Ohrožení planety kometou: Pravděpodobnost a skutečnost

Nedlouho po objevu komety C/2010 X1 Elenin v prosinci 2010 se objevila řada zpráv předpovídající blížící se katastrofu.

Většinou se jedná o nespecifické zprávy, které neříkají, jak vlastně kometa konec světa způsobí, či co za katastrofu přinese.

Na internetu najdete zajímavé zprávy, které dávají kometám skoro až nadpřirozené schopnosti.

Z těch, co mne zarazily nejvíce byla předpověď, že ke Slunci se blíží obrovská kometa, protože se na něm vyskytlo mnoho erupcí.

V tomto článku si řekneme něco o tom, jak je to ve skutečnosti s katastrofami způsobenými kometami.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Co jsou komety?

Nejprve je třeba si uvědomit, co jsou to komety.

Ač kometa jako celý objekt dosahuje opravdu monumentálních rozměrů, sta tisícikilometrové hlavy komet a mnoho miliónů kilometrů dlouhé ohony, je to jen zdání.

Ve skutečnosti jsou to netečné "skalky" velice křehkého materiálu.

Jiří Grygar kdysi v televizní sérii "Okna vesmíru dokořán" hezky popsal, že ohon takové komety bychom si mohli poskládat a odvézt v trabantu.

Ve skutečnosti je v ohonu hmoty trochu více, ale přirovnání má blízko ke skutečnosti.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

To, co vidíme jako monumentální kometu, je vlastně jenom "trochu hustší" vakuum.

Ve skutečnosti jsou to naprosto neškodné řídké konglomeráty prachových zrnek, vody a těkavých plynů o velikosti několika kilometrů, které prostě jen dělají velkou show.

Náraz komety do Slunce je srovnatelný s nárazem sněhové vločky do Mount Everestu.

Komety, které do Slunce "padají", se obvykle ani nedostanou k jeho pomyslnému povrchu, protože se vypaří v horké sluneční atmosféře.

Cokoliv, co vidíme na Slunci, určitě nesouvisí s kometami.

Čtěte také: Pracovní rizika

Kometa Elenin: Fakta vs. Fikce

U komety Elenin se podle stávající aktivity jedná o kometu s miniaturním jádrem (v poměru s jinými kometárními jádry), pravděpodobně s průměrem mezi 0.5-1 km!

Těleso takových rozměrů by při zásahu Země mohlo způsobit pohromu kontinentálních rozměrů, případně po pádu do moře nepříjemné vlny tsunami.

Kometa projde přísluním 10. září letošního roku.

Přísluní komety je poměrně blízko Slunci a průlet kolem Země nastane až poté.

V různých zdrojích s katastrofickými scénáři se můžeme dovědět, že dráha komety Elenin je nejistá.

To je částečně pravda, ale nejistota dráhy se pohybuje v úzkých mantinelech.

Trefit Zemi není vůbec snadný oříšek!

Pokud si Zemi představíme jako terčík na střelnici o rozloze 1 AU (střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem; asi 150 milionů km), pak při stejném měřítku na střelnici 1 km je velikost terčíku 8 desetin milimetru!

Trefit se by dělalo problém i nejlepším pozemským ostrostřelcům.

Zatajování informací od NASA

To se stává v konspiračních teoriích folklórem.

Jádrem je informace: "katastrofa bude, jen je skutečná dráha komety utajovaná aby nevznikla panika" (a na oběžné dráze se staví kosmická loď s Brucem Willisem, který se chystá Zemi zachránit).

NASA by si určitě přála, aby mohla něco takového zatajit, ale není to v její moci.

Aktuální dosah amatérských dalekohledů je tak veliký, že třeba právě kometa Elenin byla takovým amatérem objevena a mnoha ostatními sledována.

To dává možnost si kterémukoliv amatérovi dráhu komety spočítat.

Kdyby tedy byla na kolizním kurzu k Zemi, jistě by si nějaký amatér všiml, že kometa není tam kde má na obloze být.

Pravděpodobnost srážky s kometou

Pravděpodobnost srážky s kometou je menší než u asteroidů.

Počet komet procházejících drahou Země je mizivý - okolo komety za rok, spíše méně.

Dráha Země (tj. její obvod) je dlouhá skoro 940 milionů kilometrů a trefit na takové dráze kilometrovou kometou těleso o průměru téměř 13 tisíc kilometrů je dost obtížné.

Nebezpečí je v nečekanosti.

Asteroidů se v blízkosti Země potuluje více, přesto je kolizní prostor za čas existence naší planety dost pročištěný.

Nebezpečím jsou zbloudilé asteroidy, gravitačními poruchami vychýleny na kolizní kurz.

Takový proces může trvat i stovky miliónů let, při kterých můžeme asteroid pozorovat a zkoumat.

Pokud nějaká katastrofa nastane, nevíme, zda ji způsobí kometa, nebo asteroid.

Statistika je ošemetná, stačí si vzít srovnání mince a kostky.

Je větší pravděpodobnost, že padne orel na minci, než jednička na kostce.

Katastrofální planetární vymírání se dle historických záznamů vyskytuje jednou za 27 - 30 miliónů let.

S ohledem na výše uvedené pravděpodobnosti, bychom na komety měli nahlížet spíše jako na nositelky života.

Jsou odpovědné za transport organických látek a životadárné vody na Zem v minulosti a tak umožnily vznik života a kdo ví ...

Důsledky srážky Země s kometou

Přesto, dráhy komet jsou nevyzpytatelné a je více než pravděpodobné, že se někdy v budoucnosti, byť vzdálené, některá z komet s naší planetou srazí.

Dopad tělesa, které je velké jako kometa, může vytvořit kráter o průměru sta kilometrů, dokázal by tedy totálně zničit celý středočeský kraj.

Srážka nebo-li impakt ihned vyvolá rozsáhlá zemětřesení a zaktivuje se i sopečná činnost.

Vzhledem k tomu, že 70 procent zemského povrchu pokrývá voda, je pravděpodobné, že náraz se uskuteční právě nad oceánem.

Obrovské vlny tsunami se tak rozeběhnou proti pobřeží a smetou vše, co jim přijde do cesty hluboko do vnitrozemí.

Část vody se vypaří a vzniklá vodní pára zvýší neprůchodnost atmosféry.

Následkem impaktu se do atmosféry dostane ohromné množství prachu, které se bude usazovat dlouhá léta.

Sluneční paprsky nebudou tak schopné proniknout až k zemskému povrchu, což nepovede jen k ochlazení, ale především k zastavení procesu fotosyntézy.

tags: #ohrožení #planety #kometou #pravděpodobnost

Oblíbené příspěvky:

• FVHE přijímací řízení
• Jak se zpracovává lidský odpad?
• Curver Click-It: Podrobná recenze
• Instalatérské práce: Recenze služeb
• Emise Zlínsko: Aktuální informace