Protesty proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu v ČR sílí

Obce z lokalit zvažovaných pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu se i letos spojí v rámci tradiční protestní akce Dny proti úložišti.

Cílem akcí, které se letos uskuteční 26. a 27., je dát najevo nesouhlas s aktuálním postupem státu. Akce se uskuteční ve třech lokalitách, které jsou ohroženy plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO): Horka na Třebíčsku, Březový potok v Pošumaví a Hrádek na Jihlavsku.

Formy protestu budou rozmanité - od veřejných shromáždění, debat a kulturních vystoupení až po symbolické happeningy. Obyvatelé postižených regionů i široká veřejnost jsou srdečně zváni, aby se k protestním akcím Dní proti úložišti připojili a dali tak společně najevo, že rozhodování o tak zásadní infrastruktuře musí být transparentní, odborné a především spravedlivé.

Dotčené obce jsou odhodlány se bránit. Povolení průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání úložiště na lokalitách Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku a Horka na Třebíčsku Ministerstvem životního prostředí neznamená, že Správa úložišť radioaktivních odpadů může zahájit zpožděné geologické práce.

Dotčené obce po prostudování rozhodnutí zváží odvolání k ministrovi Petrovi Hladíkovi. A mnohé jsou odhodlané bránit se i soudní cestou.Když ministerstvo v předchozí etapě v roce 2014 povolilo průzkumná území na sedmi z původních lokalit, soudy po žalobách obcí a spolků šest těchto povolení zrušily.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Protože vypořádání opodstatněných námitek obcí a doplňování neúplných podkladů Správy úložišť trvalo více než jeden a půl roku, je zahájení plánovaných geologických prací již nyní zpožděné o deset měsíců a bude narůstat. Navíc hluboké geologické vrty musí získat ještě další samostatné povolení.

A protože vláda schválila návrh SÚRAO na zkrácení harmonogramu přípravy hlubinného úložiště, má být o jeho umístění rozhodnuto nejpozději v roce 2028. Na klíčové geologické práce plánované původně na sedm let takto nezbude ani poloviční čas. Místo pro hlubinné úložiště, které má garantovat bezpečnost po statisíce let, tak má být vybráno na základě velmi neúplných dat. Takový spěch bude ohrožovat budoucnost obyvatel v jeho okolí.

Obranný postoj samospráv podporovaný spolky místních občanů posilují nesplněné sliby politiků o narovnání práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti. Problémem je také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé...

Žaloby obcí proti průzkumným územím

Obce již ze všech čtyř lokalit ohrožených možným umístěním hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů žalují povolení Ministerstva životního prostředí. Nechtějí, aby na jejich území státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla vrty a další geologické práce.

Po samosprávách z lokalit Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína, které dostaly povolení jako první, podaly žaloby i obce z Vysočiny a to z lokalit Hrádek z Jihlavska a naposledy nyní i z Horky z Třebíčska. V žalobách namítají především, že ministerstvo při stanovení průzkumných území pro geologické práce nedostatečně zvážilo veřejné zájmy na ochraně vody, přírody i krajiny, možností udržitelného rozvoje dotčených obcí i pro další generace, ale žalují také nedostatečnou ochranu vlastnických práv.

Čtěte také: Více o ekologických materiálech

Důvodem pro tyto právní kroky je rovněž fakt, že jak ministerstvo, tak SÚRAO odmítly obcím poskytnout připravené projekty geologických prací. Ty tak v průběhu povolování vůbec nemohly ovlivnit potřebné podrobnosti plánovaných prací. Mezi žalobními důvody samosprávy zmiňují i nedostatečně určený cíl prací.

Urychlené schování nebezpečných odpadů pod zem nemusí být z dlouhodobého hlediska tím nejbezpečnějším, ale také ekonomickým řešením. Na druhou stranu zájmem České geologické služby jako příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí je podílet se na základě uzavřených smluv se SÚRAO na hodnocení výsledků naplánovaných geologických prací.

Reakce Platformy proti hlubinnému úložišti

Na pravidelném shromáždění členů Platformy proti hlubinnému úložišti, které se tentokrát konalo v Praze, se starostové obcí ohrožených hledáním místa pro uložení vysoceradioaktivních odpadů a zástupci občanských spolků vyjádřili k aktuální situaci.

Obce jsou rozhodnuty bránit se soudně proti stanovení průzkumných území pro geologické práce, ty z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína tak již učinily. Závěrem si přítomní zástupci členů Platformy zvolili své mluvčí na následující období.

I v druhé polovině letošního roku bude za toto uskupení 58 členů (40 obcí a měst a 18 spolků) vystupovat starosta Rudíkova z lokality Horka pan Zdeněk Souček. „Jedním z kroků, ke kterým přistoupily obce sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, je podání žalob k Nejvyššímu správnímu soudu, i když si neděláme přehnané iluze o jejich výsledku. Velkou naději však vkládáme do stížnosti na porušování Aarhuské úmluvy.“

Čtěte také: Komplexní služby skládky Jeseník

Platforma proti hlubinnému úložišti usiluje o prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Platforma proti hlubinnému úložišti uvítala informaci, že se prezident republiky Petr Pavel zajímá o problematiku hledání konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů a při své nynější návštěvě Jihočeského kraje se dnes setká a poobědvá se starosty čtyř dotčených obcí z lokality Janoch u Temelína. Prezident by mohl pomoci změnit dnešní rozhodování o této stavbě nehledící na názor obyvatel a samospráv dotčených oblastí na rozhodování, kdy bude tento respektován.

Temelín, Olešník a Hluboká nad Vltavou se také odvolaly proti stanovení průzkumného území pro geologické práce a tyto tak nemůže Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zahájit. Stejně jako na lokalitě Janoch, i obce dalších tří, na které se zaměřilo SÚRAO, tedy Březový potok v Pošumaví, Hrádek na Jihlavsku a Horka na Třebíčsku se brání povolení geologických průzkumů. Obce z lokality Horka navíc podaly stížnost pro porušení mezinárodní Aarhuské úmluvy, kterou je Česko vázáno a komise sledující dodržování práv veřejnosti se bude stížností proti České republice zabývat.

Případné vybudování a provoz hlubinného úložiště navždy výrazně změní budoucnost života obcí ve vybraném regionu. Takové rozhodnutí by nemělo být prosazeno východoevropským způsobem silou státní moci s argumentem, že menšina musí ustoupit zájmům většiny, ale vyjednáváním a získáním souhlasu těch, na které rozhodnutí dopadne nejvíce.

Jestliže je dáváno za vzor již zprovozňované úložiště ve Finsku a nedávno povolené hlubinné úložiště ve Švédsku, vždy k tomu došlo po souhlasu dotčených komunit, které možnost stavbu zamítnout mají v obou zemích zajištěnu v zákonech. Apelujeme proto na prezidenta Petra Pavla, aby v rámci svých pravomocí prosazoval právě tento demokraticky poctivý způsob.

Zdeněk Souček, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta obce Rudíkov z lokality Horka na Vysočině řekl: „Pan prezident se zajímá o téma hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů, což je dobře. Případná stavba by negativně ovlivnila minimálně dvě generace tisíců lidí, kteří se do dnešního dne nemají jak stavbě bránit, přičemž současná vláda se vyloženě v programovém prohlášení vlády zavázala k posílení práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Že se tak do dnes neděje, ukazuje i nedávné vyhodnocení přípustnosti stížnosti ke komisi pro porušování Aarhuské úmluvy, kterou obce podaly.

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 58 členů (40 obcí a měst a 18 spolků), usiluje o prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Kritika studií SÚRAO

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a také ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dostali od Platformy proti hlubinnému úložišti kritickou oponentní zprávu ke studiím, které se měly dle svého názvu věnovat ekonomickým a sociodemografickým přínosům a rizikům hlubinného úložiště.

O identifikaci a vyhodnocení možných dopadů pro dotčené regiony se však v pracích, které zadalo SÚRAO, dozvíme naprosté minimum. Nedůslednost a omezenost studií dokresluje, že autoři využili jen „výzkum od stolu“ a zcela rezignovali na zapojení místních znalostí a na práci v terénu.

Autorem oponentury, kterou si nechaly zpracovat obce ze čtyř dotčených lokalit, je Adél Kučera z Centra pro společenské otázky - SPOT, z.s. „U studie zaměřené na sociodemografické dopady zarazí čtenáře možná nejvíce ignorování určitých symbolických negativních dopadů, které ale mohou výrazně ovlivnit život v regionu. Všechny dotčené lokality jsou venkovské a jako takové mají silnou místní identitu, která navíc ohrožením stavbou úložiště byla v posledních desetiletích ještě posílena. Takovou formu bezpráví a určitého zlomení ducha místní společnosti nelze brát na lehkou váhu, může přinést traumata i napříč generacemi. Jak je možné, že autoři studie, kteří jsou sociálními vědci, takovou hrozbu ignorují?“ ptá se autorka oponentní studie Adél Kučera a dochází ke znepokojivému závěru: „Posuzované studie vykazují množství metodologických nedostatků, takže cíl komplexně vyhodnotit „ekonomické a sociodemografické přínosy a rizika HÚ ve vybraných lokalitách pro rozvoj dotčených regionů“ není naplněn.“

Zdeněk Souček, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta obce Rudíkov z lokality Horka na Vysočině řekl: „Studie, které postrádají důkladnou analýzu a ignorují reálné dopady na dotčené regiony, nemohou být brány jako relevantní podklad pro tak zásadní rozhodnutí, jakým je výběr lokality pro hlubinné úložiště. Nelze přijmout, aby nekvalitní a neúplné studie ovlivnily budoucnost našich obcí.“

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 58 členů (40 obcí a měst a 18 spolků), usiluje o prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

tags: #batelov #stavebni #odpad #skladka #cena

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na výběr odpadkového koše
• Výroba papírových tašek
• Obec Vlkoš: Historie a současnost
• Pouštní klima: charakteristika
• Budoucnost energetiky v Česku