Barevné Spektrum v Přírodě: Vysvětlení a Vliv

Barva je něčím mnohem víc, než jen zbarvením světa kolem nás. Barvy jsou živé síly a mají mnohonásobný účinek v našem životě. Obklopují nás celý život. Barva patří mezi energie, kterým se nemůžeme vyhnout a které nás silně ovlivňují.

Barvami se v historii zabývali umělci, fyzici, filozofové a pedagogové i léčitelé (Goethe, Newton, Shopenhauer, Itten, aj.). Je zajímavé, jak se "příbuznost" barevného vnímání v průběhu tisíciletí zautomatizovalo natolik, že už se ani nepozastavujeme nad tím, jak je možné, že dva lidé z různých konců světa chápou stejnou barvu v jejím primárním významu totožně. S vývojem civilizace se vnímání barev postupně rozšiřovalo a barvám se přikládaly důležité významy. Barvu lze chápat z fyzikálního a chemického hlediska. Dále pak z psychologického nebo fyziologického.

Fyzikální a Chemické Aspekty Barvy

Z fyzikálního hlediska je barva označení vlnové délky viditelného světla. Z hlediska fyzikálního můžeme říci, že povrch má barvu světla, které odráží nebo vyzařuje. V případě odrazu závisí na složení spektra dopadajícího světla a na tom, které složky spektra tohoto světla povrch odráží a které pohlcuje a s jakou intenzitou.

Barevná vyváženost je pro lidské oko naprosto přirozená, a proto ji také podvědomě vyžaduje. V 18. století Johann Wolfgang von Goethe charakterizoval soulad barev jako rovnováhu mezi barvami.

Barevné spektrum z fyzikálního hlediska se skládá ze sedmi duhových barev zvaných spektrální. Isaac Newton roku 1666 dokázal, že bílé světlo se skládá z různých barev a rozložil ho přes trojboký hranol - prizma na barvy duhy: červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigovou a fialovou. Fyzik Max Planck 1900 formuloval kvantovou teorii světla.

Čtěte také: Efektivní recyklace

Barevné spektrum je lidským okem viditelná část spektra elektromagnetického záření o vlnových délkách 380 až 750nm (odpovídá frekvenci 400-790 THz). Odpovídající vlnové délky ve vodě a v ostatních prostředích závisí na indexu lomu. Tento rozsah vlnových délek je nazýván viditelné světlo nebo jednoduše světlo. Oko je nejcitlivější na elektromagnetické záření vlnové délky 555 nm (540 THz), tj. Individuální zabarvení nějakého tělesa vznikne tím, že jeho molekulární struktura propustí jednu část spektrálních barev a druhou reflektuje.

Barevné spektrum neobsahuje všechny známé barvy. Souvisí to se schopností lidského oka a součinností mozku. Barvy mezi červenou a fialovou (purpurová) a nesaturované barvy jako růžová chybí. Jsou totiž složeny ze směsice různých vlnových délek.

Z hlediska chemic. složení barvu tvoří:

1. BARVIVO A PIGMENTY jsou:
   • organického původu (tj. látky rostlin. a živoč. původu)
   • anorganického původu /nacházíme je v přírodě nebo je vyrábíme chemicky/
2. POJIDLO je látka, která udržuje barvu na podkladu (např. arabská guma u akvarelu či kvaše, emulze u tempery, lněný olej u olejomalby)

Psychologické a Fyziologické Účinky Barev

Každá barva má i svou psychologickou hodnotu a odjakživa se barvy pojí s určitými vlastnostmi a hodnotami. Obliba určité barvy může vypovídat o tom, jací jsme ve svém nitru. Jak se vyvíjíme, tak se mění i naše obliba barev. Barva oblečení, kterou nosíte, vystihuje vaši náladu, postoj a charakter. Vyjadřují naše cítění, nálady, harmonii, energii. Některé barvy a jejich kombinace uklidňují, jiné rozrušují. Barvy spojujeme s teoriemi jin a jang.

Vnímání barev záleží na více faktorech, mezi než patří odstín barvy, druh světla (denní nebo umělé, intenzivní nebo bledé…), naše obecná nálada, biologický rytmus atd. Vyvolávají v nás pocity a asociace. Nic, tedy ani barvy, nevnímáme izolovaně. Každý vjem prochází v našem mozku složitým filtrem zkušeností, vědomostí a zážitků.

Čtěte také: Třídění odpadu: Průvodce barvami

Z fiziologického hlediska barvy ovlivňují náš vegetativní systém. Tzv. teplé barvy (žluté, červené, oranžové …) nás podněcují ke zvýšené činnosti. Stoupá nám krevní tlak, zrychluje se puls, zvyšuje se svalové napětí. Máme také větší chuť k jídlu a jsme citlivější k vnímání zvuků. Studené odstíny (zelená, modrá …) mají účinek opačný - uklidňují a vyvolávají útlum tělesných funkcí.

Rozdělení Barev

• Barvy PRIMÁRNÍ (modrá, žlutá a červená) nejdou namíchat. Tvoří základní kámen barevného spektra.
• Na něj navazují barvy SEKUNDÁRNÍ, které vzniknou smícháním dvou primárních barev.

Barvy se dělí na teplé a studené. Dále u barev určujeme SYTOST - síla barvy, je určena tím, kolik daná barva obsahuje základního pigmentu. Další veličinou je SVĚTLOST - nebo chcete-li JAS. Určuje množství světla, které daná barva odrazí. Tmavé barvy větší část světla pohltí a přemění na teplo, světlé barvy naopak světlo odráží. Všechny tyto vlastnosti barev nám určují tón nebo barevný odstín.

Kombinování barev se rozděluje nejčastěji na ANALOGICKÉ, MONOCHROMATICKÉ, KOMPLEMENTÁRNÍ a TRIADICKÉ.

Vnímání Barev v Živočišné Říši

Barevné vidění lidského oka umožňují receptory zvané čípky. Barevné vidění lidského oka zprostředkují receptory zvané čípky trojího druhu - citlivé na tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. Barevné vidění v očích všech živočichů, zprostředkovávají fotoreceptory zvané čípky. Lidské oko má čípky trojího druhu, které jsou citlivé na tři základní barvy - červenou, zelenou a modrou. Pokud někde vidíme barvu bílou, jsou všechny tyto tři receptory plně zasyceny. V případě černé barvy naopak nejsou zasyceny vůbec.

Někteří živočichové mají v sítnici oka čípky čtyři nebo pouze dva. Kůň kupříkladu nemá čípky, které jsou citlivé na zelenou barvu.

Čtěte také: Systém třídění odpadu

Jedno z nejdokonalejších barevných vidění v živočišné říši najdeme u ptáků. K rozpoznávání barev jsou vybaveni čtyřmi typy čípků, což jim umožňuje vnímat mnohem širší paletu, včetně mnoha purpurových odstínů, a dokonce i ultrafialového spektra, které lidská čočka vůbec nepropustí k sítnici. Díky tomu je pro ně svět daleko barevnější než pro nás!

Také pavouci a mnozí příslušníci hmyzu dovedou rozlišovat ultrafialové světlo. Včely například díky této schopnosti vidí na okvětních plátcích vzory, kterými rostliny navádějí své opylovače k nektaru. Barevné vidění včel ovšem není oproti lidskému obsáhlejší, jen je posunuté do jiné části spektra. Na místo červené, zelené a modré vidí včely dobře žlutou, modrou a ultrafialovou. Proto také květy, jejichž hlavními opylovači jsou včely či jiný blanokřídlý hmyz, bývají často žluté či modré, zatímco květy v červené barvě, kterou včely nevnímají, spolupracují na opylování s kolibříky či motýly.

Velmi kvalitní barevné vidění mají i některé ryby. Můžeme u nich dokonce rozlišit čtyři typy čípků jako u ptáků, z toho jeden vnímá ultrafialové spektrum a uplatňuje se například k detekci planktonu. U řady pestře zbarvených obyvatel mořských korálových útesů nebo třeba afrických jezer hrají barvy významnou roli také v pohlavním výběru.

O psech se dříve tradovalo, že vidí černobíle. Dnes víme, že to není pravda. Mají v oku jen dva druhy čípků a barvy vnímají, ovšem nedovedou rozlišit červenou od zelené, které jim splývají v jakýsi odstín žluté. Svět pro ně navíc pravděpodobně postrádá syté tóny a je spíše pastelový. Takto dichromatické vidění (dva typy čípků v oku) je společné většině savců, každý druh je ovšem „naladěn“ na trochu jiné barvy.

Symbolika a Vliv Jednotlivých Barev

Vědecké výzkumy potvrdily, že prostřednictvím barev vysíláme zprávy do vnitřního i vnějšího světa - ať už záměrně, či nevědomky. Co o nás barvy vlastně prozrazují? Obvykle si vybíráme takové, které máme rádi, protože s námi nějak souzní, vyjadřují to, jak se cítíme, jací jsme, čeho si na sobě ceníme atd. Jindy si vybíráme barvy, které nás doplňují, cítíme se s nimi úplnější. Často představují i kvality, které bychom v sobě chtěli objevit.

Také je potřeba si uvědomit, že symbolické funkce, které barvám připisujeme, jsou do značné míry podmíněné naší evropskou kulturou, která má své základy ve starém Řecku a v Orientu. Staré vědomosti a zvyky se tradují a žijí dál i v globalizovaném světě. V Číně, v Indii, v Africe, nebo kdekoli jinde, kde nedominuje naše kultura, hrají barvy jinou úlohu a jsou podřízené jiným pravidlům, jež s těmi našimi nesouvisí.

Rozdílnost je zřejmá, když si například uvědomíme, že v Číně je bílá barvou smutku a nikoli černá jako u nás. Červená barva symbolizuje v taoistické tradici život a věčnost a proto i razítka, která tak často nacházíme na čínských malbách, jsou červená.

Ale nyní se již budeme podrobněji zabývat symbolikou barvy především z hlediska kultury křesťanské. Pořadí barev (zlatá - purpurová - červená a modrá - zelená - žlutá - bílá - černá - tyrkysová - oranžová) odráží hierarchický význam těchto barev v křesťanství, stejně jako cenu barevných pigmentů, nutných k jejich výrobě.

Význam Jednotlivých Barev:

• Červená - láska, oheň a krev - to je červená! Stimuluje, dodává energii, sílu a vůli, podporuje smělost v rozhodování. Aktivita, teplo, láska, síla, činorodost, rozvoj, ale také egoismus.
• Modrá - jistota, klid, uvolnění, odpočinek, hloubka a věrnost. Tyto atributy připsali lidé syté modři. Tlumí a přináší dobrou náladu, uklidnění, vnitřní mír a pokoj. Tmavě modré indigo v sobě spojuje energii šesti barev duhy.
• Zelená - nový život spojený s jarem a probouzející se přírodou. Znamená uklidnění. Vyrovnává emoce. Přináší harmonii. Je to barva svázaná s nadějí, regenerací, přežitím a bezpečím.
• Žlutá - je barvou radosti, důvěry, štěstí a přátelství. Barva slunce, která podporuje schopnost se učit. Dává inspiraci, zlepšuje paměť a mozkovou činnost.
• Fialová - má stejné účinky jako modrá a indigo. Vede nás do nitra, je to barva vnitřní harmonie. Koncentrace, bezpečí, meditace, tíha, uzavřenost.
• Oranžová - tuto barvu obecně považujeme za barvu mládí. Dodává vitalitu, pocit radosti a štěstí. Přináší optimismus a pomáhá zvládnout emoce. Tak jako všechny teplé barvy je všeobecně povzbuzující, včetně trávení a chuti k jídlu.
• Citronová - tónina žluté s příměsí zelené, pro niž platí všechny výše uvedené atributy obou barev. Tato vyhraněnější forma primární barvy přináší do našeho každodenního života ještě větší svěžest, než samotná žlutá.
• Lila, růžová - teplé odstíny narůžovělých a světlounce fialových květů, jichž nacházíme hojnost v přírodě, patří mezi stimulanty životních funkcí člověka. Z fialové barvy si přinášejí vnitřní harmonii a z červené energii. Jenom nejsou tak egoistické a na rozdíl od sytě fialové jsou lehčí.
• Světle modrá - je barvou nebe. Symbolika lehkosti oblaků se přenáší do myšlenek, aby se mohly roztoulat do romantických dálek.
• Šedivá - vzniká částečnou absorpcí všech barev. Šedá vyvolává neutrální dojem, proto ji vyhledávají lidé nedůvěřiví, neschopní se rozhodnout. Lidé, kteří na sebe nechtějí upoutávat pozornost. Neutrální barva nerušící pozadí - to je ticho, všednost a absolutní klid.
• Hnědá - barva země a hlíny. Dává pocit stability, jistoty a sepětí se zemí a přírodou. Charakterizuje přizpůsobivost, nutnost, realitu. Je to barva vázanosti a závislosti.
• Bílá - zář světla, syntéza všech barev. Symbolizuje čistotu těla a duše i ledový chlad. Přináší světlo, lehkost, čistotu ale také prázdnotu. Nic neříkající barva, ale jen na pohled.
• Černá - tíha, tma, přitažlivost. Je to barva nabitá emocemi, vzdorem a protestem. Je opakem bílé - neodráží žádné světlo.

Barevné Modely

Barvy v počítačových programech, které jsou reprodukovány na obrazovce a při tisku, určuje barevný model. Barevné modely popisující barvy jsou dnes standardizovány a jsou založeny na různých principech popisu a reprodukce barev. Běžné barevné modely jsou HSB (hue - odstín, saturation - sytost, brightness - jas, tj relativní světlost barvy ); RGB (red - červená, green - zelená, blue - modrá); CMYK (cyan - azurová, magenta - purpurová, yellow - žlutá a black - černá); a Lab.

Model CMYK (cyan/magenta/yellow/black) je oproti RGB založen na schopnosti tiskových barev vytištěných na papíře absorbovat světlo.

Níže uvedená tabulka shrnuje některé z klíčových informací o barevných modelech:

Závěr

Barvy jsou nedílnou součástí našeho světa a ovlivňují nás na mnoha úrovních. Od fyzikálních vlastností světla, přes chemické složení pigmentů, až po psychologické a fyziologické účinky na lidský organismus - barvy hrají klíčovou roli v našem vnímání a prožívání světa. Každá kultura a každý jedinec má svůj vlastní vztah k barvám, což dodává tomuto tématu další rozměr a hloubku.

tags: #barevné #spektrum #v #přírodě #vysvětlení

Oblíbené příspěvky:

• Význam tapet Tajemná Příroda
• Odvodnění Evropy: Ekologické důsledky
• Realita klimatických změn
• Znečištění oleje částicemi
• Vývoj Tatranské Pastorále