Blíží se konec největší ekologické katastrofy?

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Extrémní horka i extrémní deště jsou intenzivnější a častější.

Lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší...

Věda mluví jasně. Za rapidně zrychlujícím oteplením a častějšími přírodními katastrofami stojí lidská činnost.

Některé ryby mohou brzy vymírat kvůli nedostatku kyslíku, varuje vědec. Kvalita pitné vody a život v jezerech jsou v ohrožení.

Záplavy v západním Německu nabývají katastrofálních rozměrů. Situace je nejdramatičtější v Německu. V místech postižených záplavami zasahuje 15 tisíc policistů, vojáků a záchranářů.

Čtěte také: Environmentální otázky a Konec přírody

Rozsáhlé záplavy jsou nejtragičtější přírodní katastrofou v novodobých dějinách Německa. Počtem obětí se blíží těm nejhorším v celé Evropě za posledních pětadvacet let.

Podle vědců je vzhledem k nynějšímu vývoji velmi nepravděpodobné, že se podaří oteplení planety do konce století udržet pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslovému období, což bude mít dramatické následky pro celý svět.

Svět směřuje ke katastrofickému oteplení a nejhorší dopady klimatické krize se projevují o desítky let dříve, než vědci očekávali, píše CNN.

V roce 2015 se země v Paříži dohodly, že vynaloží veškeré úsilí k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Podle nedávné série zpráv jsou však jejich plány na snížení znečištění ovzduší, které by vedlo k dosažení tohoto cíle a zabránilo nejkatastrofičtějším dopadům klimatických změn, žalostně nedostatečné.

Ve středu Mezinárodní energetická agentura dospěla k závěru, že slib o 1,5 stupni je nyní „mimo dosah“, protože svět, který prahne po energii, se i nadále spoléhá na fosilní paliva. Ke stejnému závěru dospěla i Organizace spojených národů ve své výroční zprávě „Emissions Gap“ zveřejněné minulý týden. Ta zjistila, že pokud vlády dodrží své nejnovější sliby, svět směřuje k oteplení o 2,3 až 2,5 stupně v průběhu tohoto století.

Čtěte také: Konto Bariéry a Zázraky přírody

„Určitě si myslím, že si zasloužíme pochvalu - nahradili jsme dostatek fosilních paliv čistou energií, abychom dramaticky snížili klimatická rizika během jediného života,“ řekla Kim Cobbová, klimatoložka a ředitelka Institutu pro životní prostředí a společnost na Brownově univerzitě.

Oteplení o tři stupně by způsobilo, že náš současný svět, který již nyní bojuje se zvyšováním hladiny moří, nedostatkem vody a smrtícími extrémními povětrnostními jevy, by v porovnání s tím „vypadal růžově,“ řekla Cobbová CNN.

Dosud se svět od předindustriálního období oteplil o přibližně 1,4 stupně Celsia. A již nyní jsme byli svědky bezprecedentních extrémních povětrnostních jevů, včetně vlny veder v severozápadním Pacifiku v roce 2021, která zabila stovky lidí v USA a Kanadě.

Oteplení o více než 2 stupně Celsia by mohlo vyvolat katastrofické a potenciálně nevratné zlomy v klimatickém systému, jako je například kolaps velkých částí ledových příkrovů, který by vedl k devastujícímu zvýšení hladiny moří, jež by pohltilo města.

Daniel Swain, klimatolog z Kalifornské univerzity pro zemědělství a přírodní zdroje, označil oteplení světa o 2 až 3 stupně za „katastrofu“. „Svět oteplený o 3 stupně - jen abych uvedl několik konkrétních hmatatelných příkladů, jak by to vypadalo - je svět, ve kterém je hladina moře o několik metrů vyšší než dnes a ve kterém je vážně ohrožena životaschopnost globálních megapolí, které se nacházejí jen několik metrů nad hladinou moře,“ řekl Swain minulý týden na tiskové konferenci.

Čtěte také: Kvetoucí příroda v dubnu

Důsledky nárůstu teploty o 2 až 3 stupně, kterým svět nyní čelí, jsou podle něj „extrémně nebezpečné“ pro všechny země, ale zejména pro ty rozvojové, které snášejí nejhorší aspekty klimatické krize a mají nejméně prostředků na přizpůsobení se. Poukázal na extrémní povětrnostní a klimatické jevy, ke kterým již dochází a na které se národy dosud nepřizpůsobily. Ty postihují jak globální sever, tak jih - jde například o smrtící lesní požáry v USA, Kanadě a Evropě, a ničivé vlny veder v Pákistánu nebo smrtící povodně ve Vietnamu.

„Vzhledem k důkazům, které vidíme, bych opravdu nepovažoval nic mezi 2 a 3 stupni za obyvatelné. Čím více se dozvídáme, tím hůř to vypadá. Jinými slovy: Očekáváme vyšší rizika při nižších úrovních oteplení, než se dříve předpokládalo,” popsal Rogelj.

Někteří vědci míní, že i přes opakované zprávy OSN a dalších organizací nelze zatím vyloučit scénáře ještě vyššího oteplení. Důvodem je nekonečná složitost klimatického systému.

„Je docela možné, že zpětné vazby uhlíkového cyklu by mohly vést k většímu oteplení, než se očekává,“ řekla klimatoložka Kate Marvelová. Zmínila pravděpodobné scénáře zahrnující rozsáhlé vysychání a vypalování amazonského deštného pralesa, tání permafrostu v Arktidě, které může uvolnit velké množství znečištění způsobujícího oteplování planety, a další mechanismy, které by mohly oteplování urychlit.

„I 2 až 3 stupně Celsia jsou děsivé. Zvýšení hladiny moře není velký problém, dokud nepřekoná vaše protipovodňové zábrany. Sucho je zvládnutelné, dokud vašemu městu nebo farmě nedojde voda. Jsem ráda, že jsme dosáhli pokroku, ale nemůžeme si sednout, gratulovat si a myslet si, že budeme v bezpečí,“ zdůraznila Marvelová.

Klimatická hrozba se podle šéfa OSN Antónia Guterrese blíží bodu, z něhož nebude návratu. Změny, které pak přinese, podle něj podkopou základní podmínky života. Situaci, která nyní panuje na světě, ať už jde o klima nebo mezinárodní vztahy, označil 73letý politik a diplomat za nejhorší ve svém životě.

Lidstvo podle něj spotřebovává výrazně více zdrojů, než by mělo, a nevyužilo dobře dosavadní čas k boji proti klimatickým změnám.

Z nynější situace obvinil fosilní průmysl. Ukázal na společnost ExxonMobil, která už před desítkami let ze zpráv vlastních vědců velmi dobře věděla o nebezpečí globálního oteplování. "Minulý týden jsme se dozvěděli, že někteří producenti fosilních paliv si v 70. letech minulého století byli dobře vědomi, že jejich klíčový produkt peče naši planetu," podotkl.

Celosvětově není krajina dostatečně zalesněna. Přibývá zastavěných oblastí, silnice, odstavené betonové plochy, budovy, rozšiřují se města, což nutně vede k oteplování krajiny. Rozšířující se pole rovněž krajinu oteplují. Ve zastavěných oblastech je nutno zvětšit zastínění stromy, zelení- méně betonu a asfaltu, pole je nutno rozčlenit zalesněnými remízky, mezemi. Nutno bojovat o vodu, rozšiřovat močály, vodu zadržovat.

Jediné skutečně efektivní zalesňování provádí dlouhodobě v Izraeli, ovšem s kapénkovou závlahou. Les dokáže udržovat malý koloběh vody, ale jen v tom případě, když není poškozen ten velký. Pokud prostě do něho nenaprší, tak uschne a je po něm jak požabě.

Myslet si, že když jsme zničili přírodu technikou, tak nám technika zase pomůže přírodu napravit, je cesta nikam. Důkaz?: deštný prales funguje úplně normálně, lesy v Kanadě fungují.

V létě i u nás začínají ohromná vedra, prázdné potoky a studny. Místo, aby se lidstvo sjednotilo a pokusilo se to řešit, tak válčíme, dále se rabují pralesy, oceány a nerostné suroviny.

tags: #blizi #se #konec #nejvedsi #ekologicke #katastrofy

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa odpadů ve zdravotnictví
• Environmentální ekonomie
• Mokrá vs. suchá metoda výroby cementu
• Koncentrace látek a jednotky
• Prasklý odpad: Co dělat?