S výrazem BIO se v posledních letech setkáváme bezmála na každém kroku. Biokosmetika, biobavlna, biopalivo, biotechnologie a samozřejmě biopotraviny. A právě poslední z uvedených výrazů nás zajímá.
Na téma biopotravin (někdy také označovaných jako organické potraviny) se za posledních 20 let diskutovalo snad na všech myslitelných úrovních. Přesto se lze často setkat se svérázným názorem, že se jedná jen o dražší stravovací alternativu pro vegany a vegetariány. Tak to ale samozřejmě není.
Jak samotný výraz „bio“ naznačuje, jedná se prostě o potraviny, které jsou vyrobeny, vypěstovány či zpracovány bez použití chemie.
Zřejmě vás nepřekvapí, že výrazy uvedené v titulku tohoto odstavce vycházejí z identického logického principu, tedy tzv. slovní složeniny, kde přidáním předložky „bio“ k významově prioritnímu výrazu vznikne novotvar, přesněji definující zamýšlený význam slova. Pro čtenáře lingvisty můžeme dodat, že se jedná o výraz řeckého původu, který se prostřednictvím latiny a postupným přejímáním z jazyka do jazyka dostal až do našeho slovníku.
BIO volně přeloženo znamená živý, přírodní či přirozený. A na tomto jednoduchém principu je založena celá logika a podstata biopotravin.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Co mají společného biopotraviny, biomechanika a biorytmus
Výraz BIO pro označení potravin je totiž možno použít výhradně při splnění příslušných legislativních norem, jejichž porušení může být přísně postihováno. Výrazem biopotravina lze tedy označovat výhradně produkt ekologického zemědělství, vyrobený v souladu se zákonem o ekologickém zemědělství a nařízením Rady Evropské unie o ekologické produkci a označování ekologických produktů.
Podstatou celého konceptu je používání jen takových primárních surovin, u kterých v celém procesu zajištěno dodržování přísných, specificky stanovených podmínek, bez použití chemie, genetické modifikace, pesticidů, herbicidů, růstových hormonů, antibiotik či jiných aditivních látek, založených na jiném než ryze přírodním původu.
Proč biopotraviny nevybírat očima aneb zapeklitý chuťový paradox
Jak se biopotraviny stávají běžnou součástí našich životů, pomalu se proměňuje náš pohled na četnost, vhodnost a přiměřenost jejich konzumace. Úsměvným faktem je, že ne každá biopotravina vypadá na pohled stejně lákavě jako její „běžná“ alternativa.
Jako typický příklad může sloužit zelenina. Hodnotíte-li pouze vizuální dojem, zřejmě se vám bude více líbit veliká a šťavnatě působící paprika, která vypadá barevně i tvarově dokonale (a jejíž růst byl podpořen průmyslovými chemikáliemi) než její „nevlastní sestra“, paprika v biokvalitě, která často nevypadá ani zdaleka tak opulentně. V tomto konkrétním případě je za atraktivnějším vzhledem papriky kromě herbicidů, pesticidů a dalších chemikálií hlavně obyčejná voda.
Ta má výrazně větší podíl na hmotnosti takové papriky, než jak je tomu u papriky v biokvalitě. Za své peníze si tak v případě bio papriky kupujete skutečně 100% papriku, zatímco v případě té chemií „nadopované“ varianty si pořídíte hlavně hodně vody s paprikovou příchutí.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Zelenina v biokvalitě, stejně jako ovoce či jiné potraviny, totiž mají proti svým „neBIO“ konkurentům kromě zdravotního hlediska i jednu opravdu zásadní výhodu - chutnají totiž přesně tak, jak mají. Potíž je v tom, že většina z nás si za uplynulá desetiletí zvykla na chuť chemií modifikovaných potravin natolik, že už nám dnes připadá jako „ta správná“.
Kromě toho jsme se naučili, že potraviny, ať už ovoce, zelenina, nebo třeba masné výrobky, mají relativně dlouhou trvanlivost. To však u biopotravin neplatí. Doba spotřeby u nich bývá obvykle kratší, a to z logického důvodu - nenajdete v nich chemii, která dokáže průmyslově produkované potravinové výrobky udržet dlouho poživatelné.
Mají tedy biopotraviny smysl? Jednoznačně ano. Platí to zejména u ovoce a zeleniny (obzvlášť u jablek, hroznů, jahod, hrušek, broskví, třešní, papriky, okurek, fazolí, listového salátu, kapusty, brambor, špenátu či celeru) a také u některých speciálních potravin a rostlinných doplňků stravy.
BIO-NEBIO aneb potravinový turbo efekt druhé světové války
V době před vypuknutím nejhoršího válečného konfliktu v dějinách lidstva - druhé světové války, bylo možno o naprosté většině potravin hovořit jako o biopotravinách, respektive potravinách organických. S chemickou modifikací některých potravin se sice experimentovalo už dříve, ale právě 2. světová válka znamenala nevídaně rychlý vývoj v oblasti pěstování plodin, chovu dobytka, drůbeže a v neposlední řadě ve způsobech úpravy potravin.
Pro potřeby vojska bylo totiž nezbytně nutné připravit enormní množství trvanlivých potravin, a to hodně rychle. Průkopníky v tomto ohledu se překvapivě nestali vynalézaví Němci, jak byste možná čekali, ale Američané. Ti byli během velmi krátké doby schopni vyvinout a dodat své armádě kompletní stravu, a to relativně pestrou a z nutričního pohledu překvapivě vyváženou.
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
Je však nade vší pochybnost zřejmé, že bez masivní dávky chemie se to neobešlo. Američané v tomto ohledu nastavili zcela nová měřítka a svět se na další desítky let „zamiloval“ do anorganických potravin, potravinových náhražek a způsobů pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a úprav potravin, které upřednostňovaly cenu a rychlost před zdravím a přirozeností.
Ke cti Američanů je však třeba zmínit, že právě v Kalifornii vznikla v 60.letech minulého století v rámci hnutí hippies iniciativa za znovuobnovení ekologického přístupu k výrobě potravin. Tato činnost hippíků sice nebyla tak široce popularizována jako jejich roztomilý programový trojboj „sex, drogy a vzdor“, ale právě tam začal pomalý nástup ve změně přístupu k potravinám, který můžeme ve zvýšené míře pozorovat i dnes.
BIOsmršť od firmy Nutrisslim
Hledáte-li špičkové rostlinné doplňky stravy v biokvalitě, neměli byste přehlédnout výrobky slovinského výrobce Nutrisslim. V ucelené řadě biopotravin pod obchodní značkou Nature’s Finest naleznete několik opravdu pozoruhodných výrobků.
Moringa
Prvním z nich je Moringa, která u nás dosud patří mezi méně známé biopotraviny. Tato původně himálajská rostlina se díky svým výborným nutričním parametrům postupně rozšířila na celý indický subkontinent a do Afriky. Prášek z listů Moringy je plný minerálů, vitamínů a proteinů a je oblíbený zejména pro svou mimořádnou výživnost.
Ideálním způsobem konzumace je rozmíchání prášku do smoothie nebo vylepšení chuti snídaňových cereálií. Moringa je totiž vynikající antioxidační a protizánětlivou biopotravinou, která obsahuje sedmkrát více vitamínu C než pomeranč a desetkrát více draslíku než banány.
I to bylo jedním z důvodů, proč se Moringa začala před lety využívat ve formě výživového doplňku stravy při boji proti hladomoru v Africe, Indii, na Haiti a v dalších regionech. Optimální denní dávka u zdravého dospělého by se měla pohybovat mezi 10-12 g, což odpovídá jedné polévkové lžíci. Je však rozumné začít s výrazně menším množstvím a podle reakce organismu v průběhu 30-45 dní postupně přidávat, až na denní hodnotu uvedenou výše.
Ashwagandha
O příznivém vlivu kořene rostliny Ashwagandha už jste možná četli či slyšeli. Tato rostlina se už po 3 tisíciletí využívá v tradiční ajurvédské, indické či persko-arabské „unani“ medicíně. Ashwagandha obsahuje látky, které mohou mimo jiné pomoci pro zklidnění organismu, zlepšení činnosti imunitního systému či omezení vzniku otoku a zánětu.
Název Ashwagandha je sice poněkud krkolomný ale poradíme vám, jak si ho lépe zapamatovat. Rozložte si slovo foneticky na dvě části: ašva - ganda. A jen tak na okraj - volně přeloženo ze Sanskritu to znamená „koňská vůně“.
Jako parfém na první rande by tedy výtažek z Ashwagandhy zřejmě nebyl úplně ideální, ale užívat prášek z této blahodárné rostliny ve formě doplňku stravy, je pro zdraví organismu rozhodně přínosné. Dávkování Ashwagandhy je velmi individuální a záleží na konkrétním medicínském důvodu, který vás vede k její konzumaci.
Zatímco při snaze o snížení úzkosti či potlačení zánětlivého onemocnění stačí konzumovat i relativně nízkou denní dávku (0,5 - 1 g), hodláte-li užívat Ashwagandhu na podporu plodnosti, tedy kvůli podpoře reprodukčního zdraví, měli byste užívat alespoň 5 g (menší čajovou lžičku) bio extraktu denně, a to po dobu nejméně 3 měsíců.
Matcha
Kdo má rád čaj, zejména ten zelený, už se jistě setkal s výrazem Matcha (čti mača). Jedná se o formu zeleného čaje, která se tradičně zpracovává do podoby jemného prášku mletím mezi žulovými kameny. Podle dochovaných záznamů se zelený čaj pil v Číně už od roku 2737 před naším letopočtem.
Odsud se tento pozoruhodný nápoj dostal do Japonska. A právě tam se v oblasti Udži, prefektuře Kjótó, začal pěstovat speciální zelený čaj se silnými antioxidačními účinky, který dnes známe pod názvem Matcha. Jeho kouzlo spočívá ve způsobu pěstování, respektive sklizně. Čtyři týdny před sklizní farmáři pokryjí celou čajovou plantáž plachtami, které propouštějí jen zhruba 10 % denního světla.
Tento postup spustí u čajových rostlin takřka explozi produkce chlorofylu v listech. A právě to činí z Matcha prášku bioprodukt, pro který se oprávněně vžil název super-potravina. Chlorofylu jsou totiž připisovány prokazatelně příznivé zdravotní vlastnosti, mezi které patří pozitivní vliv na detoxikaci jater, hojení ran či na ochranu pokožky. Chlorofyl navíc působí silně protizánětlivě, funguje jako stimulant červených krvinek a urychluje vstřebávání kyslíku do buněk, čímž přispívá i k prevenci rakoviny.
Spirulina
Spirulina je bezpochyby nutričně zcela nejhodnotnější rostlinou a další super-potravinou se kterou vás chceme seznámit. Jedná se o modrozelenou sladkovodní řasu, která obsahuje snadno vstřebatelné základní živiny a fytoživiny. Je mimořádně bohatá na minerální látky i vitamíny a často se používá jako výživový doplněk při dietních omezeních či redukování hmotnosti.
Její vlastnosti jsou natolik pozoruhodné, že ji NASA zařadila na první místo mezi potraviny vhodné pro cestování vesmírem. Spirulina je bohatým zdrojem beta-karotenu (patnáctkrát lepším než mrkev) a má velmi vysoký obsah přírodních bílkovin, obsahujících 18 z 22 nejdůležitějších aminokyselin.
Bohatý obsah přírodního železa a kyseliny listové navíc pomáhá zvýšit hladinu hemoglobinu v krvi a podle mnoha opakovaně ověřovaných studií je až šedesátkrát vstřebatelnější než železo podávané ve formě běžného doplňku stravy. Kromě toho je Spirulina skvělým prostředkem proti svalové ztuhlosti či tělesné slabosti související se změnami ročních období.
U Spiruliny je však naprosto klíčové, aby pocházela z důvěryhodného zdroje, tedy z plně kontrolovaného prostředí. Výrobkům, které jsou nabízeny bez příslušné certifikace a bez označení „bio“ (potvrzeného příslušným symbolem na obalu výrobku), se obloukem vyhněte. Hrozí u nich extrémně vysoké riziko kontaminace toxickými mikrocystiny, které způsobují závažné zdravotní potíže.
Denní dávka Spiruliny by neměla přesáhnout 3 gramy (půl čajové lžičky) a měla by být rozložena do několika menších dávek v průběhu dne.
Reishi Mushroom
Reishi Mushroom, česky zvaná Lesklokorka lesklá (také vám připadá, že autor českého názvu byl poněkud nenápaditý?), je vzácná houba, která se už od doby před Kristem pěstuje v Číně a Japonsku, kde ji přezdívají „houba věčného mládí“.
Prášek z této pozoruhodné houby přispívá ke zvýšení přirozené obranyschopnosti organismu, lepší funkci imunitního a oběhového systému a snížení hladiny „zlého“ LDL cholesterolu. Protože chutná poměrně neutrálně, můžete ho rozmíchat ve svém oblíbeném nápoji, nebo přidat do některého z teplých, či studených pokrmů.
Doporučená maximální denní dávka nebyla dosud explicitně stanovena, ale s ohledem na hmotnost, pohlaví a zdravotní stav platí, že lze konzumovat přibližně 3-6 gramů (půl až celou čajovou lžičku) denně.
Maca
Peruánský ženšen - tak se někdy říká kořenu rostliny Maca. Vyjmenovat všechny léčivé účinky připisované této tradiční rostlině by vydalo na samostatný odstavec. Zmiňme proto nejčastěji citované přínosy, mezi které patří zejména pozitivní vliv na hormonální rovnováhu a sexuální funkce u žen i mužů.
Kromě toho bývá Maca popisována jako vynikající přírodní alternativa k anabolickým steroidům. Nutrisslim využil jedinečných vlastností tohoto kořene bohatého na živiny, vitamíny, minerály či mastné kyseliny a vymyslel brilantní způsob, jak tuto rostlinu zařadit do jídelníčku.
Smíchal jemný prášek z Maca s kokosovým cukrem a kakaem (vše samozřejmě ve špičkové biokvalitě) a vytvořil úžasnou směs plnou antioxidantů, kterou nazval Macaccino. Stačí ji zalít horkou vodou a vznikne vynikající nápoj, který je báječnou zdravou alternativou ke kávě či čaji.
Chia semínka
Chia semínka v biokvalitě od Nutrisslimu obsahují vysoké množství minerálů (zejména vápníku), vitamínů a antioxidantů a patří mezi přirozené zdroje omega-3 nenasycených mastných kyselin. Mezi často zmiňované zdravotní přínosy Chia semínek (neboli semen šalvěje hispánské) patří schopnost dočasně snížit vysoký krevní tlak a podpůrný vliv při léčbě diabetu druhého typu.
Chia semínka jsou bohatá na vlákninu a díky tomu navozují pocit sytosti, což sekundárně pomáhá při redukci hmotnosti. Kromě toho Chia semínka efektivně vážou vodu a chrání tak tělo před dehydratací.
S jejich konzumací to ale nepřežeňte. Přiměřená denní dávka je relativně malá a neměla by překročit 1-2 polévkové lžíce. Větší množství by vám mohlo způsobit potíže s plynatostí, nadměrnou činnost nervového systému či obtíže při usínání. Chia semínka nejsou vhodná pro osoby se poruchou činnosti slinivky či žlučníku a vyhnout by jim raději měly i těhotné ženy a kojící matky.
Erythritol
Nejspíš vás trochu překvapí, co je posledním z bioproduktů od firmy Nutrisslim, který vám chceme představit. Název totiž zní vskutku chemicky, ačkoli se jedná o produkt ryze přírodního původu. Řeč je o Erythritolu. Jedná se náhradní, avšak nikoli umělé sladidlo. Erythritol je vlastně alkoholovým cukrem, získávaným z glukózy, tedy hroznového cukru.
Lze ho nalézt i v běžných potravinách, například hruškách, melounech, a také v potravinách obsahujících kvasinky. V těle se neštěpí, nevstřebává a velice rychle se absorbuje v tenkém střevě. Odtud se vylučuje v de-facto nezměněné podobě, což z něj činí ideální sladidlo pro diabetiky prvního i druhého typu.
Trendy na trhu s biopotravinami
Zájem spotřebitelů o biopotraviny dostává nový rozměr. V roce 2017 vydali Evropané podle společné zprávy Výzkumného institutu pro ekologické zemědělství (FiBL) a Agrarmarkt Informations-Gesellschaft (AMI) za bioprodukty přibližně o 10,4 % více. Trh bioproduktů tak v roce 2017 rostl již třetím rokem po sobě dvoumístným číslem.
V průměru nakoupil biopotraviny každý obyvatel Evropy přibližně za 47 euro za rok, v zemích EU-28 dokonce za 67 euro. Celkem investovali evropští kupující do bioproduktů 37,3 mld. euro, z toho 34,3 mld. euro v zemích EU (EU-28). V mnoha zemích, jako např. Španělsko, Dánsko, Lucembursko, Finsko, Rakousko, Irsko nebo Lichtenštejnsko, roste trh bioproduktů dvojciferným tempem.
Rekordmanem v růstu byla v roce 2017 Francie, kde zákazníci nakoupili biopotraviny a nápoje za více než 1 mld. euro, což znamenalo oproti roku 2016 nárůst o 18 %. Ve všech zemích také obchodní řetězce nabízejí stále rozmanitější bio sortiment, což zákazníci přijímají velmi pozitivně.
Evropané jsou také jedničky v podílu biopotravin na celkovém trhu potravin. V tomto parametru s odstupem vede Dánsko, kde tržní podíl biopotravin dosáhl v roce 2017 již 13,3 %. Nejvyšší částku za biopotraviny a bio nápoje pak utratí Švýcaři.
Domácí spotřeba biopotravin v roce 2017 dosáhla 3,33 mld. Kč, meziročně tedy vzrostla o 30,5 % a byla nejvyšší od roku 2008. V Evropě je tento nárůst 10,5 %. Vyplývá to z dotazníkového šetření mezi výrobci a distributory biopotravin registrovanými na Ministerstvu zemědělství (MZe) k 31. 12. 2017.
Podle šetření ÚZEI činil z celkové spotřeby biopotravin obrat v maloobchodě 2, 583 mld. Kč. Ve veřejném stravování obrat meziročně vzrostl na 100 milionů, obrat přímého prodeje (zejména přímý prodej z ekofarem) dosáhl 179 mil. Kč, prodej prostřednictvím e-shopů byl 469 mil. Kč. Po přičtení exportu ve výši 2,37 mld.
Nejvíce biopotravin nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, a to za 1,4 mld. Kč (40,5 %), na druhém místě v drogériích (583 mil. Kč, 17,5 %) a v e-shopech (469 mil. Kč, 14,1 %). Biopotraviny z dovozu tvořily 46 % maloobchodního obratu.
tags: #bio #chutná #vám #i #přírodě
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]