V rozvaze banky lze nalézt přehled aktivních a pasivních operací, proto se tyto operace označují jako rozvahové.
Aktivní operace představují použití vlastního a svěřeného kapitálu za účelem dosažení zisku a udržení, popř. posílení likvidity. Z tohoto hlediska rozlišujeme tyto hlavní druhy aktivních operací:
Banky poskytují úvěry klientům na základě žádosti o úvěr. S klientem uzavřou úvěrový příslib a po splnění daných podmínek sepisují úvěrovou smlouvu. V ní musí být lhůty a výše splátek, úroky a sankce při nedodržení úvěrové smlouvy.
Pro banku je důležité zhodnocení úvěrové schopnosti klienta, to je jeho schopnost splácet úvěry ve stanovené lhůtě. Hlavním kritériem je bonita žadatele o úvěr, která zahrnuje:
Mezi hlavní druhy úvěrů patří:
Čtěte také: Ekologie a bankovnictví
Úrok z úvěru určuje cenu peněz, pro věřitele je výnosem, pro dlužníka nákladem. Je vyjadřován v % v tzv. úrokové sazbě. Z úrokových sazeb bývá nejnižší diskontní sazba. Krátkodobé úvěry jsou úročeny nižší sazbou než úvěry dlouhodobé.
Strategie stanovení úrokových sazeb je důležitou součástí bankovní politiky. Musí platit, že výnosy z úvěrových operací musí být vyšší než náklady z depozitních operací. Výše úrokových sazeb je ovlivňována poptávkou po úvěrech a nabídkou depozit. Kladná výše úrokového rozpětí je hlavním zdrojem zisku. Určení reálné úrokové sazby je dáno nominální sazbou mínus míra inflace.
Znamenají shromažďování vlastního a svěřeného bankovního kapitálu.
Vklady lze členit z časového hlediska na šekovatelné, úsporové a termínované. Dále se mohou členit podle věřitele a dlužníka, tj. subjektu, u kterého jsou vklady uloženy. Podle účelu se vklady člení na účelové a bezúčelové a podle měny na vklady v domácí měně a v zahraničních měnách, tj. vklady na devizových účtech.
Depozitní certifikáty jsou formou střednědobých vkladů, znějí na zaokrouhlenou částku a banky je prodávají za nominální hodnotu sníženou o úrok. Vkladové listy jsou prodávány za nominální hodnotu a po uplynutí lhůty splatnosti majitel získává nominální hodnotu zvýšenou o úrok.
Čtěte také: Financování ekologických projektů
Vedle aktivních a pasivních, tj. rozvahových operací, provádějí bankovní instituce ve velkém měřítku i operace neutrální. Nezachycují se v rozvaze a proto se jim říká mimorozvahové. Výnosy z neutrálních operací se stále významněji podílejí na celkových výnosech bank.
Mezi neutrální operace patří:
Společnost může získat potřebný kapitál emisí zcela nových akcií nebo vydáním dodatečného množství akcií, pokud jsou již na burze obchodovány. Ve druhém případě platí, že nově emitované akcie musí být nabídnuty přednostně stávajícím akcionářům. Emise akcií je upravena v obchodním zákoníku a zákoně o cenných papírech.
Akciové společnosti vydávají akcie s cílem buď získat finanční kapitál pro podnikání nebo motivovat klíčové zaměstnance a jiné osoby tím, že budou držiteli akcií. Společnosti však mohou získat kapitál i jinými způsoby.
Výhodou emise akcií oproti emisi dluhopisů nebo jiné formy cizího kapitálu je v tom, že akcie nejsou určeny ke splacení a nemusí se z nich vyplácet pravidelná dividenda, pokud není podnik v zisku.
Čtěte také: Klíčové aspekty emisních podmínek dluhopisů
Stabilní finanční zázemí je pro rozvoj obchodní společnosti a její činnosti nezbytné. Finanční prostředky pro budování podnikání je možné získat v zásadě dvěma metodami - tzv. vlastním a cizím financováním. Každé má své další výhody i nevýhody. Při zvažování se musíte vždy rozhodnout, která varianta je pro Váš konkrétní případ vhodnější. O výhodnosti však nerozhoduje pouze porovnání požadovaného výnosu.
Princip vlastního financování je takový, že akciová společnost emituje akcie. Investoři, kteří si akcie koupí se stávají akcionáři a nabývají svá akcionářská práva. Peněžní prostředky emisí získaní se stávají součástí vlastních zdrojů akciové společnosti. Výnosem akcionářů z akcií je dividenda. Ta se ovšem vyplácí až z peněžního zůstatku po zdanění příjmů společnosti. Dividendy tedy nelze dát do nákladů.
Výhodou je ovšem to, že společnost nemusí dividendu vyplácet, pokud právě prochází horším obdobím a negeneruje zisk, nebo pokud třeba shromažďuje finanční prostředky k významné investici. O rozdělení zisku totiž rozhodují sami akcionáři na valné hromadě. Výplata je tedy nejistá. Oproti tomu úrok a splátky úvěru nebo zápůjčky je nutné hradit pravidelně bez ohledu na současnou finanční situaci společnosti.
Majitel akcie se podílí nepřímo na řízení a. s. hlasováním, má právo na dividendy, na majetkový zůstatek při likvidaci společnosti. Tento způsob typický pro menší a. s., které nepodnikají ve velkém měřítku, mají menší potřebu kapitálových zdrojů a mívají menší počet akcionářů. Účetní hodnota základního akciového kapitálu u tohoto podniku nesmí být nižší než 2 mil.
Cizí financování znamená získání peněžních prostředků od cizích subjektů na základě smlouvy o úvěru, nebo na základě zápůjčky podle občanského zákoníku. Podstatou těchto závazků je vrácení poskytnutých finančních prostředků a zaplacení úroku, který je odměnou pro poskytovatele. Takové financování může být pro akciovou společnost výhodnější, jelikož úrok, který je povinna platit, lze odečíst od základu daně.
Dluhopis je úvěr poskytovaný odkoupením dluhopisů (obligací), které dlužník emituje za účelem opatření finančních zdrojů; dluhopisy jsou cenné papíry, v nichž se emitent zavazuje splatit přijatý úvěrový obnos a vyplácet úroky ve stanovených termínech; emisní půjčku tvoří zpravidla množství dílčích dluhopisů; patří mezi listinné úvěry.
Výhodou pro věřitele je, že dluhopis může zpeněžit před lhůtou jeho splatnosti; je to důkaz o jeho pohledávce, což má význam při vymáhání dlužných pohledávek.
HZL jsou specifickým druhem dluhopisů, které jsou v českém prostředí úzce spjaty s financováním hypotečních úvěrů. Emitentem HZL může být pouze banka se sídlem na území České republiky, která má povolení od ČNB k této činnosti.
Před vydáním HZL musí jejich emitent poskytnout svým klientům hypoteční úvěry v takovém objemu, který v souhrnu převýší objem vydávaných HZL, a to tak, aby pokryly i z nich průběžně narůstající budoucí úrokový výnos. Tím je zajištěno, že splacení HZL nezávisí pouze na bonitě jejich emitenta. V případě jeho selhání je totiž stále možné HZL splatit ze splátek hypotečních úvěrů, které jsou na danou emisi HZL navázané.
Aby to však nebylo úplně jednoduché, ke krytí závazků z HZL je možné použít pouze hypoteční úvěr anebo jeho část, která nepřevyšuje 70 % zástavní hodnoty nemovitosti, která slouží jako jeho zástava. Toto pravidlo zajišťuje, aby hodnota krytí vydaných HZL odolala i případným významným výkyvům tržních cen zastavených nemovitostí.
Rozhodnutí o financování projektu nebo firmy patří k nejzásadnějším strategickým volbám. Investice vlastních peněz přináší kontrolu a nezávislost, ale zároveň omezuje likviditu a zvyšuje osobní riziko. Bankovní úvěr naopak nabízí rychlejší zdroje a pákový efekt, je však vykoupen úroky a přísnými podmínkami.
Kapitálová struktura podniku nebo projektu určuje, z jakých zdrojů jsou financována vaše aktiva a provoz. Jednoduše řečeno jde o poměr peněz, které vložíte vy sami (vlastní kapitál), a prostředků, které si půjčíte od bank či jiných věřitelů (cizí kapitál). Kapitálová struktura ovlivňuje výši úroků, prostor pro další investice, vyjednávací pozici vůči věřitelům i scénáře pro případ neúspěchu.
Kovenanty jsou smluvní podmínky a závazky v rámci smluvní svobody, které bance garantují, že se finanční zdraví dlužníka nezhorší pod únosnou mez. Zdá se to rozumné, ale v praxi podnikatelé často podcení volatilitu trhu.
U velkých investic v nemovitostech, energetice či infrastruktuře se využívá tzv. projektové financování. SPV vlastní aktiva projektu a přijímá úvěr. Klíčovým prvkem je založení této účelové společnosti dle zákona o obchodních korporacích.
Když začínáte s novým projektem, je třeba postupovat systematicky. Nejprve spočítejte celkové náklady (CAPEX) a potřebu provozního kapitálu (working capital) a nezapomeňte na rezervu pro nepředvídatelné výdaje. Zásadní je také ověření zdrojů splácení, protože banka bude chtít vidět konzervativní model, který prokáže schopnost generovat dostatečné cash flow na obsluhu dluhu.
Kapitálová struktura má významné daňové dopady, neboť úroky z úvěru jsou obecně daňově uznatelným nákladem dle § 24 zákona o daních z příjmů, což snižuje základ daně. Vlastní kapitál ve formě dividend se vyplácí až ze zdaněného zisku, takže daňovou úlevu nepřináší.
tags: #bankovní #úvěr #emise #definice