Tour du Mont Blanc: Okruh kolem nejvyšší hory Evropy

Ledovce spouštějící se z bílých stěn masivu Mont Blanc, ostré žulové jehly Aiguilles, travnatá sedla s panoramatickými výhledy do tří zemí, tyrkysová jezera, tiché jehličnaté lesy, zvonky pasoucích se krav i kamenné alpské vesničky provoněné sýrem a čerstvými bagetami. Řeč není o ničem jiném než o jednom z nejpopulárnějších dálkových treků na světě - Tour du Mont Blanc.

Toto okružní putování kolem nejvyšší hory Alp a celé západní Evropy skládá v jediné cestě to nejlepší z Francie, Itálie a Švýcarska. Každý den jiné světlo, jiné tváře hor, jiný jazyk na cedulích - ale pořád stejná radost z pohybu v horách. Tenhle trail je řazen mezi nejkrásnější na světě.

Co je Tour du Mont Blanc?

Název Tour du Mont Blanc, v doslovném překladu „okruh kolem Mont Blancu“, pochází z francouzštiny a v praxi se napříč jazyky - včetně češtiny - téměř nepřekládá. Vžil se právě v této podobě, protože přesně a stručně popisuje charakter okružní trasy a je mezinárodně srozumitelný. Tour du Mont Blanc obíhá celý masiv Mont Blancu (4 808 m; nejvyšší hora Alp a západní Evropy) a v jednom okruhu spojuje tři státy - Francii, Itálii a Švýcarsko.

• Základní okruh TMB měří okolo 165-170 km (103-106 mil).
• Na klasické trase TMB je nejvýše položeným místem Grand Col Ferret na hranici Itálie a Švýcarska, a to ve výšce 2 537 m n. m.
• Nejnižší bod na TMB leží v Les Houches v údolí Chamonix (≈ 1 000-1 010 m n. m.).

Tour du Mont Blanc je přibližně 170 km dlouhý okruh s převýšením okolo 10 000 m. Můžeš ho jít v libovolném směru a začít prakticky kdekoliv - nejčastěji se ale začíná a končí v oblasti Chamonix/Les Houches. Trasa obíhá masiv Mont Blancu po dobře značených horských stezkách a státní hranice překračuje ve vysokých sedlech. Po cestě najdeš horské chaty i kempy a téměř v každé etapě existují lehčí varianty i náročnější odbočky.

Plánování trasy

Jelikož je Tour du Mont Blanc okružní trasa, můžeš ji jít v obou směrech. Častější je varianta proti směru hodinových ručiček (pozvolnější stoupání a strmější sestupy, snazší logistika s lepší návazností na chaty apod.). Celou trasu TMB lze jít od chaty k chatě (jedná se o tzv. “hut-to-hut” dálkový trail) a v takovém případě jsou etapy většinou koncipovány na 8-11 dní. Tato délka a možnost spaní na chatách může vyhovovat především úplným nováčkům, starším lidem nebo rodinám s (většími) dětmi.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Kdy vyrazit

Hlavní sezóna pro přechod TMB je od poloviny června do poloviny září. V červenci a srpnu je na trase nejvíc turistů a ubytování se plní rychle (zvlášť kolem Courmayeuru a v údolí Chamonix), proto je důležitá včasná rezervace chat - a to i několik měsíců dopředu. Na začátku sezóny (červen/začátek července) mohou ve vysokých sedlech ležet ještě zbytky sněhu a některé varianty (např. Fenêtre d’Arpette) bývají podle podmínek dočasně nedoporučené či zavřené.

Doprava na start

Trasa Tour du Mont Blanc je okružní, takže start i cíl se nachází na stejném místě - to je praktické zejména v případě, kdy pojedeš autem. Oficiálním výchozím bodem je vesnice Les Houches ležící na začátku údolí Chamonix. Samotná trasa centrem města Chamonix neprochází, ale spousta lidí vyráží právě odtud kvůli dopravní dostupnosti.

• Pokud jedeš z České republiky do Francie autem, počítej s tím, že ti cesta zabere přibližně 10-15 hodin.
• Pro výchozí variantu z Les Houches je nejjednodušší nechat vůz na Prarion car park - je to oficiální parkoviště pro TMB a umožňuje dlouhodobé stání až 15 dní (venkovní, zdarma).
• V Chamonix se pro delší stání používá Parking Relais du Grépon (dlouhodobé, ale placené).

Obojí je napojené na místní dopravu, takže se snadno přesuneš na start svého směru. Z Česka se na start dostaneš i jinými způsoby než autem. Letecky je to nejrychlejší do Ženevy (GVA, Švýcarsko) a odtud dojet shuttlem/minibusem do Chamonix. Zpravidla nejlevnější, za to ale také nejdelší, je cesta autobusem - ať už napřímo nebo kombinací několika spojů z ČR do Ženevy a odtud regionální linkou do Chamonix.

Správa trasy a rezervace

Tour du Mont Blanc nemá jednoho “centrálního” správce, protože se jedná o přeshraniční trasu. Pro praktické plánování a rezervace ubytování (chaty, refugia, hotely, kempy) používej portál montourdumontblanc.com - jde o oficiální rezervační systém sdružení chat kolem TMB. Aktuální provozní informace (stav stezek, sezónní uzávěry, doporučení) zveřejňuje autourdumontblanc.com, který spravuje Fondazione Montagna Sicura v rámci Espace Mont-Blanc.

Vydat se na Tour du Mont Blanc je velmi jednoduché, nepotřebuješ totiž žádný permit nebo povolení k jejímu přechodu. Vzhledem k tomu, že TMB vede značenými turistickými trasami (sice s pár žebříky, ale bez úseků oficiálně označených jako via ferraty) a nejvýše položená místa na trase nepřesahují 3 000 m n. m.

Čtěte také: Evropa bez turistů

Značení a orientace

Tour du Mont Blanc je po celé délce velmi dobře značený trek. Ve Francii, Itálii i Švýcarsku se setkáš s červeno-bílými značkami a směrovníky s názvy míst a časovými odhady - tak jako všude v Alpách. Na řadě míst se objevuje i logo s nápisem TMB - ale nespoléhej jen na to. Na plánování i navigaci se nejčastěji používají aplikace s offline mapami, např. Mapy.com, thru-hikery oblíbený FarOut, Hiiker, AllTrails apod. Pokud nechceš spoléhat jen na techniku, můžeš si pořídit například průvodce od Cicerone nebo papírové mapy od IGN.

Vybavení

Pokud se rozhodneš jít TMB od chaty k chatě (podrobněji viz sekce Kempování a Zásobování), můžeš projít celou trasu téměř úplně nalehko, nebudeš totiž potřebovat stan, karimatku ani spacák. Chaty většinou poskytují deku i polštář, ale vyžadují vlastní vložku do spacáku, případně si můžeš vzít lehoučký letní spacák. Pokud se rozhodneš spát i venku v přírodě nebo v kempech, pak budeš potřebovat klasické vybavení na dálkové treky.

• V létě si na TMB nemusíš brát ani těžké kožené pohorky, stejně jako na jiných dálkových trailech se ti bude lehce chodit v trailových běžeckých botech.
• Nezapomeň ani na lehkou péřovku, večery v horách okolo 2 000 m n. m. dokážou být i v letních měsících poměrně chladné.
• Při dlouhých výstupech a sestupech do údolí ti pomůžou trekové hůlky.

Kempování

Je spaní na divoko na Tour du Mont Blanc povolené? Ano a ne. Stanování a kempování kolem TMB má přesná pravidla a liší se podle země. V souhrnu je bivak (jedna noc od soumraku do svítání, bez ohně a beze stop) na francouzské straně za splnění místních podmínek obvykle možný (s výjimkou konkrétních míst jako Lac Blanc nebo Lacs Jovets); v Itálii je stanování pod 2 500 m n. m. zakázané (tzn. na většině trasy TMB) a ve Švýcarsku je oficiálně stanování ve volné přírodě zakázáno úplně. Kempování na TMB je ale poměrně běžné a většinou tolerované.

Dobrá zpráva ale je, že oficiální kempy najdeš v rozumných rozestupech prakticky v každém údolí na trase (Les Houches/údolí Chamonix, Les Contamines, oblast Courmayeuru - Val Veny a Val Ferret, La Fouly, Champex-Lac, Trient). Většina z nich má i sprchy, místo na vaření, možnost dobíjet elektroniku a někdy i menší obchod či bistro.

Tour du Mont Blanc je ale primárně koncipovaný jako „hut-to-hut“ dálkový trail, takže jej můžeš projít celý od chaty k chatě bez jediného nocování venku. Refugia, gîtes a menší hotely a penziony potkáš každý den - některé stojí přímo na trase, jiné jsou pár minut odbočkou do údolí. V hlavní sezóně (červenec-srpen) se kapacity rychle plní, proto je prakticky nutnost včasné rezervace (a to i několik měsíců dopředu). Většina chat nabízí i možnost polopenze (večeře + snídaně), takže si nemusíš ani vařit a nosit moc jídla s sebou. Na řadě chat je k dispozici pitná voda, zakoupení „lunch box“ na cestu, sušení věcí a možnost dobíjení elektroniky.

Čtěte také: Charakteristika Severní Evropy

Zásobování

Na TMB není žádný problém se zásobováním. Trasa protíná téměř každý den či obden údolí s vesnicemi, kde si můžeš pořídit základní nákup - na francouzské straně Les Houches a Les Contamines, v Itálii Courmayeur (největší výběr na celé trase), ve Švýcarsku La Fouly a Champex-Lac, v Trientu/Le Peuty je nabídka spíš omezená. Pokud jedeš na start autem, můžeš si část zásob přivézt už z domova (svačinky, snídaně, dehydrovaná jídla) a doplňovat je průběžně po cestě.

Pokud půjdeš TMB od chaty k chatě a využiješ ubytování s polopenzí, nebudeš si muset nést se sebou na zádech téměř žádné jídlo. Drobné snacky, čokolády, tyčinky apod. lze dokoupit i na chatách, samozřejmě s nějakou tou horskou přirážkou. Vody je na TMB poměrně dost, nepředstavuje tedy velký problém. Po cestě potkáš pítka s pitnou vodou, rovněž v horských chatách si můžeš vodu bez problému doplnit. Poměrně často narazíš i na různé prameny, potůčky nebo jezera, ze kterých doporučujeme vodu z bezpečnostních důvodů vždy filtrovat.

Počasí a náročnost

V údolích může být v létě velmi teplo, klidně 25-35 °C, ale ve výškách kolem 2 000 m počítej typicky spíše s o něco nižšími teplotami (10-20 °C). V noci nejsou výjimkou ani teploty kolem nuly (zejména ve vyšších nadmořských výškách a v sedlech), a při větru může být pocitově i výrazně chladněji. Léto v Alpách navíc patří bouřkám - nejčastěji přicházejí odpoledne, ale mohou dorazit kdykoli. Na začátku sezóny (konec června a začátek července) mohou na vyšších úsecích ležet zbytky sněhu a některé varianty (např. Fenêtre d’Arpette) se podle podmínek dočasně nedoporučují. V září bývá bouřek méně a počasí je často stabilnější, zároveň jsou ale kratší dny, chladnější noci, občasné první mrazíky a může přijít i nový sníh.

TMB se obvykle hodnotí jako středně náročný trek - technicky jednoduchý, ale může prověřit tvou fyzickou kondici svým poctivým převýšením. Nevede po ledovci ani po via ferratách. Na trase se vyskytuje pár úseků s žebříky a kramlemi (nad Tré-le-Champ směrem k La Flégère/Lac Blanc), dají se však obejít alternativní stezkou. Většinu času jdeš po dobře vyšlapaných horských pěšinách a širokých cestách. Místy narazíš na kámen, suť, štěrk a kořeny, které jsou za deště kluzké. Profil je typicky alpský „nahoru-dolů“ s delším stoupáními do sedel a výraznými sestupy do údolí - kolena dostanou zabrat. Exponovaná místa jsou spíš krátká a obvykle mají řetězy, madla nebo zábradlí - technické lezení se na trase neobjevuje.

Bezpečnost a zdraví

Na trase TMB tě mohou potkat zranění či zdravotní problémy stejně jako kdekoliv jinde. Pohybuješ se vysokých horách, dávej tedy dobrý pozor, aby ses vyvaroval zranění z přetížení, zakopnutí, uklouznutí nebo pádů. V okolí Mont Blancu se s žádnými velkými nebezpečnými šelmami běžně nesetkáš. Za nejnebezpečnější by se asi dala považovat zmije obecná, která je jedovatá, ale obvykle útočí jen v sebeobraně. Po cestě ti budou nejčastěji dělat společnost stáda krav a ovcí, které v sezóně mohou doprovázet i pastevečtí psi. Těšit se ale můžeš i na pozorování kamzíků, kozorožců a svišťů v jejich přirozeném vysokohorském prostředí.

Příroda

TMB vede typickou alpskou krajinou - dole smíšené a jehličnaté lesy (smrk, jedle, borovice, modřín), výš pásmo kleče a kvetoucích horských luk, nad horní hranicí lesa pak travnaté a kamenité svahy. Na jaře a začátkem léta jsou svahy doslova poseté květy, s postupující sezónou louky spásají stáda dobytka a barvy pomalu ustupují. Nebezpečně jedovaté či agresivně dráždivé rostliny se na trase nevyskytují v míře, která by představovala pro turisty zásadní riziko. Platí spíš zdravý selský rozum - nejez neznámé bobule ani houby a na pastvinách respektuj oplocenky a mladé porosty.

Varianty trasy

Okolí masivu Mont Blanc je protkáno stezkami všech obtížností, takže si můžeš TMB prodloužit, zkrátit, zlehčit i „přiostřit“ podle počasí, zkušeností a chuti. Informace k oficiálně značeným odbočkám získáš přímo v terénu (směrovky a rozcestníky uvádějí názvy variant), v mapových podkladech i v tištěných průvodcích.

Rozpočet a platby

TMB může být dražší hlavně kvůli Švýcarsku a přirážkám na horských chatách v hlavní sezóně. Nejméně utratíš při kempování a vaření z vlastních zásob. Zlatý střed je kombinace stan + občasné jídlo na chatě. Ve Francii a Itálii se platí eurem (EUR), ve Švýcarsku franky (CHF). Na horských chatách je možné většinou platit kartou, ale některé menší chaty nebo bufety mohou přijímat pouze hotovost, je proto dobré být připraven na obojí. Většina chat ve Švýcarsku přijímá i eura (dle současného kurzu).

Mobilní signál a elektronika

Signál je na trase nesouvislý, nicméně každý den jej pravděpodobně alespoň na chvíli zachytíš (v některých částech více, v některých méně). Na některých horských chatách bývá pro ubytované dostupná wifi (s variabilní rychlostí a spolehlivostí). Dopředu si raději stáhni offline mapy a důležité dokumenty. Pozor na kompatibilitu zásuvek a nabíječek. Ve Francii jsou zásuvky typu E, v Itálii je oficiální typ L (často ale narazíš i na kombinované zásuvky pro F/E), ve Švýcarsku se používá typ J. Univerzální adaptér se hodí, zvlášť při hut-to-hut přechodu.

Výstup na Mont Blanc

Mont Blanc (4 808 m n. m.), nejvyšší hora Evropy, je každým rokem v hledáčku lidí všech možných národností. Patří do pomyslného seskupení nejvyšších hor, o které je zájem a „musí se na ně vystoupit“. Podobně je na tom Gerlachovský štít, Grossglockner, Everest a další žádané. Mont Blanc zdolávají zástupy horolezců, vysokohorských turistů, běžců a dalších. Je to jedna z nejfrekventovanějších hor naší planety.

Za běžné výstupové trasy se považují tři - severozápadním hřebenem přes chatu Goûter, přes chatu Cosmiques a vrcholy Tacul a Maudit a z italské strany papežskou cestou přes ledovec du Miage. Výstupy se uskutečňují v letních měsících od začátku června do půlky října a chaty okolo výstupových tras bývají otevřeny. Jako další výstupovou trasu můžete zvolit starou cestu Bossonským ledovcem, která se již moc nepoužívá, přes chatu Grands Mulets. Ideální je v pozdně jarních měsících a začátkem léta pro výstup a následný sjezd na lyžích.

Samotný výstup na Mont Blanc normální cestou není nijak technicky náročný, největším problémem a jedno z hlavních nebezpečí výstupu všech normálních výstupových tras představuje vysoká nadmořská výška. Dalším nebezpečím u všech výstupových tras jsou problémy s podmínkami pro výstup, které vás u těchto hlavních směrů mohou potkat. Z italské strany bývá problém na ledovci du Miage, mohou v něm být velké trhliny, že skoro nejste schopni přes něj přejít. Na francouzské straně přes chatu Goûter to může být velké množství padajícího kamení ve výstupovém kuloáru na chatu.

Velké množství lidí a s tím spojené problémy jsou podle mě největší příčinou všech omezení a represí, které vás při samotném výstupu normálkou přes chatu Goûter, která je nejfrekventovanější a zároveň považována za nejlehčí, potkají. Vysokohorskou zubačkou se dostanete do konečné stanice Nid d’Aigle (asi 2 370 m n. m.), odtud pěšky přes chatu Tête Rousse na chatu Goûter (3 817 m n. m.). Tento výstup si můžete rozdělit na dva dny s noclehem na Tête Rousse.

Při samotném výstupu potkáte už od začátku hodně cedulí s informacemi, které vás upozorňují na to, že byste neměli nocovat tam, kde se nemá, a že byste měli mít noclehy na chatách při výstupu zarezervovány dopředu.

Od loňského léta je také kontrolována nejznámější trasa přes chatu Goûter - na konečné stanici vláčku je osoba s příslušníkem horské policie a mají seznamy ubytovaných na chatě Goûter. Na místě se vás zeptají, kam jdete, jak máte zajištěn případný nocleh a jak jste na túru vybaveni a připraveni (lano, čelovka, přilba apod.). Pokud kontrola s příslušníkem horské policie shledá, že je vše v pořádku, můžete pokračovat dále, ale v opačném případě vám doporučí vrátit se zpět.

TIP: Noclehy na chatách či nocování v kempu u chaty Tête Rousse si můžete zajistit na webových stránkách montblanc.ffcam.fr. Zde jsou dostupné i další informace k výstupu. Z důvodu velkého vytížení chat doporučuji si ubytování s předstihem rezervovat přes internet, a to hlavně větším skupinám.

tags: #evropa #mapa #příroda #mont #blanc #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Nedělní odpoledne v přírodě
• Zajímavosti Libereckého kraje
• Hostivařská přehrada: Stav a co je dobré vědět
• Jaderná Elektrárna Dukovany: Ekologický Pohled
• Vaječné skořápky do kompostu?