Bezpečnost práce, ohrožení okolí a prevence v České republice

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je základem pro každé pracoviště. Pracoviště má být bezpečné nejenom pro zaměstnance, ale v podstatě pro jakoukoliv fyzickou osobu, která se zde pohybuje. To má zajistit a zaplatit zaměstnavatel a přeneseně pak za to odpovídají vedoucí zaměstnanci v rozsahu svých funkcí.

Pro každé pracoviště stanovuje zákon povinnost identifikovat rizika, která zde zaměstnancům hrozí. I ve zmíněné kanceláři se může přihodit nějaký ten pád, přivření prstů či zvrhnutí neupevněné skříňky. V rámci identifikace rizik by měl zaměstnavatel právě takové neupevněné skříňky či jiná rizika najít a minimalizovat je. Identifikace rizik zahrnuje i zvážení, k jakým činnostem je třeba použít ochranné pracovní prostředky, což zahrnuje například pracovní rukavice nebo pracovní obuv.

Všechny informace by měli zaměstnanci získat při pravidelných BOZP školení. Pro většinu provozů již existují sepsané dokumenty na toto téma, takže stačí nějaký podobný dokument sehnat třeba od profesionálů v oblasti BOZP a porovnat jej s reálným provozem na pracovišti. Zpravidla v něm najdeme popis rizika - tedy co se může stát (např. bodnutí infikovanou jehlou, pořezání apod.), dále pravděpodobnost rizika a závažnost následků a opatření, která lze přijmout.

Bezpečnost a hygiena na pracovišti jsou komplexní a dlouhodobé úkoly, které si velmi často vyžadují minimálně specializované pracovníky, kteří pravidelně vyhodnocují pokroky a průběh řízení a eliminace rizik na pracovišti. Na tyto povinnosti dohlíží často několik různých osob, od vedoucích jednotlivých úseků, přes specializované osoby a řídící pracovníky nadřazených sekcí, až po vedoucí představitele celé společnosti, kteří zjištěné skutečnosti související s riziky BOZP komunikují s dozorovými orgány státu.

Vybrané požadavky na pracoviště

Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

Čtěte také: Environmentální bezpečnost: podrobná analýza

Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení.

Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit:

• uspořádání pracoviště tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních a technologických postupů a výrobních a technologických procesů, včetně určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání, údržbu, úklid, čištění a opravy pracoviště, stanovení obsahu a způsobu vedení provozní dokumentace a záznamů o vybavení pracoviště a určení osoby odpovědné za jejich vedení,
• umístění, uspořádání a instalaci výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení pracovního místa zaměstnanci; stroje a technická zařízení se umísťují tak, aby byly pokud možno soustředěny výrobní a pracovní prostředky a zařízení s přibližně stejnými účinky podle druhů a vlastností škodlivin a vlivů na okolí,
• náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních a pracovních prostředků a zařízení a jejich částí tak, aby nemohlo dojít k jejich nežádoucímu (nechtěnému) pohybu,
• opatření k ochraně zdraví pro pracoviště, na kterých jsou používány zdraví škodlivé nebo nebezpečné látky a přípravky, stanovené zvláštními právními předpisy,
• opatření pro zdolávání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců k zajištění bezpečné evakuace osob, případně zvířat, podle zvláštních právních předpisů,
• zabezpečení pracoviště proti vstupu nepovolaných osob, a to i v mimopracovní době.

Bezpečný provoz a používání strojů, technického zařízení, přístrojů a nářadí

Stroje, technické zařízení, přístroje a nářadí jsou poměrně častým zdrojem zranění zaměstnanců. Jednou z častých příčin zranění je nedostatečná nebo žádná ochrana rizikových míst zařízení. Je-li zařízení vybaveno ochrannými prvky, jsou v praxi pak často svévolně vyřazovány z provozu. V mnohých případech se může jednat o tolerovaný způsob práce v organizaci. Rizikovými činnostmi jsou především údržba, oprava a čištění zařízení.

K zajištění bezpečného provozu zařízení je zapotřebí zajistit pravidelnou kontrolu, údržbu a revize. Dalším preventivním opatřením je správný výběr a poskytnutí vhodného zařízení pro danou činnost, správný způsob zabezpečení strojů a zařízení, jejich údržba a kontrola, pravidelné školení v jejich bezpečném používání a postup v případě poruch a jiných mimořádných událostí.

DŮLEŽITÉ: V případě, že na pracovišti můžete dosáhnout do nebezpečných částí zařízení, znovu zvažte dostatečnost ochranných prvků. Stroje musí být izolovány od zdrojů elektrické, hydraulické nebo pneumatické energie. Musí být zavedena opatření, která zajišťují bezpečnost zaměstnanců vstupujících do zařízení, například systémem LOTO.

Čtěte také: Environmentální bezpečnost v ČR

DŮLEŽITÉ: Zjistíme-li při kontrole, že ochranné kryty jsou na pracovištích odstraněny, zeptejte se PROČ? Ne vždy je chyba u obsluhy zařízení, může se jednat o hlubší systémovou chybu.

Systém LOTO

Systém LOTO se uplatňuje při opravách, seřízeních, servisu nebo kontrolách stojů nebo zařízení s cílem minimalizace pracovních rizik a zvýšení ochrany zdraví a životů zaměstnanců. Zaměstnanci pracující na strojích a zařízeních nebo provádějící jejich údržbu jsou ohroženi poškozením zdraví v případě nečekaného spuštění stroje nebo zařízení. Systém LOTO zahrnuje postupy pro bezpečné vypnutí nebo odstavení strojů a zařízení v případě provádění údržby nebo oprav těchto strojů a zařízení.

DŮLEŽITÉ: LOTO (uzamkni: Lock-out, označ: Tag-out)

Bezpečné pracovní postupy by měly být vytvořeny, a to jak pro rutinní, tak nerutinní činnosti. Provádění prací by mělo být kontrolováno a zaměstnanci proškoleni.

Doprava na pracovištích

Na pracovištích, na kterých se současně pohybují zaměstnanci a vozidla, je zvýšená pravděpodobnost poranění způsobená střetem vozidla s osobami. Jedním z principů ochrany pohybujících se zaměstnanců na pracovištích je jejich oddělení od příslušné provozující se dopravy. Uvedeného lze docílit vytvořením oddělených komunikací pro vozidla a pěší, a to jak uvnitř budov, tak na vstupech do těchto budov, dále řádným označením a osvětlením přechodů, instalací pevných bariér (kritická místa jsou vstupy a výstupy) a přijetím dalších preventivních opatření.

Čtěte také: Více o environmentální bezpečnosti

DŮLEŽITÉ: Nejefektivnějším způsobem ochrany pěších tak stále zůstává oddělení prostoru pro vozidla a pěší. Samozřejmě ne vždy je to na pracovištích možné.

Práce ve výškách

Pády z výšky patří mezi nejčastější smrtelná zranění, a to především v odvětví stavebnictví. Práce na střechách jsou obzvláště činností s vysokým rizikem. Rizika zahrnují pády z okrajů střech, propadnutí křehkou krytinou a střešními světlíky, vystavení nepříznivým venkovním podmínkám, které zvyšují jakékoliv riziko a práce osamoceně.

Vstup do uzavřených prostor

Za uzavřený prostor se považuje každý prostor, který je dostatečně veliký pro vstup a práci zaměstnance v něm, má omezené možnosti vstupu, výstupu, případně evakuace v případě mimořádné události a za běžných provozních podmínek je do něho vstup zakázán nebo omezen a není stálým pracovištěm zaměstnanců.

Pokud zaměstnanci vykonávají činnosti v uzavřených prostorech je zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti. Uvedené činnosti patří mezi práce se zvýšeným rizikem. Každoročně jsou zaměstnanci smrtelně zraněni v uzavřených prostorech a příčinou většinou je neprovedení nebo špatně provedené hodnocení rizik, na základě jehož musí být přijata adekvátní technicko-organizační opatření chránící zdraví a životy zaměstnanců. Rovněž často dochází i k úmrtím zaměstnanců provádějících jejich záchranu, kteří nejsou většinou vybaveni ani připraveni na jejich záchranu.

Některé plyny jsou toxické, těžší než vzduch, takže se nacházejí ve spodních částech uzavřených prostorů, některé vytěsňují kyslík a některé jsou bez zápachu a můžou být zjištěny pouze měřicím zařízením.

DŮLEŽITÉ: Dříve než začnete práce se zvýšeným rizikem, zvažte, zda je není možné provést bezpečnějším způsobem. Nebezpečí spojená s prací v uzavřeném prostoru jsou všeobecně známá, přesto stále dochází ke smrtelným zraněním zaměstnanců.

Povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP

Zaměstnavatel má na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví (dále jen BOZP) velké množství povinností, jejichž splnění není vždy snadné. Jednou ze základních povinností zaměstnavatele, stanovených zákoníkem práce, je vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťování jejich příčin a zdrojů. Naplnění této povinnosti je základem jak pro provádění prevence rizik, provádění identifikace a hodnocení rizik, tak i pro volbu a přijímání vhodných opatření k zajištění BOZP.

Zákoník práce sice používá pojmy jako prevence rizik či BOZP, ale v ustanovení § 102 odst. 5 písm. c) ukládá zaměstnavateli, že při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení negativních vlivů práce na jejich zdraví.

Zaměstnavatel si své povinnosti na úseku BOZP může plnit sám, nebo může využít znalostí odborně způsobilé fyzické osoby v prevenci rizik. Zaměstnavatelé, kteří si uvedené povinnosti plní vlastními silami, mohou využít níže uvedenou přehledovou tabulku s uvedením častých zdrojů nebezpečných situací na pracovištích, které mohou za určitých podmínek přerůst v přímé ohrožení jejich zaměstnanců a vyústit do úrazového děje.

Vyhledávání nebezpečí a rizik neprovádí zaměstnavatel jen proto, že to po něm požaduje právní předpis. Provádí to pro své zaměstnance, aby jim zajistil vhodné podmínky pro práci, provádí to pro sebe, pro své zisky. Pracovník je pro zaměstnavatele jeden z nejdůležitějších a nejdražších prvků jeho systému.

Kontrolní orgány v oblasti BOZP

Kontrolou nad bezpečností práce ze strany státu se zabývá několik státních institucí. Jsou to především oblastní inspektoráty práce (OIP), které jsou součástí Státního úřadu inspekce práce se sídlem v Opavě (SUIP). Oblastní inspektoráty práce jsou řízeny vedoucími inspektory a jejich pravomoci a působnost je stanovena zákonem o inspekci práce č. 251/2005 Sb.

Technická inspekce České republiky (TIČR) - vykonává státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení v rozsahu zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Dalším kontrolním orgánem státu nad oblastí BOZP na úseku ochrany zdraví při práci jsou Krajské hygienické stanice (Ministerstvo zdravotnictví).

Prevence rizik

Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pro zajištění této povinnosti zaměstnavatelé vyhledávají a hodnotí rizika na pracovištích a přijímají opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci.

Klíčovým nástrojem je dobře provedené hodnocení rizik, které vyžaduje značnou míru znalostí a zkušeností. Chceme-li opravdu kvalitně provést hodnocení rizik na pracovišti, musíme počítat s velkou spotřebou času při pozorování způsobu provádění jednotlivých činností.

Cílem hodnocení rizik je snaha o podrobné posouzení činností na pracovišti s identifikováním všech předvídatelných negativních událostí na zdraví a životy zaměstnanců. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je poučit se z již proběhlých mimořádných událostí, jako jsou nehody nebo pracovní úrazy.

Zajištění bezpečnosti práce je nejen právní povinností zaměstnavatele, ale i prevencí proti pracovním úrazům, které mohou mít vážné důsledky.

Od roku 2025 přinesla novela zákoníku práce nový institut - program podpory zdraví na pracovišti. Smyslem tohoto institutu je rozšířit tradiční pojetí BOZP o preventivní a podpůrné aktivity, které přispívají k celkovému zdraví a pohodě zaměstnanců. Zavedení programu není povinné a je plně na rozhodnutí zaměstnavatele. Výhodou je, že účast zaměstnanců v programu může mít pozitivní dopady nejen na jejich zdraví a spokojenost, ale i na snížení pracovní neschopnosti a zlepšení výkonu.

BOZP je zkratka pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jde o soubor pravidel, opatření a postupů, které mají chránit zaměstnance před úrazy a nemocemi z povolání. Základní zásady BOZP zahrnují zejména identifikaci a vyhodnocení rizik, poskytování vhodných osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP), pravidelná BOZP školení a také požární ochranu.

Každý zaměstnanec musí absolvovat vstupní školení BOZP ještě před zahájením práce. Následují pravidelná školení bezpečnosti práce a požární ochrana školení, která se opakují v přiměřených intervalech podle povahy provozu. Obsah školení zahrnuje zásady bezpečného chování na pracovišti, používání OOPP, postupy při mimořádných událostech (např. evakuace) a správné využívání ochranných pomůcek.

Přehledová tabulka nebezpečí a rizik

Poznámka: Tabulka je pouze ilustrativní a neobsahuje vyčerpávající přehled všech nebezpečí a rizik.

Odolávání změnám v BOZP

Lidé jsou geneticky pevně propojeni, aby odolávali změnám. Je to zakořeněno v naší DNA. Příkladem takového nebezpečí v chování je např. dělat věci starým způsobem.

Odpor vůči změnám pochází z našeho primitivního opičího mozku. Všechno to souvisí s naší kognitivní zaujatostí a naším nevědomým uvažováním. Část lidského mozku, amygdala, která se zabývá strachem a reakcí na hrozbu, je změnami povzbuzována. Vytažením z naší komfortní zóny můžeme zažít skutečně silné negativní emoce.

Odpovědí na zvládnutí těchto procesů nevědomého chování je zapojení do jiných nevědomých vzorců. Zatímco naše mozky jsou připraveny, aby odolávaly změnám, jsou také připraveny, aby pozitivně reagovaly na sebevědomé lidi, které respektujeme.

Klíčem k vyloučení odolnosti vůči změnám a předcházení rizikům v oblasti bezpečnosti chování je zajistit, aby vzdělávání, výcvik a prosazování pravidel byly řízeny a prováděny osobou, která vzbuzuje důvěru a jistotu. Musí to být vůdce, postava autority a odborník, někdo, kdo dokáže zaujmout, porozumět, a možná nejdůležitější, motivovat.

tags: #bezpečnost #práce #ohrožení #okolí #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Prezentace o Ekologii Stanovišť
• Kurz přežití v přírodě
• Aktuální informace o počasí
• Kreativní omalovánky pro děti
• Vše, co potřebujete vědět o bambuckém másle