Dopady jaderných testů v ovzduší na zdraví

Historie je plná příkladů masivních jaderných testů, které měly za cíl demonstrovat vojenskou sílu a technologický pokrok velmocí. Jedním z klíčových problémů spojených s jadernými testy je skutečnost, že dlouhodobé dopady na životní prostředí a zdraví lidí nebyly nikdy plně prozkoumány. Zdravotní problémy spojené s vystavením radioaktivnímu spadu, genetické mutace v postižených oblastech a ekologické škody jsou jen některé z mnoha následků, které jaderné testy zanechaly.

Historie jaderných testů

Jaderná éra začala 16. července 1945 v poušti Nového Mexika. Test s kódovým označením Trinity ukázal světu sílu, která dokáže změnit dějiny - a také je ukončit. O měsíc později následovaly Hirošima a Nagasaki. Sovětský svaz šokoval Západ už v srpnu 1949 vlastní bombou. A pak začal závod, který trval půl století.

Mezi lety 1945 a 1996 proběhlo více než 2000 jaderných testů. Spojené státy jich provedly 1032, Sovětský svaz 715. Francie 210, Británie a Čína po 45. Testy se odehrávaly v atmosféře, pod zemí, pod vodou - na více než dvou tisících místech po celém světě. Atol Bikini, kazašská step, Nevadská poušť. Všude tam, kde se dalo odpálit atomovou pumu „bezpečně“.

Devastující dopady na životní prostředí a lidské zdraví se nedaly ignorovat donekonečna. Radioaktivní spad kontaminoval půdu, vodu, ovzduší. Miliony lidí v Pacifiku i Kazachstánu čelily zdravotním problémům po celá desetiletí. Úrovně radiace na některých ostrovech, jako je Bikini nebo Enewetak, jsou dodnes vyšší než v Černobylu či Fukušimě.

V roce 1963 přišla Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek (PTBT), která zakázala testy v atmosféře, ve vesmíru a pod vodou. Podzemní testy pokračovaly, ale tempo se zpomalilo. Definitivní tečku měla udělat Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996. Rusko ji ratifikovalo v roce 2000, Spojené státy ji sice podepsaly, ale nikdy neratifikovaly. A v listopadu 2023 Putin svou ratifikaci odvolal - aby byl „v souladu“ s Amerikou.

Čtěte také: Ekologické katastrofy: seznam a popis

Francouzské jaderné testy v Polynésii

Francie v 60. a 70. letech minulého století provedla 193 jaderných testů ve Francouzské Polynésii. Francie jaderné testy přesunula do Pacifiku z Alžírska po roce 1962, kdy severoafrická země po konfliktu s Paříží vyhlásila nezávislost. Testy jaderných zbraní byly prováděny na atolech Mururoa a Fangataufa, 46 z nich se uskutečnilo v atmosféře, zbytek pod mořem. Atmosférické výbuchy probíhaly do roku 1974.

Vědci z Princetonské univerzity a francouzští investigativní novináři ze skupiny Disclose ve své analýze prošli dva tisíce stránek dokumentů, analyzovali mapy, fotografie a další záznamy. Vedli i desítky rozhovorů s pamětníky ve Francii i v Polynésii. Zrekonstruovali tři největší jaderné exploze, aby mohli posoudit jejich dopad na místní obyvatelstvo. Závěry zveřejnili na stránkách projektu Moruroa Files.

Dopad testů z let 1966, 1971 a 1974 byl mnohem větší, než úřady dosud přiznávaly. Toxické dědictví Šéfredaktor skupiny novinářů Disclose Geoffrey Livolsi zdůraznil, že se Francouzská republika snažila jednou provždy pohřbít toxické dědictví těchto testů. „Toto je první skutečně nezávislý vědecký pokus změřit rozsah škod a uznat tisíce obětí francouzského jaderného experimentu v Pacifiku,“ vyzdvihl význam projektu.

Francouzský národní institut pro výzkum zdraví a medicíny (Inserm) v únoru zveřejnil zprávu o zdravotních dopadech testů, kde ale zdůraznil, že je k dispozici málo dat, aby mohla být jednoznačně prokázána souvislost mezi jadernými pokusy a vyšším počtem výskytu rakoviny u lidí, kteří byli jaderným výbuchům vystaveni. Je třeba zpřesnit odhady úrovní radioaktivity. Zprávu si objednalo francouzské ministerstvo obrany v roce 2013, uvedla agentura AFP.

Lékaři nicméně připustili, že v oblasti byl v letech 1998 až 2002 zaznamenán největší počet případů rakoviny štítné žlázy na celém světě při přepočtu na obyvatele. K tomu ale mohly přispět i další rizikové faktory, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu a obezita.

Čtěte také: Jaderné palivo a jeho skladování

Projekt Moruroa Files modeloval radioaktivní spad po testu bomby Centaure v roce 1974, což byl jeden z posledních testů v atmosféře, než se pokusy přesunuly pod hladinu moře. Paříž v případě tohoto testu podcenila spad radionuklidů, který zasáhl ostrov Tahiti, až o 40 procent.

Radioaktivní mrak se měl dostat až do výšky devět tisíc metrů, vystoupal ale jen do výše 5200 metrů a vítr jej zanesl západním směrem k ostrovu Tahiti. Radioaktivní látky zasáhly největší ostrov Francouzské Polynésie 42 hodin po explozi jaderné bomby. Jen po tomto jediném testu byla populace čítající na 110 tisíc obyvatel vystavena záření vyšším (dvakrát až třikrát) než jeden milisievert, což je minimální úroveň pro přiznání odškodnění v případě onemocnění rakovinou.

Na ostrovech řada lidí onemocněla rakovinou štítné žlázy, hrtanu a plic, leukemií a lymfomy kostí a svalů, jež souvisí s otravou stronciem a ceziem. Projekt Moruroa Files dodává, že v tajné elektronické korespondenci z roku 2017 měla francouzská armáda poprvé přiznat, že dva tisíce z celkových šesti tisíc vojenských pracovníků na základnách, kteří sloužili v letech 1966 až 1974 v Polynésii, onemocněly alespoň jednou formou rakoviny.

Francie zřídila komisi pro odškodnění i přes dlouholetou mezinárodní kritiku až v roce 2010 a žadatelé museli prokázat, že v době jaderných testů žili ve Francouzské Polynésii a onemocněli jedním z 23 typů rakoviny, jež byly určeny jako důvod pro odškodnění. To bylo dosud vyplaceno jen 454 lidem, 80 procent žádostí bylo naopak zamítnuto.

Globální jaderný arzenál

Jaderné zbraně má devět zemí: Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael. Celkový počet hlavic se odhaduje na zhruba 12 241 - což je zlomek oproti roku 1986, kdy jich bylo přes 70 000. Rusko a USA dohromady vlastní asi 90 % všech jaderných zbraní.

Čtěte také: Rizika jaderné energie: Pohled Greenpeace

Rusko má kolem 5580 hlavic, Spojené státy přibližně 5225. Čína je rychle dohání - od roku 2023 přidává asi sto hlavic ročně a má jich už 600. Francie 290, Británie 225, Indie 180, Pákistán 170, Izrael 90, Severní Korea 50.

Podle SIPRI má po Rusku a Spojených státech nejvíc jaderných zbraní Čína, potom Francie a Velká Británie. A své jaderné zbraně rychle modernizují také Indie a Pákistán. Severní Korea zase i přes sankce Spojených států a OSN vyvíjí balistické střely a produkuje jaderný materiál.

Environmentální bezpečnost

Environmentální bezpečnost je ochrana před environmentálními hrozbami, které mohou být způsobené přírodními procesy či lidskou činností, a to v důsledku nevědomosti, nehody, špatného plánování nebo přímého úmyslu. Tyto hrozby se vyskytují uvnitř státu nebo za hranicemi. Environmentální bezpečnost je o dynamice mezi lidmi a životním prostředím.

Zahrnuje obnovu životního prostředí poškozeného vojenskými operacemi ale i řešení nedostatku zdrojů, snížení degradace životního prostředí, minimalizaci biologických hrozeb a dalších faktorů, které by mohly vest k sociálním nepokojům a konfliktům. Environmentální rizika, zejména ty, které souvisí s ničením životního prostředí, začaly formovat nové vnímání bezpečnosti v 60. letech 20. století.

tags: #jaderne #testy #v #ovzdusi #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Dopad kávových kapslí na ekologii
• Protivzdušná obrana: Radiolokační stanoviště Chrášťany
• Norma pro sklon odpadu umyvadla
• Průvodce flórou ČR
• Příklady a Role Sdružení na Ochanu Přírody