Státní ochrana přírody: Znak, význam a cíle

Ochrana přírody a krajiny je pestrý pojem, zahrnující nejen práci v terénu, ale také šetrné hospodaření v krajině a minimalizaci dopadů vzorců spotřeby na ekosystémy. To je ochrana přírody ve smyslu zákona 114/92 Sb. a dalších národních, EU a mezinárodních dokumentů.

Stát chrání přírodu, její významné části a výtvory, jakož i krajinu s jejími typickými znaky.Vlastník (uživatel) pozemku, na němž bylo zřízeno chráněné území nebo ochranné pásmo nebo na němž jsou chráněné předměty, je povinen trpět omezení stanovené podmínkami ochrany. Vznikne-li tím vlastníku (uživateli) pozemku, který není ve státním socialistickém vlastnictví, majetková újma nikoli nepatrná, přísluší mu náhrada.

Obecná ochrana přírody a krajiny je věcně vymezena v části druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Představuje základní úroveň ochrany krajiny, jejích přírodních hodnot a ekologicko-stabilizačních funkcí, zachování rozmanitosti druhů, ale také ochrany a šetrného využívání přírodních zdrojů. Obecnou ochranu přírody a krajiny komplementárně doplňuje zvláštní územní ochrana přírody a krajiny a zvláštní druhová ochrana, resp. vytváření soustavy Natura 2000 a její ochrana.

Nástroje obecné ochrany přírody a krajiny

K nástrojům obecné ochrany přírody a krajiny s významným územním průmětem patří zejména ochrana a vytváření územních systémů ekologické stability, ochrana významných krajinných prvků včetně jejich registrace, ochrana krajinného rázu včetně zřizování přírodních parků s klíčovou vazbou na ochranu a rozvoj hodnot v území prostřednictvím nástrojů územního plánování.

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny jsou před zničením, poškozováním a degenerací dále chráněny všechny druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, resp. jejich populace. Volně žijící ptáky je zakázáno úmyslně usmrcovat nebo jakýmkoliv způsobem odchytávat, úmyslně poškozovat, ničit nebo odstraňovat jejich hnízda a vejce, sbírat ve volné přírodě a držet jejich vejce (i prázdná), úmyslně vyrušovat ptáky, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. Před poškozováním a ničením jsou chráněny také dřeviny rostoucí mimo les a zákon stanoví podmínky pro možnost jejich kácení.

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

Obecná ochrany přírody a krajiny ovšem pokrývá také ochranu vybraných neživých fenoménů. Zákonem je zakázáno ničit, poškozovat nebo upravovat ani jinak měnit dochovaný stav jeskyní a přírodní jevů, které s jeskyněmi souvisejí (např. krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod). Podobně jsou před zničením, poškozením nebo odcizenímzákonem chráněny paleontologické nálezy (významné hmotné doklady nebo pozůstatky života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti).

Krajina je v § 3 odst. 1 písm. m) zákona o ochraně přírody a krajiny definována jako „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.“ Ekosystém je přitom definován jako „funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase“ (§ 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí).

Úmluva Rady Evropy o krajině definuje krajinu jako „část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“, přičemž úmluva se aplikuje na celé území států, které úmluvu přijaly, a pokrývá přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti. Zahrnuje plochy pevninského rázu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti.

Významné krajinné prvky (VKP)

Významný krajinný prvek (VKP) je definován v § 3, odst. 1, písm.

Registrované VKP - registrace VKP je určena k ochraně prvků krajiny, které jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné a utváří typický vzhled krajiny nebo přispívají k udržení její stability, ale které obvykle nespadají do kategorie VKP ze zákona. Registrovanými VKP se tedy mohou stát jiné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území, nebo i cenné plochy porostů v sídelním útvaru, např. historické zahrady nebo parky.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Jestliže se v ploše VKP ze zákona nebo na jeho hranici vyskytuje část krajiny, která plní odlišné ekologicko-stabilizační funkce a je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná odlišně či výrazněji než její okolí, a orgán ochrany přírody vyhodnotí, že tyto funkce a hodnoty nejsou chráněny v rámci VKP ze zákona, může předmětnou část krajiny registrovat podle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato možnost se týká zejména významných částí krajiny v ploše lesa nebo údolní nivy, kde lze za splnění uvedených předpokladů registrovat např.

Podnět k registraci VKP může dát příslušnému úřadu kdokoliv. Registraci VKP provádějí příslušné orgány ochrany přírody (tj. obecní úřady obcí s rozšířenou působností, na zvláště chráněných územích pak Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, popř. Rozhodnutí o registraci probíhá ve správním řízení, jehož účastníky jsou vlastníci dotčených pozemků. Rozhodnutí se oznamuje též nájemcům dotčených pozemků, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. Kromě obecných náležitostí musí být v rozhodnutí obsaženo i vymezení VKP a poučení o právních následcích registrace. Rozhodnutí o registraci může orgán, který jej vydal, zrušit pouze v případě veřejného zájmu.

Zákon o ochraně přírody a krajiny v § 4, odst. 2 uvádí, že VKP „jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

V praxi se může jednat i o méně závažné zásahy a ten, kdo zásah zamýšlí, je povinen požádat o souhlas vždy, když je zde pouhá možnost takového ovlivnění. Souhlas je možno vázat na splnění podmínek týkajících se způsobu realizace tohoto zásahu. Smyslem podmínek je minimalizovat možné negativní dopady na významný krajinný prvek.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)

Složka ochrany přírody České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vznikla v roce 1992, původně ve vazbě na legislativní zabezpečení ochrany přírody a krajiny, přijaté v tomtéž roce. V současné době ovšem vykonává inspekce na úseku ochrany přírody státní dozor už na základě šesti složkových zákonů:

Čtěte také: Recyklace akumulátorů a státní podpora

• zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů,
• zákona č. 93/2018 Sb., o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) je přispět k udržení a k obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. ČIŽP v oblasti ochrany přírody dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny jejich adresáty. Její dozorčí působnost se vztahuje i na orgány státní správy. Zjišťuje případy ohrožení a poškození přírody, jejich příčiny a odpovědné osoby a je oprávněna v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. Za porušení povinností při ochraně přírody je oprávněna ukládat pokuty právnickým i fyzickým osobám.

V obecné rovině se inspekce v rámci svých kompetencí daných zákonem o ochraně přírody a krajiny zaměřuje zejména na ochranu mimolesní zeleně před poškozováním a nepovoleným kácením, ochranu významných krajinných prvků a krajinného rázu. V územní ochraně se kontroluje stav a dodržování základních a speciálních podmínek ochrany zvláště chráněných území, což jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Druhová ochrana podle zákona č. 114/1992 Sb. se týká především zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a jejich biotopů. Zvláštní ustanovení zákona jsou věnována i ochraně památných stromů a evropsky významných lokalit.

V ochraně podle zákona č. 100/2004 Sb. inspekce kontroluje zejména podmínky dovozu a vývozu ohrožených druhů živočichů a rostlin. Pro efektivní naplňování povinností byla ze zákona zřízena pohotovostní služba CITES (mezinárodní úmluva CITES), v rámci které inspekce poskytuje odbornou součinnost především celním orgánům. V této oblasti je ČIŽP rovněž široce zapojena do mezinárodní spolupráce, včetně účasti na expertní podskupině pro druhovou ochranu při generálním sekretariátu Interpolu. Inspekce může zabavit nelegálně získané exempláře CITES, včetně exemplářů neživých a výrobků z nich, a ukládá pokuty za přestupky.

Podle zákona č. 78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (GMO) inspekce kontroluje z hlediska ochrany životního prostředí dodržování právních předpisů a podmínek stanovených rozhodnutími MŽP, které se týkají nakládání s GMO, včetně dovozu a vývozu. Dozorová činnost ČIŽP nad dodržováním zákona o GMO reflektuje dynamický vývoj biotechnologií ve světě a soulad s právními předpisy EU. Právnickým i fyzickým osobám, které jsou původci závad, inspekce ukládá opatření k nápravě i pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona. ČIŽP na úseku GMO může ukládat pokuty, které jsou v porovnání s ostatními složkovými zákony velmi vysoké.

V rámci kompetencí svěřených zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/1992 Sb.) kontroluje inspekce znečištění zemědělské půdy vybranými rizikovými látkami a rizikovými prvky, vnášení nepovolených látek a přípravků a používání kalů a sedimentů na půdách náležejících k ZPF. Při zjištění nedostatků ukládá opatření k nápravě závadného stavu a za přestupky ve shora uvedených oblastech vyměřuje pokuty. Finanční sankce mohou být s ohledem na význam ZPF jako nenahraditelného bohatství a zdroje života velmi vysoké. Inspekce dále ze své kontrolní činnosti pořizuje informace, které předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy.

Podle zákona o provozování zoologických zahrad (č. 162/2003 Sb.) vydá inspekce, v případě provozování zoologické zahrady bez licence (licenci vydává MŽP), rozhodnutí o uzavření zoologické zahrady. Za přestupky může inspekce podle tohoto zákona ukládat pokuty, případně může rozhodnutím uložit provozovateli odstranění některých nedostatků.

Nejnovějším právním předpisem, podle kterého oddělení ochrany přírody a lesa ČIŽP vykonává dozorovou činnost, je zákon o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu (č. 93/2018 Sb.). Tento nový zákon byl přijat na základě mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) a také na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014. Celkem 194 signatářských zemí se dohodlo na plnění tří základních cílů: ochraně biologické rozmanitosti, jejím udržitelném využívání a spravedlivém a rovnocenném rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů. Česká republika disponuje značným bohatstvím genetických zdrojů, což je dáno jednak její geografickou polohou a také kulturně historickým vývojem. Aplikace Nagojského protokolu tak může přesahovat do ostatních složkových zákonů, zejména na úseku ochrany přírody, CITES a nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Podle zákona č. 93/2018 Sb. Inspekce ve spolupráci s MŽP kontroluje především jeho dodržování ze stran uživatelů a zda sbírky zařazené do registru genetických zdrojů splňují stanovená kritéria.

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR se zaměřuje na různé oblasti, včetně:

• Vymezení typů krajiny v ČR včetně stanovení jejich cílových charakteristik a činitelů, které je mění, zaznamenávat jejich změny.
• Zajištění efektivního uplatnění plánování (uspořádání) krajiny ve smyslu Úmluvy o krajině, jako koncepčního nástroje k zajištění jejího funkčního uspořádání.
• Aktualizace dokumentace a vymezení nadregionálních ÚSES. Zajistit ponechání rezervy státních pozemků na realizaci ÚSES v rozsahu min. 3 % v každém kú.
• Zpracování odborné metodiky pro preventivní hodnocení krajinného rázu pro větší územní celky, která bude obsahovat postup vymezení oblastí krajinného rázu včetně jejich charakteristiky a limitů využití území podle vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb.
• Přípravy podpůrných programů pro efektivnější realizaci komplexních pozemkových úprav.
• Vymezení společenské objednávky zahrnující mj. funkce ochrany přírody a další neprodukční funkce lesa ve vazbě na zvláště chráněná území a skladebné prvky ÚSES.
• Inventarizace mokřadů ČR s cílem porovnat jejich stav a rozlohu s údaji z r. 1999.
• V každém pohoří uskutečnit pilotní projekt farmového programu v rámci existujících dotačních titulů.
• Pro jednotlivé ohrožující činitele stanovit kriteria vymezení prioritní oblasti s půdami ovlivněnými jejich působením.
• Chránit a umožnit vytváření listnatých plášťů lesů v kontaktu se zemědělskou krajinou jako druhově a ekostabilizačně nenahraditelných vegetačních útvarů (ekotonů).
• Vytipovat nejvýznamnější oblasti s rozsáhlými pestrými komplexy luk.
• Prověřit možnost a účelnost vyhlášení CHKO Doupovské hory, rozšíření CHKO Kokořínsko a CHKO Dolní Morava nebo rozšíření CHKO Pálava v intencích nařízení vlády č.

tags: #statni #ochrana #prirody #znak #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Dopad elektrokol na životní prostředí
• Jak správně sázet stromy
• Druhy a ceny nerezového odpadu
• Stáhněte si tapety na mobil s přírodou
• Český nápad pro planetu