Bělský les: Biodiverzita a proměna oblíbené lokality v Ostravě

V uplynulých letech se Bělský les významně proměnil a stal se vyhledávanou lokalitou obyvatel města i turistů, kteří sem míří za odpočinkem v příjemném lesním prostředí. Lesní porost Bělského lesa se rozkládá na ploše cca 160 hektarů, převážně v katastru Staré Bělé a severní částí zasahuje do katastru Zábřehu nad Odrou a skýtá nejen obyvatelům nejlidnatější městské části Ostrava-Jih zázemí pro sport i relaxaci. Bělský les patří mezi velmi hodnotné zelené plochy v městském obvodu Ostrava-Jih, který je podle zákona č.114/1992 Sb. zařazen do kategorie Významný krajinný prvek. Rozkládá se v katastrech obcí Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Stará Bělá.

Ostrava investovala do vybudování unikátní Cesty vody, letos byl zpřístupněn nový Park nad rybníkem, který se záhy stal oblíbeným prostorem dětí i dospělých. V procesu příprav je nyní projekt propojení Cesty vody a Křížové cesty, zbudované dříve a doplnění území o víc, jak půl kilometru povalových chodníků.

Propojení Cesty Vody a Křížové Cesty

Město chystá další investici - propojení Cesty vody s Křížovou cestou. Návrh propojení zmíněného území povalovými chodníky vypracovala architektka Magda Cigánková Fialová s kolegy Petrou Lindovskou a Adamem Hoferem. „Zahájení prací předpokládáme v srpnu, přičemž projekt by v ideálním případě mohl být dokončen ještě letos. Náklady na realizaci přesáhnou 13 milionů korun bez DPH. Jde o klíčové propojení současných projektů, které jsme realizovali v uplynulých letech, i případných dalších záměrů.

Připravovaný projekt v údolní nivě Výškovického potoka propojí tzv. Starobělské Lurdy, kde najdeme kapli Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží a zde končící Křížovou cestu s nově zbudovanou Cestou vody, nabízející zájemcům Priessnitzovy lázně s obnovenými studánkami, situovanými nedaleko starobělské Koliby.

Nová Stezka a Její Prvky

Nová stezka povede údolní nivou Výškovického potoka. „V území se v některých místech rozlévá drobný tok do mokřin, místy jsou mezi sídlištěm a běžeckým okruhem vyšlapané stezky. Veskrze jde však o neprůchodný prostor. Budovaná stezka má splynout s okolní přírodou a meandrujícím potokem, v jejím okolí budou ponechány rozličné vývraty a zlomy stromů, podléhající přirozenému rozkladu. Kromě nových povalových stezek v délce 566 metrů přibydou odpočinkové prvky, vybrané s respektem k lesnímu prostředí. Prvky budou převážně z přírodního materiálu - akátového a dubového dřeva. Součástí projektu bude i nový mobiliář - kládové lavičky, odpočinkové plošiny, pobytové platformy a sedací balvany. Děti potěší opičí dráha a interaktivní stezka balvanů. „Nad stávajícím tokem bude umístěn dřevěný mostek. Doplněna budou také dvě schodiště. Jedno z nich propojí nedaleký běžecký okruh a stezku Cesty vody. I desítky let užívaný běžecký okruh v délce 907 metrů byl letos obnoven. Původní povrch byl místy degradován, nově je tvořen směsí pilin a písku.

Čtěte také: Prozkoumejte Bělský les

Dojde k šetrnému zpřístupnění špatně prostupného lesního porostu, s důrazem na zachování zdejší bioty. V blízkosti stezky vzniknou tůně pro podporu trvalého výskytu vody, její retence a vsaku.

Geologická a Hydrologická Charakteristika

Jihovýchodní část Ostravy, ve které se Bělský les nachází, patří ke čtvrtohorní akumulační oblasti, pro kterou je charakteristická vrstva usazenin mocná kolem dvaceti metrů a plošně téměř souvislá. Rozkládala se zde tzv. ostravská glacigenní pánev, v níž se hromadily uloženiny ledovcových řek a jezer - písky, písčité štěrky a jíly. Nejčastější jsou písky a písčité štěrky z období sálského zalednění (370 000 - 130 000 let). Na ně nasedaly především větrem naváté sedimenty, z nichž jsou plošně nejrozšířenější okrově hnědé sprašové hlíny, jejichž komplex místy dosahuje mocnosti až deset metrů. Uloženiny, spojené s činností ledovce obsahují i poměrně velké valouny. Tyto tzv. bludné balvany byly nalezeny jak ve Staré Bělé, tak ve Výškovicích a proto můžeme předpokládat, že pod Bělským lesem je jich také pár schovaných.

Říční a ledovcové štěrky, písky a písčité štěrky čtvrtohorního stáří jsou významným zdrojem vody. Leží na nepropustných třetihorních horninách, jako jsou jíly a jílovce. Sprašové hlíny v jejich nadloží tvoří „pokličku“, která brání výparu a omezuje znečištění z povrchu. Voda z těchto vrstev je fyzikálně i chemicky dobrá pitná voda, která může obsahovat vyšší množství železa. Zvodnělé vrstvy štěrků v lokalitě Bělského lesa slouží jako významný zdroj pitné vody.

Historie a Využití Lesa

Od roku 1652 náležel Bělský les spolu se Starou Bělou, Výškovicemi a Zábřehem k velkostatku olomoucké kapituly Velký Petřvald. Majitelé využívali les také jako zásobárnu dřeva k prodeji. Lesní porosty byly těženy výběrově, tj. kvalitní výstavky dubu, buku i jedle, často však i toulavými těžbami. Koncem 18. století se upouští od toulavé těžby a začíná se provádět lánovou soustavou uspořádané pasečné hospodářství na střídavých pruzích (kulisové). Nezmlazené paseky se vysévaly semenem jehličnanů s příměsí semene břízy, která sloužila k ochraně jehličnanů v mládí proti slunci a mrazu. Tak byl les postupně převeden na hospodářský produkční les, s převahou technicky a ekonomicky nejvýhodnějšího, stanovištně nepůvodního smrku.

Byla tak uspokojena rostoucí poptávka po dřevě, použitelném jako důlní a stavební dříví. V roce 1931 odkoupilo město Moravská Ostrava Bělský les pro zajištění pitné vody. Na ochranu vodních zdrojů bylo třeba pěstovat vysoký les, který zaručuje ochranu půdy proti erozi, splachu a nezávadnosti vodních zdrojů. Zahájení čerpání vody způsobilo pokles hladiny spodní vody, která se z povrchu lesa téměř vytratila. I v současnosti pramen Zábřežky není v terénu patrný. Zábor severovýchodní části Bělského lesa pro vojenské účely těsně před druhou světovou válkou vedl ke snížení zalesněné plochy. Vybouráním staveb kolem roku 2000 byla tato část postupně upravena jako lesopark.

Čtěte také: Bělský les: Ostrava

Současná Flora a Fauna

Vlhké půdní poměry na mírně ukloněné plošině s četnými údolími a stržemi vyhovovaly v minulosti původním lesním porostům tzv. dubovým bučinám. Rostl zde dub letní, olše lepkavá ve vlhčích polohách a buk v sušších polohách. V minulosti se četně vyskytovala i jedle bělokorá. V keřovém patru převládaly ostružiníky a bezy. Pro podmáčené dubové bučiny jsou charakteristické porosty ostřice třeslicovité. Na produkčních plochách Bělského lesa se tyto typické porosty do současnosti nezachovaly. Dnes převládají plochy listnáčů např. dubu letního, severoamerického dubu červeného, javoru klenu a břízy s borovicí lesní nebo modřínem opadavým. V bylinném patře se pak vyskytují místy ostřice třeslicovitá, netýkavka malokvětá, ostružiníky, objevují se semenáčky javoru klenu, jasanu ztepilého apod. V současnosti je vysazován i buk lesní.

V okolí minigolfu byly potvrzeny myšice křovinná a norník rudý, netopýr rezavý. Přírodně nejcennější porosty jsou na svazích roklí nad Výškovickým potokem. Na hranách roklin jsou zachovány místy statné buky, svahy roklin porůstají kapradiny kapraď samec, kapraď ostnitá nebo papratka samičí. Na okraj roklin je vázán výskyt šalvěje žláznaté, která vyžaduje vlhké stinné polohy. Dna roklinek s prameny porůstají ptačincem mokřadním, bikou chlupatou, ostřicí lesní, zběhovcem plazivým, mokrýšem střídavolistým aj. Rozšiřující se potoční niva Výškovického potoka zaústěná do propusti pod lesní cestou do Výškovic je zajímavá výskytem řeřišnice hořké a ještě v roce 2018 zde bývala nejhojnější populace ďáblíku bahenního v Ostravě. Druh se řadí mezi ohrožené rostliny ČR. Splachy ornice z polí nad nivou nesvědčí výskytu tohoto významného druhu. Na soutoku potoků do hlavního proudu Výškovického potoka jsou vyvinuté tzv. prameništní olšiny. Rostou zde škarda bahenní, ostřice řídkoklasá, ptačinec hajní aj. Biotop vyhovuje potápníku vroubenému, který se zde i rozmnožuje.

Bioindikace a Hodnocení Území

Nejenom složení vegetace a výskyt vzácnějších druhů rostlin mohou vypovídat o hodnotě daného území. Pro širokou veřejnost je málo známým faktem, že existuje propracovaný systém hodnocení území pomocí různých - tzv. bioindikačních skupin bezobratlých (pavouků a zejména brouků). Podmínkou je důkladná znalost životních nároků zástupců těchto skupin a jejich schopnost reagovat na změny prostředí. Podle toho jsou zařazeni obvykle do 3 ekologických skupin a na základě jejich početného zastoupení (indexů společenstva) lze usuzovat na stav a antropogenní ovlivnění hodnoceného území.

Zatím jediná studie, provedená v Bělském lese v rámci diplomové práce, byla založená na hodnocení dvou čeledí brouků - střevlíkovitých a drabčíkovitých. I když jde o hmyz pro běžného návštěvníka lesa prakticky neznámý, jde o jedny z nejrozšířenějších a nejčetnějších čeledí ve střední Evropě. Díky studii bylo zjištěno, že právě okolí Výškovického potoka patří k místům s nejvyšší hodnotou zmíněných indexů. Kromě toho zde byly nalezeny dva druhy drabčíků, které jsou řazeny ke zranitelným druhům - Bryophacis rufus a Tasgius morsitans (nemají česká jména).

Význam Kontinuálního Výskytu Lesa

Kontinuální výskyt lesa má velký význam z hlediska přírodního i pěstebního, produkčního i ekostabilizačního. Spočívá v setrvalém výskytu mykorrhizních hub, nezbytných pro kvalitní obnovu lesních dřevin, dále ve výskytu pestré škály půdních živočichů i řady druhů hmyzu vázaných na lesní prostředí. Ačkoliv Bělský les představuje významné rekreační zázemí okolních rozlehlých sídlišť, jeho území lze na základě studie obecně charakterizovat jen jako středně ovlivněné, k nimž se obecně řadí hospodářské lesy všech typů, lesoparky, přirozená luční společenstva, břehy stojatých vod.

Čtěte také: Brownfield Bělský les: Podrobnosti

tags: #Bělský #les #biodiverzita

Oblíbené příspěvky:

• Odpady koksovna: podrobný rozbor
• Škola v Přírodě: Příklad Dokumentace
• O projektu Vracíme stromy do přírody
• O projektu Vracíme stromy do přírody
• Svoz odpadu v ČR: Právní rámec