Máte rádi přírodu? Zajímají vás houby, rostliny či živočichové? V rámci studia Ekologické a evoluční biologie se seznámíte s rozmanitostí organismů a jejich vztahů - vzájemných i s neživým prostředím.
Zamysleme se nad tím, co pro nás vlastně ekologie znamená. Jakou roli hraje tato nauka v životě každého z nás? Odpověď většiny lidí na tuto otázku by mohla znít: „Ekologie existuje, vím o ní“. Ujasněme si vše definicí této vědy: Takže ekologie z hlediska biologie: nauka o vzájemných vztazích organismů a o vztazích organismů k prostředí.
Studium obsahuje kromě teoretické průpravy také řadu prakticky zaměřených předmětů. Výuka statistiky je předpokladem pro vyhodnocení získaných dat. Dobrá znalost angličtiny je dnes podmínkou pro úspěšnou vědeckou práci a také další cizí jazyky přijdou vhod. Proto je součástí studia také výuka a zkouška z cizího jazyka.
Velký důraz klademe na zhotovení závěrečné práce. Kromě literární rešerše často zahrnuje i praktickou část - pozorování, vzorkování či měření v terénu nebo laboratoři. Můžete ji zhotovit v rámci některé z pracovních skupin na Ústavu botaniky a zoologie, které se věnují biosystematice rostlin, výzkumu vegetace, rašelinišť, suchozemských bezobratlých, obratlovců, hydrobiologii a parazitologii. Skupiny disponují zcela moderním vybavením a zázemím. Práci můžete vyhotovit také pod vedením externího vedoucího.
Součástí studia není žádná povinná praxe mimo univerzitní pracoviště. Ústav botaniky a zoologie jako garant studijního programu úzce spolupracuje především s některými ústavy Akademie věd České republiky. Mnozí studenti zhotovují již svou bakalářskou práci pod vedením odborníka z některého z těchto ústavů. Jedná se například o Botanický ústav či Ústav biologie obratlovců.
Čtěte také: Podrobnosti o studiu biologie
Níže jsou uvedeny příklady témat seminárních prací, které ukazují rozmanitost a šíři záběru v oblasti biologie a ekologie:
Ekologie se zabývá mnoha tématy, mezi které patří například rozmanitost, distribuce či počet organismů. Existuje mnoho typů ekologie podle toho, na jak velký prvek se zrovna zaměřujeme. Pokud je to konkrétní jedinec jedná se o ekologii jedince, pokud se ale zajímáme o celý jejich druh, jedná se už o ekologii populací. Co je to biom?
Jako první bych ráda zmínila Tajgu. Tajga je oblast severských jehličnatých lesů, místy bychom našli i pár odolných listnáčů. Tato krajina se rozprostírá v souvislém pásu na značné části severní polokoule. Můžeme jí najít například v Kanadě či v Rusku odkud název tajga pochází. Území se vyznačuje specifickými podmínkami jako je například dlouhá tuhá zima, také bychom mohli zmínit, že krajina tajgy je převážně rovinatá. Na severu přechází do oblasti tundry, na jihu zase do oblasti smíšených a opadavých lesů. Pro tajgu jsou také typické močály, bažiny a rašeliniště díky kyselé vodě, která smývá železo do těchto míst a tvoří zde nepropustnou vrstvu. Flora tajgy je poměrně druhově chudá, jelikož se zde vyskytují pouze odolné druhy. Tajgu můžeme rozdělit na dva druhy-tmavou, která je na území méně extrémních podmínek a jsou to například smrky či jedle s nízkým porostem brusnic a ostatních keříčků a světlou, která se vyskytuje spíše na horském území či na území permafrostu, dokáže přežít extrémnější podmínky a vyskytují se zde například modříny, borovice či odolné listnáče. Pro tento biom jsou typickými zástupci například medvědi, vlci, losi či rysi, většina z nich má hustý kožich nebo jsou nějak specificky přizpůsobeni těmto podmínkám.
Jako druhý biom jsem si vybrala přesný opak tajgy a tím je tropický deštný les. Je to zalesněný biom, který má permanentně vlhké podnebí (až 100% vlhkost). Rozkládá se zejména v rovníkových oblastech a některé části mohou zasahovat až do subtropů. Nejznámější je Amazonský deštný prales, dále pralesy V Indii nebo v Kongu. Deštný prales bývá rozdělen do různých vrstev, jelikož stromy, které zde rostou, dosahují enormních výšek kvůli boji o světlo. Flora je velmi rozmanitá. Můžeme zde nalézt všemožné tropické stromy produkující jedlé plody-ananasovníky, kokosovníky, kakaovníky, dále liány, orchideje či kaučukovníky. Z fauny bychom zde našli různé primáty (šimpanze, gorily, orangutany), exotické druhy ptáků jako je například tukan či kolibřík, lenochody, mravenečníky nebo spoustu druhů jedovatých žab. Využití deštného pralesa je bohužel dosti neekologické a nešetrné vůči životnímu prostředí. Lesy jsou káceny a jsou zde tvořeny umělé plantáže například pro palmy olejné nebo doly na těžbu nerostných surovin.
Stále více diskutovaná otázka skleníkového efektu má podle mě co do sebe. Vždyť jen vypouštěním nebezpečných emisí z tepelných elektráren se zvyšuje průměrná roční teplota za jeden rok o 1 až 1,5 ˚C. Když důsledkem skleníkového efektu roztají všechny ledovce včetně obrovské Antarktidy o zanedbatelném objemu 25 milionů kilometrů krychlových, zvedne se hladina moří a oceánů o nepředstavitelných 72m. Takže mnoho turistických center, přístavů, ale především obydlených obastí, by se ocitlo pod vodou. A to je jen skleníkový efekt. Můžeme jmenovat i Změny klimatu, zemětřesení, sopečné katastrofy, tsunami, ale i o katastrofách podmíněných procesy v atmosféře.
Čtěte také: Podrobnosti o systematické biologii a ekologii
V rámci projektu jsou realizovány různé aktivity, které zahrnují exkurze, stáže a konference:
Čtěte také: Doporučená literatura pro biologii a ekologii
tags: #biologie #a #ekologie #referáty