Bělásek hrachorový (Leptidea sinapis): Ohrožený druh

Bělásek hrachorový (Leptidea sinapis) je euroasijský bělásek, který u nás žije spíše jen v teplejších nížinách - potkáme ho například v Českém krasu či na jižní a jihovýchodní Moravě.

Miluje sucho a teplo, vyhledává proto výhřevné křovinaté a skalnaté stráně, okraje teplých listnatých lesů či paseky. Je to nehojný, chabý letec, nevzdalující se z míst výskytu.

Druh v poslední době ustupující, podobně jako druh *L.* Housenky po celý den na bobovitých, s tělem přitisknutým k lodyhám, nápadně špičaté, protáhlé kukly jsou připásány ve stojaté poloze tamtéž.

Bivoltinní, jarní a letní generace se liší vzhledem; druh až v poslední době odlišován od velmi podobného běláska východního (L. morsei), ale je pravděpodobné, že se tento u nás dříve nevyskytoval, podobně jako v současnosti. (Z. Laštůvka se znalostí starých sběrů).

Popis a charakteristika

"Hrachorka" je malý bělásek, který je vzhledem stejný jako jeho novodobý bráška B.luční. Dříve se měli oba za B.hrachorového, později se ale začli rozlišovat.

Čtěte také: Jak přežívá modrásek zimu?

Sameček má na lícu předních křídel v rohu tmavou až černou neostrou skvrnu, samička tuto skvrnu nemá, jen slabý náznak.

Samička tohoto druhu je čistě bílá, jen s lehounkými stíny. Sameček může mít na horních okrajích předních křídel černé skvrny, ale na rozdíl od běláska zelného mají čtvercový tvar.

Výskyt

Bělásek se v České republice vyskytuje především v nivách řek, má rád vlhčí louky, břehy řek či světlé lesy. V Praze je jeho výskyt vzácnější, viděl jsem ho zatím pouze v Prokopském údolí, dle iNaturalist je lokalizován u severovýchodních hranic Prahy.

Mám rád suchá místa, stráně, lesostepi i teplé světlé listnaté lesy. Neobývá vlhká stanoviště a žije v nížinách.

Potrava

Housenky se živí nejčastěji čičorkou, štírovníky, vikvemi, proto se jich na zahradě nemusíme vůbec obávat.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Ohrožení a ochrana

Ostatně jde o vzácný druh, ohrožený mizením jeho přirozeného prostředí.

Jsem ohrožený druh, protože místa kde žiji ubývají či zarůstají. Jak mě pomůžete? když můj domov nenecháte zarůst houštím.

Bělásek hrachorový patří mezi motýly, jejichž populace klesají. Výsledky celostátního mapování motýlů z roku 2002 ukazují, že z tuzemských 161 druhů denních motýlů jich ve 20. století vyhynulo 18, tedy 11 procent.

Dalším 16 druhům se natolik zmenšily areály rozšíření, že vymírají. S více než 11 procenty vyhynulých druhů denních motýlů se Česko řadí po státech Beneluxu na 4. místo v Evropě a dokonce na první místo v absolutním počtu ztrát.

Motýli obecně

Řád motýli se dělí na dva (resp. (Jugata) a motýly hřebenokřídlé (Frenata). motýlů a další druhy do seznamu neustále přibývají. I laika určitě uchvátí krása motýlích křídel.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

rovněž zvláštně tvarovaná a nebo neobyčejně krásně zbarvená křídla. ohrožené a nebo kriticky ohrožené. motýlů např. Na tuto otázku vám dnes asi nikdo nedokáže naprosto přesně odpovědět.

co byla zničena jejich přirozená stanoviště. neuváženými zásahy člověka. druhů motýlů. noční. jen v populárně naučné literatuře. na stavbě ústních orgánů.

Podřád Zeugloptera má plně funkční kusadla. Např. u nás žijící chrostíkovníkovití (Micropterigidae). Podřád Heterobathmiina má kusadla utvářena podobně jako chrostíkovníkovití. Posledním podřádem je podřád Glossata. asi 97 % známých druhů motýlů. charakteristický sosák a zakrnělá a nebo zcela chybějící kusadla. nepřijímají potravu. otakárkovití a soumračníkovití.

či na Slovensku setkat je bělopásek topolový (Limenitis populi). V těsném závěsu za bělopáskem topolovým následují hned tři druhy motýlů. Až 70 milimetrů dosahují křídla dalších druhů denních motýlů. (Hipparchia fagi) s křídly o rozpětí 60 - 70 mm. (Pandoriana pandora) s rozpětím křídel rovněž 60 - 70 mm. křídel až 65 mm. (Brintesia circe) a perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia). druhy dosahují shodně rozpětí křídel 55 - 65 mm.

Noční motýli se nejen mnohem početnější než motýli denní, ale jsou také mnohem větší. martináč hrušňový (Saturnia pyri). Ano, až 16 centimetrů mohou měřit ty největší exempláře martináče hrušňového. to dvojnásobek rozpětí křídel, jakého dosahuje náš největší denní druh - bělopásek topolový. Martináč hrušňový však drží prvenství nejen v ČR, nýbrž v celé Evropě. Pomyslnou druhou příčku obsadil lišaj oleandrový (Daphnis nerii). Lišaj oleandrový může dosahovat rozpětí křídel až 130 mm. v rozmezí 90 - 130 mm. s hnáty. Pověrčiví lidé věří, že lišaj smrtihlav zvěstuje neštěstí.

Pokračujme ale po pomyslném žebříčků velikosti motýlů o kousek níže. 80 - 110 mm dokáže spolehlivě zaujmout. Jen o něco menší je bourovec ovocný (Gastropacha quercifolia). ovocného mohou dosáhnout rozpětí 50 - 90 mm. dorůstat velikosti 72 - 86 mm. podobného maximálního rozpětí křídel jako náš největší denní motýl - bělopásek topolový. versicolora) nebo bourovec dubový (Lasiocampa quercus) shodné velikosti. Do výčtu patří i stužkonoska dubová (Catocala sponsa) s rozpětím křídel 65 - 74 mm.

tags: #belasek #hrachorovy #ohrozeny #druh

Oblíbené příspěvky:

• Bioodpad a komunitní kompostování
• Informace o odpadu pro občany Litomyšle
• Zábavné aktivity v přírodě
• Co jsou technologie negativních emisí?
• Emise škodlivých látek