Řeka Svitava: Znečištění, Revitalizace a Kvalita Vody

Řeka Svitava je páteřním tokem hydrogeologického rajonu 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy. Toto území se rozkládá převážně na území Pardubického kraje a částečně zasahuje do Jihomoravského kraje.

Revitalizace řeky Svitavy

Řeka Svitava pod obcí Svitávka na Blanensku projde revitalizací. Povodí Moravy se při ní bude snažit přiblížit původní podobě koryta, kterou měla řeka před sto lety. Cílem projektu za 7,3 mil. Kč je vytvořit podmínky pro samovolný vývoj toku a zvýšit odolnost krajiny vůči změnám klimatu.

Revitalizace Svitavy se zaměří na úsek o délce 730 metrů, který byl ve 30. letech minulého století napřímen a opevněn kamennými dlažbami. Současný stav tak neumožňuje přirozenou obnovu toku. Projekt zahrnuje odstranění stávajícího opevnění, obnovu členitosti dna a vytvoření stanovišť pro podporu vodních živočichů.

„Tímto projektem odstraníme bariéry, které řeku Svitavu omezují a umožníme ji, aby si opět našla přirozenou cestu." Jsou to právě revitalizace a obnovy vodních toků, které představují jednu z našich priorit. Každý takový projekt přispívá ke zlepšení vodního režimu v krajině, posílení ekologické stability a zvýšení odolnosti vůči změnám klimatu,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Revitalizační opatření na Svitavě zahrnují také dlouhodobě udržitelné prvky jako jsou kamenné prahy, kamenné výhony, mrtvé dřevo nebo solitérní lomové kameny. Ty budou mít za úkol čeřit hladinu a tvořit přirozené výmoly. Na břehu budou vybudovány suché kamenné zídky a sypané urovnané kamenné hromady sloužící ke zvýšení biodiverzity, například jako úkryty pro plazy. Výsadba břehových porostů pak zlepší stabilitu břehů a poskytne útočiště pro hmyz, ptactvo i drobné savce.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Stavební práce začaly v lednu 2025 a hotovy by měly být v dubnu 2025. Projekt je financován z prostředků Operačního programu Životní prostředí v rámci Národního plánu obnovy s náklady ve výši téměř 7,3 mil. Kč.

Povodí Moravy revitalizací Svitavy u Svitávky pokračuje v programu ozdravování krajiny. Ten spočívá v revitalizaci vodních toků, přípravě přírodě blízkých protipovodňových opatření a zajišťování migrace vodních živočichů.

„V nedávné době jsme dokončili obdobné revitalizace například na říčce Jihlávce v Prostředkovicích u Jihlavy, kde se vodní tok prodloužil o třetinu a říční niva získala zcela nový ekologický význam, nebo na řece Svratce u Jimramova, kde jsme obnovili původní koryto řeky. Aktuálně pracujeme na migračním zprůchodnění jezu v Lukách nad Jihlavou a do budoucna připravujeme další revitalizační projekty například na Javornickém, Slavětínském a Blatnickém potoku,“ vysvětlil Gargulák.

Protipovodňová opatření ve Svitavách

Od léta roku 1997, kdy se řeka Svitava vylila z břehů a zasáhla několik částí města Svitavy, se začalo pracovat na protipovodňových opatření, která by město v případě potřeby ochránila nebo alespoň zmírnila případné škody. Od roku 1999 investovalo město Svitavy do protipovodňových opatření zhruba 67 milionů korun.

Od roku 2003 do roku 2019 probíhaly v několika etapách stavební práce na korytě Svitavy, které měly zajistit ochranu před 50letou vodou. Koryto se opevnilo kamennými zídkami, přičemž vlastní tvar koryta co nejvíce respektoval charakter toku Svitavy. Kromě úpravy koryta Svitavy se také budovaly poldry - suché nádrže sloužící na jedné straně k zachycení vody v krajině, na straně druhé k záchytu vody, která by jinak při vydatných deštích způsobila rozlití vodních toků ve městě i v obcích níže po toku řeky. Takových poldrů máme kolem Svitav pět.

Čtěte také: Vlastnosti a fungování potočních a říčních ekosystémů

Také obchvat, který změnil krajinný ráz, se ukázal jako další pomocník. Voda z polí, která v minulosti stékala s bahnem například ulicí Zámecká nebo Pod Viaduktem, se tentokrát v ulicích neobjevila.

„Jsem velmi rád, že se v minulosti povedlo vybudovat mnoho protipovodňových opatření, která pomohla město ochránit, že obyvatelé Svitav řešili nastalou situaci v klidu a v případě potřeby ochotně spolupracovali. Moc děkuji všem, kteří se podíleli na veškerých preventivních a kontrolních pracích, dobrovolným hasičům, pracovníkům Povodí Moravy, zaměstnancům SPORTESu či odboru životního prostředí. Také samozřejmě strážníkům městské policie, kteří nám pomáhali situaci zvládat a na které se mohli lidé obracet o pomoc dvacet čtyři hodin denně.

Vývoj a monitoring kvality vody

V příspěvku je diskutován vývoj základních parametrů povrchových vod v rámci významné zdrojové oblasti pitných vod hydrogeologického rajonu 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy. Důraz je kladen na vývoj množství vody v řece Svitavě a vývoj základních fyzikálních a chemických parametrů těchto vod. Posuzován je možný vliv na zdejší podzemní vody, které jsou intenzivně využívány pro pitné účely. V příspěvku jsou porovnány historické datové sady s výsledky současného monitoringu v rámci projektu SS06010044 (PPŽ VI, TA ČR).

Sledování stavu povrchových vod je dlouhodobý úkol, který je často ovlivňován soudobým nastavením společnosti a jejích zájmů. V povrchových vodách, tocích či nádržích se velmi dobře a mnohdy i velmi rychle projevují změny v životním prostředí a dopady lidské činnosti, které lze rychle zdokumentovat, změřit a analyzovat.

V současné době značných environmentálních změn se často objevuje diskuze okolo kvantity a kvality vod, kde se střetávají zájmy a názory mnohých skupin a mnohdy je problematické dojít ke společnému konsenzu. Velice diskutovaným tématem je „zadržení vody v krajině“.

Čtěte také: Nera a další rumunské toky pro vodáky

V obecné rovině lze však konstatovat, že čím stabilnější a zdravější krajinu budeme mít, tím více vody dokáže krajina sama o sobě zadržet. Z tohoto pohledu je stále více sledována zemědělská a lesní půda a hospodaření na nich. Stav těchto půd je na mnoha místech české krajiny nevyhovující a je potřeba jednat. V případě kvality povrchové vody je důležité řešit intenzivní užívání hnojiv (umělých i přírodních), pěstované plodiny a velkochovy hospodářských zvířat.

Z pohledu dlouhodobého pozorování stavu vod je nejméně složité měření množství vody, respektive vodní stav, který lze pak přepočíst na objem vody, a to jak ve vodních tocích, tak i ve vodních nádržích. Pozorovacích míst je celá řada a jsou spravována především ČHMÚ, státními podniky Povodí a dalšími subjekty.

Zvolené výzkumné území hydrogeologického rajonu 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy je příkladem přírodního systému, jenž představuje významný zdroj kvalitních podzemních vod pro lidskou spotřebu, a zároveň zde lze hodnotit dopad lidské činnosti na tyto zdroje, které jsou jasně definovatelné - intenzivní zemědělství, průmyslová činnost (obzvlášť v minulém století), vliv sídel a dopravy. Území je z pohledu hydrogeologického i hydrologického tvořeno uzavřeným systémem, kde veškerá srážková voda odtéká páteřním povrchovým tokem - řekou Svitavou.

Vysoká míra čerpání podzemních vod, spolu se zrychleným odtokem z území kvůli melioracím a vlivu rostoucích extrémů počasí (prudké deště vs. suchá období) dohromady způsobují velký úbytek a rozkolísanost vod v pozorovaném území. To se nejvíce projevuje ve vegetačním období, kdy je na vodní zdroje největší tlak, a např. samotná řeka Svitava ztrácí svoji vodnost už před vtokem do města Svitavy.

Nejvýraznější změny byly provedeny v sedmdesátých letech 20. století při stavbě druhého březovského vodovodu, kdy došlo k opevnění cca šestikilometrového toku řeky Svitavy mezi městy Hradec nad Svitavou a Březová nad Svitavou a Banínského potoka.

Uplynulá suchá perioda v letech 2015-2018 obrátila pozornost také na vztahy povrchové a podzemní vody ve zdrojové oblasti podzemních vod. Snahy o navyšování zásob podzemní vody pomocí zjednodušené a podporované přímé infiltrace narážejí na nedostatečné znalosti o lokální kvalitě těchto vod a s tím související obavy o zanesení nežádoucích kontaminantů do podzemních kolektorů využívaných nebo chráněných pro lidskou spotřebu.

V dlouhodobém horizontu je sledován nárůst dusičnanů a pesticidů v podzemních vodách, jejichž původ se předpokládá převážně ze zemědělské činnosti.

Pro potřeby projektu a naplnění jeho cílů bylo vybráno 11 lokalit pro odběry povrchové vody z řeky Svitavy a jejích hlavních přítoků. Řeka Svitava je páteřním tokem výzkumného území hydrogeologického rajonu 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy (dále jen HG rajon).

Z pohledu využití území je hydrogeologický rajon tvořen převážně zemědělskými plochami (cca 40 %), které se vyskytují v rovinatějších terénech v okolí vodních toků v horní až střední části území. Významné jsou i plochy lesů (cca 35 %), jež se nejvíce vyskytují v kopcovitějších terénech na okraji území a v jižní části, kde řeka Svitava a její přítoky jsou silně zahloubeny do okolního terénu. Velmi malé zastoupení tu mají vodní plochy (cca 0,3 %), které se nacházejí v severní části území.

Řeka Svitava tvoří páteřní tok území a v severní části HG rajonu má rozsáhlou pramennou oblast, která bývá po celý rok silně zamokřená. Vyjma Lačnovského potoka (soutok ve Svitavách) a Chrastovského potoka (soutok v Moravské Chrastové) jsou všechny významné přítoky Svitavy pravostranné. U soutoků s řekou Svitavou bylo stanoveno 10 odběrných míst, kde dochází od června 2023 k odběrům povrchových vod v měsíčním kroku.

Vývoj průtoku řeky Svitavy

V následujících grafech na obr. 2 jsou pro srovnání zakresleny roční průběhy průměrných měsíčních průtoků vždy s odstupem 10 let. Pro řeku Svitavu je v obou profilech charakteristický zvýšený průtok v jarních měsících, zejména v březnu. Lze to dávat do souvislosti s táním sněhové pokrývky, jarními dešti a zemědělskou půdou bez vegetace, kdy je snazší povrchový odtok. Právě v červenci je patrná nejvýraznější změna oproti dlouhodobému průměru.

V posledních letech lze velmi často pozorovat silný pokles hladiny v řece Svitavě a jejích přítocích, což se samozřejmě nejvíce projevuje v suchých obdobích. Dokladem poklesu vodnosti řeky v jejím horním toku je vývoj průtoku na vodoměrné stanici Rozhraní (obr. 3), kde jsou k dispozici data od roku 1931.

Je zřetelné, že do roku 1970 byl spíše narůstající trend a průměrný roční průtok v tomto období činil 1,35 m3/s. Po roce 1981 dochází k velké změně v průtoku a v posledních letech se dostává často pod průměr za toto období, který činí 0,69 m3/s. Tato změna je spojena s vyšší mírou čerpání podzemních vod v horní části povodí, a to především pro vodárenské účely. Rapidní pokles v sedmdesátých letech je spojován zejména s výstavbou druhého březovského vodovodu pro město Brno.

Tabulka: Průměrné hodnoty zjištěné monitoringem pro vybrané parametry

Výše uvedený rozbor naznačuje problémy, jež lze do budoucna očekávat. Již nyní jsou stanoveny limitní hladiny podzemních vod, které musejí zůstat zachovány. V případě, že se skutečná hladina blíží ke stanovenému limitu, bude využívání zdrojů omezováno. Pokud opět nastane několikaleté suché období, mohou být jeho dopady výraznější než nyní.

Město Svitavy mělo historicky jednu z prvních kanalizačních sítí u nás. Odpadní vody však byly touto sítí odváděny bez čištění přímo do vodoteče. I po zprovoznění čistírny odpadních vod (ČOV) v Hradci nad Svitavou docházelo k pomalému napojování jednotlivých částí města na tuto čistírnu.

Z pohledu řešeného tématu je potřeba zmínit, že v zájmovém území se nachází 50 sídel a pouze čtyři ČOV dle databáze DIBAVOD a dalších podkladů (ne všechny jsou navíc v provozu). Je to dáno místní situací, kdy obce bývají napojeny na sdruženou kanalizační síť, např. na svitavskou kanalizační síť vedoucí na ČOV v Hradci nad Svitavou.

V následujícím přehledu v tab. 2 jsou uvedeny průměrné hodnoty z údajů zjištěných monitoringem pro vybrané parametry. Tyto průměrné hodnoty ukazatelů poskytují přehledný obrázek o zájmovém území z hlediska jakosti povrchových vod. Jde o deset měřených hodnot (odběrů), v případě lokality SV1 jen o šest a na lokalitě SV2 o devět odběrů.

Z pohledu mikrobiologických ukazatelů je nejhůře hodnocené místo VEP, recipient vyčištěných odpadních vod z města Svitavy. V hydrologicky následujících místech na toku Svitavy je patrné, že hodnoty postupně klesají. Žádný z přítoků nedosahuje tak vysokých hodnot. Lze tedy konstatovat, že svitavská (hradecká) ČOV ovlivňuje v tomto směru řeku Svitavu po celé sledované délce. Tomuto trendu se vymyká až poslední sledovaný profil na Svitavě SV6, kde oproti předchozímu místu SV5 dochází ke zhoršení.

Poněkud překvapivé jsou vysoké hodnoty NO3 v místech VEP a BAP. Většinou je zatížení dusičnany připisováno spíše zemědělskému znečištění. Ve sledovaném případě je však spojeno i se zvýšenými hodnotami amonných iontů, a může tak naznačovat, že účinnost odbourávání dusíku u obou ČOV není vysoká. Ostatní přítoky Svitavy ukazují na spíše plošné a difuzní zatížení vod.

Z celého souboru odběrných míst se v mnoha ukazatelích odlišuje RYB. Vzhledem k tomu, že jde o odběr rybniční vody, projevují se na její kvalitě jiné biologické procesy. Lokalita však byla do monitoringu zařazena s cílem získat pozaďové přirozené hodnoty jakosti vody při vstupu do sledovaného systému.

Pro některé významné ukazatele byly údaje z monitoringu zpracovány podrobněji. Na obr. 4-9 jsou uvedeny výsledky základní statistické analýzy vybraných parametrů povrchové vody na jednotlivých odběrných lokalitách, přičemž tenké linie zobrazují rozptyl hodnot (MIN a MAX), spodní hranice boxu hodnotu 1. kvartilu, horní hranice boxu hodnotu 3. kvartilu a rozhraní mezi světlým a tmavě modrým boxem hodnotu mediánu.

Znečištění v areálu bývalé Vitky Brněnec

V areálu bývalé Vitky Brněnec byly dokončeny práce, jejichž cílem bylo zjistit, zda a případně v jaké míře je kontaminována půda, podzemní vody či sousední řeka Svitava. Oproti původním předpokladům bylo zjištěno, že míra kontaminace je naprosto minimální a přítomnost rizika pro lidské zdraví a ekosystémy je tak v současné době vyloučena.

„I přesto, že areál není v majetku Pardubického kraje, snažíme se již delší dobu udělat vše, co je v našich silách abychom zamezili volnému přístupu k nebezpečným odpadům a zjistili, zda nejsou ohroženy vodní zdroje a půda v okolí areálu. Cílem této analýzy, na kterou jsme získali dotaci z operačního programu Životní prostředí, bylo zjistit, zda je ve větším měřítku kontaminována zemina, stavební konstrukce, ale také podzemní vody a blízká řeka Svitava. Naštěstí se v rámci dvoukolového měření žádné nadlimitní znečištění ohrožující přírodu či člověka neprokázalo,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že celkové náklady analýzy činily necelých 900 tisíc korun.

„Nyní leží na stole otázka, jaké bude další směřování areálu. Stále jsem přesvědčený, že by mělo dojít k celkové sanaci a úpravě areálu, který je dnes brownfieldem. Investorem však rozhodně nemůže být kraj. Již koncem roku 2015 byly z areálu odstraněny nebezpečné odpady, mezi kterými největší skupinu tvořily organické látky, ropné látky a netoxické anorganické soli.

„Přibližně 30 tun odpadů, které se nacházely v nezabezpečeném areálu, bylo převezeno k likvidaci do spalovny průmyslových odpadů v Ostravě.

tags: #řeka #svitava #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Životní prostředí a Pajero
• Kompost a podzimní hnojení
• Úspěchy žen v CxI TUL
• Kulic Jaromer: Podrobné informace
• Letní teploty v Itálii