Biologicky rozložitelné odpady jsou významnou skupinou odpadů. Těchto odpadů vzniká poměrně velké množství a způsob nakládání s nimi může pozitivně nebo negativně ovlivnit základní složky životního prostředí.
Důležité je jejich třídění u zdroje a následné předání ke zpracování do zařízení, které je k tomu určeno (kompostárny, bioplynové stanice). Tímto se zamezí ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky, kde jsou zdrojem skleníkového plynu methanu a výluhů v průsakových vodách.
Biologický odpad obsahuje rostlinné živiny a organické látky, které je možno po zpracování v kompostárně uvádět zpět do přírodního koloběhu jako organické hnojivo - kompost. Aplikace kompostu zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Tímto je zvýšena schopnost půdy zadržovat vodu a také je půda chráněna proti erozi.
Pravidelně od roku 2007 pořádá ostravská zoologická zahrada odbornou konferenci „Podíl zoologických zahrad při environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě“. Je určená ředitelům škol, koordinátorům EVVO, učitelům přírodovědných předmětů, vedoucím přírodovědných kroužků a dalším zájemcům.
Blížící se povinnost odděleně sbírat a zpracovávat bioodpad sebou přináší spoustu otázek:
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
V rámci přednášek se účastníci seznámili s pilotními projekty zaměřenými na sběr kuchyňských zbytků. První z nich se odehrával v bytových domech vybraných částí Prahy. Aktuálně probíhající projekt se zaměřuje na sběr kuchyňských zbytků pomocí sdílených nádob umístěných na stanovištích pro separovaný sběr odpadu v oblastech s rodinnými domy. Detailně se zaměřili na technické aspekty realizace těchto projektů, včetně techniky, vybavení a systému svozu a údržby.
Workshop se věnoval problematice předcházení vzniku biologicky rozložitelných odpadů a legislativním možnostem stanoveným zákonem č. 185/2001 o odpadech. Upozornění na problém v definici pojmu odpad a pojmu původce. Podle stanoviska MŽP platí pro biologicky rozložitelný materiál, že pokud není předán oprávněné osobě nebo na zařízení pro jejich zpracování, nejedná se o odpad. Evidenci je třeba vést pro bioodpady, ne pro rostlinné materiály.
Rozdílná statistická data týkající se množství a způsobů zpracování odpadu z Českého statistického úřadu a MŽP neumožňují reálné zhodnocení stavu nakládání s bioodpadem v České republice. Ujasnění některých trvale diskutovaných otázek (vzájemné postavení zákona č. 158/1998 Sb. a vyhlášky č. 341/2008 Sb.), identifikace hlavních bariér pro širší uplatnění kompostů v zemědělství, diskuze na téma omezení versus možnosti.
Výsledky studie zadané a řízené MŽP „Studie nakládání s biologickými odpady pro optimalizaci podpory z OPŽP 2021-2027“.
Projekt zaměřený na generaci Z si klade za cíl snížit plýtvání potravinami prostřednictvím změny jejich vzorců chování a návrhu efektivních intervencí. Tato generace, ačkoliv se zajímá o udržitelnost, subjektivně plýtvá potravinami nejvíce. Projekt využívá dotazníková šetření, hloubkové rozhovory, analýzu odpadu a datamining sociálních sítí k identifikaci klíčových faktorů a motivací ke změně. První výsledky dotazování již známe. Podle výzkumů v EU i v ČR jsou největšími plýtvači jídla spotřebitelé, kteří okolo 30 % toho, co nakoupí, také vyhodí. Největší skupinou plýtvačů jídlem jsou mladí lidé 18-16 let, proto jsme na toto téma zaměřili mezinárodní projekt nazvaný Planeta, jako místo k životu. Projekt je zaměřen na vytvoření edukačních materiálů pro mladé lidi. Partneři z ČR, Maďarska, Italie a Malty vytvořili každý samostatný edukační materiál zaměřený na mládež. Představíme cestu k změně myšlení mladých lidí metodami 3 evropských partnerů. Česká republika vypsala v rámci projektu hackathon nazvaný Wastedhack, jehož cílem bylo vytvořit max. 1minutový multimediální spot na téma Proč neplýtvat jídlem, který vytvářeli mladí kreativci pro svou generaci.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Larvy bráněnky Hermetia illucens (Diptera: Stratiomyidae) mají v přírodě nezastupitelnou roli jako přirozený likvidátor organického odpadu. Zejména proto mají obrovský potenciál pro průmyslové zpracování biologicky rozložitelných zbytků z výroby potravin. Pro jejich extrémní žravost a rychlý vývojový cyklus jsou dnes larvy bráněnky celosvětově používané ve farmových chovech pro výrobu udržitelného zdroje proteinu a organického hnojiva. Při nastavení optimálních podmínek jako je např. teplota, množství a typ potravy jsou larvy schopné snížit objem zpracovaného materiálu až o 60 % a zabudovat až 20 % do své biomasy za pouhých 7 dní. Nutričně bohaté larvy bráněnky mají všestranné použití v průmyslu krmiv pro domácí mazlíčky (psy a kočky) a hospodářská zvířata (ryby a slepice). Zbytky a exkrementy larev jsou využitelné jako hnojivo, vysoká koncentrace organických látek obohacuje půdu a vysoký obsah živin stimuluje růst rostlin.
Společnost DEKONTA, a.s. se dlouhodobě angažuje na poli enviromentálních technologií, a to komerčně i v rámci vědy a výzkumu. Téma recyklace odpadních fotovoltaických panelů považuje za výzvu a investici do budoucnosti. Z tohoto důvodu realizovala projekt pod záštitou MPO (OP PIK výzva Aplikace IX.) s názvem „Recyklace fotovoltaických panelů a lithium-iontových akumulátorů“ (2021-2023), v jehož rámci byl navrhnut a realizován prototyp linky na zpracování odpadních fotovoltaických panelů. Prototypová technologie byla primárně zaměřena na zpracování panelů první generace, tedy krystalických křemíkových panelů, u nichž lze předpokládat největší nárůst vzniku odpadních panelů v následujících letech vzhledem k neodvratitelnému procesu degradace některých částí panelu.
Sborníky z předchozích ročníků konference jsou dostupné ke stažení:
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
tags: #biologicky #rozložitelný #odpad #konference