Králičí trus je naprosto skvělé přírodní hnojivo. Na rozdíl od kravského nebo slepičího hnoje není nutné ho nechávat dlouze rozkládat - králičí trus není tak silný, takže se může používat klidně rovnou.
Králičí hnůj je vzácností, chováme ale zakrslé králíčky! Na druhou stranu ale stoupá počet chovaných zakrslých králíků! Jeden domácí mazlík samozřejmě nevyprodukuje to, co obyvatelé králíkárny, ale máte-li třeba jen rostliny na balkoně, bude vám toto množství stačit.
Králičí hnůj využijete při pěstování brambor, brukvovité zeleniny, a dokonce i okrasných kultur, jako jsou durmany a již zmíněné balkonovky. Pozor na přehnojení, při němž dochází k blokaci příjmu dalších prvků (draslík, dusík, zinek) v pletivech rostlin a jejich následnému chřadnutí.
Já ho buď rozhazuju přímo do záhonů (hlavně na kořenovou zeleninu a dýně), nebo ho vmíchám do kompostu, kde krásně nastartuje rozklad. Obsahuje dusík, fosfor i draslík, takže rostliny mají všechno, co potřebují.
Jediné, co bych nedávala přímo ke křehkým sazenicím, je čerstvá podestýlka - když je hodně moči, může být zbytečně koncentrovaná. Ale suchý trus? Klidně hrst pod keřík a hotovo.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Podestýlku z králičích kotců (pokud nepáchne a je čistá) využívám jako mulč. Zvlášť když používám piliny, hobliny nebo seno - krásně zakryje půdu, udrží vlhkost a zároveň se časem rozloží a vyživí půdu.
Jen je potřeba ji nenechávat ve vysoké vrstvě na jednom místě, protože by se mohla zapařit. Já ji obvykle rozházím mezi rajčata, cukety nebo dýně - a pak ji ještě trochu přihrnu hlínou, ať vítr nerozfouká.
Když mám hodně sena, které už králíci nechtějí, tak ho používám i jako výstelku mezi řádky. Skvěle to drží plevel na uzdě a navíc vypadá přirozeně.
Zkuste vermikompost... pomocí žížal. Teprve začínám, množím kolonii v domácím kompostéru - ne kupovaném, ale doma vyrobeném. Na jaře půjdou do kubíkového kompostéru na zahrade, kde budou pak i přezimovávat. Tam půjde právě hnůj od králíků, tráva a odpad ze zahrady. Měli by objem kompostu rychle snižovat a hlavně kvalitně.
Kvalita by měla být nesrovnatelně vyšší než s odleželým hnojem, tam čekáte 3 roky, tohle je hotové mnohem dřív.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Podestýlku v záchodku doporučujeme měnit několikrát týdně. Pokud máte podestýlku v celé kleci, tak dle potřeby znečištění.
Na dno klece je vhodné umístit linoleum nebo konopnou podložku. Pro vyměkčení dna můžete využít také karimatku, nicméně je nutné sledovat, zda ji králík nežere. Další alternativou pak je rohož z mořské trávy, kterou mohou králíci i okusovat. Pokud se bavíme o podestýlce v záchodku, je nejvhodnější použít dřevěné peletky. Jsou přírodní, né až tak drahé, naprosto bezprašné, a králík je nebude vynášet ze záchodku ven.
Podestýlka v celé kleci není nutná, pro vyměkčení ale můžeme využít konopnou podložku.
Dřevěné pelety jsou rozhodně nejlepší řešení z dřevěných steliv, které můžete použít do králičího záchodu. Pro zvířata jsou vyrobeny z měkkého dřeva (nejčastěji ze smrku), kdy jsou hobliny a piliny velkým tlakem stlačeny. Tyto peletky přesně skloubí několik klíčových vlastností, které u steliva pro králíky potřebujeme.
Dobře sají díky tomu, že jsou slisované z malých kusů měkkého dřeva. Při styku s močovinou se rozpadají, bobtnají a pohltí tak tekutinu. Vůbec nepráší, jelikož to jsou velké a těžké kusy a ani dlouhosrstý králík nám peletky nikam vynášet nebude. Cena u pelet je takový zlatý střed, ale za jejich vlastnosti se to opravdu vyplatí.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
Dřevěné peletky jsou nejlepší podestýlka pro králíka, vhodná do králičích i kočičích toalet.
Do skupiny dřevěných steliv řadíme několik typů. Hobliny jsou nejčastěji zbytky z výroby nábytku, kdy se dřevěná deska srovnává ve stroji zvaném hoblovačka.
Každá přebytečná nerovnost této desky se odhobluje a vznikají větší, málo prašné kusy kterým se říká hobliny. Jsou jedny z nejznámějších steliv pro zvířata.
Jsou velmi levné a měkké. Dlouhosrstý mazlíček nám ale bude hobliny všude roznášet, moc dobře nesají a brzy začnou zapáchat.
I když jsou málo prašné, tak nějaký prach vždy obsahují a lidem s alergií by mohly způsobovat problémy.
Piliny jsou zbytky od řezání dřeva na pilách. Tyto piliny jsou mnohem jemnější, ale také prašnější než hobliny.
O něco lépe sají močovinu, ale neeliminují její pach. Díky jejich velikosti je pro zvíře mnohem snadnější vyházet piliny z klece a dlouhosrstý mazlíček nám bude piliny všude roznášet.
Cenově jsou srovnatelné s hoblinami, ale pro lidi s alergií jsou často noční můrou.
Dřevitá vlna vzniká velmi podobným způsobem jako hobliny, jen jsou to delší vlákna, která vznikají při hoblování měkkého dřeva (nejčastěji smrku a borovice, ale někdy i olše, lípy nebo břízy).
Pokud je dřevitá vlna kvalitní, je téměř bez prachu, což ocení alergici. Je už ovšem o něco málo dražší a navíc moc dobře nesaje moč a brzy začne zapáchat.
Pro králíky a hlodavce bychom vám dřevitou vlnu doporučili pouze jako stelivo v zimě na vystlání králíkárny nebo pro vytvoření „hnízda“ třeba pro křečky.
Bukové štěpky jsou steliva vhodná spíše pro terarijní zvířata. Jsou už dost drahé a vyrábějí se z tvrdého dřeva (nejčastěji bukového), které téměř nesaje.
Kvalitní bukové štěpky jsou ale na druhou stranu bezprašné, což by se mohlo líbit alergikům na prach.
Do kategorie kukuřičných steliv řadíme asi jediný druh podestýlky, který je vyroben ve více zrnitostech. U těchto steliv platí, že celkem pěkně sají a pohlcují vlhkost.
Jsou ale lehké a tím pádem je zvíře snáze z klece nebo záchodku vyhází. Stelivo se může u dlouhosrstých mazlíčků zamotávat do chlupů a dále také na chlupech roznášet.
I přesto, že by mělo být toto stelivo čistě přírodní a ekologicky rozložitelné, není dobré, aby jej králík jedl, jelikož je kukuřice pro králíky nevhodná!
Stelivo je ve střední cenové kategorii, ale pro králíky spíše nedoporučujeme. Kukuřičná steliva se používají spíše do křeččích a kočičích toalet.
Nezapomínejte také na pravidelnou výměnu podestýlky.
Písková nebo bentonitová steliva jsou vyrobena z kamene nazývaného bentonit. Tato steliva se nejčastěji prodávají jako steliva do kočičích toalet.
Tento kámen se vytěží a rozemele na zrnitost nejčastěji o velikosti 0,5 - 2mm. Bentonit je naprosto suchý a má dobré schopnosti pohlcovat vodu.
Při styku s vodou silně bobtná a je schopen pohltit až 8 násobek vody. Díky těmto vlastnostem dokáže i hrudkovat.
Bentonit je také poměrně prašný, což může být problém u lidí s alergií na prach. Pro králíka a hlodavce bychom toto stelivo nedoporučili z toho důvodu, že by ho mohli pozřít a díky vlastnosti hrudkování by je to mohlo zalepit zevnitř.
Papírová steliva jsou většinou vyrobena z recyklovaného papíru, který by se jinak vyhodil. Tento papír se nejčastěji nalisuje do peletek podobných těm dřevěným.
Tato papírová steliva jsou vhodná pro alergiky, jelikož téměř nepráší a většinou dobře pohlcují vlhkost. Jsou ale lehoučké, tak je zase jednoduché vynést je na srsti ze záchodků nebo je vyházet.
Steliva z konopí (konopné pazdeří) se vyrábějí ze stonku konopí, který se rozmělní na menší kousky. Mají poměrně velkou savost tekutin a nepráší, proto jsou vhodná pro alergiky.
Jsou přírodní a dobře pohlcují zápach. Stelivo je ale lehké a může se zachycovat na srsti zvířete.
Steliva ze slámy mohou být peletovaná nebo pouze jako nadrcená sláma. Pokud se bavíme o peletách, jsou na tom podobně jako dřevěné pelety.
Jsou fajn v tom, že nepráší, králík je ze záchodku nevyhodí a dokonce se uvádí, že mají větší savost než dřevěné. Pokud se bavíme pouze o drcené slámě, tak ta se rozhodně domů nehodí, jelikož je na tom podobně jako hobliny nebo piliny.
Zkrátka budete mít slámu všude. Ostrá stébla mohou navíc drobné mazlíčky škrábat či poranit.
tags: #bobky #od #kralika #kompost #použití