Belgie: Ekologie a životní prostředí

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Celkově na tom jsou nejlépe severské země v čele se Švédskem, nejhůře se umístil Kypr. Výsledky Německa trochu překvapily, protože hodnocení v rámci 14 indikátorů ho odsunulo na 16. místo. Hodnocení nebylo příznivé zejména pro země střední Evropy, z nichž výjimku tvoří Rakousko, dále pro Benelux a Balkánský poloostrov. K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí.

Odpadové hospodářství a recyklace

Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, což odpovídá 19. umístění. Eurounijní průměr zde činí 40 %. S 507 kg odpadu na obyvatele byla ČR ohodnocena 15. příčkou. V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, což znamenalo v hodnocení 15. příčku.

Emise skleníkových plynů

Z vytápění či ochlazování domácností vzniká v České republice 813,53 kg skleníkových plynů na člověka. Tento výsledek odpovídá 20. pozici v hodnocení. Z dopravy a skladování vzniká v České republice 1133,87 kg skleníkových plynů na člověka, což vyneslo ČR na 3 příčku za Rumunsko a Polsko. Česká republika zaujala 17. pozici v hodnocení. Ročně se v ČR emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což posunulo ČR až na 25. příčku. Horších výsledků dosáhly jen Irsko a Lucembursko. Naopak třeba ve Švédsku se v přepočtu na obyvatele ročně vypustí do atmosféry více než o polovinu méně emisí než u nás, a to 5,4 tun ekvivalentu CO2.

Emise z využívání půdy a lesnictví

Zdravé lesy mají schopnost odčerpávat CO2 a další skleníkové plyny z atmosféry. Ve Švédsku takto lesy a půda absorbují 35 milionů tun ekvivalentu CO2. V Česku ale naopak jejich obhospodařováním dochází k vypouštění 14 milionů tun skleníkových plynů do atmosféry, a to zejména kvůli kůrovcovitým kalamitám a vlnám extrémního sucha jako třeba roku 2015. Česko je v poměru absorbovaných/vyprodukovaných emisí z využívání půdy a lesnictví poslední z celé EU. Lesy v EU jsou schopny ročně pohltit v průměru 9 % skleníkových plynů. Emise skleníkových plynů z využívání půdy a lesnictví, označované zkratkou LULUCF, byly České lesy dlouhodobě schopny absorbovat. Od roku 2018 však vlivem rozsáhlé těžby dřeva při kůrovcové kalamitě tyto emise vzrostly a lesy a půda si s nimi již neporadí. Dle projekcí Evropské agentury pro životní prostředí navíc podobná situace v Česku zůstane minimálně až do roku 2030.

Kvalita ovzduší

Česká republika dosáhla na 20. místo v znečištění ovzduší ve městech. Indikátory zhodnotily kvalitu ovzduší v České republice jako nepříliš dobrou a posunuly ČR na 21. místo z 27 zemí EU.

Čtěte také: Zajímavosti Belgie

Obnovitelné zdroje a lesy

OZE se podílejí na produkci energie ČR 17,303 %, v rámci zemí je to umístění na 19. příčce. Lesy pokrývají 36,2 % půdy země, což znamená 11. místo.

Investice do ochrany životního prostředí

Podle Eurostatu investuje ČR do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU, konkrétně 2,7 % HDP.

Nízkoemisní zóny v Belgii

Od 1. ledna 2022 platí v Belgii přísná pravidla pro vjezd vozidel do nízkoemisních zón. Pro řidiče, kteří nedodrží tato pravidla hrozí pokuta až 350 eur. Osobní motorová vozidla (kategorie vozidel M1) a dodávky (kategorie vozidel N1 I. minibusy (kategorie vozidel M2) a dodávky (kategorie vozidel N1 II. třídy s hmotností > než 1305 kg a < nebo = 1760 kg, kategorie N1 III. autobusy (kategorie vozidel M3 I., II. a A. dálkové autobusy (kategorie vozidel M3 III. a B. Pokud chcete vstoupit do bruselské nízkoemisní zóny s vozidlem registrovaným v zahraničí, je potřeba toto vozidlo prvně zaregistrovat na webových stránkách. Registrace je zdarma a je vhodné ji udělat předem, nebo nejpozději 5. den po vjezdu do nízkoemisní zóny s vozidlem registrovaným v zahraničí*. *S vozidlem registrovaným v zahraničí vjedu do nízkoemisní zóny 3. ledna 2025, tzn. do půlnoci 8. Antverpy jsou dalším z měst s nízkoemisní zónou. Opět je potřeba vozidlo registrovat (zdarma). Podobně jako v ostatních nízkoemisních zónách, i v Gentu záleží na kategorii vozidla (Euro1-6) a typu paliva. Všechna zahraniční vozidla (vyjímaje ty s holandskou SPZ) musí být registrovaná nejpozději do 24 hodin od vjezdu do města, k čemuž můžete využít tento odkaz. V nízkoemisní zóně fungují chytré kamery, které snímají poznávací značky aut a umí rozpoznat, které auto má vstup do této zóny povoleno. Od roku 2026/2027/2028 se kritéria pro vstup do nízkoemisní zóny budou zpřísňovat. I přesto, že měl celý region Valonsko spadat do nízkoemisní zóny, tak se tomu nestalo. V případě, že se chystáte vyjet s vaším vozidlem do sousedních států Belgie, doporučuje se seznámit s pravidly pro vjezd do nízkoemisních zón.

Hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA a SEA)

V současné době můžeme rozlišit dvě úrovně posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví - projektovou (EIA) a strategickou (SEA). Na časové ose se jako první objevuje proces hodnocení vlivu záměrů na životní prostředí (EIA), později se s rozvojem koncepčního plánování přidává potřeba posoudit i zastřešující strategickou úroveň. Vznik procedury EIA si můžeme zasadit do kontextu historických událostí na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století - do doby založení a rozvoje myšlenkového hnutí - tzv. Římského klubu, který mimo jiné upozorňoval na environmentální důsledky antropogenních aktivit a přírodní limity ekonomického růstu. Poprvé je pojem Environmental Impact Assessment použit v legislativě USA ve znění zákona o národní politice v oblasti životního prostředí z roku 1969. Do této doby bylo k posuzování projektů přistupováno formou technickoinženýrské a ekonomické analýzy, důsledky na ŽP byly uvažovány minimálně. Účelem zákona bylo předcházet a eliminovat negativní vlivy na životní prostředí. Během 70. let přijímají obdobná zákonná opatření některé další země (např. Na začátku 90. let se odehrávají v kontextu EIA dvě klíčové události. Na konferenci OSN ve finském Espoo byla 25. února 1991 přijata Úmluva o posuzování vlivů přesahujících hranice států (v ČR byla ratifikována až na začátku roku 2001 a vstoupila v platnost dne 27. 5. 2001). Zde byl formulován požadavek na posuzování dálkového přenosu škodlivin, byly tedy položeny základy přeshraničního posuzování vlivů na životní prostředí. Druhou klíčovou událostí byla konference v Rio de Janeiro o životním prostředí a rozvoji (tzv.

První dílčí právní úprava ochrany životního prostředí (nikoliv tedy v komplexním pojetí) se na území České republiky (resp. Československa) objevuje v roce 1956 ve formě zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Zákon měl 21 paragrafů s těžištěm ve zvláštní územní ochraně. Resortně spadala ochrana přírody a krajiny pod ministerstvo školství a kultury a lze obecně konstatovat marginalizaci tématu. Téma vlivu staveb na životní prostředí se objevovalo v projektové činnosti již od 70. let minulého století, většinou však ve velmi stručné formě a bez legislativního rámce postrádalo závaznost. Po společenských změnách v roce 1989 zaznamenala environmentální legislativa naproti tomu nebývalý rozkvět - v roce 1992 vešel v platnost zákon federálního shromáždění ČSFR č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (platný po novelách dosud), který položil základ pro další specializované zákony - např. právě pro proces EIA.15 Tento zákon a další složkové zákony (např. o ochraně zemědělského půdního fondu, o ovzduší, o odpadech, o ochraně přírody a krajiny, o péči o lidské zdraví) vytvořily výchozí podmínky pro vznik zákona ČNR č. 244/92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato právní úprava vznikala bez předchozí zkušenosti s posuzováním, a proto obsahovala několik nedostatků (např. nedostatečně rozvinutá fáze iniciálního posouzení potenciálních vlivů, pozdní zapojení veřejnosti). V roce 2001 (s účinností od roku 2002) byl schválen nový zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí upravující hodnocení vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí a veřejné zdraví. Paralelně s touto právní úpravou stále platil zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, jehož předmětem posuzování byly koncepce - tedy strategická úroveň.

Čtěte také: Belgie a životní prostředí

Spolupráce v oblasti větrné energie na moři

Po představení REpowerEU, plánu Evropské komise na snížení dovozní závislosti Evropy na ruských fosilních palivech, přichází dohoda Německa, Dánska, Nizozemska a Belgie o spolupráci v oblasti rozvoje větrné energie na moři a zeleného vodíku. Ve společném prohlášení země uvádějí, že se chtějí stát "zelenou elektrárnou Evropy“. Informaci přinesl serverEURACTIV. Ministři zemí v blízkosti Severního moře se sešli v dánském Esbjergu a podepsali dohodu o spolupráci na rozvoji výroby energie z offshore větrných elektráren. Jejich cílem je do roku 2030 dosáhnout instalovaného výkonu nejméně 65 GW a do roku 2050 výkonu 150 GW.

Takový výkon by přispěl k naplnění plánu Evropské komise, která v REPowerEU počítá s celkovým instalovaným výkonem v obnovitelných zdrojích energie do roku 2030 na úrovni 1 236 GW. Oproti už tak ambicióznímu programu Fit for 55, který do roku 2030 navrhoval instalovaný výkon 1067 GW, se jedná o nárůst o 15 %. Podle Eurostatu bylo v roce 2020 v unijní sedmadvacítce instalováno téměř 482 GW elektrického výkonu v obnovitelných zdrojích energie.

Ideální podmínky v Severním moři

Právě Severní moře je díky relativně stálému proudění větru, mělkým vodám a blízkosti průmyslových center, která jsou velkými spotřebiteli elektřiny, ideální pro instalaci větrných elektráren na moři. „Dohoda ministrů energetiky je důležitým milníkem v přeshraniční spolupráci. Je základem pro první skutečné evropské elektrárny, které budou vyrábět elektřinu také z obnovitelných zdrojů energie," vysvětlil německý vicekancléř Robert Habeck. Cílem dohody je desetinásobné zvýšení kapacity větrné energie na moři v regionu, přičemž celkové investice ze soukromého sektoru by měly dosáhnout 135 miliard eur (3,3 bilionu korun). Zelený vodík, vzácná prémiová komodita, je velmi žádaný výrobci oceli, kteří chtějí vyrábět uhlíkově neutrální ocel. "Poptávka po "zeleném" vodíku v průmyslu zažívá skutečný boom," uvedlo minulé úterý Habeckovo ministerstvo hospodářství a klimatu. Podle politiků by měly hrát významnou roli v dodávkách dostatečného množství vodíku právě větrné elektrárny v Severním moři.

Urychlení zavádění obnovitelných zdrojů

Tyto čtyři země rovněž zdůraznily význam "urychlení" povolovacích postupů na úrovni EU v souladu s plánem Evropské komise REPowerEU. V zájmu urychlení zavádění chce výkonná moc EU zjednodušit povolovací postupy, přičemž nové větrné a solární projekty by měly být prohlášeny za záležitost "převažujícího veřejného zájmu" a na národní úrovni by měly být zavedeny tzv. preferované oblasti v zónách s nízkým rizikem pro životní prostředí. Vzhledem k tomu, že Německo, Dánsko, Nizozemsko a Belgie podporují rychlejší vydávání povolení, vypadá Severní moře jako ideální kandidát na to, aby se stalo první oblastí EU pro obnovitelné zdroje energie. „V současné době se doba povolování pohybuje mezi šesti a devíti lety," vysvětlila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová na zasedání v Esbjergu.

Inovace v čištění plastů

20. 10. Odpověď na otázku, jak ulehčit životnímu prostředí, hledají lidé napříč obory a státy. Inovativní novinku na čištění míst od plastu vymysleli v Belgii, kde ji hodlají i otestovat. Správa přístavu v Antverpách loni vyhlásila soutěž o nejlepší technologicky a finančně přijatelné řešení, které pomůže vyřešit znečištění tamních pláží kousky plastů. Stroj na měkkých gumových pásech mimo jiné šetří půdu i rostliny. Z tamní přírodní rezervace by díky němu mělo zmizet sedm a půl tuny plastu. Přístroj by přitom mohl být zajímavý i pro ostatní země, které se potýkají se zamořením životního prostředí. Velice by to usnadnilo a zrychlilo sbírání odpadků ve volné přírodě.

Čtěte také: Kultura a příroda Beneluxu

Projekt Erasmus+ „Green Skills“

V rámci projektu Erasmus+ „Green Skills“ vyjela skupina šesti žáků a dvou doprovodných učitelů na týdenní seminář do Belgického Liége. Projekt je v souladu s pokyny Evropské zelené dohody zaměřen na propagování kompetencí k dosažení klimatické neutrality. Z pohledu zahradnických škol jde o zajištění ochrany a péče o zeleň. Jednotlivé aktivity jsou koncipovány tak, aby tuto ochranu a péči postihly. Ať už se jedná o výsadbu a péči o stromy, zelené střechy, zatravněné plochy či propagování cyklistiky místo užívání dopravních prostředků na naftový či benzínový pohon.

Tématem semináře v Liége byly právě zelené střechy. Semináře se zúčastnili také studenti z Francie, Belgie a Lotyšska. Seminář pořádala škola École d’Horticulture de la Ville de Liége, která zajišťovala celý program: návštěvu pracoviště odborného výcviku a a areálu školy, přípravu a realizaci projektu na zelenou střechu budoucího včelína a na okolní zeleně. Účastníci realizovali přípravu a provedení v mezinárodních skupinách. Společně tak osázeli tři trvalkové záhony a střechu včelína.

V rámci doprovodného programu navštívili arboretum vzácných dřevin bývalého studenta Estevana, památky města Liége (samozřejmě s focením na pověstných schodech) a následně vytvořili prezentace o zelených střechách a semináři, které pak ve skupinách dále prezentovali. V letošním roce proběhl již 28.

Justitia et Pax Europe

Tento víkend se delegáti z více než dvaceti národních komisí Justitia et Pax Europe zúčastní osobně nebo online každoročního mezinárodního semináře a plenárního zasedání této katolické sítě. Téma letošního mezinárodního workshopu zní: „Integrální ekologie-překonání sociální a environmentální krize“. Workshop poskytne prostor a čas pro informovanou diskusi a reflexi s cílem vytvořit dohodnuté a pevné stanovisko k životnímu prostředí a současným modelům výroby a spotřeby. Mezinárodní workshop a plenární zasedání Justitia et Pax Europe (Spravedlnost a mír Evropa) v Bruselu a Lovani (Belgie), 1. - 4. října 2021 Akci spoluorganizují a spoluhostí vlámské a francouzsky hovořící Komise pro spravedlnost a mír v Belgii. Po diskusi a výměně názorů s akademiky a politickými činiteli-profesorem Jeanem-Pascalem Van Yperselem a ministrem Zakia Khattabi z federální vlády-budou následovat workshopy a zkušenosti z praxe.

V neděli 2. října zakončí mezinárodní workshop v Lovani každoroční přednáškou a symbolickou akcí. Přednášku povede bývalý prezident Justitia et Pax Europe emeritní pomocný biskup z Birminghamu William Kenney. Symbolická akce je organizována společně s hnutím Laudato Si´. V návaznosti na mezinárodní workshop bude plenární zasedání zahájeno v neděli večer, kdy současný prezident evropského sdružení, biskup Noel Treanor z Down a Connor (Belfast, Severní Irsko) přednese výroční zprávu. V pondělí 4. října, poslední den zasedání, budou delegáti rozhodovat zejména o tzv. společné akci roku 2022. Zahájí také proces přezkoumání čtyřleté strategie evropské sítě. V závěru bude přijato prohlášení týkající se nadcházejících konferencí OSN o klimatu a biodiverzity a příspěvek na Konferenci o budoucnosti Evropy.

Spravedlnost a mír Evropa je aliancí 32 národních komisí pro Spravedlnost a mír, které usilují o podporu spravedlnosti, míru, respektování lidské důstojnosti a lepší péči o životní prostředí. Aliance jako celek podporuje a zvyšuje povědomí o katolickém sociálním učení v evropském společenství a mezi evropskými institucemi, je v pravidelném kontaktu s vatikánským Dikastériem pro službu integrálnímu lidskému rozvoji a považuje se za součást celosvětového společenství Justitia et Pax.

Srovnání vybraných indikátorů životního prostředí ČR a průměru EU

tags: #belgie #ekologie #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Výskyt ohrožených druhů
• Plat ekologa v ČR
• Ekologická Likvidace Kotle s Dotací
• Biopotraviny a ekologické zemědělství v ČR
• Bioplynová stanice a odpady