Technologie Negativních Emisí: Co to Je a Jak Funguje?

Takzvané záporné (negativní) emise jsou středobodem pařížské klimatické dohody, která byla dojednána minulý rok. Jejím cílem je udržet zvýšení globální průměrné teploty do konce tohoto století maximálně o dva stupně Celsia.

Vědci jsou přesvědčeni, že atmosférická koncentrace uhlíkových plynů nesmí překročit 872 miligramů na metr krychlový, aby stanoveného cíle mohlo být dosaženo. Většina počítačových modelů počítá s tím, že v případě naplnění pařížské klimatické dohody bude uhlík z atmosféry postupně mizet a ke konci století už bude drtivá většina CO2 úspěšně eliminována.

Jenže technologie umožňující záporné emise jsou dnes teprve v plenkách a dosud nebylo prokázáno, že skutečně fungují. Výzkum technologií, které dokáží z atmosféry odstranit uhlík, je zatím nejdále u takzvané „bioenergetiky se zachytáváním a uchováním uhlíku“ (BECCS - Bioenergy with carbon capture and storage). Ta využívá pěstování stromů pro výrobu elektřiny a poté pohlcování zbytkových uhlíkových emisí.

Práce Andersona a Peterse říká, že pařížské počítačové modely posouvají náklady technologií s negativními emisemi dále do budoucnosti, protože dnes se zdají být příliš vysoké. Jenže to jen podle obou autorů ještě více halí do mlhy očekávatelné efekty.

Výzkumníci rovněž upozorňují, že spoléhání se na bioenergetiku bude vyžadovat rozlohu zemského povrchu, která je dvakrát větší než Indie. Bez toho nepůjde pěstovat dostatečné množství stromů, aby bylo rozhodujících objemů negativních emisí vůbec dosaženo. Dále si kladou otázky, zda je takový způsob odbourávání emisí vůbec neutrální z hlediska uhlíkové bilance.

Čtěte také: Ochrana ovzduší a čištění plynů

Kevin Anderson a Glen Peters publikovali v časopise Science článek, v němž konstatují, že takzvané záporné emise skleníkových plynů nemusí vůbec globální oteplování zastavit. Britsko-norská dvojice vědců tvrdí, že snížení emisí oxidu uhličitého do atmosféry není zárukou zastavení katastrofického scénáře. Snahu zvrátit vývoj klimatu tímto způsobem označují za sázku na nejistotu nebo dokonce jako „honbu za bláznovým zlatem“.

Kevin Anderson z Manchesterské univerzity a Glen Peters z norského institutu pro výzkum klimatu CICERO hovoří o morálním hazardu, který je za dohodou o omezení emisí CO2 schovaný. „Technologie, které mají omezit vypouštění oxidu uhličitého do zemské atmosféry, vůbec nejsou žádnou zárukou. Podle nich morální hazard spočívá v tom, že lidé budou na vývoj těchto „zázračných“ technologií spoléhat, což jim dodá pocit, že dnes klidně mohou dál ovzduší znečišťovat.

„Pokud bioenergetika a další technologie na negativní emise selžou, bude to obrovská morální blamáž,“ řekl Anderson. „Je zde podstatné riziko, že BECCS nepřinese kýžené výsledky. Přesto oba vědci považují výzkum technologií na negativní emise za legitimní a měl by podle nich pokračovat. „Ale měli bychom počítat i s tím, že nebudou hned tak rychle fungovat,“ říkají.

S tím ovšem nesouhlasí John DeCicco z Michiganské univerzity. DeCicco sice připouští, že spoléhání se na bioenergetiku je poněkud riskantní, ale „stojí za další výzkum“.

V nové zprávě Expertní rady evropských akademií (EASAC) vedoucí vědečtí pracovníci z celé Evropy hodnotili potenciální příspěvek negativních emisních technologií (NET) k naplnění cílů Pařížské dohody, zaměřené na předejití nebezpečné klimatické změny. Zjistili, že NET má „omezený reálný potenciál” pro zastavení růstu koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v rozsahu daném scénáři Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC).

Čtěte také: Technologie IoT pro ovzduší

“Scénáře a plány, které předpokládají, že budoucí příspěvek NET k odstranění CO2 umožní dosažení cílů Pařížské dohody, se zdají být optimistické vzhledem k současným znalostem a neměly by tvořit základy pro rozvoj, analýzu a srovnávací scénáře dlouhodobých energetických výhledů pro EU. Nová zpráva EASAC apeluje na všechny zainteresované strany posílit spíše v současnosti nedostatečná opatření ke snížení emisí, než předpokládat, že budoucí technologie budou schopny odstranit velké množství oxidu uhličitého z ovzduší.

Scénáře s vyloučením NET by mohly ve druhé polovině tohoto století přinést velké problémy pro dosažení čistých nulových emisí CO2, tak jak to požaduje Pařížská dohoda; z toho důvodu se NET v poslední době těší velké pozornosti. Některé z nejvíce technologicky důvěryhodných přístupů k NET zahrnují zvýšení půdního uhlíku a lesní biomasy. Žijeme však v době pokračování odlesňování a degradace půdy, což naopak přispívá ke zvyšování skleníkových plynů v ovzduší.

Zpráva rovněž zdůrazňuje, že technické výzvy k zachycování a ukládání uhlíku (CCS) musí být řešeny prostřednictvím prioritně rozvíjených tržních modelů. Bohužel v současnosti byly v Evropě všechny takovéto plány opuštěny, takže všechny zkušenosti jsou získávány ze zemí mimo Evropu.

CCS není jen významná technologie pro snížení CO2 prostřednictvím jeho odstranění; jedna z nejvíce citovaných NET (bioenergetika spojená se zachycením a uložením uhlíku - BECCS) předpokládá využití technologie ‘off-the shelf’, zatímco jiná NET (přímé zachycování a ukládání uhlíku - DACC) spoléhá na rozvoj metod ukládání uhlíku.

Klimatické scénáře, které udržují globální oteplování v rámci limitů stanovených Pařížskou dohodou, spoléhají na velkoplošné aplikace NET pro odstranění oxidu uhličitého v obřím měřítku. Tyto technologie jsou určeny pro využití při nedostatečnosti současných opatření ke snížení oxidu uhličitého v ovzduší. NET mohou sehrát užitečnou roli v souvislosti s klimatickou změnou, ovšem na základě současných znalostí, nebudou přispívat na té úrovni, která je požadována ke kompenzaci nedostatečných opatření pro snižování oxidu uhličitého.

Čtěte také: Ochrana Přírody: Technologie a Metody

Navíc zavádění NET technologií bude pravděpodobně specifické co se týče místa, technologie i dalších podmínek a je spojeno se významnými nejistotami, co se týče rozsahu odstraněného oxidu uhličitého. Rozšiřování NET ve velkém měřítku by přineslo velké náklady a zřejmě i zásadní dopady na suchozemské a mořské ekosystémy. Dominantní role, přiznaná Integrovanými hodnotícími modely panelu IPCC technologiím NET (a částečně i BECCS), se již snaží brát v úvahu tyto omezující faktory.

tags: #technologie #negativních #emisí #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Více o životě rysa ostrovida
• Krásy Krkonoš
• Mapy znečištění
• Studie o emisích ze zvířat
• Efektivní nakládání s odpady v Kladně