Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je odpad rozložitelný pomocí mikroorganismů, bakterií, plísní, kvasinek, žížal a dalších živých organismů, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu. Po proběhnutí biologického rozkladu se tento odpad mění ve stabilizovanou organickou hmotu.
Každý rok se v zemích Evropské unie vyprodukuje více jak 140 milionů tun biologicky rozložitelného odpadu. Produkce biologického odpadu má významné dopady na životní prostředí, především v podobě vylučování metanu. Jedná se o skleníkový plyn, jehož účinek je až 23krát silnější než účinky oxidu uhličitého, pokud je ponechán volně na skládkách.
Velmi důležitou součástí skupiny biologických odpadů jsou biologicky rozložitelné komunální odpady, mezi které jsou řazeny např. odpadní papír a lepenka, oděvy, textilní materiály, odpady z tržišť, kal ze septiků a žump a mimo jiné i biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven. Jedná se o odpady zařazené dle Katalogu odpadů do skupiny 20.
Nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady vyplývá z řady zákonů, vyhlášek, nařízení a jiných právních norem České republiky a dále z legislativních norem EU. Můžeme jmenovat např. směrnici Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skládkách odpadů. Tato směrnice obsahuje opatření k postupnému snižování biologických odpadů ukládaných na skládku. Dalším předpisem řešícím problém s bioodpadu v Evropské unii je Zelená kniha z 3.12.2008, jejímž úkolem je prozkoumat možnosti dalšího vývoje v nakládání s biologicky rozložitelným odpadem.
V důsledku standardizace naší legislativy s legislativou EU dochází k zamezování zkrmování zbytků jídel a prošlých potravin. Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 299/2003 Sb., § 58 říká, že kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat. Jedná se převážně o odpad, který je podle Katalogu odpadů zařazován pod katalogové číslo 20 01 08 - biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven.
Čtěte také: Informace o kompostování
V rámci výše uvedených norem musí být s kuchyňskými odpady zacházeno podle zpřísněných požadavků. Gastro odpad musí být ukládán do sběrných nádob určených pouze na tento druh odpadu. Sběrné nádoby na kuchyňský odpad jsou označeny dle zákonných požadavků. Odpadové nádoby dostanou naši zákazníci zpět čisté a vydesinfikované.
Využití biologicky rozložitelného odpadu z kuchyní v souladu se zákonem o odpadech zajišťujeme ve dvou typech zařízení - kompostárny a bioplynové stanice.
V případě zpracování odpadu v kompostárnách dochází za kontrolovaných podmínek k rozkladu organického materiálu za přístupu vzduchu (aerobní technologie). Výsledkem této biologické metody využívání je kompost, plynný oxid uhličitý a vodní pára.
U bioplynových stanic jde o řízený proces rozkladu organických látek bez přístupu vzduchu (anaerobní technologie). Výsledným produktem tohoto procesu je bioplyn a digestát. Digestát je nerozložený zbytek, který lze dále rozdělit na tuhý - separát a na tekutý - fugát.
Nová legislativa na úseku odpadového hospodářství pracuje s několika pojmy týkajícími se biologicky rozložitelných odpadů. V tomto textu si je vysvětlíme a ukážeme, které povinnosti se jich týkají.
Čtěte také: Biologický odpad a nemocnice: Co s ním?
V zákoně o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále zákon o odpadech) se hovoří o biologicky rozložitelném odpadu, biologicky rozložitelném komunálním odpadu a o biologickém odpadu. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady č. 273/2021 Sb. (dále vyhláška) pak vysvětluje, co je biologický odpad rostlinného původu a co biologický odpad živočišného původu.
Je odpad podléhající aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Výčet katalogových čísel spadajících pod tuto definici najdeme v tabulce 25. 1. přílohy č. 25 vyhlášky. Patří sem např. piliny, kůra, dřevo, suroviny nevhodné ke spotřebě, ale zejména různé druhy kalů. Součástí seznamu jsou i odpady ze skupiny 20, tedy komunální odpady např. jedlý olej a tuk, odpad z tržišť nebo kal ze septiků a žump; v tomto případě se pak jedná o biologicky rozložitelné komunální odpady.
S těmito odpady musí být přednostně nakládáno v zařízeních určených k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, kterými jsou v současné době kompostárny, vč. vermikompostáren a bioplynové stanice. Jedná se o zařízení, která podléhají povolení krajských úřadů, resp. souhlasu obce s rozšířenou působností v případě kompostování v malém zařízení. Další zařízení, která mohou nakládat s BRO jsou tzv. zemědělské bioplynové stanice zpracovávající biomasu a vedlejší produkty zemědělské výroby a pak přímo zemědělci, kteří využívají kaly na zemědělské půdě. V tomto případě se jedná o zařízení uvedená v příloze 4 zákona, která nemají povolení krajských úřadů, nicméně podléhají ohlašovací povinnosti a mají svá IČZ. Všechny typy zařízení jsou uvedeny v Katalogu činností v příloze 2 zákona o odpadech, kde najdeme kromě číselného kódu činnosti i povolené způsoby nakládání.
Definice biologického odpadu byla stanovena zejména s ohledem na oddělené soustřeďování odpadů u původců, resp. u obcí. Jedná se o odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.
Původci odpadu jsou povinni ve svých provozovnách odděleně soustřeďovat nejenom odpady, které jim vzniknou přímo při předmětu činnosti, ale i komunální odpady, které produkují zaměstnanci při uspokojování svých základních potřeb během pracovní doby, a to mj. i biologický odpad rostlinného původu. Předpokládá se, že biologického odpadu živočišného původu bude z tohoto zdroje zanedbatelné množství, proto tento odpad není nezbytné soustřeďovat odděleně, popř. společně s biologickým odpadem rostlinného původu, pokud pro takový odpad není vhodné zpracovatelské zařízení.
Čtěte také: Jak vybrat koš na bioodpad?
Různé typy zařízení ke zpracování BRO se liší druhy zpracovávaných odpadů, odpovídající technologií a s tím spojeným technickým vybavením. Z tohoto důvodu bylo nutné nastavit odlišné podmínky pro vstupy, kritéria pro sledování kvality výstupů ze zařízení a u čistírenských kalů rovněž požadavky na ověření účinnosti technologie jejich úpravy.
Jednotlivá katalogová čísla, která je možné zpracovávat v různých typech zařízení, najdeme v tabulkách přílohy č. 25 vyhlášky, liší se podle nastavené technologie s ohledem na riziko vlivu na životní prostředí. Vyhláška nepožaduje testování BRO při přejímce do zařízení, nicméně kvalita výstupů reflektuje nepochybně kvalitu vstupů a je jen na odpovědnosti provozovatele zařízení, zda zváží všechna možná rizika přijímaných odpadů.
V případě, že zařízení zpracovává rizikové odpady (tabulka č. 25.5 přílohy 25 vyhlášky), jakými jsou kaly z čištění komunálních odpadních vod, odpady z lapáků písku, kaly ze septiků a žump a dále pak vedlejší produkty živočišného původu a odpady ze stravovacích zařízení (materiály III. kategorie dle NařízeníES č. 1069/2009), musí být z hlediska obsahu patogenních organismů provedeno navíc ověření účinnosti hygienizace při zpracování BRO.
TECHNOLOGIE: Provozovatelé zařízení zpracovávající odpady uvedené v tabulce č. 25.5 přílohy 25 vyhlášky, kterým byl provoz povolen před nabytím účinnosti vyhlášky a neměli provedeno ověření účinnosti hygienizace, musí provést ověření nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti vyhlášky, tj. do 7. 8. 2022.
TECHNOLOGIE: V případě technologie úpravy kalů, u níž bylo přede dnem nabytí účinnosti zákona o odpadech provedeno ověření účinnosti technologie podle § 10, resp. byla považována za ověřenou dle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 437/2016 Sb., se považuje za ověřenou dle vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.
VÝSTUPY: V ČOV a v zařízeních na úpravu kalů, které produkují upravené kaly, a tyto výstupy splňují hodnoty indikátorových mikroorganismů uvedených v příloze č. 28 vyhlášky, resp. odpovídají hodnotám tabulky č. 7.1 nebo 7.2 přílohy č. 7 vyhlášky č. 437/2016 Sb., se považují z hlediska účinnosti technologie za ověřené pouze do 31. 12. 2022.
VÝSTUPY: Kaly z ČOV, které vyhovují mikrobiologickým kritériím uvedeným v tabulce č. 7.1 (kaly kategorie I) nebo 7.2 (kaly kategorie II) přílohy č. 7 vyhlášky č. 437/2016 Sb., se považují do 31. prosince 2022 za upravené.
VÝSTUPY: Při použití kalů z ČOV na zemědělské půdě je dostačující pokud splňují požadavky vymezené v § 12 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky č. 437/2016 Sb., a to pouze do 31. 12. 2022.
Výstupy ze zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady tvoří bioplyn, digestát, kompost, vermikompost, popř. to mohou být výstupy v podobě odpadů (biologicky stabilizovaný odpad, biologicky nerozložitelný odpad), které lze předat pouze do příslušného zařízení pro nakládání odpady.
Způsob použití výstupů závisí na obsahu rizikových látek a prvků a dalších kvalitativních jakostních znaků kompostu, popř. digestátu. Použití výstupů odpovídá jejich zařazení do skupin, popř. tříd uvedených v příloze č. 29 vyhlášky. Jiné parametry jsou nastaveny pro využití na zemědělské a lesní půdě a jiné pro využití na povrchu terénu užívaného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení, městskou zeleň nebo při použití při rekultivaci skládek.
Provozovatel zařízení musí výstupy zařazovat vždy podle přílohy č. 29 vyhlášky č. 273/2021 Sb. s četností podle přílohy č. 31, a to i v případě, že výstupem je registrované hnojivo podle zákona o hnojivech č. 156/1998 Sb.
Spočívá v předcházení vzniku odpadu, v přípravě k opětovnému použití, recyklaci, jinému využití, vč. energetického využití, a není-li možné ani to, pak v odstranění odpadu.
Množství vzniku biologicky rozložitelného odpadu lze relativně snadno předejít, a to zejména při údržbě např. veřejné zeleně. Obecní samosprávy zadávají odborným firmám sekání travních porostů, kde lze určitý počet sečí nahradit mulčováním a ponechat tak posekanou trávu jako hnojivo pro zkvalitnění trávníků. Stejně tak štěpka z větví z ošetřených dřevin může posloužit jako mulč a postupně jako hnojivo pro keřovou výsadbu, dřevo lze prodat jako palivo, trávu z lučních porostů využít na krmivo apod. Pokud již vznikne rostlinná hmota, kterou nelze využít např. výše uvedeným způsobem, je možné v rámci předcházení vzniku odpadu takovou hmotu zkompostovat v komunitní kompostárně. Vzniklý kompost může obec využít pro potřeby údržby a obnovy veřejné zeleně na svém území a v případě zaregistrování kompostu podle zákona o hnojivech jej nakonec může prodávat jako hnojivo i svým občanům.
Komunitní kompostárna není zařízením pro nakládání s odpady, její provoz nepodléhá povolení krajského úřadu, avšak technologie zpracování rostlinných zbytků musí odpovídat technologii kompostování v zařízeních pro nakládání s BRO. Počínaje rokem 2025 budou muset provozovatelé komunitních kompostáren mít již nastaven proces kompostování a vybavení komunitní kompostárny stejný, jako je u klasické kompostárny, popř. jako v malém zařízení, a to podle množství zpracovávaných rostlinných zbytků za rok. Od nabytí účinnosti vyhlášky, tedy od srpna r. 2021 již platí evidování přijatého množství rostlinných zbytků, vedení provozního deníku a podávání hlášení o ročním zpracovávaném množství rostlinné hmoty v komunitní kompostárně. V přechodném období je bezpodmínečně nutné prověřit také soulad se stavebním zákonem a zvážit možnosti jak personální, tak materiální pro nastavení správné technologie, která zaručí, že výstupem bude kvalitní kompost.
Z výše uvedeného vyplývá, že nový zákon klade velký důraz na předcházení vzniku BRO a na jeho maximální vytřídění zejména z komunálních odpadů. Zpracovat BRO lze jen v takových zařízeních, která umožní vrácení biologické složky zpět do půdy v požadované kvalitě, popř. v zařízeních využívajících jejich energetického potenciálu.
Obecně lze říci, že pří třídění je důležité dbát na to, abychom třídili správně a kvalitně. Kvalitně vytříděné odpady dosahují vyšší finální využitelnosti, což vede i k lepší finanční efektivnosti. Platí to i případě biologicky rozložitelných odpadů, u kterých jsou častým problémem zejména plastové sáčky. V průmyslových kompostárnách, které upravují velké objemy odpadu, není možné rozlišit, zda jsou sáčky v bioodpadu kompostovatelné nebo plastové, takže je materiál automaticky vyřazen ze zpracování.
Jsou to zbytky ovoce a zeleniny, jadřince a pecky, dále čajové sáčky a kávová sedlina, květiny a jejich odumřelé části, tráva a větve keřů i stromů, nebo piliny a kůra či štěpka.
maso a živočišný odpad (kosti, odřezky, šlachy, uzeniny atd.), mléčné výrobky, vajíčka, a to včetně skořápek, zvířecí trus, moč a hnůj jako podestýlka domácích zvířat včetně exkrementů, peří nebo chlupy a vlasy, uhynulá zvířata, cigarety a nedopalky a odpady, které patří do jiných tříděných nádob, například jedlé oleje a tuky.
Biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu je v období duben - listopad možné ukládat do hnědých plastových kontejnerů o objemu 770 l a zelených kovových kontejnerů o objemu 1 m3. Hnědé nádoby jsou sváženy 3x týdně. Zároveň stále platí „BIO akce 300 Kč a 600 Kč“ - občan města má možnost si u technických služeb objednat za symbolickou cenu přistavení kontejneru (objem 1 m3 - cena 300 Kč nebo objem až 8 m3 - cena 600 Kč) pro větší objemy rostlinného odpadu (např.
Biologicky rozložitelné odpady jsou významnou skupinou odpadů. Těchto odpadů vzniká poměrně velké množství a způsob nakládání s nimi může pozitivně nebo negativně ovlivnit základní složky životního prostředí. Důležité je jejich třídění u zdroje a následné předání ke zpracování do zařízení, které je k tomu určeno (kompostárny, bioplynové stanice). Tímto se zamezí ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky, kde jsou zdrojem skleníkového plynu methanu a výluhů v průsakových vodách.
Biologický odpad obsahuje rostlinné živiny a organické látky, které je možno po zpracování v kompostárně uvádět zpět do přírodního koloběhu jako organické hnojivo - kompost. Aplikace kompostu zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Tímto je zvýšena schopnost půdy zadržovat vodu a také je půda chráněna proti erozi.
V běžném životě si mnoho lidí neláme hlavu s tím, zda lze bioodpad likvidovat v igelitových pytlích. Odpad se bohužel většinou dává do plastových pytlů, které nejsou ani ekologické, ani biologicky rozložitelné. Kontaminované plastové tašky jsou často nerecyklovatelné, takže by se neměly používat na organický odpad. Plastové sáčky představují vážný problém v třídírnách biologického odpadu. Často jsou zmačkané a přilepené ke zbytkům jídla apod., což ztěžuje jejich výběr nebo dokonce znemožňuje další zpracování velkých dávek organického odpadu.
Třídění a správné nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je klíčové pro ochranu životního prostředí. Dodržováním zásad třídění a využíváním vhodných metod zpracování můžeme snížit dopad na skládky, produkovat kvalitní kompost a bioplyn, a tím přispět k udržitelnější budoucnosti.
tags: #biologicky #rozložitelný #odpad