových skupin (koliformní bakterie, fekální koliformní bakterie, enterokoky, mezofilní bakterie, psychrofilní bakterie, bezbarví bičíkovci a další) poskytuje informace o mikrobiálním složení vody. Pitná voda nesmí obsahovat termotolerantní (fekální) koliformní bakterie a intestinální enterokoky, které jsou důkazem fekálního znečištění a potenciální přítomnosti patogenů.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Pro kultivaci koliformních bakterií se používají selektivně-diagnostické půdy s obsahem laktózy. Přítomnost termotolerantních koliformních bakterií ve vodě je důkazem znečištění fekáliemi a případného znečištění střevními patogenními bakteriemi.

Enterokoky jsou skupina fakultativně anaerobních grampozitivních koků, které se vyskytují v trávicím traktu člověka a živočichů, ale i běžně v prostředí. Jsou relativně termorezistentní a odolné vůči fyzikálním a chemickým vlivům okolního prostředí.

Důležitým aspektem monitorování jakosti vody je i sledování výskytu sinic. Voda ke koupání musí být sledována v rozsahu uvedeném v tabulce č. 1 přílohy č. 4 k této vyhlášce a v četnosti podle § 8. Pokud je překročena limitní hodnota pro ukazatel vodní květ nebo pro ukazatel průhlednost, popřípadě pro oba ukazatele zároveň, je nutné provést sledování podle odstavce 2.

Vizuální kontrolu vody ke koupání je nutno provádět v rozsahu daném přílohou č. 5 k této vyhlášce a v četnosti podle § 8.

Majitelé studní by si měli pravidelně nechávat provádět laboratorní rozbory pitné vody, které provádějí zdravotní ústavy i některé akreditované soukromé firmy. Zkrácený rozbor obsahuje vyšetření na mikroby, barvu, zákal, chemickou spotřebu kyslíku a omezené množství chemických látek. Zkoumají se látky obsahující dusík, tj. dusičnany, dusitany a amoniak.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Kompletní rozbor vody je požadován zdravotními ústavy u provozovatelů veřejných vodovodů, u podniků veřejného stravování, hotelů atd. s vlastním zdrojem pitné vody. Četnost rozborů určuje příslušný zdravotní ústav.

Od roku 2004 se všechna data z měření vodovodů a také z bazénů, veřejných koupališť apod. zasílají do databáze pitných vod.

Jakost vod se významně zlepšila především díky výstavbě nových čistíren odpadních vod, omezením používání hnojiv v zemědělství a omezováním průmyslových výrob. Problémem zůstává mikrobiální znečištění, které pochází především z komunálních zdrojů znečištění.

Pro posouzení výsledků je nutné výsledky přepočítat na CFU/ml v původním vzorku a porovnat s tabulkami hodnot pro rozbor vody Vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Vyhláška č. 252/2004 Sb. stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu. Pitná voda nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví. Ukazatele jakosti pitné vody a jejich hygienické limity jsou uvedeny v příloze č. 1.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Odběry a rozbory pitné vody za účelem prokázání, že upravená voda na výstupu z úpravny nebo voda nevyžadující úpravu voda před vstupem do sítě a dodávaná voda v místě splnění požadavků podle § 8 je voda zdravotně nezávadná a odpovídá všem stanoveným požadavkům, se provádí podle příloh č. 4 a 5 k této vyhlášce.

Vzorky pitné vody na výstupu z úpravny, v distribuční síti a u spotřebitele se pro kontrolu podle § 4 odst. 5 odebírají tak, aby byly reprezentativní pro jakost pitné vody spotřebovávané během celého roku a pro celou vodovodní síť.

Hygienické limity ukazatelů jakosti pitné vody podle přílohy č. 1 se vztahují i na balenou pitnou vodu stáčenou do lahví nebo akumulačních nádrží určených k prodeji nebo k náhradnímu zásobování v místě stáčení vody.

Je-li výsledek stanovení hodnot chemických a fyzikálních ukazatelů s mezní hodnotou a nejvyšší mezní hodnotou nebo mikrobiologických a biologických ukazatelů s mezní hodnotou vyšší než hygienický limit, odběr vzorku pitné vody a stanovení hodnot ukazatelů, u nichž došlo k překročení limitu, se neprodleně opakuje pro potvrzení nedodržení hygienických limitů, popřípadě pro ověření účinnosti provedených nápravných opatření.

Zvýšený obsah dusičnanů je ukazatelem znečištění anorganickými dusíkatými hnojivy. Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu povolena maximální koncentrace dusičnanů 50 mg/l, avšak ve vodě pro kojence je povoleno max.

Pro stanovení hodnot mikrobiologických a biologických ukazatelů pitné a teplé vody uvedených v přílohách č. 1 až 3 k této vyhlášce jsou stanoveny metody uvedené v oddílu A přílohy č. 6 k této vyhlášce. Pro stanovení hodnot fyzikálních a chemických ukazatelů pitné a teplé vody uvedených v přílohách č. 1 až 3 k této vyhlášce je možné použít jakékoliv analytické metody splňující požadavky stanovené v oddílu B přílohy č.

Ukazatele jakosti pitné vody a jejich význam

Níže uvádíme vysvětlení jednotlivých parametrů rozboru:

• Koliformní bakterie: Indikují fekální znečištění zdroje vody.
• Termotolerantní koliformní bakterie: Prokazují fekální znečištění.
• Enterokoky: Indikátor čerstvého fekálního znečištění.
• Mezofilní bakterie: Obecný indikátor možného bakteriálního znečištění.
• pH: Vyjadřuje kyselost nebo zásaditost vody (norma 6,5 - 9,5).
• Barva: Pitná voda by měla být bezbarvá.
• Chuť a pach: Pitná voda by měla být bez chuti a zápachu.
• Zákal: Maximální hodnota 5 ZF.
• Amonné ionty: Ukazatel možného průsaku fekálního znečištění.
• Vodivost: Maximálně 125 mS/m.
• CHSKMn: Ukazatel obsahu organických látek.
• Tvrdost: Způsobuje tvorbu vodního kamene.
• Vápník: Doporučená minimální koncentrace 30 mg/l.
• Hořčík: Doporučená minimální koncentrace 10 mg/l.
• Železo: Maximální koncentrace 0,2 mg/l.
• Mangan: Maximální koncentrace 0,05 mg/l.
• Sodík: Maximální koncentrace 200 mg/l.
• Chloridy: Vyšší obsah ovlivňuje chuť vody.
• Sírany: Maximální koncentrace 250 mg/l.
• KNK 4,5: Schopnost vody reagovat s vodíkovými ionty.
• Fluoridy: Maximální koncentrace 1,5 mg/l.
• Dusičnany: Maximální koncentrace 50 mg/l.
• Dusitany: Maximální koncentrace 0,5 mg/l.

Rizikové prvky v českých vodách

Při výrobě pitné vody z podzemních a povrchových zdrojů je často nutné snížit koncentraci celé řady prvků či problematických látek. Odborníci na úpravu vody se nejčastěji setkávají s bakteriologickým znečištěním a vysokým podílem železa a manganu. V českých přírodních zdrojích se v některých oblastech mohou objevovat také radioaktivní prvky, těžké kovy či dusičnany.

Povrchové vody vykazují oproti podzemním výrazně vyšší koncentraci mikroorganismů. Nejběžnějším problémem spojeným s nutností úpravy vody je bakteriologické znečištění. Nejčastěji překračovaným ukazatelem jsou koliformní bakterie, které mohou způsobovat střevní potíže.

Mangan a železo jsou běžně obsaženy v podzemních vodách. U těchto prvků nejsou důvody jejich odstraňování z vody primárně zdravotní, ale spíše estetické. Příliš vysoká koncentrace těchto prvků vzniká zpravidla přírodní cestou.

U dusičnanů má na jejich přítomnost v surové vodě částečně vliv také počasí, zejména pokud jde o povrchové vody. Kvůli většímu množství srážek totiž dochází ke splachu z polí. Jedná se o takzvané plošné znečištění recipientů, do povrchové vody přináší hlavně hnojiva a postřiky, konkrétně se tak zvyšuje zejména koncentrace dusičnanů. Dusičnany pak mohou ohrožovat zejména děti v kojeneckém věku.

V případě těžkých kovů pak bývá jejich výskyt v českých surových vodách spíše sporadický. V oblastech geologických zlomů a těžby se může vyskytovat také uran.

tags: #bakteriologické #znečištění #vody #hodnoty #dusičnanů #normy

Oblíbené příspěvky:

• Klíč k jasným cílům a hodnocení
• Klimatické podmínky Ždírce
• Význam a využití karet přírody
• Více o skládce Siegl Malesice
• Více o severských bozích a přírodě