Bezemisní koncepce EU a její dopad na Českou republiku

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Dokument, který vláda schválila, vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších dvanáct unijních zemí, se schvalováním plánu zpoždění.

Evropská komise kvůli tomu s Českem v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement. Podle ministerstva průmyslu a obchodu po schválení plánu Praze nehrozí žádné sankce.

Nyní schválený plán je oproti jeho letní verzi v řadě věcí obecnější a méně konkrétní. Vypadla například část o kontroverzním systému s emisními povolenkami ETS 2, který měl rozšiřovat povolenky i na paliva či vytápění budov, což by zdražilo například benzin nebo zvyšovalo výdaje domácností na topení. Vláda se bude snažit systém na evropské úrovni odložit a změnit.

Další změnou je upravení cílů na pokles skleníkových plynů oproti roku 1990. Zatímco v letní verzi dokument počítal se snížením o 59 procent, nyní obsahuje pouze deklaraci o snižování emisí v souladu s unijním cílem Fit for 55. Podle odborníků tak vláda přešla k vágnější verzi tohoto cíle.

Jedním ze základních bodů plánu je tak navyšování obnovitelných zdrojů energie. V současnosti je jejich podíl na konečné spotřebě kolem osmnácti procent, do roku 2030 by se podle vládních plánů měl zvýšit na více než třicet procent. Kabinet tak nevyslyšel návrhy některých oborových organizací či EU na ještě vyšší podíl.

Čtěte také: EU bez emisí: Nová koncepce

Aktualizovaný plán dále počítá s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a s vytvořením plánu jeho náhrady. Energetické firmy ovšem avizovaly, že s uhlím skončí zřejmě už do roku 2030, protože se kvůli stoupajícím cenám emisních povolenek nevyplatí.

Plán také potvrdil, že jaderná energetika by v budoucnu měla mít společně s obnovitelnými zdroji hlavní roli v tuzemském energetickém mixu. Kromě fotovoltaiky musí stát masivně investovat třeba do větrných elektráren. Aby Česko splnilo cíle, které si stanovilo, do roku 2030 by se jejich celkový výkon musel zpětinásobit.

Hladík také upozornil na bezpečnostní aspekt materiálu, který počítá se snížením energetické závislosti Česka na zahraničních dovozech energie. Ta nyní činí kolem čtyřiceti procent, do roku 2050 by podle ministra měla klesnout zhruba na 26 procent.

Vláda současně v souvislosti s klimaticko-energetickým plánem schválila aktivační nařízení, které vymezuje plány pro provozní podporu obnovitelných zdrojů energie. Opatření má stabilizovat ceny tepla, podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů a posílit kapacitu pro výrobu energie v bezemisních nebo nízkoemisních zdrojích energie.

Nařízení zahrnuje aktivaci podpory pro větrné elektrárny, malé vodní elektrárny a výrobny biometanu v letech 2025, 2026 a 2027. Dále podporuje výrobny tepla z biomasy v roce 2025 a udržovací podporu tepla z biomasy v letech 2025 a 2026. Pro výrobny elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla je podpora aktivována na rok 2025.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Kritika plánu

Plán čelí kritice ze strany podnikatelských svazů. Podle nich ohrožuje konkurenceschopnost tuzemského průmyslu, protože mu chybí důkladnější analýza jeho dopadů na ekonomiku.

„Je nepřijatelné, že takto významná strategie, která se na evropském poli stává pro Česko závazkem, je předkládána vládě bez komplexní analýzy ekonomických dopadů i bez ověření dopadů na naši konkurenceschopnost, a to zejména z hlediska celkových nákladů na energie placené odběrateli, včetně průmyslových zákazníků,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Filip Dvořák.

Svaz průmyslu a obchodu označil cíle za nerealistické. Oběma organizacím dále vadí, že se vláda podle nich nevypořádala s jejich připomínkami k plánu.

Podle opozice je plán alibistický. Jejím zástupcům vadí to, že podle nich není dohodnutý s podnikateli a průmyslem. Navíc tvrdí, že kabinet ohrožuje rozvoj obnovitelných zdrojů.

„Jestli se někdo domnívá, že se sem teď pohrnou investoři a že tady někdo bude investovat do obnovitelných zdrojů, když vláda nesplní ani elementární slib a za pochodu jim retroaktivně změní parametry pro podnikání, tak na to zapomeňme,“ prohlásil místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Čtěte také: Porovnání aktivity a emise

Schválený plán je podle Hladíka „realistický“. „Myslím si, že postupnými kroky zvládneme odchod od uhlí někdy do roku 2030,“ uvedl Hladík. Okolo roku 2050 podle něho v tuzemsku bude padesát procent energie produkováno z jádra a padesát procent z obnovitelných zdrojů.

S poslancem Radkem Kotenem z SPD diskutoval i o emisních povolenkách, které opoziční zákonodárce přirovnal k církevním odpustkům. Varoval také před tím, že povolenky se do budoucna mohou výrazně promítnout do cen paliv a ovlivnit rozpočty rodin i tuzemský průmysl. Hladík zopakoval, že Česko bude usilovat o odklad emisních povolenek. „Tady není jistota, kolik ta emisní povolenka bude stát. Proto chceme časový odsun a zjednodušit a zpřehlednit mechanismy,“ vysvětlil.

Energetická koncepce a program obnovy

Vláda ve středu odložila projednání energetické koncepce a zrušila termín pro její přijetí do konce letošního roku. Kabinet chce více času na zapracování změn kvůli očekávanému vývoji v energetice v následujících měsících, zdůvodnil rozhodnutí Vlček.

Vláda se ve středu zabývala i dalšími materiály. Například schválila komplexní program obnovy po povodních, ze kterého bude možné do roku 2029 čerpat šestnáct miliard korun.

Evropská komise a snižování emisí CO2

Evropská komise se chystá doporučit EU, aby do roku 2040 snížila čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovni z roku 1990. EU tak má zajistit pozdější dosažení nulových emisí v roce 2050. Několik zemí EU vyjádřilo plánům podporu. Například Maďarsko je však skeptické. Francie a Německo žádné stanovisko zatím nezaujaly.

Ministři životního prostředí 27 členských států EU se sešli 15. ledna v Bruselu, aby si poprvé vyměnili názory na tuto problematiku a zvážili rozhodnutí Komise. Wopke Hoekstra, komisař EU pro klima, již dal jasně najevo, že "bude hájit minimální cíl alespoň 90% čistého snížení emisí do roku 2040", což je v souladu s doporučením Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu, který doporučil rozmezí 90-95 %.

Podpora a skepse

V této souvislosti nabídlo podporu 90% cíli několik zemí EU, počínaje Dánskem, které svůj postoj vyjádřilo již v prosinci. Dalšími podporovateli jsou například Irsko a Bulharsko. Maďarsko se za 90% cíl, který hájí komisař EU pro klima, nepostavilo.

Vývoj emisí v EU ETS sektorech

Údaje vykázané členskými státy EU k 2. dubnu 2024 ukazují 15,5% pokles emisí v roce 2023 ve srovnání s úrovněmi z roku 2022. S tímto vývojem jsou emise ETS nyní přibližně o 47 % nižší než úrovně z roku 2005 a jsou na dobré cestě k dosažení cíle -62 % pro rok 2030. Je v tom zejména významný nárůst výroby energie z obnovitelných zdrojů, který už celosvětově přesáhl výrobu energie z uhlí. Ovšem v sektoru letectví došlo k nárůstu. Ten byl způsoben oživením trhu po Covidu.

V České republice je zhruba třetina lidí, kteří mají emisní povolenky v ceně energií již započítané. Zdražení po zavedení ETS2 se jich tedy netýká. Jde o domácnosti s dálkovým vytápěním.

Česká republika je povinna utratit minimálně 50 % z celkového národního výnosu z ETS na klimatické a energetické účely. V praxi se však toto procento blíží 100 %. Většina peněz z této národní aukce je přerozdělena přes Státní fond životního prostředí.

Klíčová fáze dekarbonizace se soustředí na Vodík, který je klíčový pro dekarbonizaci petrochemie (rafinace, kde nahrazuje zemní plyn) a pro výrobu amoniaku (hnojiva - např. Lovochemie).

tags: #bez #emisí #koncepce #EU

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění Ovzduší: Chemické Složení
• Názory klimatických skeptiků
• Aktivity v přírodě na Vyškovsku
• Orná půda v ekologickém zemědělství v ČR
• Efektivní čištění odpadů