Biologicky rozložitelné odpady a kompostování: Proč se tím zabývat?

Biologicky rozložitelné odpady z komunálního odpadu (domácností), zkráceně BRKO, tvoří podle statistik až jednu třetinu obsahu našich popelnic. Odkládáním bioodpadu do samostatných hnědých popelnic či kontejnerů, případně do zahradních kompostérů, se tak výrazně odlehčí skládkám, kde se tento druh odpadu významně podílí na tvorbě metanu, který řadíme mezi tzv. skleníkové plyny.

Úlevu kromě přírody zaznamená i městský rozpočet, protože náklady na zpracování bioodpadu jsou mnohem nižší než při uložení tohoto odpadu na skládku. Navíc zpracováním bioodpadu na kompostárně v Supíkovicích vzniká „Jesenický kompost“, který je certifikovaným hnojivem. Pro jeho výslednou kvalitu je nezbytnou součástí právě rostlinný kuchyňský odpad vznikající při přípravě pokrmů či zbytky z konzumace ovoce a zeleniny.

Pouze biologicky rozložitelný odpad z údržby veřejné zeleně (zkráceně BRO), tedy posečená tráva, ořezané větve stromů a sesbírané listí nám kvalitní kompost nezaručí. Kompost je zdrojem živin a půdních mikroorganismů, potřebných pro zdravou a kvalitní půdu na polích, parcích i domácích zahrádkách. Dokáže pojmout a udržet velké množství vláhy, čímž brání bleskovým záplavám (1 kg kompostu pojme až 20 litrů vody). I půda je neobnovitelný zdroj - jeden centimetr ornice vznikne za 100 až 200 let. Pole nestačí jenom hnojit průmyslovými hnojivy, je třeba mu dodat humus. Negativa přístupu člověka k půdě dosáhla již takových rozměrů, že je to stále více chápáno jako celospolečenský problém. Stav půdy má také přímý vliv na změny klimatu.

Co patří a nepatří do kompostu?

Pojďme si tedy říct či připomenout, co do hnědých nádob na bioodpad (případně do zahradních kompostérů) patří a co nikoliv:

Co do kompostu ANO!

• Z kuchyně: zbytky ovoce, zbytky ze zpracování zeleniny, zbytky z kávy a čaje, skořápky z vajíček a ořechů, papírové utěrky a ubrousky
• Ze zahrady: posekaná tráva, listí, větvičky, plevele, zbytky zeleniny, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, trus býložravých hospodářských zvířat

Bioodpady je vždy nutné vhazovat bez obalu!

Čtěte také: Informace o kompostování

Co do kompostu NE!

• kosti, odřezky masa, kůže
• stolní oleje a tuky
• potraviny, které prošly tepelným zpracováním
• rostliny napadené chorobami
• chemicky ošetřené materiály - např. lakované dřevo
• popel z uhlí, cigaret
• prachové sáčky z vysavače
• exkrementy masožravých zvířat
• časopisy a jiné tiskoviny
• plasty, sklo, kovy, kameny

Kam s bioodpadem v domácnosti?

Kam ale v domácnosti bioodpad odkládat, než ho vyhodíme do nádoby či do kompostéru? Samozřejmostí je samostatná nádoba, avšak těch může být celá řada různých druhů, tvarů, velikostí, s různými způsoby umístění či uchycení a otevírání. Kromě těchto parametrů a také estetického hlediska (pokud je nádoba v kuchyni na viditelném místě) je dobré zvážit také četnost výsypu do nádoby na bioodpad. Pokud k němu dochází pravidelně a často, tak můžeme jednoduše využít různé plastové vaničky, kyblíky (např. od jogurtů), zavařovací sklenice či obyčejné mikrotenové sáčky. Posledně uvedené je praktické v případech, kdy bioodpad odhazujeme při cestě z domu a již se zpět nevracíme. To využijí především obyvatelé bytových domů na sídlištích.

Výhodou uzavíratelných sklenic či kelímků a kyblíků je eliminace zápachu a množení octomilek a také snadné čištění, umývání nádobky. Pokud však nedochází k častému vynášení bioodpadu z domácnosti, mají nádoby s uzavíratelným víkem tu nevýhodu, že bioodpad v uzavřené nádobě nemá možnost se vysoušet a vlhkost uvnitř nádoby vytváří plísně a zápach. Pro takové případy lze pořídit speciální nádoby, které mají perforované boční stěny, které umožňují přístup vzduchu a průběžné vysoušení bioodpadu. Jednoduše a levně si však každý může vyřezat či propíchat nožem dírky do víčka sklenice či kyblíku, čímž se zajistí přístup vzduchu a sníží se výskyt plísní.

Legislativa a biologicky rozložitelné odpady

Nová legislativa na úseku odpadového hospodářství pracuje s několika pojmy týkajícími se biologicky rozložitelných odpadů. V tomto textu si je vysvětlíme a ukážeme, které povinnosti se jich týkají. V zákoně o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále zákon o odpadech) se hovoří o biologicky rozložitelném odpadu, biologicky rozložitelném komunálním odpadu a o biologickém odpadu. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady č. 273/2021 Sb. (dále vyhláška) pak vysvětluje, co je biologický odpad rostlinného původu a co biologický odpad živočišného původu.

Biologicky rozložitelný odpad (BRO)

Je odpad podléhající aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Výčet katalogových čísel spadajících pod tuto definici najdeme v tabulce 25. 1. přílohy č. 25 vyhlášky. Patří sem např. piliny, kůra, dřevo, suroviny nevhodné ke spotřebě, ale zejména různé druhy kalů. Součástí seznamu jsou i odpady ze skupiny 20, tedy komunální odpady např. jedlý olej a tuk, odpad z tržišť nebo kal ze septiků a žump; v tomto případě se pak jedná o biologicky rozložitelné komunální odpady.

S těmito odpady musí být přednostně nakládáno v zařízeních určených k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, kterými jsou v současné době kompostárny, vč. vermikompostáren a bioplynové stanice. Jedná se o zařízení, která podléhají povolení krajských úřadů, resp. souhlasu obce s rozšířenou působností v případě kompostování v malém zařízení. Další zařízení, která mohou nakládat s BRO jsou tzv. zemědělské bioplynové stanice zpracovávající biomasu a vedlejší produkty zemědělské výroby a pak přímo zemědělci, kteří využívají kaly na zemědělské půdě. V tomto případě se jedná o zařízení uvedená v příloze 4 zákona, která nemají povolení krajských úřadů, nicméně podléhají ohlašovací povinnosti a mají svá IČZ. Všechny typy zařízení jsou uvedeny v Katalogu činností v příloze 2 zákona o odpadech, kde najdeme kromě číselného kódu činnosti i povolené způsoby nakládání.

Čtěte také: Biologický odpad a nemocnice: Co s ním?

Definice biologického odpadu

Definice biologického odpadu byla stanovena zejména s ohledem na oddělené soustřeďování odpadů u původců, resp. u obcí. Jedná se o odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.

Původci odpadu jsou povinni ve svých provozovnách odděleně soustřeďovat nejenom odpady, které jim vzniknou přímo při předmětu činnosti, ale i komunální odpady, které produkují zaměstnanci při uspokojování svých základních potřeb během pracovní doby, a to mj. i biologický odpad rostlinného původu. Předpokládá se, že biologického odpadu živočišného původu bude z tohoto zdroje zanedbatelné množství, proto tento odpad není nezbytné soustřeďovat odděleně, popř. společně s biologickým odpadem rostlinného původu, pokud pro takový odpad není vhodné zpracovatelské zařízení.

Různé typy zařízení ke zpracování BRO se liší druhy zpracovávaných odpadů, odpovídající technologii a s tím spojeným technickým vybavením. Z tohoto důvodu bylo nutné nastavit odlišné podmínky pro vstupy, kritéria pro sledování kvality výstupů ze zařízení a u čistírenských kalů rovněž požadavky na ověření účinnosti technologie jejich úpravy.

Jednotlivá katalogová čísla, která je možné zpracovávat v různých typech zařízení, najdeme v tabulkách přílohy č. 25 vyhlášky, liší se podle nastavené technologie s ohledem na riziko vlivu na životní prostředí.

Komunitní kompostárny

Komunitní kompostárna není zařízením pro nakládání s odpady, její provoz nepodléhá povolení krajského úřadu, avšak technologie zpracování rostlinných zbytků musí odpovídat technologii kompostování v zařízeních pro nakládání s BRO. Počínaje rokem 2025 budou muset provozovatelé komunitních kompostáren mít již nastaven proces kompostování a vybavení komunitní kompostárny stejný, jako je u klasické kompostárny, popř. jako v malém zařízení, a to podle množství zpracovávaných rostlinných zbytků za rok. Od nabytí účinnosti vyhlášky, tedy od srpna r. 2021 již platí evidování přijatého množství rostlinných zbytků, vedení provozního deníku a podávání hlášení o ročním zpracovávaném množství rostlinné hmoty v komunitní kompostárně. V přechodném období je bezpodmínečně nutné prověřit také soulad se stavebním zákonem a zvážit možnosti jak personální, tak materiální pro nastavení správné technologie, která zaručí, že výstupem bude kvalitní kompost.

Čtěte také: Jak vybrat koš na bioodpad?

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že nový zákon klade velký důraz na předcházení vzniku BRO a na jeho maximální vytřídění zejména z komunálních odpadů. Zpracovat BRO lze jen v takových zařízeních, která umožní vrácení biologické složky zpět do půdy v požadované kvalitě, popř. v zařízeních využívajících jejich energetického potenciálu.

Třiďte bioodpad a přispějte ke zmenšení uhlíkové stopy každého z nás.

tags: #biologicky #rozložitelné #odpady #a #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• Fyzická geografie Karolinky
• Průvodce výběrem stolků do přírody
• Průvodce výběrem bezdotykového koše
• Co vidět na La Gomeře
• Technologie zpracování odpadu v ČR