Informace o Odpadovém Hospodářství Obce Málkov


21.11.2025

Podle § 60 odst. 4 zákona o odpadech je obec povinna minimálně jednou ročně informovat občany o metodách a rozsahu odděleného sběru komunálního odpadu, jeho využití a likvidaci, a také o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu. Obec musí alespoň jednou ročně zveřejnit kvalifikované výsledky svého odpadového hospodářství, včetně nákladů na provoz obecního systému, způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dále je obec povinna sledovat plnění závazných zákonných cílů v oblasti třídění komunálních odpadů a o dosažených výsledcích pravidelně informovat své občany.

Způsob Nakládání s Odpadem

Odpad, který nemůžeme třídit ani nepatří na mobilní sběr v obci, vynášíme do nádoby na komunální odpad. Nádobu na komunální odpad by měl vlastnit každý občan a má ji tedy umístěnou u místa svého bydliště.

Tříděný odpad umístíme do příslušných kontejnerů:

PLAST (kontejnery 1100l)

  • Umístění: u Domova pro seniory, u obecního úřadu, u sloupu před č.p. 17 v obci Zelená, mezi budovami s č.p. 47 a 49 v Zelené, mezi budovami s č.p. 50 a 52 v Zelené, za obchodem s potravinami v Zelené, u sportovní haly v Málkově, mezi budovami s č.p.83 a 87 v Málkově (za sportovní halou), naproti č.p. 46 v Málkově, u obchodu s potravinami v Málkově, Málkovské údolí naproti č.p. 55 a u č.p. 32, obec Vysoká u vysílače, u nových rodinných domů v Zelené, sady pod Vysokou u č.p. 150 a 160 v Zelené, u horních paneláků v Zelené, nové domy u č.p. 103, ulička pod krámem v Zelené, obec Zelená u č.p. 36, obec Lideň u kapličky, obec Zelená pod č.p. 25 a naproti č.p. 190, obec Málkov u č.p. 113.
  • Co?: plastové nádoby, PET láhve, plechovky, polystyren, plastové krabičky.
  • Pokud to jde vždy sešlápnout= více místa v kontejneru

PAPÍR (kontejnery 1100l)

  • Úmístění: u Domova pro seniory, u obecního úřadu, u sloupu před č.p. 17 v obci Zelená, mezi budovami s č.p. 47 a 49 v Zelené, mezi budovami s č.p. 50 a 52 v Zelené, za obchodem s potravinami v Zelené, u sportovní haly v Málkově, mezi budovami s č.p.83 a 87 v Málkově (za sportovní halou), naproti č.p. 46 v Málkově, u obchodu s potravinami v Málkově, Málkovské údolí naproti č.p. 55 a u č.p. 32, obec Vysoká u vysílače, u nových rodinných domů v Zelené, sady pod Vysokou u č.p. 150 a 160 v Zelené, u horních paneláků v Zelené, nové domy u č.p. 103, ulička pod krámem v Zelené, obec Zelená u č.p. 36, obec Zelená pod č.p. 25 a naproti č.p. 190, obec Málkov u č.p. 113.
  • Co?: papírové krabice, časopisy, noviny, papírové obaly, kancelářský papír.
  • Vždy rozložené= více místa v kontejneru

SKLO (kontejnery 1300l a 1500l)

  • Úmístění: u Domova pro seniory, u obecního úřadu, u sloupu před č.p. 17 v obci Zelená, mezi budovami s č.p. 47 a 49 v Zelené, mezi budovami s č.p. 50 a 52 v Zelené, za obchodem s potravinami v Zelené, u sportovní haly v Málkově, naproti č.p. 46 v Málkově, u obchodu s potravinami v Málkově, Málkovské údolí naproti č.p. 55 a u č.p. 32, obec Vysoká u vysílače, u nových rodinných domů v Zelené, sady pod Vysokou u č.p. 150 a 160 v Zelené, u horních paneláků v Zelené, nové domy u č.p. 103, ulička pod krámem v Zelené, obec Zelená u č.p. 36, obec Lideň u kapličky, obec Zelená pod č.p. 25, obec Málkov u č.p. 113
  • Co?: láhve od nápojů, skleněné nádoby, kusy skla

OLEJE a TUKY (nádoba 240l)

  • Úmístění: u obchodu s potravinami v Málkově, u zdravotního střediska v Zelené, obec Zelená naproti č.p. 117, sady pod Vysokou u č.p. 150 v Zelené, u Domova pro seniory.
  • Co?: jedlé tuky a oleje z kuchyně
  • Vždy v uzavřené PET lahvi

KOVY (zvony na 1100l)

  • Umístění: u obchodu s potravinami v Málkově, v obci Zelená proti č.p. 50,naproti budově č.p.190 v Zelené, sady pod Vysokou u č.p. 160 v Zelené, v Málkově naproti čp. 113, u Domova seniorů.
  • Co? plechovky, obaly s vnitřní stranou pokovenou…

TEXTIL

  • Umístění: , u pošty v obci Zelená
  • Co? použité oblečení…

BIOODPAD

  • Umístění: vymezený prostor nad sady v obci Zelená.
  • Co? tráva, seno, obaly od ovoce popřípadě zeleniny

Ochrana Životního Prostředí

V České republice máme efektivní systém nakládání s odpady a patříme mezi evropské lídry v třídění odpadu. Přesto každý z nás může přispět k řešení globálního problému s odpady. V dnešní době nadměrné spotřeby můžeme začít tím, že omezíme používání plastů a budeme uvážliví při nákupu nových věcí.

Obce hrají zásadní roli v nakládání s komunálními odpady. Je důležité sledovat stav odpadového hospodářství na obecní úrovni, plnit stanovené cíle, zvyšovat povědomí a poskytovat občanům dostatek informací o správném nakládání s odpady. Pro zlepšení třídění a recyklace komunálních odpadů je nutné občany pravidelně informovat a vzdělávat o obecním systému nakládání s odpady.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Obec je odpovědná za komunální odpad od okamžiku, kdy je odložen na určené místo. Obec musí zajistit sběr veškerého komunálního odpadu vznikajícího na jejím území a určit místa pro oddělené soustřeďování odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, zahrnuje komunální odpad směsný a tříděný odpad z domácností, včetně papíru, skla, kovů, plastů, biologického odpadu, dřeva, textilu, obalů, elektrických a elektronických zařízení, baterií a akumulátorů, a objemného odpadu, jako jsou matrace a nábytek. Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Existuje několik způsobů, jak produkovat méně odpadu. Například bezobalové nakupování, redukce odpadu, používání produktů déle (opětovné použití, půjčování, prodloužení životnosti) a domácí a komunitní kompostování, které zabraňuje vzniku odpadu a jeho dopravě. Každý z nás může přispět k ochraně přírody různými způsoby.

Předcházení vzniku odpadu znamená přijímání opatření předtím, než se věc stane odpadem, která omezují nepříznivé dopady odpadu na životní prostředí a zdraví lidí, omezují obsah nebezpečných látek v materiálech a výrobcích nebo omezují množství odpadu, například prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo jejich částí k původnímu účelu nebo prodloužením jejich životnosti. Prevence v odpadovém hospodářství by měla směřovat ke snižování množství vznikajících odpadů a jejich nebezpečných vlastností.

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, stanovuje následující cíle pro komunální odpady:

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

  • Zvýšit do roku 2025 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci komunálních odpadů nejméně na 55 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
  • Zvýšit do roku 2030 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci komunálních odpadů nejméně na 60 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
  • Zvýšit do roku 2035 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci komunálních odpadů nejméně na 65 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
  • Odstraňovat uložením na skládku v roce 2035 a v letech následujících nejvýše 10 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
  • Energeticky využívat v roce 2035 a v letech následujících nejvýše 25 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.

Chránit naši přírodu není volbou, ale společenskou povinností a zodpovědností. Země nám byla svěřena do péče a jinou nemáme. Například Ministerstvo životního prostředí pracuje každý den na tom, abychom ji v dobrém stavu dokázali předat budoucím generacím.

Nakládání s odpady Obsah černých popelnic putuje na spalovnu nebo skládku, zatímco odpad z barevných kontejnerů je potřeba roztřídit na speciální lince, aby s ním bylo možné nakládat jako s druhotnou surovinou. Bioodpad bez příměsí pak končí na kompostárně, kde se z něj vyrábí tolik důležitý kompost.

Kolik za kolik

V roce 2024 obec Málkov vyprodukovala:

  • 305,068t směsného komunálního odpadu
  • 22,799t papírového odpadu a lepenky
  • 20,318t plastového odpadu
  • 21,150t odpadu ze skla
  • 11,24t objemného odpadu
  • 0,538t kovového odpadu
  • 0,005t rozpouštědel
  • 0,23644t jedlý olej a tuků
  • 0,05t olejů a tuků neuvedených pod číslem 20 01 25
  • 0,03t obalů obsahujících zbytky nebezpečných látek
  • 87,64t biologicky rozložitelného odpadu

Náklady na likvidaci a vývoz tříděného odpadu loni dosáhly částky 365 601,60 Kč.

Náklady spojené s vývozem a likvidaci komunálního odpadu vyšly na 1 188 617,86 Kč.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Na poplatku za komunální odpad obec vybrala 620 522,13 Kč, na odměnách za tříděný odpad obec obdržela částku ve výši 393 049,15 Kč.

Bioplynová Stanice Kadov

Bioplynová stanice Kadov stojí v zemědělském areálu obce Lnářský Málkov na místě bývalého vepřína. Společnost E.ON je odběratelem zelené elektřiny, která zde vzniká spalováním metanu vyrobeného organickým rozkladem v anaerobním prostředí.

Novodobé družstvo VOD Kadov u Blatné vzniklo v roce 2000, transformací bývalého Jednotného zemědělského družstva Viklan Kadov. Zabýváme se klasickou zemědělskou výrobou - rostlinnou a živočišnou, k čemuž se na konci roku 2012 přidala výroba elektrické energie z bioplynové stanice.

Hospodaříme na cca 26 katastrech, do hlavní oblasti patří mimo Kadova také místní části obce jako je Vrbno, Pole, Lnářský Málkov, Mračov a dále pak Čekanice a Svéradice. Vzdušnou čarou pokrýváme plošně asi 20 kilometrů. Naše základní středisko je v Kadově, kde máme administrativní budovu, dílny a posklizňovou linku. V sousedním Lnářském Málkově provozujeme veškerou živočišnou výrobu a bioplynovou stanici.

Když jsem v roce 2010 do VOD Kadov přišel, hospodařili jsme na výměře 730 hektarů. Během několika let se podařilo tuto výměru zdvojnásobit na dosavadních 1550 hektarů, z čehož 550 tvoří trvalé travní porosty.

Naše bioplynová stanice stojí na místě, kde se kdysi dávno v 60. letech budovala porodna prasnic. A v tu dobu přišla myšlenka na stavbu bioplynové stanice, kterou jsme nakonec spustili 17. prosince 2012. Postavená byla během půl roku a funguje na německé technologii Hochreiter s dobou zdržení ve fermentoru napočtenou na 85 dní, dle vstupních materiálů. Je to, já bych řekl, „zemědělská“ bioplynová stanice, která si dokáže poradit i s horším vstupním materiálem.

Krmení bioplynky funguje dvěma zůsoby - přijímá jednak tuhý materiál, jako je senáž, siláž a další, a jednak tekutý materiál, což je třeba kejda prasat a skotu. Po ukončení procesu ve fermentorech vychází produkt, digestát, do meziskladové jímky, kterou používáme na separaci. Snažíme se separovat 100 % digestátu, tuhou složku neboli separát pak využíváme jako stelivo pro dobytek a tekutou část čili fugát ve vícesložkovém hnojivu, na ornou půdu a trvale travní porosty.

Na začátku je vstupní materiál, který je, jak jsem už zmínil, tekutý a tuhý. Z tekutého používáme prasečí kejdu, kterou si navážíme z jednoho nedalekého chovu. Té se do bioplynky dávkuje zhruba 25 kubíků denně. Následně přidáváme ředící složku, což může být močůvka, splašková voda z areálu ve Lnářském Málkově nebo technologická voda. Z tuhého vstupního materiálu používáme senáž, hnůj, kukuřičnou siláž, čirok nebo omelky z výroby krup.

Ředicí a tekutá složka, které jsem zmiňoval, jdou z příjmové jímky, přes centrální pumpe box kde se nachází centrální čerpadlo s rozvody. V něm si zvolíte, kam chcete materiál přečerpat. Máme tu dva fermentory, do kterých kombinujeme tekuté materiály dvakrát denně, abychom udrželi správný poměr všech složek a jejich dávkování, jak nám poradil náš biolog. Pevná složka ­- senáž, siláž a omelky - se sendvičově založí do krmného vozu a zhruba každou hodinu se určité množství pro daný výkon posouvá do fermentoru. Tam jsou dvě mechanická pádlová míchadla, která mají velkou účinnost a dokáží si poradit i s horším materiálem. Z hlavního fermentoru materiál přechází do fermentoru druhého neboli „dofermentoru“, čili jde tak trochu o zařízení dva v jednom.

Naše bioplynová stanice může mít výkon až 800 kW za hodinu, přičemž za běžného provozu vyrábíme 750 kW za hodinu elektrické energie.

V průběhu procesu, který jsme si popsali, vytváříme bioplyn. Asi 70 % vznikne v prvním fermentoru, to je to gros, a zbylých 30 % v dofermentoru. Plyn pak jde potrubím přes chlazení do motoru, kde se smíchá se vzduchem a následně spaluje. Stejně jako kdybyste spaloval třeba naftu, jen tady pálíte vyrobený metan. Motor následně pohání generátor, který vytváří elektrickou energii a ta se přes trafo distribuuje do sítě.

Malé množství spotřebujeme, protože je to pro nás samozřejmě výhodnější než ji nakupovat zvenčí distribučně. Úspora je to veliká, řádově 75 %. Energii využíváme v živočišné výrobě, konkrétně v areálu ve Lnářském Málkově. Výhodou je, že za vlastní spotřebovanou elektrickou energii dostaneme tzv. zelený bonus, což je další úspora nákladů. Kromě toho využíváme i vzniklé odpadní teplo. To částečně spotřebujeme v naší vlastní sušárně, kde kromě sušení dřeva spolupracujeme s jednou společností, zabývající se výrobou organických hnojiv a substrátů pro zahradnictví. Pro tuto společnost sušíme nebo propařujeme substráty, které tím sterilizujeme. Sterilizační proces musí probíhat o teplotě cca 85° po dobu zhruba jednoho týdne. To jsou naše dva hlavní přivýdělky provozu bioplynové stanice nad rámec výroby elektrické energie.

V momentě, kdy bioplynová stanice vyrábí, jak má, máme za rok tržby zhruba dvacet tři milionů korun. K tomu z vedlejší činnosti, tedy sušárny, utržíme ještě okolo tři sta tisíc korun ročně.

Samostatná bioplynová stanice stála šedesát pět milionů korun a nějaké drobné. K tomu se dělal silážní žlab a nakoupila potřebná technika. Tu jsme nepořizovali primárně jen kvůli bioplynce, ale i k využití pro rostlinnou a živočišnou výrobu. Je to prostě kombinace, ať už jde o techniku tažnou nebo manipulační. Kdybychom to sečetli celé, tak jsme na sumě sedmdesáti až sedmdesáti pěti milionů korun.

Podle výkonnosti vstupních substrátů zhruba od šedesáti do sedmdesáti tun, což je pěkná porce, když si představíte, kolik tisíc tun tam spotřebujeme za celý rok. Strašně záleží na kvalitě vstupních materiálů, jak už jsem předeslal. My to počítáme tak, že tuna vstupního materiálu vyprodukuje určitý počet kilowatt. Máme třeba senáž, jejíž tuna může dávat od 10 kW až po maximum 17 kW za hodinu, u kukuřice je to za hodinu od 15 kW do 22 kW. To už musí být ale hodně pěkná.

tags: #bio #odpad #zelena #malkov

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]