Bělský les: Ochrana přírody a zajímavosti

Bělský les patří mezi velmi hodnotné zelené plochy v městském obvodu Ostrava-Jih, který je podle zákona č.114/1992 Sb. zařazen do kategorie Významný krajinný prvek.

Rozkládá se v katastrech obcí Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Stará Bělá a zaujímá plochu o velikosti 160 ha. Splňuje funkci vodoochrannou, produkční a dlouhodobě i rekreační.

Hydrologické poměry

Pramení zde potok Zábřežka, který napájel rybníky pod lesem a další rybníky spolu s novobělským potokem Zyf. Rybníky zanikly na přelomu 18. a 19. století a jsou pohlcené sídlišti. V jihozápadní roklinové části lesa pramení několika prameny Výškovický potok.

Geologická charakteristika

Jihovýchodní část Ostravy, ve které se Bělský les nachází, patří ke čtvrtohorní akumulační oblasti, pro kterou je charakteristická vrstva usazenin mocná kolem dvaceti metrů a plošně téměř souvislá. Rozkládala se zde tzv. ostravská glacigenní pánev, v níž se hromadily uloženiny ledovcových řek a jezer - písky, písčité štěrky a jíly. Nejčastější jsou písky a písčité štěrky z období sálského zalednění (370 000 - 130 000 let).

Na ně nasedaly především větrem naváté sedimenty, z nichž jsou plošně nejrozšířenější okrově hnědé sprašové hlíny, jejichž komplex místy dosahuje mocnosti až deset metrů. Uloženiny, spojené s činností ledovce obsahují i poměrně velké valouny. Tyto tzv. bludné balvany byly nalezeny jak ve Staré Bělé, tak ve Výškovicích a proto můžeme předpokládat, že pod Bělským lesem je jich také pár schovaných.

Čtěte také: Bělský les: oblíbená lokalita

Říční a ledovcové štěrky, písky a písčité štěrky čtvrtohorního stáří jsou významným zdrojem vody. Leží na nepropustných třetihorních horninách, jako jsou jíly a jílovce. Sprašové hlíny v jejich nadloží tvoří „pokličku“, která brání výparu a omezuje znečištění z povrchu. Voda z těchto vrstev je fyzikálně i chemicky dobrá pitná voda, která může obsahovat vyšší množství železa. Zvodnělé vrstvy štěrků v lokalitě Bělského lesa slouží jako významný zdroj pitné vody.

Historie lesního hospodaření

Majitelé využívali les také jako zásobárnu dřeva k prodeji. Od roku 1652 náležel Bělský les spolu se Starou Bělou, Výškovicemi a Zábřehem k velkostatku olomoucké kapituly Velký Petřvald. Lesní porosty byly těženy výběrově, tj. kvalitní výstavky dubu, buku i jedle, často však i toulavými těžbami. Koncem 18. století se upouští od toulavé těžby a začíná se provádět lánovou soustavou uspořádané pasečné hospodářství na střídavých pruzích (kulisové).

Nezmlazené paseky se vysévaly semenem jehličnanů s příměsí semene břízy, která sloužila k ochraně jehličnanů v mládí proti slunci a mrazu. Tak byl les postupně převeden na hospodářský produkční les, s převahou technicky a ekonomicky nejvýhodnějšího, stanovištně nepůvodního smrku. Byla tak uspokojena rostoucí poptávka po dřevě, použitelném jako důlní a stavební dříví.

V roce 1931 odkoupilo město Moravská Ostrava Bělský les pro zajištění pitné vody. Na ochranu vodních zdrojů bylo třeba pěstovat vysoký les, který zaručuje ochranu půdy proti erozi, splachu a nezávadnosti vodních zdrojů. Zahájení čerpání vody způsobilo pokles hladiny spodní vody, která se z povrchu lesa téměř vytratila. I v současnosti pramen Zábřežky není v terénu patrný.

Zábor severovýchodní části Bělského lesa pro vojenské účely těsně před druhou světovou válkou vedl ke snížení zalesněné plochy. Vybouráním staveb kolem roku 2000 byla tato část postupně upravena jako lesopark.

Čtěte také: Bělský les: Ostrava

Současná vegetace

Vlhké půdní poměry na mírně ukloněné plošině s četnými údolími a stržemi vyhovovaly v minulosti původním lesním porostům tzv. dubovým bučinám. Rostl zde dub letní, olše lepkavá ve vlhčích polohách a buk v sušších polohách. V minulosti se četně vyskytovala i jedle bělokorá. V keřovém patru převládaly ostružiníky a bezy. Pro podmáčené dubové bučiny jsou charakteristické porosty ostřice třeslicovité.

Na produkčních plochách Bělského lesa se tyto typické porosty do současnosti nezachovaly. Dnes převládají plochy listnáčů např. dubu letního, severoamerického dubu červeného, javoru klenu a břízy s borovicí lesní nebo modřínem opadavým. V bylinném patře se pak vyskytují místy ostřice třeslicovitá, netýkavka malokvětá, ostružiníky, objevují se semenáčky javoru klenu, jasanu ztepilého apod. V současnosti je vysazován i buk lesní.

Přírodně cenné porosty

Přírodně nejcennější porosty jsou na svazích roklí nad Výškovickým potokem. Na hranách roklin jsou zachovány místy statné buky, svahy roklin porůstají kapradiny kapraď samec, kapraď ostnitá nebo papratka samičí. Na okraj roklin je vázán výskyt šalvěje žláznaté, která vyžaduje vlhké stinné polohy. Dna roklinek s prameny porůstají ptačincem mokřadním, bikou chlupatou, ostřicí lesní, zběhovcem plazivým, mokrýšem střídavolistým aj.

Rozšiřující se potoční niva Výškovického potoka zaústěná do propusti pod lesní cestou do Výškovic je zajímavá výskytem řeřišnice hořké a ještě v roce 2018 zde bývala nejhojnější populace ďáblíku bahenního v Ostravě. Druh se řadí mezi ohrožené rostliny ČR. Splachy ornice z polí nad nivou nesvědčí výskytu tohoto významného druhu. Na soutoku potoků do hlavního proudu Výškovického potoka jsou vyvinuté tzv. prameništní olšiny. Rostou zde škarda bahenní, ostřice řídkoklasá, ptačinec hajní aj. Biotop vyhovuje potápníku vroubenému, který se zde i rozmnožuje.

Bioindikace bezobratlými

Nejenom složení vegetace a výskyt vzácnějších druhů rostlin mohou vypovídat o hodnotě daného území. Pro širokou veřejnost je málo známým faktem, že existuje propracovaný systém hodnocení území pomocí různých - tzv. bioindikačních skupin bezobratlých (pavouků a zejména brouků). Podmínkou je důkladná znalost životních nároků zástupců těchto skupin a jejich schopnost reagovat na změny prostředí.

Čtěte také: Brownfield Bělský les: Podrobnosti

Podle toho jsou zařazeni obvykle do 3 ekologických skupin a na základě jejich početného zastoupení (indexů společenstva) lze usuzovat na stav a antropogenní ovlivnění hodnoceného území. Zatím jediná studie, provedená v Bělském lese v rámci diplomové práce, byla založená na hodnocení dvou čeledí brouků - střevlíkovitých a drabčíkovitých. Díky studii bylo zjištěno, že právě okolí Výškovického potoka patří k místům s nejvyšší hodnotou zmíněných indexů. Kromě toho zde byly nalezeny dva druhy drabčíků, které jsou řazeny ke zranitelným druhům - Bryophacis rufus a Tasgius morsitans (nemají česká jména).

Význam lesa

Kontinuální výskyt lesa má velký význam z hlediska přírodního i pěstebního, produkčního i ekostabilizačního. Spočívá v setrvalém výskytu mykorrhizních hub, nezbytných pro kvalitní obnovu lesních dřevin, dále ve výskytu pestré škály půdních živočichů i řady druhů hmyzu vázaných na lesní prostředí. Ačkoliv Bělský les představuje významné rekreační zázemí okolních rozlehlých sídlišť, jeho území lze na základě studie obecně charakterizovat jen jako středně ovlivněné, k nimž se obecně řadí hospodářské lesy všech typů, lesoparky, přirozená luční společenstva, břehy stojatých vod.

Rekreační využití

Při návštěvě Ostravy budete mít určitě někdy chuť odpočinout si od ruchu velkoměsta. Proto by se vám mohl hodit tip na záživnou procházku v Bělském lese. Velká část trasy je řešena povalovými chodníčky, které svým vzhledem naprosto zapadnou do okolní přírody. Praktické jsou hlavně během blátivého počasí. Trasa Cesta vody má svůj začátek na dvou různých místech. První z nich je nedaleko Starobělské Koliby, kde návštěvníky hned na začátku lákají Priessnitzovy lázně se dvěma bazénky. Druhý je umístěný v nově zrekonstruovaném prostoru v okolí kapličky a studánky Panny Marie Lurdské.

Obě cesty vedou k sedmimetrové soše dřevěného obra. Podél celé trasy je k dispozici i spousta laviček a odpočinkových ploch. Pokud vám vyhládne, můžete navštívit například Starobělskou Kolibu, která se nachází nad Priessnitzovými lázněmi. Hned vedle této restaurace si přijdou na své i milovníci pumptracku. V Bělském lese pak najdete i venkovní tělocvičnu či veřejný altán s ohništěm. Procházkou v lese se dá strávit i půl dne. Bez problémů můžete vyrazit také s kočárkem. V lese je několik tras bezbariérových.

Na ploše 160 ha v katastru Staré Bělé a Výškovic se rozkládá Bělský les, který je vyhledávaným místem nejen rodin, ale také sportovců. Naleznete zde mnoho cest i lesních stezek pro chodce, běžce i cyklisty. Na jižním okraji lesa se nachází Křížová cesta a svatý pramen. Křížovou cestu vytvořil umělecký kovář David Sekula a má 14 zastavení. Zakončení této křížové cesty je u Studánky Matky Boží a Kaple Panny Marie Lurdské.

Bělský les spojuje přírodu, odpočinek i zážitky díky stezce Cesta vody a Parku nad rybníkem. Trasa naučné stezky Cesta vody vede podél potoka a mokřadů, je doplněná dřevěnými chodníky, informačními tabulemi a netradičními prvky pro děti i dospělé - například obří dřevěnou sochou, ptačími hnízdy nebo Priessnitzovými lázněmi na nohy. Na stezku navazuje Park nad rybníkem, který přináší skvělou kombinaci relaxace, zábavy a pohybu v přírodním prostředí. Hlavní dominantou prostoru je pětimetrová socha obryně ze dřeva. Naleznete zde brouzdaliště, domek ve tvaru sovy s vyhlídkou, trampolíny, labyrint i přírodní hřiště. Nechybí místa k odpočinku, grilování ani prostor pro sportovní aktivity jako workout nebo pétanque.

V Bělském lese najdete také sportovně rekreační areály, dětské hřiště a lesopark, který slouží jako výukový areál lesní školy. Obtížnost: Úsek křížové cesty se nachází v lesním terénu a není vhodný pro vozíčkáře a kočárky. Na okrajích Bělského lesa naleznete několik možností občerstvení. Parkování: Parkoviště u turistického přístřešku u restaurace Dakota. (K Bělskému lesu se můžete dostat také z jiných zastávek - např.

tags: #Bělský #les #ochrana #přírody #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Předpisy o ochraně ovzduší
• Kontejner na směsný odpad: Cena
• Srovnání košů na tříděný odpad SCONTO, IKEA, Tesco
• Analýza ekologických faktorů
• Vše o nosatci lískovém