Belgie a její ekologické problémy: Výzvy a řešení

Belgie stupňuje tlak na zavedení ekologické dopravy v rámci snižování emisí a podpory zelených politik. Tento trend se nově týká i provozovatelů veřejné dopravy vzhledem k zákazu vjezdu neekologických vozidel do centra velkých měst.

Ekologická doprava a investice do elektrobusů

Belgický autobusový přepravce De Lijn oznámil svůj zájem nakoupit 970 elektrobusů spolu s potřebnou infrastrukturou v celkové hodnotě přesahující jednu miliardu eur. Společnost De Lijn je belgická přepravní společnost vlastněná vlámskou vládou, která od svého založení roku 1991 zajišťuje městskou hromadnou dopravu na území Vlámska a regionu města Brusel. De Lijn provozuje více než dva tisíce autobusů a skoro čtyři sta tramvajových jednotek. Ročně přepraví přes půl miliardy cestujících.

V návaznosti na nedávno přijatou koaliční dohodu ve Vlámském regionu, podle níž bude od roku 2025 zakázán vjezd neekologickým vozidlům MHD do centra měst, musí dopravce De Lijn výrazně obměnit svůj vozový park. Pilotní projekt ekologických elektrobusů, který proběhl již v loňském roce, poukázal na problémy související zejména s jejich dobíjením na speciálně upravených zastávkách. Z toho důvodu bude podnik od dodavatele požadovat kromě samotných vozidel také potřebné dobíjecí stanice.

De Lijn hodlá v řádu příštích pěti let do nákupu bateriově poháněných autobusů investovat více než 15 miliard korun (608 milionů eur). Za dobíjecí infrastrukturu, úpravu dep i zastávek a za servisní stanice poté plánuje utratit dalších 13,5 miliard korun (540 milionů eur). Společnost to nedávno oznámila na svých stránkách. První takové autobusy by se na cesty měly vypravit už za 3 roky.

Šance pro české výrobce

Naskýtá se tak velká příležitost pro české výrobce. Autobusový průmysl má v Česku dlouhou tradici a za hranicemi skvělou reputaci. Toto je příležitost pro zvýšení jeho podílu na stále rostoucím trhu evropské e-mobility.

Čtěte také: Zajímavosti Belgie

Ekologické zóny a omezení vjezdu vozidel

S rozvojem automobilismu je spojena řada negativ. Jedním z nich je i narůstající znečištění ovzduší oxidy dusíků a prachovými částicemi. Některé evropské státy řeší tyto problémy zákonnými zákazy vjezdu převážně do center měst. Chcete-li se se svým vozem dostat až do středu města, musíte ho vybavit ekologickou plaketou. Jedná se o známku podobnou té dálniční, která se rovněž lepí na čelní sklo a uděluje se pouze těm vozům, které splňují určitou emisní normu a které tedy znečišťují životní prostředí v minimální míře.

Pokud si plaketu neobstaráte, hrozí vám vysoké pokuty. Od roku 2017 zřizuje své nízkoemisní zóny i Belgie. Jejich hranice si určuje každé město či obec sama a vjezd do nich povoluje na základě předchozí registrace vozu.

Problémy se znečištěním a odpadem v České republice

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí.

K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů. Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, což odpovídá 19. umístění. S 507 kg odpadu na obyvatele byla ČR ohodnocena 15. příčkou.

Celkově na tom jsou nejlépe severské země v čele se Švédskem, nejhůře se umístil Kypr. Výsledky Německa trochu překvapily, protože hodnocení v rámci 14 indikátorů ho odsunulo na 16. místo. Hodnocení nebylo příznivé zejména pro země střední Evropy, z nichž výjimku tvoří Rakousko, dále pro Benelux a Balkánský poloostrov.

Čtěte také: Belgická ekologie

Produkce a recyklace odpadů v ČR

V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, což znamenalo v hodnocení 15. příčku. Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, za což si vysloužila 19. místo. Eurounijní průměr zde činí 40 %.

Emise skleníkových plynů v ČR

Z vytápění či ochlazování domácností vzniká v České republice 813,53 kg skleníkových plynů na člověka. Tento výsledek odpovídá 20. pozici v hodnocení. Z dopravy a skladování vzniká v České republice 1133,87 kg skleníkových plynů na člověka, což vyneslo ČR na 3 příčku za Rumunsko a Polsko. Česká republika zaujala 17. pozici v hodnocení emisí z průmyslu.

Emise skleníkových plynů z využívání půdy a lesnictví, označované zkratkou LULUCF, byly České lesy dlouhodobě schopny absorbovat. Od roku 2018 však vlivem rozsáhlé těžby dřeva při kůrovcové kalamitě tyto emise vzrostly a lesy a půda si s nimi již neporadí. Dle projekcí Evropské agentury pro životní prostředí navíc podobná situace v Česku zůstane minimálně až do roku 2030.

Ročně se v ČR emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což posunulo ČR až na 25. příčku. Horších výsledků dosáhly jen Irsko a Lucembursko. Naopak třeba ve Švédsku se v přepočtu na obyvatele ročně vypustí do atmosféry více než o polovinu méně emisí než u nás, a to 5,4 tun ekvivalentu CO2.

Česká republika dosáhla na 20. místo v znečištění ovzduší ve městech. Indikátory zhodnotily kvalitu ovzduší v České republice jako nepříliš dobrou a posunuly ČR na 21. místo z 27 zemí EU. Obnovitelné zdroje energie se podílejí na produkci energie ČR 17,303 %, v rámci zemí je to umístění na 19. příčce. Lesy pokrývají 36,2 % půdy země, což znamená 11. místo. Podle Eurostatu investuje ČR do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU, konkrétně 2,7 % HDP.

Čtěte také: Kultura a příroda Beneluxu

Jaderná energetika a apel inženýrů

Skupina mladých inženýrů z hnutí Horizon 238 apelovala prostřednictvím otevřeného dopisu na belgického ministra k přehodnocení odstupu od jaderné energetiky. Skupina naopak zdůraznila výhody provozu jaderných zařízení a jejich přínosy v boji proti změně klimatu. Belgický odstup od jaderných technologií byl schválen v roce 2003. Kvůli tomuto kroku byla zakázána výstavba nových jaderných reaktorů a omezena životnost stávajících bloků na 40 let.

Belgická koalice na podzim minulého roku opět potvrdila politiku odstupu od jaderné energetiky, tentokrát do roku 2025. Podle stávajícího plánu by měly být během roku 2022 a 2023 odstaveny jaderné bloky Doel 3 a Tihange 2. Novější bloky Doel 4 a Tihange 3 budou odstaveny v roce 2025. Hnutí Horizon 238 upozornilo na nevratnost těchto činů a znehodnocení snahy boje proti klimatickým změnám. Místo odstavování reaktorů by měly být využity pro snížení oxidu uhličitého v ovzduší.

Belgie disponuje špičkovými odborníky v jaderném průmyslu díky svým 60letým zkušenostem v oblasti inovací, výstavby a provozu jaderných technologií. Belgie se řadí také mezi průkopníky nových jaderných technologií prostřednictvím projektu Myrha. Projekt Myrha je urychlovačem řízený výzkumný reaktor vyvíjený v belgickém jaderném výzkumném ústavu. Toto zařízení bude využíváno v oblasti recyklace použitého jaderného paliva.

V blízké budoucnosti by belgické inženýrství mohlo stát v prostředí vodíkových technologií a ekonomiky. Evropa poměrně silně sází na vodíkové technologie při dekarbonizaci průmyslových sektorů, které je komplikované elektrifikovat. Belgie začala s komerčním využíváním jaderné energetiky v roce 1974. Jaderné elektrárny dnes dodávají přibližně 38 % elektřiny. Druhým významným zdrojem energie je plyn, který dodává dalších 32 %. Uhelné elektrárny v Belgii dodávají pouze 3 % elektřiny. Zbylá část je tvořena obnovitelnými zdroji energie.

I přes relativně vysoké zastoupení jaderných zdrojů je Belgie importním státem a dováží přibližně 17 TWh elektřiny (pětina celkové spotřeby elektřiny). První belgický reaktor byl zároveň prvním tlakovodním reaktorem v Evropě. Reaktor BR3 s výkonem 11 MWe byl dovezen z USA a postaven poblíž města Mol.

Skandál s chemikáliemi 3M v Antverpách

Wendy, bioložka, objevila v okolí Antverp rozsáhlou kontaminaci ptačích vajec věčnými chemikáliemi, což je koktejl více jak 5000 chemických látek. Čím blíže k továrně 3M byla vajíčka snesena, tím větší koncentraci „věčných chemikálií“ v sobě mají. Wendy ve své krvi objevila koncentraci věčných chemikálií v počtu 300 mikrogramů na litr, což odpovídá přibližně 60násobnému překročení bezpečné hladiny těchto látek v krvi dle doporučení orgánů EU. Minulý rok byla otestována její matka, v krvi jí našli koncentraci 1100 μg/l. A její devatenáctiletá dcera 300 μg/l. Věčné chemikálie mají z obce v sobě všichni.

Byl potřeba obchvat, který by odváděl tranzit mimo město. Aby se tenhle projekt za 4,5 miliardy eur mohl zrealizovat, bude potřeba vytěžit okolo 14 miliónů kubíků zeminy. A tu někam přemístit a následně uložit. V cestě obchvatu leží nejenom řeka, ale také okolí továrny 3M. Zvídavý senior Frank Van Houtte se dozvěděl, že by rezervaci měl být konec. Všechny stromy měly být vykáceny a plocha zavezena 4 milióny kubíků zeminy, která se při ražbě tunelu vytěží. V roce 2020 dostal odpověď, ve které se psalo, že obdobný osud jako jeho oblíbenou ptačí rezervaci bude čekat i dalších 40 znečištěných míst v Belgii. I na ně bude uložen materiál vzniklý při stavbě okruhu.

Thomas Goorden, místní ekologický aktivista, připravil zprávu, kterou předal novinářům z antverpského deníku De Standaard. Zpráva totiž detailně popisovala skutečně neuvěřitelnou kontaminaci okolí závodu společnosti 3M. Kontaminaci, o které až moc lidí dlouhodobě vědělo a nic s ní nedělali. Vzorky obsahovaly 1232 mikrogramu věčných chemikálií na kilogram půdy. Pověřená společnost ani 3M o objevu neinformovaly veřejnost.

Po dlouhé právní bitvě se vládě podařilo v roce 2017 domluvit s ekologickými aktivisty a výstavba okruhu tak mohla začít. Vznikla tajná dohoda mezi 3M a společností, která měla mít odtěžení na starost. Ta stanovila, že nejpostiženější zemina bude uložena ve formě valu u chemičky 3M. Belgické předpisy totiž dovolovaly přesunovat i kontaminované horniny bez nutnosti s nimi jako kontaminovanými nakládat, pokud budou sloužit k nějakému účelu. A ten tady byl. Bezpečnostní val. Odhadované náklady na vyřešení problému - 64 miliónů eur. Ale hlavně, okruh bude!

Přibližně 1,5 kilometrů dlouhý, 25 metrů široký a 6 metrů vysoký „bezpečnostní“ val měl být ve skutečnosti VAL. Kontaminovaná zemina se tak zatím převážet do areálu 3M nebude. Panují totiž obavy, že by těžba nejvíc zasažených zemin zhoršila kontaminaci, která v okolí závodu je. Vítr by mohl věčné chemikálie rozfoukat do okolí a voda spláchnout . Zasažena by tak byla mnohem větší plocha.

V říjnu loňského roku dostala chemička 3M od belgické vlády zákaz k výrobě téměř všech věčných chemikálií ve svém antverpském provozu. Poprvé v historii, co se k takovému kroku nějaká vláda rozhodla. 3M je vyšetřována kriminálkou, v belgickém parlamentu vznikla vyšetřovací komise tvrdě jdoucí po ministrech tamní vlády a veřejnost je naštvaná na to, že desítky tisíc lidí byly vystaveny nebezpečí.

V roce 2000 společnost 3M oznámila, že dobrovolně ukončuje výrobu jednoho typu věčných chemikálií (PFOS) a že je nahradí jinými (PFAS). Ty totiž mohly být použity k výrobě stejných produktů, ale měly být bezpečnější pro ekosystém. Tvrzení, které řada vědců/kyň rozporuje. V roce 2001 nechala 3M otestovat podzemí vody v okolí továrny na výskyt věčných chemikálií. Výsledky byly úplně mimo tehdy používané stupnice. Jeden vzorek bude ukazovat hodnotu 257 tisíc mikrogramů na litr (bezpečný limit je v Minnesotě stanoven na 0,015 mikrogramu na litr).

Parlamentní vyšetřovací komise loni zveřejnila zprávu, která jasně všechna tahle pochybení pojmenovává. A jednoznačně ukazuje na chemičku 3M jako na zdroj znečištění. Na 3M tak padá hlavní část zodpovědnosti. V roce 2021 místní ekologičtí aktivisté vyzvali vedení Zwijndrechtu, aby nechali nezávisle otestovat půdu v okolí chemičky. Nezávislé testy odhalily veřejně rozsah katastrofy. V okruhu 0,5 kilometru od továrny jsou limity překročeny 26krát. Když to vedení Zwijndrechtu zjistilo, obratem podalo na společnost 3M trestní oznámení.

Po propuknutí skandálu začaly naplno dopadat na Zwijndrecht negativní následky. Místní zemědělská produkce je v rámci Belgie neprodejná. Nikdo nechce kupovat zemědělské produkty z „belgického Černobylu“. Belgická vláda společnosti nařídila, aby do 1. července 2023 představila plán, jak celou oblast vyčistí.

V červené, nejpostiženější zóně, ve které žije okolo 4,5 tisíce lidí, bude potřeba vybagrovat okolo metru povrchu a ten bezpečně někam uložit. Všude. Na farmách, zahradách, v parcích... Bude potřeba odstranit veškerou vegetaci, stromy.

Odhaduje se, že projekt dekontaminace i zlepšení filtrace odpadních vod, které jsou vypouštěny z chemičky do blízké řeky, bude stát 3M několik stovek miliónů eur. Studie navíc ukazují, že se věčné chemikálie neshromažďují jen v lidských tělech. Nacházíme je v přírodě stále častěji. V rybách, v mase, v mléce... Postupně tak kontaminují náš potravní řetězec.

Srovnání emisí skleníkových plynů v ČR a EU

Následující tabulka shrnuje údaje o emisích skleníkových plynů a produkci odpadu v České republice ve srovnání s průměrem Evropské unie:

tags: #Belgie #ekologické #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Seno: Ekologická alternativa
• Udržitelnost a kovy
• Česká republika a klima
• Klasifikace Podnebí v ČR
• Řešení textilního odpadu