Básnický svět Jiřího Žáčka: Poezie, příroda a humor

19.03.2026

Jiří Žáček patří k nejčtenějším a nejznámějším českým básníkům. Jeho poezie má nezaměnitelný styl i tóninu. Poznáme ji podle lehkosti a švihu, s jakými si autor hraje se slovy, podle atmosféry, jež nás obklopí při čtení.

Poezie jako způsob myšlení

Čím je pro mne poezie? Způsobem myšlení, myšlení hlavou i srdcem. Poezie je permanentní pokus obnovit ztracenou vnitřní harmonii ve světě plném dysharmonie. V jejím silovém poli tají ledovce předsudků a z pouště všednosti klíčí zázračná vegetace. Básně se píšou mj. z vášnivé touhy vzepřít se každé definitivnosti, protože co je definitivní, je mrtvé. Poezie je trvalá vzpoura proti všemu, co život mrzačí a ničí. Poezie je - slovy Halasovými - „krví svobody“. A pořád pro mne zůstává jedinečnou možností porozumět sám sobě.

Dobří básníci svými texty pronikavě popisují radost - smutek - naději - zklamání - lásku - vztek - zkrátka niterné pocity, důvěrně známé všem lidem. Pomáhají nám, abychom zůstávali duchovně spolu, i když třeba zrovna nemáme poblíž nikoho, koho bychom mohli fyzicky obejmout.

Tvorba pro děti

Psát pro děti znamená objevovat svět, kde se žije na plné pecky, kde se člověk nikdy nenudí, kde zázraky života v nás ještě budí úžas a touhu přijít všemu na kloub. Psát pro děti, to znamená spolu s Františkem Halasem věřit, že „věčně naléhavé a opakované dětské PROČ a chtivá PROČ básníků nedají světu, aby zestaral“.

Už jeho první básnická sbírka pro děti Aprílová škola se stala hitem (ve třetím vydání vyšla ve stotisícovém nákladu). Pro úplně nejmenší děti u nás můžete z děl Jiřího Žáčka pořídit zábavnou knížku Máte doma velrybu? Toto leporelo je o dětech, pohádkových bytostech, ztraceném měsíci a hlavně o zvířatech. Děti jsou podle něj nejkrásnější a nejcennější na světě, protože svou spontaneitou a fantazií obrozují náš dospělý svět.

Čtěte také: Dětská tvorba a vnímání přírody

Třetí poločas a Červený paraplíček

Ve sbírce Třetí poločas repertoár Žáčkových oblíbených témat se ve srovnání s předchozími lyrickými knížkami příliš nezměnil, stále má vysoký kredit motiv ženy a lásky. Láska vyměřená člověku v "třetím poločase" života už samozřejmě zmoudřela, oprostila se od nezkrotných vášní, ale stále je to živel, který může kdykoli přesvědčit o své vitalitě i samotnou moudrost. A tak se to má i s poezií: "Psát báseň, to je hrát / šachovou partii sám proti sobě. / Nemohu nevyhrát.

Zatímco básně Třetího poločasu se tvarově i formálně rozbíhají do několika stran, v Červeném paraplíčku jsou koncentrovány k pevné sonetové formě. I když dva tucty básní jsou staršího data, vypůjčené např. z Anonymní múzy nebo z Českého moře, vůbec není poznat nějaký zásadní rozdíl mezi sonety staršími a současnými. Sám k tomu básník v jedné poznámce na okraj své poezie dodává: "Pro slavného autora gregerií Gómeze de la Sernu byl sonet sametovou vestou poezie, ale doba sametových vest je dávno pryč. Pro mě je sonet daleko spíš barevným tričkem s veselým, něžným, praštěným a třeba i neuctivým nápisem, plandavým tričkem, které nesvírá ani netísní, ve kterém se cítím volně a přirozeně…

V Červeném paraplíčku jsou básně uzavřené do třpytivého fluida vzpomínky, ale převažují verše z reálu života, z jeho krizových stavů i z okamžiků, kdy bolest byla vystřídána novou nadějí. I když se někdy zdá, že autor se nechává stále víc unášet tokem minulého času, hlavním hybatelem básně je pořád zneklidňující současnost a taky - touha po kráse a lidském dorozumění: lidské, přírodní a lyrické tu stále prorůstá a navzájem násobí své síly, reflexivní složka je trvale polarizována složkou emocionální.

Žáčkův humor a ironie

Žáček je mistrem aforistické zkratky, osvěživých aluzí a břitké satiry. Už název sbírky Třetí poločas skrývá v sobě sebeironicky popichující akcent, což samozřejmě není v Žáčkově poezii nic nového, humorně ironizující a parodizující polohy jsou přítomny v menší či větší míře v rozloze celé jeho dosavadní tvorby.

Tím, že básník mnoho věcí vnímá optikou humoru a ironie, dává jim nový rozměr, nehledě k tomu, že se tak úspěšně vyhýbá i pokušení uzavřít plynoucí svět do lyricky jímavé melodie a rozpustit ho v obrazech s tradičním nádechem nostalgie a sentimentu.

Čtěte také: Básničky o přírodě a pohybu

Čtěte také: Aktivity pro děti v zimě

tags: #basnicka #priroda #zacek