Problém s odpadem na Bali: Ostrov v ohrožení

Dlouhou dobu byly pláže lemované palmami v letovisku Kuta na indonéském ostrově Bali rájem pro turisty. Nyní je situace kritická. Plastové obaly a další odpadky zaplavují pláže na indonéském ostrově Bali, který je oblíbeným cílem turistů. Situace je nejhorší v letovisku Kuta na jihu ostrova. Odpadků je tolik, že úřady vyhlásily stav pohotovosti.

Stav pohotovosti platí v letovisku Kuta, ale i v Jimmbaranu a Seminjaku, které jsou nejnavštěvovanějšími okresy ostrova. Ten loni přivítal více než pět milionů turistů. „Když si chci zaplavat, není to nic příjemného. Vidím tu spousty odpadků, každý den a v každou hodinu. Přichází to vždy z moře, je to opravdu hrozné,“ říká rakouská turistka Vanessa Moonshineová, která trávila dovolenou v letovisku Kuta.

Rozsah problému

Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí na světě a po Číně druhým největším světovým producentem odpadu v moři. Ročně vypustí do moře 1,29 milionu tun odpadu, který působí obrovské škody na ekosystémech a lidském zdraví.

Problém se zhoršuje v období dešťů, od listopadu do března, kdy odpad na pláže přinášejí silné větry a mořské proudy a kdy vzedmuté řeky odnášejí odpad na pobřeží, vysvětluje Putu Eka Merthawan z místní organizace na ochranu životního prostředí.

Dopad na životní prostředí a zdraví

Podle oceánografa I Gede Hendrawy z univerzity Udayana na Bali jde o stejně vážnou hrozbu, jako je velká erupce sopky. „Odpadky obtěžují turisty, ale problém je mnohem vážnější: mikroplasty mohou kontaminovat ryby, které po konzumaci mohou způsobit zdravotní problémy lidem, jako je rakovina,“ vysvětluje vědec.

Čtěte také: Bali prales a tipy

Rozklad plastu v oceánu může trvat stovky let. Když se rozloží, rozpadne se na drobné částice zvané mikroplasty. Ty spolykají ryby v moři a lidé je pak sní, když si dají rybu k večeři. Mikroplasty se do našich těl dostávají i prostřednictvím pitné vody. Je důležité informovat všechny o tom, proč jsou plasty škodlivé. Jinak se nic nezmění.

Iniciativy a řešení

Indonésie se připojila ke čtyřicítce zemí, které se podílejí na kampani OSN Čisté oceány. Ta byla zahájena počátkem loňského roku. Indonéská vláda se zavázala, že do roku 2025 sníží plastový odpad o 70 procent. Chce také rozšířit recyklaci odpadu, která tu zatím téměř neexistuje, a omezit používání plastových sáčků v maloobchodě.

Na Bali například 16. února 2019 zakázala plastové sáčky a brčka. Mnoho obchodů a restaurací však zákon porušuje. Úřady uklízejí oblíbené turistické pláže, ale na těch ostatních nezasahují. O jejich čistotu se musí postarat dobrovolníci.

Trash Hero Indonesia

Na asi nejznámějším indonéském ostrově existuje hned několik iniciativ stojících za pravidelným sběrem odpadků na plážích. Jednou z nich je i organizace Trash Hero Indonesia (v překladu Odpadkoví hrdinové Indonésie), kterou v roce 2014 založil český cestovatel a freediver. Organizace Trash Hero původně vznikla z několika opakovaných sběrů odpadků na pláži thajského ostrova Koh Lipe.

K letošnímu roku se v rámci Trash Hero Indonesia uskutečnilo 566 úklidů, do kterých se zapojilo více než 17 tisíc lidí.

Čtěte také: Problém plastového odpadu na Bali

“Přijde mi, že je to ta nejsmysluplnější věc, kterou jsem v životě udělal,” říká Honza Bareš, který stál u zrodu anti-odpadkového hnutí Trash Hero v Jihovýchodní Asii. Honzu Bareše, zakladatele hnutí Trash Hero Indonesia, jinak než s úsměvem na tváři ani nepotkáš.

Jak vznikla myšlenka založit hnutí? Žili jsme s kamarády na ostrově Koh Lipe v Thajsku a říkali si, jaká je škoda, že jsou všechny ostrovy v národním parku tak špinavé od odpadků. Mluvili jsme o tom rok a pořád to nepřineslo žádnou změnu, tak jsme si řekli, co kdybychom prostě v pondělí jeli a vyčistili jednu z těch pláží. Tak jsme jeli, měli z toho radost a příští pondělí jsme jeli znovu. A nikdy jsme nepřestali.

Co děláte s odpadem? Nám rychle došlo, že když sesbíráme všechny věci dohromady, tak s tím nejde nic moc dělat. V Čechách se třídí plasty, sklo, papír a to stejné jsme chtěli dělat i tady. Vždycky jdou zrecyklovat plastové lahve, ty dokonce sbírají místní a mají za ně pár drobných. Taky můžeme sbírat sklo, ačkoli ne tak dobře jako v Čechách. Barevné a bílé sklo se tady neřeší a pivní lahve se sbírají jenom v celku. Pantofle, které jdou nosit, dáváme k sobě velikostně a nabízíme je k “adopci”.

Kdo se nejčastěji účastní úklidů? Obvykle turisté nebo potápěči, na několika místech se nám daří zapojovat i místní děti - z toho mám velkou radost. S dospělými je to složitější. Dostat ne moc vzdělané místní, aby s námi čistili pláže, to je hodně těžké. Trvá to třeba rok, než se začnou přidávat. Turisté nám pomáhají, protože jsou na dovolené a znají čistou evropskou kulturu. V Evropě už jsme se naučili sbírat a třídit odpadky, v Indonésii tenhle krok zatím neproběhnul.

Další iniciativy

Dalšími českými ekologickými aktivitami na ostrově jsou iniciativy organizace green-books.org Petra Hindricha a Tomáše Jirsy, jejichž cílem je ekologické vzdělávání indonéských dětí. Kromě zřizování knihoven pořádají také množství vzdělávacích akcí prostřednictvím místních koordinátorů.

Čtěte také: Bali: Odpad a řešení

Trochu netradičně se recyklaci rozhodla pojmout dvojice Martina a Lukáš Černí, kteří na jihozápadě Bali postupně budují kreativní prostor s názvem Joshua District.

Vzdělávání a změna myšlení

Podle Ulmana je na vině neznalost plastu a jeho struktura. "Oni často nevědí, co to plast je. Myslí si, že je to úplně stejný obal, jako je banánový list nebo kus něčeho biologického, který používali předtím. Dříve měli jídlo zabalené v banánovém listu, dneska mají tu stejnou věc v plastovém obalu a zahodí ji úplně stejně jako list. Ale tohle se dělo v Americe i v západní Evropě, když přišel plast na trh.

Přesto se situace podle mnoha oslovených v posledních letech zlepšuje a čím dál více lidí si uvědomuje, že je třeba problém s odpadky aktivně řešit. "Samozřejmě že změna není z nuly na sto procent, bude to nějakou dobu trvat, ale změna je viditelná.

Podle Hendrawy by bylo třeba plastové sáčky v obchodech zakázat a lépe informovat obyvatelstvo. „Ústřední vláda by měla zesílit kampaň za omezení plastových obalů,“ zdůrazňuje.

Na Bali by měla regionální vláda vyčlenit více peněz z rozpočtu na to, aby upozorňovala obyvatele na nutnost ochrany vodních zdrojů a na nezbytnost neházet do nich odpadky, soudí Hendrawa.

Dopad na turismus

Narůstající objem odpadu může mít dopad také na turismus, který je pro Bali klíčový, myslí si Britka Henney Wilkesová, spolumajitelka surfové školy Santai Surf School na pláži Double Six Beach v Seminyaku na jihu ostrova.

Denně sbírá na plážích odpadky 700 zaměstnanců komunálních služeb a 35 kamionů odváží zhruba 100 tun odpadu na blízkou skládku.

„Lidé v zelených kombinézách odpadky vysbírají, ale druhý den je situace stejná,“ konstatoval německý turista Claus Dignas a podotýká, že množství odpadu přinášeného oceánem je pokaždé, kdy přijede na Bali na dovolenou, větší a větší. „Nikdo nemá chuť si lehnout na lehátko a dívat se na všechen ten odpad,“ říká.

Právě cizinci jsou jedni z nejvýraznějších iniciátorů ekologických aktivit na Bali. "Kdyby nebyl turismus, situace na Bali je asi daleko horší. To potvrzuje také Ketut Mertaadi, ředitel organizace ecoBali, která se zaměřuje na třídění odpadů, stejně jako vzdělávání. K jejímu založení jej přiměl pocit zodpovědnosti i přátelství s jedním cizincem žijícím na ostrově.

Tabulka: Produkce odpadu a recyklace na Bali

tags: #bali #ostrov #problém #s #odpadky

Oblíbené příspěvky:

• Dopad znečištění na oceány
• Inspirace pro šatník: Mikiny s přírodou
• Souhlas KU s nakládáním s odpady
• Obnovitelné zdroje v ČR
• Objemný komunální odpad – definice