Černý seznam a ochrana přírody: Invazní druhy jako hrozba pro biodiverzitu

Invazní nepůvodní druhy rostlin a živočichů mohou představovat vážnou hrozbu pro přírodní lokality kdekoliv na světě. Celosvětově se jedná o jeden z nejzávažnějších faktorů snižující biodiverzitu, dochází ke konkurenčnímu vytlačování původních druhů a degradaci celých společenstev rostlin a živočichů.

Trnovník akát nebo bolševník velkolepý, to jsou rostliny, které jsou v naší přírodě nepůvodní. Velmi rychle se rozmnožují a utlačují původní druhy. Před rostoucí hrozbou nejen těchto druhů invazních rostlin, ale i některých živočichů varuje nová studie zveřejněná v prestižním časopise Biological Reviews. Globálně invazních druhů rostlin a živočichů ve světě evidujeme přes 10 000. Představují jen malou část (okolo 10 %) z importovaných druhů, které jsou pro daný region světa nepůvodní.

Přesto jsou velkým rizikem kvůli jejich rychlému šíření a obsazování původních společenství. „Nová studie je součástí širší vědecké iniciativy, která má kořeny v roce 1992,“ říká Pyšek. Výsledkem byl manifest, ve kterém se vědci věnovali faktorům ohrožujícím biodiverzitu a stav přírodního světa na planetě. „Varovali, že pokud budou popsané trendy lidského chování pokračovat, určitě musí dojít ke kolizi se stavem planety.“

Seznamy invazních druhů v ČR

Pro ČR byly sestaveny seznamy invazních druhů (černý a šedý seznam), a seznam druhů vyžadujících pozornost. Černý seznam obsahuje druhy s prokazatelným dopadem na životní prostředí, šedý druhy s limitovaným dopadem a seznam druhů vyžadujících pozornost definuje druhy, které se ještě nevyskytují na území České republiky, ale působí problémy v okolních státech.

Druhy ze všech zmíněných seznamů jsou chápány jako prioritní z hlediska invazních vlastností a je na ně zaměřena pozornost ochrany přírody. V rámci ochranářských opatření je omezováno jejich šíření a jsou likvidovány především ve zvláště chráněných územích. Náklady na likvidaci jsou však enormní.

Čtěte také: Dekorace s přírodní tematikou

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) spolu s Výzkumným ústavem okrasného zahradnictví (VÚKOZ), Svazem zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) a Coventry University řeší projekt nazvaný Pěstuj bezpečně - nepodporuj invazní druhy, podpořený z programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“, financovaný z Norských fondů 2014-2021, který rozvíjí spolupráci zahradníků a odborníků na invazní šíření rostlin.

Diferencovaný přístup k invazním druhům

Před několika lety vznikl černý seznam, který podává přehled invazních druhů. Byl vytvořen v návaznosti na podobný seznam na evropské úrovni. Na vzniku obou se profesor Pyšek podílel. „Určité novum seznamu tkví v doporučeních pro management. Zdůrazňujeme, že je třeba k invazním druhům přistupovat diferencovaně,“ vysvětluje.

V kategorii invazních druhů rostlin, u kterých by se, dle doporučení vědců, mělo zabránit jejich šíření, bychom mimo bolševník našli třeba ambrozii. Ze zvířat jde o mývala či norka. „K druhům, jako je akát, je třeba uplatňovat diferencovaný přístup. Záleží na tom, v jakých přírodních podmínkách k biologické invazi dochází - kde se dřevina šíří. Akát totiž může obsahovat a kolonizovat cenné teplomilné travní porosty. Potom je v zájmu ochrany přírody, abychom se pokusili invazi zastavit,“ říká.

Podle něj ale nemá smysl likvidovat staré výsadby akátu nebo se bránit jeho pěstování ve městech. Nejzávaznější hrozbou, kterou invazní druhy představují, je jejich vliv na biodiverzitu. V některých případech může vést až k extinkcím původních druhů.

Ekonomické aspekty a role veřejnosti

„Je dobře prokázáno, že existuje přímá souvislost mezi úrovní ekonomiky států a zatížením invazními druhy,“ říká profesor. Je to prý proto, že vyšší úroveň ekonomiky znamená intenzivnější obchod. Právě obchod je zcela klíčovým činitelem při biologických invazích, protože iniciuje intenzivnější zavlékání živočišných druhů.

Čtěte také: Použití a bezpečnost Mr. Muscle Gel na Odpady

„V jedné studii jsme teď dokázali, že u rostlin, které mají ekonomické využití, ať už třeba okrasné, nebo užitkové, je až dvacetkrát větší pravděpodobnost, že se jim podaří v novém území, kam je člověk přinesl, zdomácnět,“ dodává. V 90. letech se podle něj ochrana přírody považovala za něco, co jen brzdí ekonomiku. „Obávám se, že tohle se nijak zásadním způsobem neposunulo.“

Vybízí ke komunikaci a interakci s jinými zájmovými skupinami. „My jako invazní biologové nebo ekologové ten problém nejsme schopni vyřešit sami.“ Nejjednodušším řešením je si invazní druhy do země vůbec nepustit. Pro tento účel existují různé metody hraničních kontrol. „Když už se do země invazní druhy dostanou, tak je na ně potřeba včas upozornit.“ Zde je podle Pyška prostor pro občanskou vědu a různé systémy, které dnes umožňují doplňovat datové soubory.

Od zemí, jako je Austrálie nebo Nový Zéland, bychom se mohli poučit v přístupu veřejnosti. „Biodiverzitu je třeba zachovat kvůli funkcím, které pro nás v krajině plní, ale i proto, že máme určité morální právo se o svět nějakým způsobem starat.“ Nejde jen o přežití druhů, jde i o unikátnost původních společenství. Jedním z nejpalčivějších důsledků současné výměny druhů mezi regiony světa je homogenizace.

Citizen science a mapování invazních druhů

Nejčastějším způsobem boje s nimi stále zůstává jejich přímá likvidace, nicméně nákladově nejefektivnější se jeví včasné odhalení výskytu invazního druhu a následné rychlé zakročení. Taková aktivita je závislá na dostatku informací nejen o biologii druhu, ale i o jeho aktuální rychlosti a způsobu šíření.

Není v moci pouze ochranářských či akademických institucí zajistit dostatek nálezových dat, a tak se nabízí možnost využití mnohem větší komunity - zainteresované veřejnosti. Toto tzv. citizen science, čili zapojení veřejnosti do odborného výzkumu, se stává čím dál častějším fenoménem v řadě oblastí. Na poli mapování invazních druhů se setkáváme s řadou databázových systémů, do kterých mohou uživatelé přidávat svá pozorování buď přímo, nebo prostřednictvím mobilních aplikací, vytvořených k takovému účelu.

Čtěte také: Co je to ILNO?

Příklady aplikací a databází pro mapování invazních druhů

• Nálezová databáze ochrany přírody
• Mobilní aplikace BioLog
• Belgický informační systém invazních druhů (www.waarneningen.be, ObsMapp)
• Irská Národní databáze invazních druhů (The National Invasive Species Database)
• Mobilní aplikace Report Invasive Plants (Irsko)
• Alien Species Awareness Program (ASAP, Itálie) a aplikace ASAPp
• Koordinační centrum pro invazní rostliny chráněných území Saska-Anhaltska (KORINA, Německo)
• Národní databáze flóry a fauny (NDFF, Nizozemsko) a aplikace snApp de exoot
• Mobilní aplikace Plantas Invasoras (Portugalsko)
• Platforma Natusfera (Španělsko)
• Aplikace Mosquito Alert (Španělsko)
• PlantTracker, Aquainvaders, Sealife Tracker (Velká Británie)
• Aplikace iRecord Ladybirds, LeafWatch, Asian Hornet Watch (Velká Británie)
• That’s invasive! (přeshraniční aplikace)
• Evropská informační síť invazních druhů (European Alien Species Information Network, EASIN)
• Aplikace Invasive Alien Species Europe

Seznamy invazních druhů: Černý, šedý a varovný seznam

Mezi odborníky i veřejností jsou známé tzv. červené seznamy (Red lists) ohrožených druhů. Obdobou pro nepůvodní druhy jsou seznamy černé (Black), šedé (Grey), varovné (Watch nebo Alert) a bílé (White).

• Černé seznamy obsahují nejvýznamnější invazní druhy, jejichž likvidace a management je prioritní.
• Šedé seznamy zahrnují druhy, jejichž vliv je malý, ale nikoliv zanedbatelný a jejichž omezování má v určitých podmínkách smysl.
• Varovný seznam nejčastěji obsahuje druhy, které se ve volné krajině daného území dosud nevyskytují, ale může hrozit jejich zavlečení nebo rozšíření z kultury.

Na tzv. bílém seznamu pak jsou nepůvodní druhy, které lze pokládat za bezpečné. Vznikají i speciální seznamy pro ochranu přírody, pro lesnictví atp. Černý seznam má dále jemnější kategorizaci do tří podskupin. V první, s doporučením na intenzivní management, je ambrozie peřenolistá, bolševník velkolepý, norek americký, mýval severní a kleštík zhoubný. Pro další dvě podskupiny černého seznamu je doporučen stratifikovaný přístup managementu.

Předložené seznamy nejsou a nemohou být konečné, protože invaze jsou velmi dynamickým procesem.

tags: #černý #seznam #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Školní akce přežití v přírodě Jeseníky
• Důsledky referenda v Čáslavi
• Aktivity Greenpeace proti znečištění moří
• Jak fungují samovysouvací odpadkové koše?
• Průvodce výběrem bot do přírody