Bankovní Management a Ekologický Projektový Management

30.11.2025

S příchodem 21. století se svět dostal na hranici nové éry. Trendy posledních několika let, kterým velí všudypřítomná globalizace, rostoucí složitost, dynamické trhy, technické i ekologické změny, odkrývají pozadí posunu společenských paradigmat a dávají vzniknout novým vizionářským představám o dalším směřování soudobé společnosti. To vše se nemůže vyhnout ani obchodnímu světu.

Jako houby po dešti se objevují nové manažerské teorie, které jako ty jediné správné zaručují přežití v hyperkonkurenčním prostředí a dávají naději, že podnik, který aplikuje právě tuto filozofii řízení, se brzy stane lídrem ve svém oboru. V tomto spletenci pouček a teorií si však postupně začíná razit cestu jedna ze strategických oblastí podnikového řízení, která dokáže - i když ve vleku velkých hesel a módních termínů - podnikům reálně pomoci budovat jejich konkurenceschopnost.

Nejen podnikatelská sféra, ale také mezinárodní instituce a v neposlední řadě také akademická obec si uvědomila, že je pro ni efektivní vykonávat řadu činností prostřednictvím projektů. Tedy tak, že bude přesně definován cíl konkrétního úsilí, tomuto úsilí se pak vymezí časová náročnost, ale i potřebné materiální, technické, personální či finanční zdroje a vše se zkoordinuje tak, aby vynaložené zdroje přinesly maximální užitek.

Jinými slovy, budeme předem vědět kdy, co, jak, za kolik, s jakými riziky a také proč tu kterou podnikatelskou aktivitu vykonáváme. A když toto víme, jsme hned o krok dál před konkurencí, která vede urputný boj s náklady, díky rigidnímu plánování často nedodržuje termíny dodávek, potí krev při dodavatelsko-odběratelských šarvátkách a jen s velkou námahou dosahuje na finanční zdroje plynoucí z institucionálního prostředí.

Zasloužené pozornosti se proto v poslední době dostává projektovému managamentu (project management), který se stává makroekonomickou strategií společnosti. Důvodem je především komplexnost a dynamičnost zajištění projektových výsledků, dalšími neméně důležitými faktory přispívajícími k růstu významu projektového managementu jsou globální konkurence, exploze znalostí a orientace na zákazníka.

Čtěte také: Ekologie a bankovnictví

Projektový management je tedy jednou ze základních složek řízení organizací. Mnohými odborníky je řízení projektů považováno za nejdůležitější "řídicí" aktivitu budoucnosti. Zvláště v dnešním dynamicky se měnícím tržním prostředí stále více nabývá na významu a jeho dobré zvládnutí může každé organizaci přinést nezanedbatelnou konkurenční výhodu. To je základní příčinou toho, proč je na něj kladen stále větší důraz.

Projektový management ve své současné podobě zapustil kořeny na počátku éry šedesátých let, kdy podniky a jiné organizace začaly shledávat přínosy v organizaci práce pomocí projektů a skutečně pochopily urgentní potřebu komunikace a integrace práce napříč podnikovými útvary a různými profesemi.

Dále se projektové řízení postupně vyvíjelo a rozšiřovalo v závislosti na tom, jak narůstala složitost řešených projektů, dynamika podnikatelského prostředí a návazně i dynamika podnikání samotných společností. V šedesátých letech byl projektový management (tak jak ho dnes vesměs chápeme v jeho komplexní podobě) doménou pouze sofistikovaných a velmi nákladných projektů. Menší projekty, případně projekty v jednodušším podnikatelském prostředí se řešily převážně neformálním projektovým řízením, které bylo založeno spíše na směrnicích než na politikách a na nich navazujících postupech.

V sedmdesátých letech se používání projektového managementu začalo stále více posouvat i směrem k jednoduššímu podnikatelskému prostředí, avšak stále převažovaly větší a komplikovanější projekty. Od osmdesátých let se projektový management postupně ujímá hlavní role ve všech podnikatelských aktivitách, které nelze zařadit do kategorie procesních činností, a především v posledních letech lze pozorovat v této oblasti trvalý boom. Jeho rozšiřování na aktivity celé společnosti s sebou nese potřebu přechodu z neformální podoby projektového managementu do jeho komplexní podoby.

Negativní zkušenosti s úspěšností projektů v minulosti, převažující technokratický přístup, minimální vývoj v oblasti projektového řízení (padesát let se používají stejné postupy a využívají stejné principy) a nedostatek kvalitních komplexních přístupů způsobily, že projektové řízení je vnímáno managementem společností poměrně povrchně a řada termínů z této oblasti se stala doslova zprofanovanými. Nastala až paradoxní situace, kdy si všichni uvědomují nutnost a potřebu komplexního pojetí projektového managementu, ale současně se většinou uchylují k povrchním technokratickým přístupům.

Čtěte také: Český bankovní sektor

Faktory, jako jsou rychlé technologické změny, vysoká nasycenost trhu, stoupající nároky na ochranu životního prostředí, aplikace nových manažerských paradigmat, pro která jsou typické virtuální organizace nebo knowledge management, se postupně stávají rozhodujícími pro měření schopnosti podniku přizpůsobit se rychle se vyvíjející ekonomické realitě. Pokud chtějí podniky v současném informačním věku přežít a prosperovat, musí odhalit hodnototvorné hybné síly, které je povedou k dlouhodobé výkonnosti a tím i konkurenceschopnosti. Nezbytné je rovněž účinně rozvíjet inovační náměty, přetvářet je do podnikatelských projektů, rychle je realizovat a uvádět na trh, z čehož je patrné, že projektové řízení jako disciplína není vymoženost, ale nutnost. A přestože již dosáhlo excelentních výsledků a hmatatelných výstupů, neustále v této disciplíně nacházíme dostatek volného prostoru pro další rozvoj a aplikaci.

Projekty se staly nedílnou součástí plánování a řízení nejen v oblasti průmyslu, ale i v sektoru neziskových organizací. Využívají se především v oblasti stavební výroby, energetiky, v chemickém průmyslu a v oblasti informačních technologií. Současné požadavky však mnohdy vyžadují aplikaci metod projektového řízení ve zcela nových oblastech života společnosti, než tomu bylo doposud. Jedná se o malé asociace, správy obcí, školy, a dokonce i rodiny.

Na českém trhu nelze popřít existenci firem, které si uvědomují důležitost aplikace metod projektového managementu, i když jejich podíl je velmi malý (jak dokazuje dotazníkový průzkum ve sto malých a středních firmách zlínského regionu prováděný na jaře 2003, který řešil míru znalosti, resp. neznalosti problematiky projektového řízení a míru zájmu, resp. nezájmu o zavedení postupů a metod této disciplíny). Celkem 95 % SME žije v přesvědčení, že v rámci podniku uplatňují dokonalou formu projektového řízení, nicméně tyto projekty nejsou řízeny dle standardů IPMA ČR (Project Management Czech Republic Body of Knowledge), české firmy nevyužívají techniky a metodiky definování projektu, částečně využívají zdrojového, časového a finančního plánování, podle zásad projektového řízení jsou koncipovány např. kontroly a hlášení stavu projektu, na druhé straně struktura organizace a využívání lidských zdrojů jsou velmi vzdálené zásadám projektového managementu.

Obzvláště u malých firem dochází k častému zaměňování skutečného projektového řízení za většinou nesystémový způsob řízení nebo zastaralou formu liniově-funkčního managementu založeného na uspokojování potřeb zákazníků formou realizace individuálních zakázek. To dává představitelům těchto firem pocit, že aplikují alespoň hlavní zásady projektového řízení, aniž by měli o této problematice alespoň základní teoretický přehled, a dokázali tak skutečně měnit podnik na projektově orientovanou společnost.

Řada podniků se také nechce věnovat získávání, popřípadě výchově vlastních projektových manažerů, starší pracovníci a manažeři nemají chuť učit se něco nového, jsou z hlediska zavádění nových postupů velmi konzervativní. Nebo, což je více pravděpodobné, společnosti odmítají zaměstnávat externí projektové manažery, a to z důvodu jejich poměrně vysokých mzdových požadavků, strachu z úniků informací nebo i jazykové bariéry. Díky tomuto stavu se vyskytují potíže s komunikací a spoluprací se západními firmami, kde je projektové řízení velmi rozšířeno a běžně užíváno.

Čtěte také: Více o environmentálním managementu

Udržitelný Projektový Management

Když se řekne projektový management a udržitelné stavebnictví, mnozí si představí jen drobné „zelené“ úpravy. Ve skutečnosti má projektový manažer významnou roli, která ovšem podléhá různým vlivům. Výzvou pro projektový management je dnes zejména řízení projektů v neustále se měnícím prostředí. Navíc je schopnost flexibilně reagovat na nové výzvy, jakou je třeba udržitelnost, zásadním faktorem úspěchu.

Přizpůsobování se změnám je zásadní pro firmy, společnosti a instituce všech typů a odvětví. Vnější faktory vyžadují od organizací nejen rychlou adaptaci, ale také proaktivní přístup v plánování a strategickém řízení, aby si udržely konkurenceschopnost a dosáhly dlouhodobého úspěchu. Realizace „zelených“ projektů není bez problémů. Projektový management se musí vyrovnávat s vyššími počátečními náklady, regulacemi a potřebou intenzivnější spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami.

Ekologické Materiály a Technologie

Ekologické materiály: Volba správných materiálů je pro dlouhodobou udržitelnost základem. Projektoví manažeři a manžerky musí spolupracovat s architekty a dodavateli, aby zvolili materiály, které jsou nejen odolné a funkční, ale i šetrné k životnímu prostředí.
Energeticky úsporné technologie: Integrování technologií, jako jsou solární panely a tepelná čerpadla, může výrazně snížit spotřebu energie.
Edukace a odborné školení: Neustálé vzděláváni o nejnovějších trendech a technologiích v udržitelném stavebnictví je pro moderní projektový management nutnost.
Spolupráce a zapojení komunity: Různá partnerství mohou přinést nové perspektivy a zdroje, které pomohou projektu snáze dosáhnout udržitelných cílů.

Projektový management a udržitelnost ve stavebnictví není jen o dodržování předpisů a snižování nákladů. Je to o změnách celkového přístupu směrem k zodpovědnější budoucnosti.

Příklady Udržitelného Stavebnictví

V České republice existuje inspirativní příklad. Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva vznikla loni na jaře a zaměřuje pozornost na změnu legislativy v oblasti dřevostaveb. V březnu letošního roku sdružovala Platforma 14 subjektů z nejrůznějších oblastí realitního trhu. Domy postavené z masivních dřevěných CLT panelů jsou schopné účinně pohlcovat emise CO2. Pozornost se obrací směrem k dřevostavbám, protože splňují požadavky na ekologické bydlení a zároveň pomáhají snižovat uhlíkovou stopu.

Finsko můžeme uvést jako příklad, protože se jedná o nejambicióznější evropskou zemi, co se týká omezení produkce skleníkových plynů. Ve státech jako Skandinávie, Německo a Rakousko se stala výstavba vícepodlažních budov ze dřeva (s výškou 8 až 12 podlažích) běžným jevem, který je v plném souladu s tamními striktními právními předpisy. V České republice však donedávna nebyl větší rozvoj ekologických vícepodlažních budov možný, protože požární norma připouštěla pouze čtyři podlaží neboli 12 metrů požární výšky.

Podnik dříví ve stavebních konstrukcích využívá už od roku 2014. Příkladem jsou především projekty mostních staveb a dále budovy lesních správ v Hořicích a v Chocni a budova Oblastního ředitelství jižní Čechy.

Stavebnictví je jedním z největších světových spotřebitelů energetických zdrojů a přírodních materiálů. Udržitelné stavebnictví se snaží o využívání ekologických materiálů a energeticky úsporných technologií.

Studium a Udržitelný Management

Ústav zajišťuje výuku bakalářského studijního programu Ekonomika a management a navazujícího magisterského studijního programu Odvětvový management se specializacemi Projektové řízení inovací a Řízení chemického průmyslu a to v češtině i v angličtině. Studenti si v nich mohou vybírat i odborná zaměření, například na finance, projektový management, řízení dodavatelského řetězce, procesní řízení nebo marketing. Programy se vyznačují důrazem na analytické dovednosti, přípravou na práci v mezinárodním prostředí a individuálním přístupem, upřednostňujícím kvalitu nad kvantitou. Nedílnou součástí studia je proto práce na projektech, účast odborníků z praxe, výuka vybraných předmětů v angličtině a pro řadu studentů i nejméně jeden zahraniční výjezd.

Praktické dovednosti studenti získají prostřednictvím projektů a případových studií, kde si ověří teoretické znalosti v reálném prostředí. Absolventi tohoto programu budou vybaveni znalostmi a dovednostmi potřebnými pro zastávání pozic jako jsou manažeři udržitelnosti (vč. řízení lidí v duchu udržitelného rozvoje (tzv.

V rámci magisterského studia můžete vyjet na studijní pobyt do zahraničí na jeden semestr, ale můžete vyrazit i na odbornou stáž u firmy v zahraničí.