Fórum ochrany přírody: Platforma pro diskuzi a vzdělávání v oblasti ochrany přírody

19.04.2026

Fórum ochrany přírody představuje svobodný myšlenkový prostor založený na aktivním přístupu, vzájemné toleranci a schopnosti účastníků shodnout se na konsensuálních výstupech. Fórum poskytuje prostor k diskusi, předávání poznatků a hledání řešení v různých aktivitách ochrany přírody. Zajišťuje svobodné vyjadřování názorů svých členů bez politických či institucionálních vlivů. Fungování je založeno na permanentní názorové platformě v rámci provozu těchto internetových stránek a na pravidelném setkávání.

Historie a vývoj Fóra ochrany přírody

Myšlenka na vytvoření platformy pro setkávání a diskuzi ochranářů vznikla z důvodu absence vnitrooborové komunikace a diskuse, rozhodování nezaloženého na soudobých poznatcích a nedostatku odborného profesního vzdělání. Následuje chronologický přehled důležitých událostí ve vývoji Fóra:

Duben - září 2011: Zakladatelé Fóra docházejí k závěru, že mezi nejzávažnější problémy ochrany přírody v ČR patří absence vnitrooborové komunikace a diskuse, rozhodování nezaložené na soudobých poznatcích a nedostatek odborného profesního vzdělání. Vzniká myšlenka na vytvoření platformy pro setkávání a diskusi ochranářů.
Předjaří 2012: FOP oslovuje kolem stovky ochranářů.
Březen 2012: Na Suchdole se koná se první setkání Fóra za účasti 56 z přihlášených.
Říjen 2012: Druhé setkání Fóra se koná opět na Suchdole za účasti 45 ochranářů.
Duben 2013: Třetí setkání Fóra se koná v Olomouci za účasti 59 ochranářů.
Říjen 2013: Čtvrté setkání Fóra se koná v Českých Budějovicích, účastní se 39 kolegů.
Březen 2014: Páté setkání se koná v Brně, zůčastnilo se 67 zájemců o problematiku.
Říjen 2015: Na Valné hromadě Fóra ochrany přírody byla odhlasována změna stanov a převedení občanského sdružení na zapsaný spolek (v důsledku změny zákona).
Duben 2016: Deváté setkání Fóra ochrany přírody se koná na půdě Magistrátu města Olomouce. Účastní se ho 48 účastníků.
Říjen 2016: Desáté setkání Fóra ochrany přírody se koná na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Březen 2017: Jedenácté setkání Fóra ochrany přírody se opětovně koná na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

E-learningové kurzy Fóra ochrany přírody

Přehled o tuzemské ochraně přírody pomáhá získat e-learning zajišťovaný Fórem ochrany přírody. Inovativní vzdělávací koncept účastníkům garantuje jednak rozvoj stávajících odborných znalostí, ale zároveň nabídne nejnovější poznatky a příklady praxe z oblasti ochrany životního prostředí. Tento běh kurzů je ZDARMA!

Příklady kurzů:

Lesní hospodaření a biodiverzita

Kurz začíná historii lesnictví u nás a krátkým exkurzem do terminologie používané v lesnictví. Pak se věnuje přírodě blízkému lesnímu hospodaření, přestavbám jehličnatých monokultur a využívání těchto přístupů v obnovním managementu lesů ve zvláště chráněných územích. Jedna přednáška je věnována klasickému hospodaření v hospodářských lesích, aby v kontrastu k tomu byl představen koncept nízkého a středního lesa. Dvě přednášky se věnují biodiverzitě v lesích a dopadům různých způsobů lesního hospodaření na ně. Je představen proces vzniku lesního hospodářského plánu s tipy, kdy může ochrana přírody nejlépe prosadit své zájmy. Tento kurz je určen všem zájemcům o tuto problematiku, ovšem velkou výhodou jsou nějaké předchozí znalosti a zkušenosti. I bez nich se dá kurz absolvovat, jeho součástí je i vysvětlení základních pojmů, ale stejně je pak potřeba prostudovávat dodatkové materiály.

Lektoři: Lesník, ochranář, vědec specializující se na přirozené lesy. Na brněnském oddělení ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i. Lesník, vědecký pracovník. V současné době přednáší hospodářskou úpravu lesů a nauku o růstu lesa na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU v Brně. Dříve působil jako zaměstnanec Entomologického ústavu AV ČR. Zabývá se habitatovými preference, stanovištní dynamika a managmentem hmyzu vázaného na staré stromy.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO
Ochrana vodních ekosystémů

Přednášky se věnují specifikům tekoucích i stojatých vod a mokřadů. Řeší dynamiku horního, středního i dolního úseku toků, fungování niv, problematiku mokřadů. Do hloubky rozebírá historii a současné výzvy, kterým čelí rybníky a rašeliniště. Věnuje se příčinám fragmentace říční krajiny a poškozování různých vodních prostředí a možnostem nápravy, a to jak z biologického, tak geomorfologického a technického pohledu. Tento kurz je určen všem zájemcům o problematiku ochrany vod v České republice, nemusí mít předchozí odborné povědomí o tomto tématu.

Lektoři: Hydrobiolog. Pracoval v Botanickém ústavu AVČR jako algolog - zabýval se ekologií fytoplaktonu v říčním aluviu vedl oddělení Ekologie mokřadů v Ústavu ekologie krajiny AV ČR. V současné době pracuje v neziskové organizaci Beleco (dříve Daphne ČR - Institut aplikované ekologie) jako projektový manažer a jako nezávislý mezinárodní konzultant v oboru životního prostředí. Je předsedou Koalice pro řeky - sdružení neziskových organizací s cílem prosadit ekologické přístupy ve správě vodních toků. Ornitolog a pedagog na katedře ekologie, Fakulta životního prostředí, České zemědělské univerzity v Praze. Botanik, odborník na životní prostředí, dříve vedoucí krajského střediska v Karlových Varech. Ve své odborné činnosti se věnuje především rašeliništím. Ekologický expert, hydrobiolog. Působil na MŽP ČR. Nyní se zabývá biologickými expertízami a průzkumy (monitoring migrace zvířat, průzkumy lokalit plány péče pro území NATURA )a provádí biologická hodnocení. Ekolog, ochranář, zoolog. Na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR spoluzaložil a vedl odbor monitoringu. Poté byl ředitelem DAPHNE ČR - Institutu aplikované ekologie. Aktuálně se věnuje zejména aktivitám v neziskových organizací věnujících se odborné ochraně přírody (ředitel Beleco, působí ve Fóru ochrany přírody, České společnosti pro ekologii) a ve vlastní firmě (DHP Conservation). Je také konzultantem zabývajícím se zejména implementací směrnice o stanovištích v evropských zemích. Zabývá se zejména ekologií vodních toků, komunikací a implementací evropské legislativy. Vodní inženýr působící ve firmě Šindlar, jejímž cílem je zajistit co nejširší nabídku služeb v oblasti hospodaření s vodou, zejména provázanost vodohospodářských staveb na trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti, ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity.
Zemědělství a ochrana přírody

V kurzu se probírá vývoj zemědělských systémů s důrazem na Evropu. Rozebírá fungování agroekosystémů jako celku, jak zemědělství ovlivňuje půda, globální koloběh prvků a klima. Tři přednášky jsou věnovány nastavení společné zemědělské politiky a ekologického zemědělství. Cenná přírodní stanoviště a opatření podporující biodiverzitu jsou pak diskutovány nejen z pohledu ekologického, ale i konvenčního zemědělství. V kurzu je i pár tipů na šetrné hospodaření z hlediska vody, ochrany plodin a zvířat a protierozních opatření. Tento kurz je určen spíš ochranářům spolupracujícím se zemědělci než zemědělcům samotným. Ale i pro ně může být ochranářský pohled a přednášky o opatřeních podporujících biodiverzitu či faremním plánování zajímavé. Časová náročnost je 60 - 90 min studia týdně.

Lektoři: Ekoložka a statistička. Pracuje v neziskové organizaci Beleco a Fórum ochrany přírody jako zooložka a projektová manažerka. Specializuje se na osvětové projekty, mapování obratlovců, plánování experimentů a monitoringů. Odborník na zemědělskou ekonomiku. Pracoval na Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, jako vedoucí oddělení agroevnironmentální politiky. Ochranář a botanik, odborník na propojení zemědělství a ochrany přírody. Spoluzaložil neziskovou organizaci „DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie“, nyní pokračuje v nástupnické organizaci Juniperia. Těžištěm jeho zájmu je vliv hospodaření na přírodu a krajinu. Věnuje se poradenství pro zemědělce, propagaci a vzdělávání, navrhování změn v zemědělské krajině, monitoringu dopadů, dotačním nástrojům apod.
Praktické managementy v ochraně přírody

Na začátku kurzu se diskutují otázky, proč máme chránit přírodu, jaké faktory ovlivňují druhovou rozmanitost, k jakým změnám v české přírodě dochází za poslední století a jaké nástroje máme pro péči o druhovu rozmanitost. Pak je věnována pozornost různým okrajovým způsobům managementu, jako je vypalování, zvyšování prostorové diverzity biotopů za využití mechanického narušování, nízký a střední les. Rovněž se diskutují obnovní managementy lesů ve zvláště chráněných územích, revitalizace a renaturace vodních těles i klasický management bezlesí, tedy seč a pastva. Tento kurz je určen všem zájemcům o praktické managementy. Není potřeba mít předchozí odborné povědomí o tomto tématu, to je možné získat na začátku kurzu, ale zkušenosti z praxe jsou výhodou.

Čtěte také: Rozhodnutí soudů v oblasti ovzduší

Lektoři: Biolog, entomolog. Působil na AOPK ČR, kde se zabýval druhovou ochranou a vymezováním ptačích území. Lesník, vědecký pracovník. V současné době přednáší hospodářskou úpravu lesů a nauku o růstu lesa na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU v Brně. Lesník, ochranář, vědec specializující se na přirozené lesy. Na brněnském oddělení ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i. Ochranář, odborník na vodní ekosystémy. Působí na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, regionálním pracovišti v Liberci. Zde se věnuje revitalizačním vodohospodářským projektům, jednak jako hodnotitel projektů v rámci dotačních programů a také jako zástupce investora vodohospodářských opatření (tůně, rybníky, vodní toky, rybí přechody). Spolupracoval i s podniky povodí na vodohospodářském plánování a tvorbě Plánů dílčích povodí. Ekolog, ochranář, zoolog. Na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR spoluzaložil a vedl odbor monitoringu. Poté byl ředitelem DAPHNE ČR - Institutu aplikované ekologie. Aktuálně se věnuje zejména aktivitám v neziskových organizací věnujících se odborné ochraně přírody (Beleco, Fórum ochrany přírody, Česká společnost pro ekologii) a ve vlastní firmě (DHP Conservation). Je také konzultantem zabývajícím se zejména implementací směrnice o stanovištích v evropských zemích.
Právo životního prostředí

Rozsáhlý kurz o zákonných předpisech dotýkajících se otázek ochrany přírody.: 1. Právo životního prostředí 2. Úvod do právní úpravy ochrany přírody a krajiny 3. Nástroje obecné ochrany přírody 4. Zvláště chráněná území 5. Obecná ochrana rostlin a živočichů a problematika invazních druhů 6. Zvláštní druhová ochrana a památné stromy 7. Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích a jejich transpozice 8. Posuzování vlivů na životní prostředí 9. Stavební zákon a ochrana přírody 10. Lesní zákon a ochrany přírody 11. Vodní zákon a ochrana přírody 12. Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí 13. Komu je kurz určen, náročnost: Tento kurz je relativně náročný a informačně nabitý. Není potřeba mít předchozí odborné znalosti, ovšem zřejmě nebude příliš zajímavý pro lidi, kteří tyto informace nepotřebují přímo využívat. Dozvíte se zde nejen o znění dotyčných zákonů, ale i různých internetových zdrojích, kde se dají hledat precedenční rozsudky apod. Časová náročnost je cca 120 min studia týdně.

Přednášející: Odborníci z Právnické fakulty Masarykovy university v Brně JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M. Mgr. Barbora Mitášová Mgr. Jan Leichmann Mgr. Gabriela Procházková Mgr. Martina Weissová Mgr.
Vývoj české krajiny

Kurz je kompilací různých pohledů na vývoj české krajiny v minulosti (čtvrtohorách) a současnosti. Věnuje se jak teorii velkého lesa, tak teorii lesní pastvy. Dvě přednášky jsou věnovány vývoji lidských kultur na našem území, protože ty vývoj přírody a krajiny silně ovlivňovaly. Věnuje se vzniku současných stanovišť, ať už luk, lužních lesů, ale i postindustriálních ploch či bývalých vojenských újezdů a měst. Dvě přednášky jsou věnovány invazní ekologii. Tento kurz je určen širokému publiku, které se zajímá o českou přírodu a krajinu, aniž jsou to biologové. Časová náročnost je 60 - 90 min studia týdně.

Lektoři: Botanik specializovaný na metodu pylové analýzy, pomocí které zkoumá vývoj přírody v holocénu a pozdní době ledové. Zabývá se kalibrací pylového záznamu. Pracuje v neziskové organizaci Beleco a Fórum ochrany přírody jako zooložka a projektová manažerka. Specializuje se na osvětové projekty, mapování obratlovců, plánování experimentů a monitoringů. Environmentální archeolog a archeobotanik, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Jeho specializací je vývoj krajiny a společnosti v neolitu, zabývá se taky problematikou středověku a raného novověku, především z pohledu analýzy dřeva. Botanik. V rámci Oddělení ekologie invazí BÚ AVČR v Průhonicích se zabývá vlivem invazních druhů na společenstva a zejména tím, jak biogeografický a ekologický charakter společenstev ovlivňuje výsledný dopad invaze. Bioložka. Od roku 2012 pracuje na katedře Botaniky PřF JU, kde je součástí pracovní skupiny Ekologie obnovy (www.ekologieobnovy.cz), kterou vede Karel Prach. Zabývá se hlavně tématem sukcese na člověkem silně ovlivněných, narušených stanovištích, jako jsou výsypky, pískovny, lomy a další. Biolog, entomolog. Působil na AOPK ČR, kde se zabýval druhovou ochranou a vymezováním ptačích území.

Čtěte také: Ochrana ovzduší a čištění plynů
Kritické myšlení

Tento kurz uvede do konceptu kritického myšlení, seznámí s různými argumentačními klamy, kterých se lidé dopouštějí a chybami v úsudku, které jsou v nás hluboce zakořeněny. Představí základní pravidla práce s informacemi, jak funguje Google a jak si informace uspořádat tak, aby mohly projít kritickým hodnocením. Dvě přednášky se věnují práci s textem - jak dobře číst a jak psát. Další část kurzu je zaměřená více statisticky, ale statisticky bez používání matematiky. Jakou moc nad námi mají čísla a jak se jich dá zneužít, jak se dá lhát grafickým znázorňováním informací i jak se čtou méně obvyklé grafy. Tento kurz je určen všem zájemcům o tuto problematiku, bez jakýchkoliv předchozích znalostí tématu. Časová náročnost je zhruba 90 min studia týdně, vyžaduje relativně vysokou míru vlastní invence.

Lektor: Ekoložka a statistička. Pracuje v neziskové organizaci Beleco a Fórum ochrany přírody jako zooložka a projektová manažerka. Specializuje se na osvětové projekty, mapování obratlovců, plánování experimentů a monitoringů. Učila statistiku na PřF a ZF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Klimatická změna

Kurz se věnuje zjištění, jak jsme na zrychlování změny klimatu přišli, jaká máme data a jaké jsou předpovědi do budoucna. Představuje globální klimatické modely i regionální dopady klimatické změny na českou krajinu. Dvě přednášky jsou věnovány globální biodiverzitě a dopadům klimatických změn na biotu. Od globálního přístupu k řešení problematiky změny klimatu se dostaneme k jednotlivým mitigačním technologiím pro energetiku, dopadům na ekonomiku a politiky států. Tento kurz je určen všem zájemcům o tuto problematiku. Není potřeba mít předchozí odborné povědomí, už vůbec ne biologické základy.

Lektoři: Ekolog, environmentalista, publicista. Fyzik, meterolog a klimatolog. Ekolog. Ekolog, publicista, politik. Sociální a kulturní ekoložka. Působí v nevládní organizaci Centrum pro dopravu a energetiku jako koordinátorka klimatického programu. Zabývá se emisním obchodováním a jeho fungováním v ČR, pravidelně zastupuje české ekologické organizace na mezinárodních jednáních OSN o ochraně klimatu.
Biodiverzita

Kurz se věnuje charakteristice biodiverzity a jejím změnám, zaměřuje se na historii a faktory, které biodiverzitu ovlivňují. Zabývá se otázkou, k čemu je biodiverzita dobrá, proč bychom ji měli chránit a zároveň nastiňuje možnosti její ochrany. Přednášky se věnují lokální druhové bohatosti, ale i zemským biomům a rozložení druhové rozmanitosti na Zemi. Některé z přednášek se zaměřují na faktory, které biodiverzitu ohrožují, jako jsou klimatické změny, degradace krajiny, fragmentace biotopů či vliv invazních druhů. Tento kurz je určen širokému publiku, které se zajímá stav a vývoj biodiverzity. Biologické vzdělání není nutné. Časová náročnost je 60 - 90 min studia týdně.
Typy krajiny v České republice

Tento kurz postupně prochází a prezentuje jednotlivé typy krajiny, které se nachází na území České republiky. Věnuje se například zemědělské krajině, a to i z pohledu ochrany přírody, dále stepím a jiným bezlesním stanovištím, lesům, lesnictví a hospodaření v lesích či oblastem vojenských prostorů. Obsahuje také přednášky zaměřené na historii, vývoj a specifika rašelinišť a rybníků. Pozornost je dále věnována urbánním typům krajiny, jako jsou sady, trávníky či brownfieldy či industriální krajině a její rekultivaci. Tento kurz je určen studentům, kteří se zajímají o českou přírodu a krajinu. Není potřeba mít předchozí odborné povědomí ani větší biologické základy. Časová náročnost je 60 - 90 min studia týdně.
Koloběh prvků a tok energie v přírodě

Jedná se o kurz zabývající se koloběhem prvků a tokem energie v přírodě. Přednášky se postupně zabývají koloběhem uhlíku v terestrických a vodních ekosystémech, dále hlavními formami dusíku a fosforu a s nimi související acidifikací a eutrofizací.

Spolupráce s WWF

Fórum ochrany přírody spojilo síly s novým partnerem - WWF, neboli Světovým fondem na ochranu přírody. WWF bude pomáhat s některými provozními věcmi - mimo jiné i s tvorbou newsletteru, který právě čtete. WWF je jednou z největších světových organizací na ochranu přírody a klimatu a nyní vzniká její plnohodnotná pobočka, která bude dlouhodobě působit v Česku.

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Hlavním smyslem ÚSES je působit jako základní prvek ekologické sítě, posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Jinými slovy, jeho účelem je zachování existence volně žijících organizmů v krajině v areálu jejich přirozeného rozšíření.

Interakční prvky jsou hierarchicky na nejnižší úrovni a nemusí být propojeny s ostatními skladebnými částmi ÚSES. Jedná se o krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti.
Interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.).
Rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu.
Ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha.
Menší ekologicky významné krajinné celky do 5 - 10 ha.

Dostupné metodiky a předpisy

Vyhláška 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
Metodická pomůcka pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability (Věstník MŽP č.
Metodika vymezování územního systému ekologické stability (MŽP, 2017). AOPK ČR má k této metodice zásadní výhrady shrnuté v článku časopisu Ochrana přírody č.
Při realizacích a údržbě skladebných částí ÚSES lze využít dotačních programů MŽP, MZe a MMR.

tags: #bioforum #ochrany #prirody